Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Snad každý si někdy položil otázku, jestli by byl schopen si bez jakýchkoliv civilizačních vymožeností najít primární suroviny a z nich vytvořit základní technické prostředky. Například vyrobit si železo.
Cyrus Smith a jeho společníci to měli jednoduché, podařilo se jim najít zdroj kvalitní železné rudy i uhlí, byli obdařeni potřebnými znalostmi a hlavně byli pouhým výplodem fantazie Julese Vernea. Pokud byste chtěli vědět, jak by podobný pokus dopadl ve skutečnosti dnes v prostředí střední Evropy, a chcete si ušetřit vlastní čas a námahu, můžete se naštěstí podívat na výsledky úsilí jiných. Stačí, když svoji pozornost budete věnovat tomuto dokumentu: Rekonstrukce pravěkého hutnictví železa.
Jedná se velmi dobře zpracovanou práci v rámci středoškolské odborné činnosti, kde autor popisuje, jak se s pomocí rodiny a známých pokusil zrekonstruovat pravěké metody výroby železa. Pro tento účel si dokonce pracně vytvořili milíř, ve kterém si z pěti kubíku dřeva vytvořili dostatek dřevěného uhlí pro svoje pokusy.
Vyzkoušeli několik metod tavby a redukce železné rudy. Přestože postupně získali dostatek zkušeností a potřebný fortel, nelze bohužel jejich výsledky označit za nijak oslňující. Množství metalického železa, které se jim takto podařilo vyrobit, bylo velice malé, což je nutné přičíst především chudé železné rudě, se kterou pracovali. Na druhou stranu, při některých testech použili i kvalitní komerční železorudné pelety a konečné produkty o mnoho lepší nebyly.
I přes chabé výsledky je tato práce velice zajímavá a její přečtení vřele doporučuji.
Zarytí fundamentalisté zajisté namítnou, že příprava dostatečně velkého množství kvalitního tvrdého bukového dřeva (mimochodem, původně u nás tvořily buky až 80% všech stromů, na druhém místě byly jedle) pro pálení v milíři také vyžaduje nějaké nástroje. Alespoň kvalitní kamenná sekera by se hodila.
Zde bych rád odkázal na Ebenův rozhovor s antropologem Jaroslavem Malinou. V něm popisuje, jak se o výrobu kamenné sekery pokoušeli. Oproti původním předpokladům zjistili, že její výroba trvá pouze několik desítek hodin a mají mnohem větší trvanlivost, než se vůbec kdo domýšlel. S jedním kusem původní staré sekery bez známek opotřebení pokáceli již asi 500 statných stromů a nikdo neví, kolik jich poslala k zemi tenkrát.
Kratičké video, jak se do takové kamenné sekery vlastně s použitím křemičitého písku vrtá otvor, můžete najít např. zde: http://www.youtube.com/watch?v=ZIWOf5EfyD0".
Zarytý fundamentalista opět namítne, že provázek na výrobu luku pro vrtání či rozdělání ohně, je potřeba také nějak vyrobit a kdo to třeba v dětství zkoušel, jistě potvrdí, že výroba provazu, který se ihned snadno nepřetrhne, také není úplná prkotina.
I samotné rozdělání ohně je bez jakýchkoliv předem připravených prostředků prakticky nemožné, zvlášť např. v mokrém lese.
Pokud si ale chcete vyzkoušet alespoň něco, pro domácí odlévání kovů je ideální hliník, viz http://www.youtube.com/watch?v=lX6yFQNnk-A. Ten samotný je sice nejrozšířenější kovový prvek v zemské kůře, ale na jeho získání v metalické formě můžeme rovnou zapomenout.
Tiskni
Sdílej:
S mědí by to byl u nás asi opravdu problém, přitom je prakticky nepostradatelná, pokud si k civilizačním výdobytkům chcete přidat i elektřinu (která by se hodila především jako zdroj tepla).
Ale s železem a měděným drátem už je představitelné si vyrobit voltův článek, tím napájet malý elektromagnet, s ním si vyrobit permanentní magnet, s ním generátor atd. . Ale to taky přináší celou řadu otázek. Jak ten drát vyrobit? Jak ho vyrobit dostatečně tenký? Jak ho zaizolovat (lak z pryskyřice a oleje?) atd. atd.
Ještě si k tomu inkoustu vyrobit papír (http://www.lelele.cz/papir.html). Na druhou stranu, tužka píše pořád. Tuha by možná šla vytvořit ze směsi živočišného uhlí, jílu a vosku, ale nezkoušel jsem to.
Jak ten drát vyrobit? Jak ho vyrobit dostatečně tenký? Jak ho zaizolovat (lak z pryskyřice a oleje?) atd. atd.Drát není zas takový problém, ten dělali už ve starověku, většinou prvně kovadlinou s otvorem a potom tažením skrz díry v kameni. U mědi to jde i za studena na kovadlině, jen je třeba čas od času měď ohřát, aby nebyla moc křehká. A na izolaci jde použít opletení vlákny, ostatně opetenní skelnými vlákny se používá dodnes v místech s vysokou teplotou. U rostliných vláken je nutná ještě impregnace, buď asfalt (ještě dnes jdou takové dráty najít ve staých domech) nebo včelí vosk, který je vhodný i pro vysoké frekvnece.
konečné produkty o mnoho lepší nebyly. I přes chabé výsledkyPři hodnocení pokusů tohoto druhu je třeba nezapomínat na fortel neboli tradicí vymakané postupy, o kterých mnoho nevíme, ale které se jistě bylo třeba dost dlouho učit a dovednosti zdokonalovat. Když se do toho pustí pár pokusy archeolog, je to tak trochu ekvivalent toho, kdyby se poprvé postavil párkrát k soustruhu a pak meditoval nad nevalnými výsledky tohoto způsobu obrábění kovů. Co by mu asi na to řekl soustružník s dvacetiletou praxí...
Ach ta sazba... to je tak složité zapnout aspoň dělení slov.
Jinak zajímavé čtení.
Ta pec na chleba není žádná vědaLOL. No jasně. Vždyť v podstatě jde jen o to dosáhnout dostatečnou teplotu po dostatečný čas aby se udělala křupavá kůrka, nespálilo se to a uvnitř to nebylo surové, že? Vlastně jako všude. Háček už je jen v tom jak toho dosáhnout. Našel jsem porůznu všelico i na internetu, ale něco mi přijde docela složité (navíc s jílovou hlínou by to v pískovně také nebylo nic moc) tohle vypadá docela jednoduše (s těma šamotovýma cihlama by to díky přebytku v mém případě bylo trošku jednoduší než s tím jílem
Postavili ji moc při zemi a proto zespodu rychleji vychládala, chleba byl vespod nedopečenýNo a tomu bych se chtěl právě vyhnout. Nač opakovat chyby, které už udělali jiní?
Pokud se jedná o nůž s očekávanou funkčností v délce desítek let, tak drahý nejsou.
Popravdě řečeno jsem nikdy nepochopil, jak někdo může klást dobu železnou do „pravěku“, když v době příchodu železa (2-1 tisícitelí ante) máme vyspělé civilizace, některé v té době byly staré už několik tisíc let. Stačí se podívat, jaké třeba šperky dokázali vytvořit féničané, či kréťané; o starých egypťanech ani nemluvě.
Přičemž tyto starověké civilizace nejprve prodělaly několik tisíc let „doby bronzové“, čili je jasné, že existovalo víc, než dost doby na vytvoření technologických postupů. Představovat si, že někde „lovci mamutů“ vykopali kus rudy a udělali z toho sekyru, je totální ptákovina...
Já se nad tím časovým označení také zarazil, ale v širším označením pravěku jako prehistorie (doby před písemnými záznamy) to sedí. Ostatně se ten výzkum týkal našeho území a v tomto smyslu zde byl pravěk v podstatě až do středověku.
I samotné rozdělání ohně je bez jakýchkoliv předem připravených prostředků prakticky nemožné, zvlášť např. v mokrém lese.Není. Pro toho kdo ví co má hledat a dělat není nutný ani ten špagát. S tím mokrým lesem je to tak - problém je vzdušná vlhkost, když je jí moc, tak to rukama nemusí jít, i když je počasí zdánlivě ok. Na druhou stranu déšť sám o sobě, nebo sníh až tak nemusí vadit. Je to všechno o grifu a pokoře.