Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Na konferenci DevConf.CZ 2024 je na stánku Furi Labs prezentován linuxový telefon FuriPhone FLX1. Jeho cena 499 dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2024-06 aneb Eclipse 4.32. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-2 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Po roce od vydání verze 15.5 bylo vydáno openSUSE Leap 15.6. Přehled novinek v nejnovější verzi této linuxové distribuce v oznámení o vydání a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 256 správce systému a služeb systemd (GitHub). Nově mimo jiné s run0 jako alternativou k sudo.
S mědí by to byl u nás asi opravdu problém, přitom je prakticky nepostradatelná, pokud si k civilizačním výdobytkům chcete přidat i elektřinu (která by se hodila především jako zdroj tepla).
Ale s železem a měděným drátem už je představitelné si vyrobit voltův článek, tím napájet malý elektromagnet, s ním si vyrobit permanentní magnet, s ním generátor atd. . Ale to taky přináší celou řadu otázek. Jak ten drát vyrobit? Jak ho vyrobit dostatečně tenký? Jak ho zaizolovat (lak z pryskyřice a oleje?) atd. atd.
Ještě si k tomu inkoustu vyrobit papír (http://www.lelele.cz/papir.html). Na druhou stranu, tužka píše pořád. Tuha by možná šla vytvořit ze směsi živočišného uhlí, jílu a vosku, ale nezkoušel jsem to.
Jak ten drát vyrobit? Jak ho vyrobit dostatečně tenký? Jak ho zaizolovat (lak z pryskyřice a oleje?) atd. atd.Drát není zas takový problém, ten dělali už ve starověku, většinou prvně kovadlinou s otvorem a potom tažením skrz díry v kameni. U mědi to jde i za studena na kovadlině, jen je třeba čas od času měď ohřát, aby nebyla moc křehká. A na izolaci jde použít opletení vlákny, ostatně opetenní skelnými vlákny se používá dodnes v místech s vysokou teplotou. U rostliných vláken je nutná ještě impregnace, buď asfalt (ještě dnes jdou takové dráty najít ve staých domech) nebo včelí vosk, který je vhodný i pro vysoké frekvnece.
konečné produkty o mnoho lepší nebyly. I přes chabé výsledkyPři hodnocení pokusů tohoto druhu je třeba nezapomínat na fortel neboli tradicí vymakané postupy, o kterých mnoho nevíme, ale které se jistě bylo třeba dost dlouho učit a dovednosti zdokonalovat. Když se do toho pustí pár pokusy archeolog, je to tak trochu ekvivalent toho, kdyby se poprvé postavil párkrát k soustruhu a pak meditoval nad nevalnými výsledky tohoto způsobu obrábění kovů. Co by mu asi na to řekl soustružník s dvacetiletou praxí...
Ach ta sazba... to je tak složité zapnout aspoň dělení slov.
Jinak zajímavé čtení.
Ta pec na chleba není žádná vědaLOL. No jasně. Vždyť v podstatě jde jen o to dosáhnout dostatečnou teplotu po dostatečný čas aby se udělala křupavá kůrka, nespálilo se to a uvnitř to nebylo surové, že? Vlastně jako všude. Háček už je jen v tom jak toho dosáhnout. Našel jsem porůznu všelico i na internetu, ale něco mi přijde docela složité (navíc s jílovou hlínou by to v pískovně také nebylo nic moc) tohle vypadá docela jednoduše (s těma šamotovýma cihlama by to díky přebytku v mém případě bylo trošku jednoduší než s tím jílem ).
Postavili ji moc při zemi a proto zespodu rychleji vychládala, chleba byl vespod nedopečenýNo a tomu bych se chtěl právě vyhnout. Nač opakovat chyby, které už udělali jiní?
Pokud se jedná o nůž s očekávanou funkčností v délce desítek let, tak drahý nejsou.
Popravdě řečeno jsem nikdy nepochopil, jak někdo může klást dobu železnou do „pravěku“, když v době příchodu železa (2-1 tisícitelí ante) máme vyspělé civilizace, některé v té době byly staré už několik tisíc let. Stačí se podívat, jaké třeba šperky dokázali vytvořit féničané, či kréťané; o starých egypťanech ani nemluvě.
Přičemž tyto starověké civilizace nejprve prodělaly několik tisíc let „doby bronzové“, čili je jasné, že existovalo víc, než dost doby na vytvoření technologických postupů. Představovat si, že někde „lovci mamutů“ vykopali kus rudy a udělali z toho sekyru, je totální ptákovina...
Já se nad tím časovým označení také zarazil, ale v širším označením pravěku jako prehistorie (doby před písemnými záznamy) to sedí. Ostatně se ten výzkum týkal našeho území a v tomto smyslu zde byl pravěk v podstatě až do středověku.
I samotné rozdělání ohně je bez jakýchkoliv předem připravených prostředků prakticky nemožné, zvlášť např. v mokrém lese.Není. Pro toho kdo ví co má hledat a dělat není nutný ani ten špagát. S tím mokrým lesem je to tak - problém je vzdušná vlhkost, když je jí moc, tak to rukama nemusí jít, i když je počasí zdánlivě ok. Na druhou stranu déšť sám o sobě, nebo sníh až tak nemusí vadit. Je to všechno o grifu a pokoře.
Tiskni Sdílej: