Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Světlo světa spatřilo Pharo 7.0, což je nová verze otevřené implementace programovacího jazyka Smalltalk. Příchází s celou řadou systémových změn, které zásadním způsobem zasahují do samotné podstaty tohoto vývojového prostředí.
Největší změnou, kterou Pharo 7 přináší, je způsob, jakým se vytváří obraz objektové paměti. Tradiční virtuální stroj Smalltalku pracuje s programy podobně, jako to dělá například VirtualBox se snapshoty virtuálních počítačů. Těmto uloženým stavům virtuálního stroje se ve se Smalltalku říká image. Když chcete spustit nějaký zdrojový kód třeba z příkazové řádky, není možné jej vzít a předhodit virtuálnímu stroji přímo ke spuštění. Je potřeba oživit obraz onoho “virtuálního počítače”, který už v sobě obsahuje inicializovaný překladač, ten si přečte argumenty z příkazové řádky, přeloží dodaný zdrojový soubor a následně ho spustí.
Po dlouhá desetiletí se Smalltalk distribuoval jako virtuální stroj a image, což je samozřejmě binární soubor. Nové verze se vytvářely tak, že se Smalltalk oživil, provedly se v něm požadované změny, znovu se uložil a distribuovala se takto upravená image. Během let se image několikrát přepsala do jiného formátu, který třeba změnil hlavičku souboru image či formát binární reprezentace uložených objektů, ale její logický obsah zůstaval stejný. A to již od roku 1976, kdy byla první image nějakým způsobem sestavena.
Vyvíjet Smalltalk je něco jako opravovat auto se spuštěným motorem a to ještě bez možnosti z toho auta vystoupit. Když navrhujete takové auto, určitě jej uděláte velice odlišné od běžné konstrukce automobilu, což je samozřejmě i případ Smalltalku. Za mnoho svých unikátních vlastností vděčí právě tomu, že s ním bylo nutné zacházet právě tímto způsobem.
Pharo 7 přináší po 43 letech opět možnost image bootstrapovat přímo ze zdrojových kódů. Je to poměrně komplikovaný proces, během něhož se používá speciálně upravený virtuální stroj se zcela prázdnou objektovou pamětí, do níž se postupně s podporou různých berliček instalují objekty. Pro kompilaci metod do bytekódů se využívá externí překladač. Na konci tohoto procesu se obraz této virtuální paměti uloží. Lze tak vyrobit například miniaturní image, která po oživení jen vypíše na konzoli obligátní “Hello world” a ukončí se.
Pharo 7 tímto způsobem bootstrapuje malou image, která je oproti Pharu 6 značně ořezaná. Neobsahuje například ani překladač. Jediný způsob, jak do ní dostat další kód a její schopnosti rozšířit, poskytuje další novinka - loader binárních balíčků jménem Hermes. Tomu se poskytne binární soubor s popisem tříd a předkompilovanými metodami, a on je nainstaluje do objektové paměti. K vytvoření takových balíčků je samozřejmě potřeba jiná image, která již kompilátor obsahuje. První věc, která se do ořezané image Phara nahraje, je překladač a jeho závislosti.
S funkčním překladačem je možné už dělat prakticky cokoliv. Pharo s jeho pomocí nahraje podporu pro balíčkovací systém a dále poskládá celý systém do rozsahu, který odpovídá funkčnímu integrovanému vývojovému prostředí. Lze samozřejmě zvolit, jaké součásti bude vytvářený systém obsahovat, takže je možné vygenerovat například image bez grafického systému pro serverové nasazení či image s GUI bez vývojářských nástrojů pro uživatelské aplikace.
Hotová image dále může používat tradiční systém ukládání ukládání, takže Pharo získává výhody obou světů. Možnost snadné úpravy základních funkčních mechanismů a reprodukovatelnost sestavení, které přináší použití čistě textových zdrojových kódů jako deklaraci obsahu image, na jedné straně, a propracovaný reflektivní systém s velmi rychlým startem na straně druhé.
S bootstrappingem ze zdrojových kódů souvisí další důležitá novinka. Pharo je nyní kompletně spravováno Gitem, přičemž hlavní repozitář je umístěn na GitHubu. Jedním z hlavních cílů nové verze bylo zdokonalit stávající nástroje a podporu Gitu tak, aby to bylo možné a pro vývojáře co nejpohodlnější. Uživatelské rozhraní nástroje Iceberg bylo kompletně přepracováno a byl vytvořen nový formát pro ukládání zdrojových textů jménem Tonel s jednou třídou na soubor, který je přátelštější k běžným externím textovým editorům (ukázka kódu) a také platformě Windows, u které má stále potíže s limitovanou délkou absolutních cest. Původní formát (FileTree) používal vlastní soubor pro každou metodu.
Velkou novinkou je úprava podpory Traits tak, aby mohly obsahovat i instanční proměnné (stateful traits). Jsou tak mnohem blíže běžným třídám a zlepšuje to jejich použitelnost. Kvůli tomu byl kompletně přepracován a zjednodušem Class builder a s ním byla přidána i možnost použití vlastních metatříd, které nová implementace traits používá. Díky tomu je podpora Traits separována do samostatné volitelné knihovny a základní image je bootstrapována bez ní. To jen dokládá flexibilitu, jakou Smalltalk poskytuje. Všechny tyto změny bylo možné provést bez jediného zásahu do kódu virtuálního stroje.
Hlavní nástroj pro procházení a úpravu kódu, systémový browser, byl vytvořen kompletně nový. Jmenuje se Calypso a nabízí výrazně lepší vnitřní architekturu, vyšší rychlost, podporu práce se vzdálenými běžícími image či statických modelů kódu. Mimo to samozřejmě i řadu drobných sympatických vylepšení jako jsou virtuální protokoly či lepší podpora vlastních rozšíření.
S novým způsobem správy kódu a novým browserem bylo možné poslat na odpočinek několik nástrojů, které již nejsou potřeba, jako je například Komitter. Stará knihovna pro proudy, která je již několik verzí považována za zastaralou, sice stále z důvodů kompatiblity zůstává, ale byla vyčištěna drtivá většina míst v základním systému, která ji stále používá. Pár tísíc commitů byly také věnovány celkovému zlepšení struktury a kvality kódu.
Velmi užitečným nástrojem přidaným do základní image je ReferenceFinder, který výrazně usnadňuje hledání úniků paměti. Pro budoucí použití byla přidána nová knihovna pro refactoring. Framework pro tvorbu uživatelských rozhraní, Spec, se dočkal několika důležitých vylepšení a snazšího napojení na modelové objekty. Na jeho nové verzi se momentálně intenzivně pracuje, ta si ale bude muset počkat až na Pharo 8. Pharo se v rámci politiky střídání motivů vrátilo k bílému vzhledu a přibyl nově systémový menubar.
Vylepšení se dočkala podpora breakpointů a nástroj Finder, který nabízí vyhledávání metod podle očekávaných výsledků. Toto hledání bylo zobecněno, takže nyní nabízí více relevantních výsledků. Virtuální stroj má nyní vylepšenou podporu 64-bitové verze Windows a zlepšena byla i podpora FFI. Zobrazování fontů je nyní řešeno místo pluginu virtuálního stroje právě pomocí FFI, což přispělo k lepší stabilitě.
S přechodem na GitHub souvisí přechod z ze systému hlášení chyb FogBugz/Manuscript právě na GitHub Issue Tracker. Manuscript je sice výrazně propracovanější, ale je k hlášení chyb je nutná registrace, což některé uživatele odrazovalo, a nedokonalá integrace se správou pull requestů na GitHubu přidávala práci.
Mimo popsaných změn přináší Pharo s novou verzí i nespočet dalších drobných oprav a vylepšení a potvrzuje svoji pověst nejdynamičtěji se rozvíjející implementace Smalltalku, která se nebojí ani revolučních změn a zlepšování otevřenosti k ostatním technologiím.
Tiskni
Sdílej: