Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Doufam, ze ji ctes v originalnich jazycichTo bohužel není úplně možné, Nový zákon se v originálu nedochoval, k dispozici je pouze řecký překlad a nikdo neví, jak moc je věrný.
No a mezi těmi okraji toho zase tak moc není.Rekl bych, ze ne tak docela. Naopak, tech slovanskych mutaci je pomerne dost, jestli ne nejvic v Evrope oproti Romanskym nebo Germanskym. Otazka jak do tohodle pocitat Jogurty.
Rekl bych, ze ne tak docela. Naopak, tech slovanskych mutaci je pomerne dost+1. Ono i v tom Rusku těch jazyků/dialektů bývala hromada, než všichni dostali befelem ten moskevskej...
jazyků/dialektů bývala hromada, než všichni dostali befelem ten moskevskej...Hallo, Dodo. Teda Moto... Jo a Hantec nechci jako ofiko jazyk.
Hele, kdyz dame politiku kompletne stranou, tak ktera rec ti prijde srozumitelnejsi and/or libozvucnejsi?Ukrajinština mi přijde o trochu srozumitelnější - spousta slov má stejný/podobný základ, zatímco v ruštině úplně jiný. Jeden příklad z mnoha: "potřebuju" - ukrajinsky мені потрібно, rusky nějak úplně jinak. Libozvučnost nevim, to je asi jedno...
Α ΒΓΔΕ ΖΗΘΙ ΚΛΜΝΞΟΠΡΣΤΥΦΧΨΩ АБВГДЕЁЖЗ ИЙКЛМН ОПРСТУФХЦ ЧШЩЪЫЬЭЮЯ
Ten seriál si pamatuji, byl fakt dobrý. Vzpomínáš na Červený stan? Ty fiktivní rozpravy to zdržovaly, ale třeba scéna s výrobou odporu do rozbité vysílačky je nezapomenutelná.Jak se da "na kolene" vyrobit odpor?
Každopádně na čtení už nemám vůbec časPořád kolem sebe slýchám že nikdo nemá čas. Myslel jsem, že se lidi vymlouvají, ale nakonec to pozoruji i u sebe. Snížil jsem pracovní nasazení cca o 60% a věnuji se čtení, chození ven a žití. A je fakt, že mě práce neskutečně ubírala čas a pak jsem taky neměl na nic čas.
Dík. Přihodím svoje tipy co stály za zmínku (zbytek tady):
Čestmír Šimáně stál u zrodu jaderné techniky v ČR a tahle kniha krásně popisuje v jak punkových podmínkách to v československu kdysi začínalo.
Douglas Engelbart stál pro změnu u zrodu interaktivních počítačů. V médiích je znám jako vynálezce myši, pro zasvěcené je to ovšem vynálezce a inspirace slušné části ostatního zajímavého na informačních technologiích. Viz The Mother of All Demos. Posledních asi 30% knihy mě dost zaskočilo, a obsahuje informace ohledně atmosféry a divných kultů osobnosti o kterých se jinde moc nemluví.
Kniha o psychopatech od autora zmq. První půlka dobrá, pak to ztratí šťávu.
Marie Kondo je známá japonka co učí lidi jak si doma uklidit a vyházet většinu věcí. Docela dobré.
Velmi nevyvážená kniha. Některé části jsou super, jiné v podstatě nuda a příliš detailní popisy praktik co jsou všeobecně známé, nebo moc specifické pro google.
Životopis Johna von Neumanna. Už jsem četl jeden, tenhle na něj vrhá zase trochu jiné světlo.
Opět velmi nevyvážená kniha. První půlka je super detailní popis toho jak fungují lidi kolem fontů, kde se vzaly, historie technologie a tak podobně. Druhá půlka jsou super specifické popisy techniky před 30 lety, a tedy v podstatě irelevantní.
Taková programátorsko-manažerská fikce na téma co dělat, když má člověk nahovno projekt v práci a jak se z toho neposrat.
Epesní dílo, které jsem četl asi 4 měsíce. Ať už si myslíte o Wolframovi co chcete, tak ta kniha doslova srší nápady a novými pohledy na svět.
Na tohle už jsem tu kdysi psal recenzi. Historická fantasy odehrávající se v dobách Newtona. Velmi krutě zpracované, točí se to kolem matematiky, šifrování, vědy a tak dál.
Skvělá jednohubka na téma zaseklého hořícího vlaku v metru a hasičů, co se snaží vyprostit lidi než se udusí. Čte se to jedním dechem, dal jsem to za asi dvě hodiny.
Další jednohubka, tentokrát na téma tajných subkultur vznikajících na základě časových zón, které bojují proti ostatním časovým zónám.
A poslední jednohubka, v podstatě takové volné pokačování Drsného spasitele. Postapo svět, kde funguje magie, drsňárna.
Velké překvapení, kde jsem si chrochtal blahem. Je to něco jako fantasy příběh o stavbě mostu, co v sobě dokonale propojuje vyprávěcí um s inženýrskýma technikáliema.
Zajímavá sci-fi série o člověku kterého oscannují do počítače a on pak o stovky let později staví další kolonie u hvězd, zatímco se neustále klonuje, čímž vytváří malou civilizaci sám ze sebe.
Na tohle mě upozornil Kralyk, je to taková fantasy kniha z moderního světa, odehrávající se v Londýně a okolí. Dost mě bavilo prvních pět dílů, pak jsem nějak ztratil zájem. Město tam hraje velkou roli.
Bohužel už jsem Culture dočetl. Ačkoliv dvě knihy byly dost špatné a v podstatě bych je do série ani neřadil, tak zbytek byl jedno z nejlepších sci-fi, co jsem četl.
Velmi zvláštní kniha, která mi trochu připoměla Library at mount char. Člověk žijící v nekonečném labyrintu zaplaveném mořem.
Středně meh. Neal Asher mě hodně baví, ale tohle se mu úplně nepovedlo. Přesto pořád nadprůměr.
Tiskni
Sdílej: