Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Popravde nic z toho, co jsem mel v planu.
Puvodne jsem se chtel ucit se anglictinu. Nakonec z toho seslo a ja si doinstaloval nejake pluginy do Opery a Mozilly (a FF).
Prvnim pluginem byl MPlayerplug-in. Po klasicke trojkombinaci jsem jeste, dle navodu, nakopiroval soubory .so a .xpt do patricnych adresaru a bylo vymalovano.
Vetsi sranda prisla s Java pluginem. Prvne jsem si instaloval jen java-jre. Pak jsem si ale uvedomil, ze kvuli jednomu predmetu budu potrebovat java-sdk. Nuze, tak jsem se jal instalovat. Plugin do FF se vlozil nejak takhle:
cd ~/.mozilla/plugins
ln -s /opt/jdk1.5.0_06/jre/plugin/i386/ns7/libjavaplugin_oji.so
Horsi to bylo s Operou, tam jsem to zkusil take, ale to, co jsem predpokladal se nestalo. (Ach jo, ja jsem opravdu nekdy dost naivni...).
Po trose hledani jsem narazil na zaruceny navod na domovskych strankach Opery, a ten, kupodivu, opravdu pomohl. :)
Instalace a nekolik nasledujicich dni.
S linuxem jsem zacal koketovat uz pred nekolika lety, tehdy jsem jeste ani nemel doma Internet (zlate casy...) Kdyz jsem loni nastupoval na FI zacal jsem s Linuxem znovu, tentokrat uz mnohem dusledneji. Jako distribuci jsem si vybral Fedora Core (ve verzi 4 a nasledne 5). Uz nekolik tydnu jsem premyslel o zmene distribuce a zacatkem zari jsem se rozhodl pro zasadni krok. Opustim Fedoru a zkusim Debian. Stahl jsem si tedy dvojDVD Debian 3.1 r2 (Sarge), vypalil a zacal instalovat.
Prvni "zabava" zacla pri nastavovani XWindow, nastesti jsem mel zalohovany konfigurak z Fedory a mel jsem tedy z ceho vychazet.
Nasledovalo nastaveni ceskeho prostredi a instalace dalsich programu (MPlayer+kodeky, Gqview, GKrellm, Opera, a v neposledni rade WindowMaker)
Momentalne je na rade konfigurace Muttu a instalace a zprovozneni WiFi karty (Prece nebudu na tech prednaskach stale jen davat pozor, ne?)