Domácí server (1) – výběr HW

22.11.2015 11:52 | Přečteno: 2860×

Před půl rokem jsem se rozhodl pro koupi nového routeru a NASu. Nakonec u mě zvítězila varianta jednoho počítačem s Debianem. Obsahem tohoto blogu bude popisovat tento přechod, od výběru hardware až po nastavení. První část se zabývá původním řešením, požadavky na nové řešení a volbou nového hardware.

Původní situace

Router Asus RT-N66U – běželo na něm DD-WRT. Router je to dobrý, dosah Wi-Fi pro malý byt dostatečný (na 5 GHz horší), rychlost také dostatečná. Škoda, že není podporované OpenWRT, DD-WRT je pro mě méně přehledné, Tomato firmware zase nebylo stabilní (po pár týdnech např. přestala fungovat Wi-Fi, byl nutný restart). Nepodařilo se mi na něm nikdy správně nastavit IPv6, přestože je u O2 mám. Spotřebu jsem neměřil, podle recenzí je kolem 10 W.

NAS ZyXEL NSA325v2 – běžel na něm Debian. Díky Debianu byla konfigurace (alespoň pro mě) znatelně jednodušší než s původním omezeným firmwarem. K datům přistupuji pomocí NFS (což není v originálním firmwaru jednoduché vhodně nakonfigurovat) a pro zálohování počítačů používám Back In Time (tedy v podstatě rsync přes SSH). Kvůli pomalému CPU probíhalo zálohování přes SSH vždy velmi pomalu, nejvýše 10 MB/s, což je poměrně velké omezení. Stejné omezení pak platí při synchronizaci přes Unison. Originální ventilátor je poměrně hlučný, kvůli jeho malé výšce je ale obtížné najít lepší náhradu, já používal AKASA AK-FN076. Spotřebu jsem neměřil, podle recenzí při spících discích kolem 7 W.

VDSL modem Comtrend VR-3026e – v režimu bridge. Toho se bohužel kvůli neexistující náhradě (například něco jako SMRT pro Turris) nelze v současné době zbavit.

Plán

Dva 500 GB disky v NASu mi již přestaly velikostí dostačovat, navíc výkon NASu při použití SSH byl velmi špatný, a tak jsem se rozhodl NAS nahradit. Nejdůležitější požadavek pro mě byla možnost instalace Debianu (či jiné distribuce). Zároveň jsem přemýšlel o nahrazení routeru za nějaký model, který by byl podobně výkonný, ale byl podporovaný OpenWRT.

Po pročtení různých recenzí a komentářů od uživatelů jsem nabyl dojmu, že výběr nebude jednoduchý. Rozhodl jsem se tedy nahradit router a NAS jediným počítačem s Debianem, který by zvládl vše, co v původní konfiguraci fungovalo, ideálně mnohem více (a lépe).

Požadavky na hardware

• CPU – nepotřebuji velký výkon, ale zároveň nechci být výkonem omezen jako v případě původního NASu (kvůli zálohám pomocí rsync)
• RAM – možnost instalace dostatečné kapacity (řekněme alespoň 8 GB)
• HDD – možnost instalace alespoň 4 disků bez omezení jejich kapacity
• síť – alespoň 2 síťové karty, z toho jedna gigabitová
• Wi-Fi – 5 GHz (pro použití členy domácnosti, co nejvyšší rychlost i dosah), 2,4 GHz (pro návštěvy, rychlost a dosah nehrají příliš roli)
• hlučnost – server bude v obýváku, ideálně tedy co nejnižší
• spotřeba – nebude-li extrémně vysoká, nehraje velkou roli
• rozměry – server bude v obýváku na polici s malou výškou a hloubkou, takže malé rozměry (a i vzhled zařízení) jsou pro mě také důležité

Požadavky na software

• router – potřebuji nahradit celý router, včetně DHCP, DNS, Wi-Fi, IPv6, QoS...
• NAS – NFS, Samba, SSH (rsync), Unison
• webový server – používám TT-RSS, rád bych je měl na vlastním serveru (na hostingu například nerozjedu vyhledávání, aktualizace přes git a jiné)
• VPN – rád bych vlastní OpenVPN server, abych se mohl snadno vzdáleně dostat i na počítače, které jsou zrovna na cestách (momentálně používám VPN od pravy.net)
• virtualizace – možnost spustit několik virtuálních PC (spíše na různé testování)

Výběr hardware

Četl jsem několik kladných recenzí na HP ProLiant G7 N54L. Bohužel tento starší model se již neprodával, a tak jsem se rozhodl pro novější HP ProLiant MicroServer G8 v následující konfiguraci:

• CPU – Intel Pentium G2020T
• RAM – 4 GB
• HDD – 2x Seagate Barracuda 7200.14 1TB
• DVD vypalovačka

V době, kdy jsem server kupoval, byla jeho cena 10 200 Kč s DPH, nyní je bohužel poněkud vyšší.

Tento server má 4 pozice pro disky (5. disk je možné připojit místo DVD mechaniky), 2 sloty pro RAM (obsazen je jeden), dvě gigabitové síťové karty, USB 2.0 (4) i 3.0 (2) porty, jeden PCIe slot (nízkoprofilový). Chlazen je 120 mm ventilátorem (+40 mm ventilátorem ve zdroji).

Zde bych rád doplnil, že existuje levnější model s pomalejším CPU a bez disků, jehož cena je kolem 6 500 Kč. Vzhledem k tomu, že ceny čtyřdiskových NASů začínají na 5 000 Kč, je to dle mého názoru velmi výhodná koupě. Samozřejmě, pro běžného uživatele, který chce zařízení připojit, naklikat konfiguraci a používat, to není. Na druhou stranu, software levnějších NASů nabízí většinou velmi omezené možnosti nastavení a jedná se o velmi jednoúčelové zařízení s minimální možností rozšíření.

Záhadou pro mě zůstává, proč model bez HDD je (a byl i v době, kdy jsem server kupoval) dražší než model se dvěma disky.

Dále jsem koupil:

• SSD – Corsair Force LS 120GB – na instalaci systému a některá data; k němu rámeček místo DVD mechaniky Evolveo DF095
• HDD – 2x WD Red 3TB (WD30EFRX)
• RAM – Kingston Server Memory KTH-PL316E/8G
• Wi-Fi – TP-LINK TL-WDN4800 – umí 5 GHz, rychlá, PCIe (pozor, neobsahuje nízkoprofilovou záslepku!), bezproblémová podpora v Linux
• Wi-Fi – Ralink RT5370 – jen 2,4 GHz, USB, bezproblémová podpora v Linuxu
• ventilátor – Noctua NF-P12 PWM (pozor, není snadné originální ventilátor nahradit, o tom v dalších dílech)

Celková cena byla kolem 22 500 Kč.

Výběr software

Vzhledem k tomu, že řešení s jedním počítačem jsem volil právě kvůli velké svobodě ve volbě softwaru, poběží na serveru Linux, konkrétně mnou oblíbený Debian ve verzi Jessie. Podrobnosti o instalaci a konfiguraci budou v některém z dalších dílů.

Příště

Příští díl blogu se bude zabývat sestavením, spotřebou a chlazením nového serveru.

       

Komentáře

[Michal Kubeček]

RAM – 4 GB

4 GB paměti bych dnes dal jedině do low-end notebooku určeného převážně pro ssh a webový prohlížeč. Do fileserveru určitě ne.

[tom62]

V konfiguraci s větší pamětí se (alespoň u náš) pokud vím neprodává. Jak jsem psal, já jsem k původním 4 GB přidal dalších 8 GB (server má 2 sloty na RAM), což mi momentálně dostačuje. Určitě není problém tam mít 16 GB, s vyšší kapacitou si nejsem jistý. Nepoužívám ho na nějaké velké přenosy dat, každý den zálohování několika počítačů (což jsou většinou maximálně stovky MB/počítač/den přes rsync) a sdílení fotek/videí/jiných věcí po síti (přes NFS, také to nejsou moc velké objemy dat a na rychlosti mi zde ani tolik nesejde).

[tom62]

A je potřeba dívat se i na cenu. Najděte mi čtyřdiskový (nebo více) NAS s cenou do 15 000 Kč (což je částka, kterou bych za něj chtěl nejvíce utratil, pokud bych se rozhodl pro dvě samostatná zařízení) se 4 GB nebo více RAM.

[Limoto]

Dát dnes 4GB do něčeho, na čem má běžet webový prohlížeč? No nevím, možná po tom SSH

[⧠ A = 0]

S blokováním reklam a jiných šíleností se to dá.

[leno]

Co jsem naposledy koukal, tak blokování reklam paměť nutně nešetří - on třeba takový AdBlock díky sandboxingu úplně v pohodě sežere více paměti než dokáže ušetřit

[⧠ A = 0]

Záleží na implementaci, to ano. Já to řeším (poměrně hrubě) skrze DNS a slouží to ku spokojenosti.

[tom62]

A jaký seznam k tomu používáte? Zkoušel jsem tento, ale bohužel to zablokuje jen velmi malé procento reklam.

[Bystroushaak]

Protože adblock je sračka. Zkus použít uBlock.

[leno]

Jo, protože o to tady šlo...

[Bystroushaak]

..

[Michal Kubeček]

Mám netbook s 2 GB, na kterém používám KDE4 a Firefox.

[Šrotovací stolice]

RAM – 4 GB

4 GB paměti bych dnes dal jedině do low-end notebooku určeného převážně pro ssh a webový prohlížeč. Do fileserveru určitě ne.

Co je to za blbost, 2 GB se na web dají úplně normálně používat (zkušenost z T200TA, utáhne to ve Firefoxu pod W8.1 32 tak 25 tabů se středně prasečími/obrázkovými/js/prorekalmovanými weby).

[Miloslav Ponkrác]

Mě fascinují problémy lidí s Wi-Fi. Mám obrovský byt, a to ještě z hlediska šíření vln neideální – kovové překážky a stěny, apod.

Hrál jsem si s WI-Fi routerem, a celý byt jsem pokryl signálem o vysílacím výkon 4 miliwatty + 2 dBi anténa, tedy celkově +8 dBm ERPI výkonu. To stačilo na signál s plnou čárkou i v tom nejvzdálenějším koutě v bytě uvšech zařízení, které jsem sehnal a zkoušel.

Obvyklé výkonu routerů, které všichni nechávají běžet na plný knedlík jsou od 64 do 1000 miliwattům vysílacího výkonu, a velmi často překračují zákonem povolenou normu pro vysílací výkon. Nechápu co ti lidé dělají, když s tímto výkonem se dalo bez problémů pokrýt snad pár stovek metrů v okolí a možná polovina vesnice, a to ještě s velkou rezervou.

Pak obvykle vidím antény, které směřují vysílací výkon tu pánu bohu do oken, tu šikmo někam do pryč – a chápu, že lidé jsou možná odborníky na linux, ale chybí jim samotné základy – byť i ty typu „máma mele maso, Ema má mísu“ – o rádiových vlnách. Pak se to snaží protlačit hrubou silou a vyvoláváním jaderné a rádiové války, co nejvíc to uškvařit, a stejně jim to nestačí.

Kromě toho 5 GHz je mnohem více tlumeno stěnami a překážkami, než 2,5 GHz. Nehledě na tom, že 5 GHz zastaví mnohem menší překážka vzhledem k méně než poloviční délce vlny.

Co vlastně děláte, že máte problémy s Wi-Fi?

[=^..^= AmigaPower®]

...no co? Maj kanály na "auto" Takhle mi furt volaj idioti s Applama, protože jim to tam háže 12 a 13.

[tom62]

Co vlastně děláte, že máte problémy s Wi-Fi?

Pokud jde o otázku na můj blog, tak nikde jsem nepsal, že mám problémy s Wi-Fi. Jediná zmínka o problémech je v něm u Shibby Tomato firmwaru pro ten Asus, tam ale problémem nebyla síla signálu, ale to, že se wifi po nějaké době úplně vypnula, popř. nevypnula, ale nešlo se k ní vůbec připojit. S DD-WRT Wi-Fi fungovala stabilně, tam mi ale zase přišla konfigurace poněkud krkolomná a nefungovalo mi správně IPv6.

Kromě toho 5 GHz je mnohem více tlumeno stěnami a překážkami, než 2,5 GHz

To ano, na druhou stranu, na 2,4 GHz je zde sítí tolik (napočítal jsem 28, z toho asi polovina s dost silným signálem, v podstatě na všech kanálech), že ve výsledku je na 5 GHz přenos i přes vyšší útlum rychlejší.

Se sílou signálu jsem ve svém malém bytě měl problém jednou, když jsem antény umístil přímo za nový server (což je poměrně dost velký kus kovu), který byl navíc v rohu u nosné zdi. Navíc antény namontované přímo na kartu nebylo možné všechny tři natočit do vhodného úhlu. Za třemi zdmi se pak z mobilu už připojit nešlo (z notebooku ale ano). Stačilo antény trochu posunout, správně natočit a bylo po problému. Teď nemám problém přenášet 20 MB/s z nejbližšího okolí a 10 MB/s z nejvzdálenějšího (z hlediska počtu zdí a překážek) místa bytu.

Největší problém s Wi-Fi, který jsem měl, byl problém s kartami od Intelu (ta rychlost nebyla tak hrozná, jak píšou, ale přes asi 3 MB/s jsem se prostě nedostal). Ve všech noteboocích mám bohužel karty s tímto problémem, a tak jsem si dlouhou domu myslel, že je problém v routeru. Později jsem víceméně náhodou narazil na tento odkaz, přidal podle návodu parametry modulu iwlwifi a bylo po problému.

[Bystroushaak]

možná polovina vesnice

No, to bude asi ono. Na vesnici nemusíte bojovat o pásmo s 50 sousedy.

[Jimmy]

Co vlastně děláte, že máte problémy s Wi-Fi

Možná by pro začátek stačilo signál místo v čárkách měřit v dBm a pak si pro zajímavost zajít jaká> je maximální rychlost na fyzické úrovni pro danou úroveň signálu. Ty rychlosti klesají poměrně rychle.

Pokud ty zdi v bytě jsou z plných cihel nebo hůře z železobetonu, tak zkušenost je taková že jedna zeď znamená pokles na cca polovinu, dvě zdi na cca třetinu a tři zdi na něco mezi 0 a 10%. Pokud na vstupu do AP máte na vesnici několik Mbps z ADSL a AP má 300 Mbps, tak pokles rychlosti skrz dvě zdi nijak nepoznáte. Pokud, ale v paneláku máte na vstupu 100 a více Mbps, tak je značný rozdíl, když v první místnosti naměříte 70 Mbps, ve druhé 40, ve třetí 20 a ve čtvrté občas 3 Mbps a občas nulu.

Navíc dnes začíná být v panelácích takové rušení od sousedů, že jste někdy rád za 10 Mbps v místnosti kde je AP natož když je za zdí.

[Miloslav Ponkrác]

„Možná by pro začátek stačilo signál místo v čárkách měřit v dBm a pak si pro zajímavost zajít jaká> je maximální rychlost na fyzické úrovni pro danou úroveň signálu. Ty rychlosti klesají poměrně rychle.“

Neklesá příliš rychle, protože záleží na citlivosti přijímače a odstupu od rušení. Pokud budete se sousedy hrát válku kdo koho přezáří, či mu rádiovým výkonem propálí stěny, pak se nedivte. I na plný knedlík stačí malá úroveň signálu, ono totiž je všude v bytě blízko a intenzita signálu zase tolik neklesá.

Mně stačí, že to jede na plný knedlík, a to stačí.

Když chci raketovou rychlost, od toho je kabel. Tím můžete honit mnoho Gb/s, já tím honím současně pouze 1 GB/s, a to nedostanu z Wi-Fi ani kdybych se potentoval. Navíc mnoho dalších výhod, doporučuji zkusit.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

„Pokud ty zdi v bytě jsou z plných cihel nebo hůře z železobetonu, tak zkušenost je taková že jedna zeď znamená pokles na cca polovinu, dvě zdi na cca třetinu a tři zdi na něco mezi 0 a 10%.“

Pokud jste na 2,5 GHz, máte útlum přes zeď pouhých 7 dB, což je nic. Uvědomte si, že většina idiotů je schopna vysílat na +30 dBm výkonu a přijímače jsou schopny na plný knedlík jet klidně na miliardtině výkonové hustoty pole totéž v příjmu. Když dostanete do cesty 3 zdi, tak máte snížení na cca setinu výkonové hustoty, takže pořád je to 10 miliónkrát více k tomu, aby Wi-Fi šla naplno.

Pokud jste na 5–6 GHz, pokles přes zdi je výraznější, ale pořád, jak vidíte výše, je tu poněkud dost rezerva.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

„Pokud na vstupu do AP máte na vesnici několik Mbps z ADSL a AP má 300 Mbps, tak pokles rychlosti skrz dvě zdi nijak nepoznáte. Pokud, ale v paneláku máte na vstupu 100 a více Mbps, tak je značný rozdíl, když v první místnosti naměříte 70 Mbps, ve druhé 40, ve třetí 20 a ve čtvrté občas 3 Mbps a občas nulu.“

Za prvé, Wi-Fi má omezenou rychlost samo o sobě i na plném knedlíku. Chcete-li hnát stovky Mbps datových toků, od toho je, byl a vždycky bude drát či optika. Umanutost na Wi-Fi a představa, že Wi-Fi by snad mělo přenášet Gb/s je nesmysl. To je stejná hloupost, jako když v Linuxu všechno děláte přes root uživatele a heslo k rootu si napíšete na monitor. Také to funguje, ale je to amatéřina.

Za druhé, ony existují zákonitosti šíření rádiových vln. Když je budete respektovat, spousty problémů vám ubyde. On si někdo, kdo chce přenášet 100 Mbps měl také dát práci s tím, kam jeho antény vyzařují, pokrýt správně prostor, atd. To ale chce znalosti, ideálně i měřák. Ono být znalcem na Linux nebo na internet neznamená, že něco umíte v rádiové oblasti.

xxxxxxxxxxxxxxxx

„Navíc dnes začíná být v panelácích takové rušení od sousedů, že jste někdy rád za 10 Mbps v místnosti kde je AP natož když je za zdí.“

Já mám v bytě přes 30 sítí, a pár blbců je žene hodně intenzivně. Přesto to pro rychlé Wi-Fi nijak nevadí. Jednoho idiota jsem vyřešil tak, že pro změření jsem nalepil 3 × 3 metru alobalu v jednom místě pod koberec, a tak mu to vlny částečně odráží zpět k němu dostatečně na to, aby nebyl problém.

Problém je, že „odborníci na počítače“ všechno ženou silou, a pokud to nejde, tak ještě větší silou. To je takový ruský přístup. Něco vědět je lepší, než mít větší kladivo.

[Max]

Já mám takovou zkušenost, že mně Mikrotik pokryje celý barák úplně bez problémů (2 patra), ale u sousedů jsem musel nasadit dvě AP a i tak mají v některých místech značné problémy. Těžko říci, co v těch stěnách mají ...
Jinak většinou nemám problémy s AP, ale s klientem. AP je vždy plně ok, pokud je klient ntb, tak také ok, protože má mega anténu, ale pokud je klient malé pda, nebo telefon, tak je problém.
Zdar Max

[Jimmy]

...Přesto to pro rychlé Wi-Fi nijak nevadí...

Zajímalo by mě, čemu tedy říkáte rychlé wifi, když na 100 Mbps chcete řešit přesné směrování a pokrytí měření atd. Nebavíme se o vyhrazeném spoji na několik km v licencovaném pásmu, ale o pokrytí bytu. Tedy o prostoru, kde máte překážky se kterými nelze hnout (zdi, nábytek), lidi s připojenými zařízeními chodí náhodně po prostoru, k tomu náhodně chodí po prostoru další členové domácnosti, kteří opět náhodně stíní či odráží signál a to samé máte z okolních až 4 stran ze sousedních bytů. Co v takovémto chaotickém prostředí chcete ladit kromě nalezení nejméně rušeného kanálu (který už zítra může být úplně jiný).

Kabel je sice kabel (taky doma honím 1 Gbps), ale třeba do mobilu či tabletu se zapojuje opravdu blbě a chodit s kabelem v notebooku po obýváku také není úplně ideální. Dnešní wifi v N dá cca 100 Mbps bez problémů, v AC normě i výrazně více, tak proč to nepoužívat.

Nicméně nějaké velké laborování je paneláku scifi. Tam má smysl prostě dát wifi buď co nejvíc do středu bytu aby prosvěcovaných zdí bylo minimum, nebo do místnosti kde se používá nejvíc. I když si spočítáte či změříte, že ideální umístění wifi je 1,76 m od podlahy, 2,37 m a 1,92 m od rohu, tak to do toho ideálního bodu prostoru, tedy někde ve vzduchu, stejně neumístíte.

[Tom]

tak to do toho ideálního bodu prostoru, tedy někde ve vzduchu, stejně neumístíte.

co by ne :D

[MF]

Pridam aj moj novy NON-STOP server/workstation ktory uz je objednany.

CASE: Eurocase MicroTower MC X202 
MB: GIGABYTE F2A68HM-HD2 
CPU: AMD A6-6420K Black Edition 1,8Ghz - 4Ghz
CPU COOLER: SilentiumPC Spartan LT HE922
CARD READER: AXAGO CRI-X6BB
RAM: Kingston 8GB KIT DDR3 1866MHz CL10 HyperX Fury Black Series 
HDD main:2,5" Seagate Momentus SpinPoint M9T 2000GB 
HDD external backup: 2,5" Samsung USB 3.0 1000GB

Cele ma to vyslo na nejakych 365 eur vratane DPH

[Bystroushaak]

Nebude to nenažrané na elektřině?

[MF]

6420K ma TDP max. 65W. Realna spotreba v idle by mohla byt mozno len nejakych 20-25W ale este to nemam namerane a nejako som sa k tej hodnote (spotreby v idle) nevedel dohladat.

[MF]

Nasiel som tu spotrebu AMD A6-6420K v idle (http://tinyurl.com/p5f8k2e) - 32,4W. G2020T - by mala mat asi len 10W v idle, co je samozrejme menej.

[MF]

Hmmm ale to je merane aj s dedikovanou grafikou AMD Radeon HD 7970 GHz Edition a je to hodnota za celu zostavu, takze zostava bez grafiky bude urcite menej v IDLE. Skusim zmerat ked poskladam...

[Hanna]

This is surely a very good blog, thanks a lot for sharing such nice information here 192.168.1.1 192.168.1.1 192.168.1.1 192.168.1.1