Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
pip install ocapi #### nebo přes setup.py do virtual env python setup.py installUkázka kódu, která je bez přímého přístupu obtížná, není možné přímo používat vlastní proměnné. Nyní je opravdu jednoduchá a rychlá pro vytvoření. A hlavně následně použitelná i do výroby.
import ocapi.api as oc
import math
args = {'name':'test2','position':[0,0,0],'size':[1000,1000,1000]}
# nastavit uživatele - můžete použít vlastního
# host parameter je ve výchozím nastavení na https://test.pripravto.cz
prod = oc.CabinetMaker(args, username="useroc1", password="oc1user1piff")
Vytvoříme základ a přihlásíme se ke službě začneme postupně přidávat dílce v následných rotacích a velikosti.
for i in range(36):
size = [18,math.sin(math.radians(i*10))*50+80,18]
rot = [0,0,10+i*2]
prod.add_element(pos=[i*20,0,0],size=size,rot=rot)
prod.finish()
#pokud chceme nyní stáhnout ještě obrázek
print(prod.get_image())
Po spuštění tohoto kódu přímo na stránkách můžete zkontrolovat výsledek. Funkce finish() se automaticky pokusí vrátit ucelenou reprezetnaci vytvořeného produktu v JSON formátu, který obsahuje následně informace o dílcích a dalších částech.
Pokročilejší ukázkou může být tvorba spodního dílu do kuchyně:
args = {'thickConstr': 18, 'matFront': 'U625', 'frontOut': True,
'name':'spodni_dil', 'matConstr': '45', 'position': [0, 0, 0],
'rotation': [0, 0, 0], 'size': [2700, 600, 900]}
prod.parse_args(args)
#vlozime horni desku
prod.add_top(mat='F870', size=38)
#zmensime nasledny prostor
prod.add_diffs(diff=[20, 0, 10, 50, 0, 0])
#vlozime spodni ram pro nohy
prod.add_frame(mat='45',insert_fill=False,low_profile=False, order=[2, 0],width=150,planes=4, diff=[50, 0, 50, 0, 0, 0], thick=18)
#rozdelime prostor
prod.add_dividers(array_dist=[600, 450, 900, 600, 1], part=False)
Nyní již následují další části, které vkládají hlavní konstrukční prvky > vloží korpus do nových prostorů a následně osadí dveře, příčky a pod.
prod.add_basic(area_id=True) #vlozime police prod.add_shelve(area_id=4, number=[4, 4, 5]) #rozdelime cast prod.add_dividers(area_id=3, array_dist=[100, 1], typ='C') #vlozime zasuvky a dvere do dalsich prostoru prod.add_doors(area_id=[0, 1, 4],number=1, handleHeight='TOP', handleOrientation='VERTICAL') prod.add_drawers(area_id=2, number=[1, 1, 150]) prod.add_doors(area_id=3, number=[125, 1], handleOrientation='HORIZONTAL',handleSide='MID', stacking='VERTICAL') prod.finish()Po zavolaní finish() se v dané zpracovávané zakázce začne vytvářet nový produkt, který je však pouze je v paměti pouze do doby dokud nepřejdeme na jinou zakázku či ho záměrně neuložíme.
prod.get_image()
Tohle je v současné době klíčový krok. Přes toto API je možné přímo do služby i ze služby stahovat a odesílat nové informace. Např. je takto možné stáhnout vytvořenou kalkulaci pro daný produkt nebo následně vytvořit optimalizaci a tu opět stáhnout.
Tiskni
Sdílej:
[jan@rixo ~]$ pip install ocapi -bash: pip: command not found [jan@rixo ~]$Pouzivam:
[jan@rixo ~]$ uname -a Linux rixo 2.6.18-398.el5PAE #1 SMP Tue Sep 16 21:31:44 EDT 2014 i686 i686 i386 GNU/Linux [jan@rixo ~]$ cat /etc/issue CentOS release 5.11 (Final) Kernel \r on an \m
Jak by se taková změna běhových prostředí dala optimálně řešit balíčkovacím systémem?Asi úplně stejně jako se řeší tím jiným balíčkovacím systémem, ne? Na Gentoo třeba jenom v ebuildu uvedu, pro které verze Pythonu je balíček určený.
Možná v gentoo, nedovedu si to představit příliš reálně v Archu nebo Debianu, pokud si nechci balit sám.Tohle je spíše věc pythoních distutils, které takhle hezky fungují (až na nepříjemnosti typu
sbin). Vytvořit triviálně balíčky pro několik verzí Pythonu pak umí každá distribuce, kde na to někdo tu automatizaci napsal. V zásadě je to jen pár shellovských funkcí. Gentoo má tu výhodu, že si s tím někdo dal tu práci. Nikde jinde jsem to zatím nezkoušel, ale nevyužívá se tam nic, co by bylo pro Gentoo nějak specifické.
V zásadě by nebyl problém ten kód mezi distribucemi sdílet třeba v rámci pythoních distutils. Je potřeba si uvědomit, že je to vcelku triviální automatizace, jen se musí najít někdo, kdo má motivaci ji připravit a především někdo, kdo má motivaci ji nadále udržovat.
Navíc si celkem nedovedu představit jak někdo balí všechny ruby knihovny/programy z rubygems pro všechny distribuce.V dobře udělané distribuci spočívá příprava balíků v sepsání několika řádků metadat. Jestliže ta metadata už někde na serveru pohromadě jsou, v zásadě by nebyl problém, kdyby tím někým, kdo balí všechny knihovny/programy byl vcelku jednoduchý skript. Výsledek by byl stejně nekvalitní, jako když ten server používáš přímo, ale v dalším kroku by nad tím bylo možné udělat nějakou stabilizaci verzí jako přidanou hodnotu.
Zdaleka ne všechny a problém to prostě neřeší. Nebo ano?Jistěže ano, podstata je v tom, že zabalit takovou knihovnu by nemělo být složitější než ji nainstalovat. V extrémním případě by bylo možné řešit to pluginem do systémového balíčkovače a balíčkování by odpadlo úplně a řešila by se následná úprava metadat. Konec konců by se stejný princip dal aplikovat i na céčkovské projekty, pokud by používali nějakou malou množinu dobře detekovatelných a ovladatelných build systémů, alespoň tedy pro projekty, které fungují dobře ve výchozí konfiguraci.
Ještě nějak umožnit instalovat balíčky pod lokálním uživatelem do jeho vlastního prostředíNa úrovni lokálního uživatele si zatím vystačím s těmi nástroji specifickými třeba pro Python. Lokálních balíků mívám málo a když se to nějak pokazí, tak mě nebolí si najít ten adresář, promazat ho a naházet tam jenom to, co potřebuju. Teoreticky by to šlo i na úrovni systému, ale tam je prostě problém ten, že cokoli tam nainstaluješ, tak se ti může nějak vymstít.
a prosadit standard pro všechny distribuce.To zní hrozně vznešeně a složitě, přito by stačilo standardizovat jenom pár drobností a klidně by se to mohlo týkat jenom určité třídy software. Třeba v případě Pythonu už je do značné míry standardizováno, i když je samozřejmě, co zlepšovat.
Já nevím, stále mi připadá stávající řešení lepší.Já osobně nevidím vůbec prostor pro srovnání, nebavíme se o konkurenčních technologiích, ale o jednotlivých dílech skládačky. Ani to Gentoo nevnímám jako distribuci, na kterou by měli všichni přejít, ale spíš jako skupinu lidí, která vyrobila některé dílky skládačky o kterých si jiní zatím můžou nechat jenom zdát.
wget https://bitbucket.org/pripravto/ocapi/get/default.tar.gz tar -xvf default.tar.gz cd pripravto....nainstalovat přes setup
python setup.py installNebo jen rozbalit a na importovat přes Python.
$ python >>> import ocapi.api as api
sudo easy_install pip.
description do setup.py.
$ pip search ocapi ocapi - UNKNOWN
Pripravto api connect to OptimCabinet service mi přijde takový dost zmatený a asi bych vůbec nepochopil, co že to má být.