Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
[jan@rixo ~]$ pip install ocapi -bash: pip: command not found [jan@rixo ~]$Pouzivam:
[jan@rixo ~]$ uname -a Linux rixo 2.6.18-398.el5PAE #1 SMP Tue Sep 16 21:31:44 EDT 2014 i686 i686 i386 GNU/Linux [jan@rixo ~]$ cat /etc/issue CentOS release 5.11 (Final) Kernel \r on an \m
Jak by se taková změna běhových prostředí dala optimálně řešit balíčkovacím systémem?Asi úplně stejně jako se řeší tím jiným balíčkovacím systémem, ne? Na Gentoo třeba jenom v ebuildu uvedu, pro které verze Pythonu je balíček určený.
Možná v gentoo, nedovedu si to představit příliš reálně v Archu nebo Debianu, pokud si nechci balit sám.Tohle je spíše věc pythoních distutils, které takhle hezky fungují (až na nepříjemnosti typu
sbin). Vytvořit triviálně balíčky pro několik verzí Pythonu pak umí každá distribuce, kde na to někdo tu automatizaci napsal. V zásadě je to jen pár shellovských funkcí. Gentoo má tu výhodu, že si s tím někdo dal tu práci. Nikde jinde jsem to zatím nezkoušel, ale nevyužívá se tam nic, co by bylo pro Gentoo nějak specifické.
V zásadě by nebyl problém ten kód mezi distribucemi sdílet třeba v rámci pythoních distutils. Je potřeba si uvědomit, že je to vcelku triviální automatizace, jen se musí najít někdo, kdo má motivaci ji připravit a především někdo, kdo má motivaci ji nadále udržovat.
Navíc si celkem nedovedu představit jak někdo balí všechny ruby knihovny/programy z rubygems pro všechny distribuce.V dobře udělané distribuci spočívá příprava balíků v sepsání několika řádků metadat. Jestliže ta metadata už někde na serveru pohromadě jsou, v zásadě by nebyl problém, kdyby tím někým, kdo balí všechny knihovny/programy byl vcelku jednoduchý skript. Výsledek by byl stejně nekvalitní, jako když ten server používáš přímo, ale v dalším kroku by nad tím bylo možné udělat nějakou stabilizaci verzí jako přidanou hodnotu.
Zdaleka ne všechny a problém to prostě neřeší. Nebo ano?Jistěže ano, podstata je v tom, že zabalit takovou knihovnu by nemělo být složitější než ji nainstalovat. V extrémním případě by bylo možné řešit to pluginem do systémového balíčkovače a balíčkování by odpadlo úplně a řešila by se následná úprava metadat. Konec konců by se stejný princip dal aplikovat i na céčkovské projekty, pokud by používali nějakou malou množinu dobře detekovatelných a ovladatelných build systémů, alespoň tedy pro projekty, které fungují dobře ve výchozí konfiguraci.
Ještě nějak umožnit instalovat balíčky pod lokálním uživatelem do jeho vlastního prostředíNa úrovni lokálního uživatele si zatím vystačím s těmi nástroji specifickými třeba pro Python. Lokálních balíků mívám málo a když se to nějak pokazí, tak mě nebolí si najít ten adresář, promazat ho a naházet tam jenom to, co potřebuju. Teoreticky by to šlo i na úrovni systému, ale tam je prostě problém ten, že cokoli tam nainstaluješ, tak se ti může nějak vymstít.
a prosadit standard pro všechny distribuce.To zní hrozně vznešeně a složitě, přito by stačilo standardizovat jenom pár drobností a klidně by se to mohlo týkat jenom určité třídy software. Třeba v případě Pythonu už je do značné míry standardizováno, i když je samozřejmě, co zlepšovat.
Já nevím, stále mi připadá stávající řešení lepší.Já osobně nevidím vůbec prostor pro srovnání, nebavíme se o konkurenčních technologiích, ale o jednotlivých dílech skládačky. Ani to Gentoo nevnímám jako distribuci, na kterou by měli všichni přejít, ale spíš jako skupinu lidí, která vyrobila některé dílky skládačky o kterých si jiní zatím můžou nechat jenom zdát.
wget https://bitbucket.org/pripravto/ocapi/get/default.tar.gz tar -xvf default.tar.gz cd pripravto....nainstalovat přes setup
python setup.py installNebo jen rozbalit a na importovat přes Python.
$ python >>> import ocapi.api as api
sudo easy_install pip.
description do setup.py.
$ pip search ocapi ocapi - UNKNOWN
Pripravto api connect to OptimCabinet service mi přijde takový dost zmatený a asi bych vůbec nepochopil, co že to má být.
Tiskni
Sdílej: