Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »
[jan@rixo ~]$ pip install ocapi -bash: pip: command not found [jan@rixo ~]$Pouzivam:
[jan@rixo ~]$ uname -a Linux rixo 2.6.18-398.el5PAE #1 SMP Tue Sep 16 21:31:44 EDT 2014 i686 i686 i386 GNU/Linux [jan@rixo ~]$ cat /etc/issue CentOS release 5.11 (Final) Kernel \r on an \m
Jak by se taková změna běhových prostředí dala optimálně řešit balíčkovacím systémem?Asi úplně stejně jako se řeší tím jiným balíčkovacím systémem, ne? Na Gentoo třeba jenom v ebuildu uvedu, pro které verze Pythonu je balíček určený.
Možná v gentoo, nedovedu si to představit příliš reálně v Archu nebo Debianu, pokud si nechci balit sám.Tohle je spíše věc pythoních distutils, které takhle hezky fungují (až na nepříjemnosti typu
sbin). Vytvořit triviálně balíčky pro několik verzí Pythonu pak umí každá distribuce, kde na to někdo tu automatizaci napsal. V zásadě je to jen pár shellovských funkcí. Gentoo má tu výhodu, že si s tím někdo dal tu práci. Nikde jinde jsem to zatím nezkoušel, ale nevyužívá se tam nic, co by bylo pro Gentoo nějak specifické.
V zásadě by nebyl problém ten kód mezi distribucemi sdílet třeba v rámci pythoních distutils. Je potřeba si uvědomit, že je to vcelku triviální automatizace, jen se musí najít někdo, kdo má motivaci ji připravit a především někdo, kdo má motivaci ji nadále udržovat.
Navíc si celkem nedovedu představit jak někdo balí všechny ruby knihovny/programy z rubygems pro všechny distribuce.V dobře udělané distribuci spočívá příprava balíků v sepsání několika řádků metadat. Jestliže ta metadata už někde na serveru pohromadě jsou, v zásadě by nebyl problém, kdyby tím někým, kdo balí všechny knihovny/programy byl vcelku jednoduchý skript. Výsledek by byl stejně nekvalitní, jako když ten server používáš přímo, ale v dalším kroku by nad tím bylo možné udělat nějakou stabilizaci verzí jako přidanou hodnotu.
Zdaleka ne všechny a problém to prostě neřeší. Nebo ano?Jistěže ano, podstata je v tom, že zabalit takovou knihovnu by nemělo být složitější než ji nainstalovat. V extrémním případě by bylo možné řešit to pluginem do systémového balíčkovače a balíčkování by odpadlo úplně a řešila by se následná úprava metadat. Konec konců by se stejný princip dal aplikovat i na céčkovské projekty, pokud by používali nějakou malou množinu dobře detekovatelných a ovladatelných build systémů, alespoň tedy pro projekty, které fungují dobře ve výchozí konfiguraci.
Ještě nějak umožnit instalovat balíčky pod lokálním uživatelem do jeho vlastního prostředíNa úrovni lokálního uživatele si zatím vystačím s těmi nástroji specifickými třeba pro Python. Lokálních balíků mívám málo a když se to nějak pokazí, tak mě nebolí si najít ten adresář, promazat ho a naházet tam jenom to, co potřebuju. Teoreticky by to šlo i na úrovni systému, ale tam je prostě problém ten, že cokoli tam nainstaluješ, tak se ti může nějak vymstít.
a prosadit standard pro všechny distribuce.To zní hrozně vznešeně a složitě, přito by stačilo standardizovat jenom pár drobností a klidně by se to mohlo týkat jenom určité třídy software. Třeba v případě Pythonu už je do značné míry standardizováno, i když je samozřejmě, co zlepšovat.
Já nevím, stále mi připadá stávající řešení lepší.Já osobně nevidím vůbec prostor pro srovnání, nebavíme se o konkurenčních technologiích, ale o jednotlivých dílech skládačky. Ani to Gentoo nevnímám jako distribuci, na kterou by měli všichni přejít, ale spíš jako skupinu lidí, která vyrobila některé dílky skládačky o kterých si jiní zatím můžou nechat jenom zdát.
wget https://bitbucket.org/pripravto/ocapi/get/default.tar.gz tar -xvf default.tar.gz cd pripravto....nainstalovat přes setup
python setup.py installNebo jen rozbalit a na importovat přes Python.
$ python >>> import ocapi.api as api
sudo easy_install pip.
description do setup.py.
$ pip search ocapi ocapi - UNKNOWN
Pripravto api connect to OptimCabinet service mi přijde takový dost zmatený a asi bych vůbec nepochopil, co že to má být.
Tiskni
Sdílej: