Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Tak vítej ve světě Arch Linuxu. Jinak v ArchWiki najdeš spoustu informací, takže nebudeš muset tolik používat Google.
Já jsem Arch Linuxu propadl naprosto. 
je pravda že je vše v Archu přehlednějšíJsem zvědavý. Co je tam například přehlednější?
Formulaci jsem trochu přehnal, ale v prvním případě je bezva rc.conf ,dále to že mi pacman nenutí žádná zbytečné balíčky a nezaneřádí systém. Osekanější distro jsem zatím neměl a asi mít nebudu, do LFS se nehrnu. Dále pokud porovnám obsah adresáře etc, nechápu co vše si sebou apt-get v Ubuntu tahá, ale vždy je tam tak o polovinu věcí více než bych potřeboval.
Osekanější distro jsem zatím neměl
Já mám na USB Flash disku kapacity 512 MB "holý" Arch Linux (tzn. pouze balíčky ze skupiny base) pro záchranné účely. A 512 MB je kapacita opravdu velmi malá.
pacman -Qg base: base bash base binutils base bzip2 base coreutils base cryptsetup base dash base dcron base device-mapper base dhcpcd base diffutils base e2fsprogs base file base filesystem base findutils base gawk base gcc-libs base gettext base glibc base grep base grub base gzip base initscripts base iputils base jfsutils base kernel26 base less base licenses base logrotate base lvm2 base mailx base man-db base man-pages base mdadm base nano base net-tools base pacman base pciutils base pcmciautils base perl base ppp base procps base psmisc base reiserfsprogs base rp-pppoe base sed base shadow base sysfsutils base syslog-ng base sysvinit base tar base tcp_wrappers base texinfo base udev base usbutils base util-linux-ng base vi base wget base which base wpa_supplicant base xfsprogs
Btw. pořádná legrace nastane, až někdo crackne server na kterým běží mirror s balíčkama. Hint -> repozitáře a pacman stále nepodporují podepisování binárních balíčků.
Můj největší strach z AURu byl překonán, ano bál jsem se hoJak může mít někdo strach z AURu?

Já bych dodal, že AUR je de facto takové "skladiště" Bash skriptů, které obsahují instrukce, podle kterých program makepkg vytváří balíčky.
Takže strach opravdu není na místě. 
Jak může mít někdo strach z AURu? Já měl!
A proč? Protože neznám vše a nevěděl jsem co mě čeká. Mimojiné vytvořit .deb balíček pro mne není problém, teda za předpokladu, že to není nějaký obrovský program, v tom bych se už ztrácel.
Nepodporované .deby sice jsou, ale dobré zkušenosti s nima nemám, vytvoří v systému neskutečný chaos a řešit závislosti je pochoutka.
Používám upravené konfigy od kotyz-e ,jinak považuji awesome za jeden z nejlepších wm co znám
I když chvíli mi trvalo než jsem všechny závislosti vyřešil. AUR ještě prostuduju, hlavně jak se vytváří vlastní balíčky, ale za předpokladu že je to údajně jednodušší než .deb tak snad nebude problém.
development packages are usually included with the main package
Často stačí mít nainstalované jenom balíčky ze skupiny base-devel.
pkg_add má FreeBSD a občas je s tím docela legrace (když se verze "x.y-RELEASE" změní na "x.y" a repozitář najednou neexistuje). Slackware se drží čísel verzí a -current je pořád -current
Dík 
Tiskni
Sdílej: