Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Na YouTube lze zhlédnout Godot Engine – 2025 Showreel s ukázkami toho nejlepšího letos vytvořeného v multiplatformním open source herním enginu Godot.
Blíží se konec roku a tím i všemožná vyhlášení slov roku 2025. Dle Collins English Dictionary je slovem roku vibe coding, dle Dictionary.com je to 6-7, …
Cloudflare Radar: podíl Linuxu na desktopu dosáhl v listopadu 6,2 %.
16.1.2011 tomu bylo rok co jsem používal jenom Ubuntu, z jistých důvodů jsem byl nucen obnovit zálohu Windows xp a tak jsem toho využil a řekl si, že se rozloučím s Ubuntu a konečně se pokusím skamarádit s Archlinuxem.
Přes netinstall jsem si nainstaloval základní instalaci a vydal se zjišťovat jak se ten zlý AUR používá. Už 2x předtím jsem se o něj pokusil, ale neměl jsem druhý počítač k dispozici a přes lynx se mi nechtělo vše hledat, ale tentokrát jsem nalezl užitečnou utilitku yaourt pomocí níž lze z auru instalovat podobně jako z pacmana. Okamžitě jsem nainstaloval awesome desktop manager nejnovější verzi a začal se potýkat s problémy.
Zhýčkaný Ubuntu mě nenaučil si sám nainstalovat zvukovou kartu, správné ovládače grafiky, scrool myšky, mít vývojářské programy typu (cmake, gcc) a mnoho dalšího na co jsem cestou narazil. Ale vše je jak puzzle a s pomocí googlu jsem se dopátral všech otázek na které jsem hledal odpověď.
Můj největší strach z AURu byl překonán, ano bál jsem se ho, balíčkovací systémy jsou pro mě vždy něco nového, například slackware nesnáším kvůli svému balíčkovacímu systému (pkg_add) jenž mi nesedne, nebo gentoo s emerge a use flags je pro mě neznámou.
Jako mírně zkušený uživatel linuxu mohu říct, že na třetí pokus se mi konečně podařilo dostat Archlinux do takové podoby, která mi vyhovuje. Jsem rád, že po několika dnech bez linuxu jsem se naštval a vrhl se na něj. Záleží jen na troše volného času (4hodiny) a chuťi hledat odpovědi. Můj desktop manager vypadá sice stejně jako předtím, ale je pravda že je vše v Archu přehlednější. Myslím si, že je to fajn distribuce, to ale ověřím časem testování, snad se mi nebudou sypat aplikace z důvodu závislostí. Konečně jsem se odhodlal mountovat /home adresář na vlastní oddíl, ale o takovýchto maličkostech třeba příště.
Takže pokud se někdo bojí Archlinuxu tak jako jsem se bál já, tak mám radu, vytrvat, nevzdávat se, jít na všechny problémy logicky, pak vše jde do zdárného konce. Přeji pěkný den, Indiánský lotr
Tiskni
Sdílej:
Tak vítej ve světě Arch Linuxu. Jinak v ArchWiki najdeš spoustu informací, takže nebudeš muset tolik používat Google.
Já jsem Arch Linuxu propadl naprosto. 
je pravda že je vše v Archu přehlednějšíJsem zvědavý. Co je tam například přehlednější?
Formulaci jsem trochu přehnal, ale v prvním případě je bezva rc.conf ,dále to že mi pacman nenutí žádná zbytečné balíčky a nezaneřádí systém. Osekanější distro jsem zatím neměl a asi mít nebudu, do LFS se nehrnu. Dále pokud porovnám obsah adresáře etc, nechápu co vše si sebou apt-get v Ubuntu tahá, ale vždy je tam tak o polovinu věcí více než bych potřeboval.
Osekanější distro jsem zatím neměl
Já mám na USB Flash disku kapacity 512 MB "holý" Arch Linux (tzn. pouze balíčky ze skupiny base) pro záchranné účely. A 512 MB je kapacita opravdu velmi malá.
pacman -Qg base: base bash base binutils base bzip2 base coreutils base cryptsetup base dash base dcron base device-mapper base dhcpcd base diffutils base e2fsprogs base file base filesystem base findutils base gawk base gcc-libs base gettext base glibc base grep base grub base gzip base initscripts base iputils base jfsutils base kernel26 base less base licenses base logrotate base lvm2 base mailx base man-db base man-pages base mdadm base nano base net-tools base pacman base pciutils base pcmciautils base perl base ppp base procps base psmisc base reiserfsprogs base rp-pppoe base sed base shadow base sysfsutils base syslog-ng base sysvinit base tar base tcp_wrappers base texinfo base udev base usbutils base util-linux-ng base vi base wget base which base wpa_supplicant base xfsprogs
Btw. pořádná legrace nastane, až někdo crackne server na kterým běží mirror s balíčkama. Hint -> repozitáře a pacman stále nepodporují podepisování binárních balíčků.
Můj největší strach z AURu byl překonán, ano bál jsem se hoJak může mít někdo strach z AURu?

Já bych dodal, že AUR je de facto takové "skladiště" Bash skriptů, které obsahují instrukce, podle kterých program makepkg vytváří balíčky.
Takže strach opravdu není na místě. 
Jak může mít někdo strach z AURu? Já měl!
A proč? Protože neznám vše a nevěděl jsem co mě čeká. Mimojiné vytvořit .deb balíček pro mne není problém, teda za předpokladu, že to není nějaký obrovský program, v tom bych se už ztrácel.
Nepodporované .deby sice jsou, ale dobré zkušenosti s nima nemám, vytvoří v systému neskutečný chaos a řešit závislosti je pochoutka.
Používám upravené konfigy od kotyz-e ,jinak považuji awesome za jeden z nejlepších wm co znám
I když chvíli mi trvalo než jsem všechny závislosti vyřešil. AUR ještě prostuduju, hlavně jak se vytváří vlastní balíčky, ale za předpokladu že je to údajně jednodušší než .deb tak snad nebude problém.
development packages are usually included with the main package
Často stačí mít nainstalované jenom balíčky ze skupiny base-devel.
pkg_add má FreeBSD a občas je s tím docela legrace (když se verze "x.y-RELEASE" změní na "x.y" a repozitář najednou neexistuje). Slackware se drží čísel verzí a -current je pořád -current
Dík 