Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Aby se programátor roztrhl a tvořil všechny verze najednou, jenže to asi nejde.Programátor má svou hlavu. Vyberte si to, v čem se vám pracuje lépe. Jak jednoduché.
O přemisťování a rozšiřování prvků se sice musí postarat programátor, ale není to nic složitého.Ha ha... tohle je docela hrůza.
Z kódu pak není vůbec jasné, jak výsledný layout bude vypadat, a zabraňuje to umisťování ovládacích prvků kamkoliv do okna (či kontejneru, nebo jak tomu GTK nadává) a je pak velmi obtížné rozšířit toto okno o další ovládací prvky (či widgety).Dobrý joke. Proč to píšete ručně místo použití GTK Glade nebo QT designer? Co jsem si hrál s QT Designer 4, tak kam se hrabe návrh GUI ve VS.NET.
Nějaký KDevelop se prostě nemůže rovnat VisualStudiuA Visual Studio se zase nemůže rovnat GNU autotools. Tečka.
Podle mě by měl vytváření oken a ovládacích prvků obsluhovat samotný X server a neměly by kvůli tomu být vytvářeny takovéto knihovny, kvůli kterým je pak celé grafické rozhraní výrazně pomalejší než na Windows.Tím jste celému blogu dodal korunu a celá věc se přesouvá do jiné úrovně - vážně si myslíte, že je to tím?
Nevím, jak je to s GTK, ale tuším, že je pod LGPL, ale jestli pak nemusí zveřejnit zdrojáky, to netuším.Ne, nemusí. To samé se týká toolkitu FLTK.
a navíc by pak neměla smysl změna mé identity na tomto portále. A nesměji se. Já ten blog myslím vážně.
Myslím, že kdybych neexistoval, nenapsal bych tento blogpost ani žádné jiné.To si jen myslíš. Alespoň doufám, protože jsou věci, kterým prostě nevěřím.
Šipky si hraj na vlastním portrétu, mně nikdo ksicht rozbodávat nebudeTak nic, zavolám klukům, že se to teda ruší... Škoda.
a navíc by pak neměla smysl změna mé identity na tomto portáleProč sis jí změnil(a)? Snad se nestydíš za svý názory!
A nesměji se. Já ten blog myslím vážně.Aha... OK. V tom případě jsem hodnotil správně - nulou.
Pokud jde o ty velké soubory, je třeba použít funkce podporující 64-bitové velikosti a polohy. Platí to jak pro funkce ANSI, tak pro funkce POSIX, obvykle stačí název funkce doplnit o znaky 64 na konci. Píše se o tom v infostránkách.
Provokace, nic víc, hodnotím opět nulou.
-D_FILE_OFFSET_BITS=64 -D_LARGEFILE64_SOURCE
Celé jsem to nečetl, ale večer si udělám čas.
Málem bych zapomněl. Ještě jsem nepřišel na to, jak v Linuxu pracovat s velkými soubory (nad 4GB). Prolezl jsem kde co, ale nikde prostě nic nebylo.
Zvláštní, já tu mám pár souborů nad 10GB a nemám s nimi nejmenší problém. Není chyba náhodou v tobě?
Btw: jaké to je chlubit se vlastní neschopností?
$cat Test10GB.java
import java.io.File;
import java.io.FileOutputStream;
import java.io.IOException;
public class Test10GB {
public static void main (String[] args) throws IOException {
String filename = "test10gb.bin";
int fileSizeKB = 10*1024*1024;
File f = new File (filename);
if (!f.createNewFile()) {
System.err.println("Can't create file!");
return;
}
byte [] buffer = new byte [1024];
FileOutputStream fos = new FileOutputStream(filename);
for (int i = 0; i < fileSizeKB; i++)
fos.write(buffer, 0, 1024);
fos.close();
}
}
$javac Test10GB.java
$java Test10GB
$ls -lh
total 11G
-rw-rw-r-- 1 tomas tomas 10G Apr 12 19:46 test10gb.bin
-rw-rw-r-- 1 tomas tomas 1.1K Apr 12 19:41 Test10GB.class
-rw-rw-r-- 1 tomas tomas 562 Apr 12 19:41 Test10GB.java
(Hele, ono se to dokonce rýmuje...
)
.
char bajt = 0;
int fd = open("file.dat", O_WRONLY | O_LARGEFILE);
lseek64(fd, lseek64(fd,0,SEEK_CUR)/2, SEEK_SET);
write(fd, &bajt, 1);
close(fd);
int fd = open("file.dat", O_RDONLY | O_LARGEFILE);
char *buffer = (char*)malloc(1024*1024);
while( true )
{
precteno = read( fd, buffer, 1024*1024 );
if( precteno < 0 ) return; //chyba
if( precteno == 0 ) break; //konec souboru
udelej_neco_s_daty(buffer,precteno);
}
close(fd);
).
Neříkám, že mfc, vcl pomalé není. Nejlepší je použít čisté WinAPI bez "obalů" a je to slušně rychlé.
Škoda jen, že Qt a GTK pro windows stejně jako MFC a VCL jen obalují WinAPI.A v Linuxu zase obalují volání X serveru, popřípadě o něco vyšší úrovně Xlib. Takže ono je to jedno.
Je chybou, že existuje nějaké GTK a Qt. Podle mě by měl vytváření oken a ovládacích prvků obsluhovat samotný X server a neměly by kvůli tomu být vytvářeny takovéto knihovny, kvůli kterým je pak celé grafické rozhraní výrazně pomalejší než na Windows.Aha, takže ta snaha modularizovat X.org je naopak to nejhorší, co se mohlo stát? Právě jediné správné je nastrkat do jediné aplikace vše, co potřebuješ? To si nemyslím. I v Microsoftu mají určitě interně oddělenou komponentu na kreslení od komponenty na okénka. Akorát málokdo zná ten interface, který musí splňovat, takže je malá šance, že se někomu podaří nahradit za jinou. Kdežto naopak u X máš ten interface tak nádherně popsaný, že není problém napsat jakoukoli komponentu a vložit ji místo stávající. To je, myslím si, pointa objektově orientovaného programování. A k pomalosti: ano, komunikace mezi jednotlivými komponentami systému ve windows je natolik znásilněna, že to jde docela rychle. Ale připsat funkci je nadlidský úkon. Ono asi má nějaký důvod to prosazování .NET, to by jim odpadl obrovský kus práce s údržbou WinAPI, které prostě už nevyhovuje (dokonce WinAPI bude co jsem slyšel ve Vistě emulováno právě přes .NET). No a nevím jak u tebe (možná záleží na konkrétním HW), ale mně se jeví .NET kreslení okýnek o dost pomalejší než to Qt.
-D_FILE_OFFSET_BITS=64 -D_LARGEFILE64_SOURCE
ako som uz uvadzal
Tiskni
Sdílej: