Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
When an SMTP server returns a permanent error status (5yz) code after the DATA command is completed with <CRLF>.<CRLF>, it MUST NOT make any subsequent attempt to deliver the message. As with temporary error status codes, the SMTP client retains responsibility for the message, but SHOULD not again attempt delivery to the same server without user review of the message and response and appropriate intervention.RFC 5321
E-mail má buď dorazit nebo se vrátit (být odmítnut ještě v rámci SMTP relace v odpovědi na RCPT TO nebo DATA …). Cokoli jiného je špatné řešení.Nevim, proč je to zrovna jako reakce na můj příspěvek...
Největší svinstvo je, když e-mail prostě jen tak zmizíObčas to je vcelku rozumné řešení - třeba když se jedná o poštu velký organizace a ten samej mail (spam) postupně přijde tisíckrát.
jenže pak je můžeš odmítat, není potřeba je v tichosti zahazovat, ne?... to by ale znamenalo pouštět spamfiltr ještě během SMTP relace, což nemusí být úplně žádoucí.
Když se tedy spustí ještě v rámci SMTP relace, můžou se sice e-maily odbavovat pomaleji (ve špičce), ale zase se neztratí žádný e-mail.... což znamená spoléhat se na to, že protistrana udělá správnou věc. Tj. že mi ten mail zkusí poslat znova a v dohledné době. Tak to rozhodně není pravidlem, jsou experti, co to zkusí za minutu a pak druhý den v půl šesté ráno. Popřípadě po prvním neúspěšném pokusu okamžitě odesílají zprávu o zpožděném doručení. Nebo dočasnou chybu rovnou vyhodnotí jako trvalou. Proto nevidím problém v tom zprávu, která vypadá, že to nebude spam (např. odesílatel není v blacklistech), přijmout a náročné věci řešit až následně.
bavíme se o případu organizace, ve které někdo zkontroloval mail, ví že jde o spamPokud to někdo ručně zkontroloval a jde evidentně o spam, tak budiž. Ale i tak mi přijde lepší e-mail odmítat, než zahazovat – při odmítnutí je nějaká šance, že tě spamer vyřadí ze svého seznamu, při zahazování je pravděpodobnější, že tě bude spamovat i příště.
což znamená spoléhat se na to, že protistrana udělá správnou věc.Je to úplně stejné jako u greylistingu, který se hojně používá. Přiznám se, že greylisting taky nemám moc rád, právě kvůli zpožďování e-mailů. Ale výše popsané řešení se celkem podstatně liší: nezpožďuje všechny e-maily z dosud neznámých domén/adres, ale jen ty, které dorazí při přetížení serveru (které by běžně nemělo nastávat).
telnet mail.nekde.cz 25 Trying 2a01:123:45:0:1::32... Connected to mail.nekde.cz Escape character is '^]'. 220 mail.nekde.cz ESMTP Postfix helo aa.bb.cz 250 mail.nekde.cz mail from: aa@bb.cz 250 2.1.0 Ok rcpt to: aa@jaros.org 250 2.1.5 Ok data 354 End data with <CR><LF>.<CR><LF> Test . 550 Polib si se SPAMEM pozadi quit 221 2.0.0 Bye Connection closed by foreign host.
Ještě jednou: bavíme se o případu organizace, ve které někdo zkontroloval mail, ví že jde o spam a přichází to ve stovkách na různé adresy ve firmě.Prvotní kontrola ruční, posléze se maily se stejným obsahem odmítají/zahazují automaticky. Alespoň takto jsem pochopil zadání já. Představa, že by měla organizace extra člověka, který by prohlédl každý mail a rozhodl jestli jde o SPAM nebo ne, mi přišla natolik absurdní, že jsem o ní vůbec neuvažoval...
SPAMy se nam vesele mení, obsahují části které jsou nahodně generovanéTak ještě jednou a doufám, že tentokrát už to bude stačit, protože bych nerad maloval obrázky: v tomto konkrétním případě se jednalo o spam, který postupně přicházel ve stovkách stejných exemplářů. Už je to jasné? A můj server to nebyl.
Zeptam se někde se staráte o mail server, kde je aspon pár set uživatelů a dostanete denně několik tisíc mailůNaše mailservery nejsou případ uvedený v #42 (schránky nepatří zaměstnancům), takže se nás tam popsané řešení netýká.
a navíc to nijak netlačí na nápravuKdežto když nechám uživatelům chodit zavirované maily a milášek zákazníky, tak něčemu pomůžu...
Tvůj náhled na funkčnost a spolehlivost e-mailového ekosystému není moc praktickýMně přijde na dnešní zvyklosti až krutě moc praktický.
v podstatě říkáš, že všechno by měl být buď spam, nebo to má uživateli dorazit do schránkyJá bych to četl spíše takto, bez té škrtnuté části.jako čistý mail.
Jenže vzhledem k tomu, že kontroly dělají automtizované nástroje, nějaká šedá zóna (tohle teda přijmu, ale uživateli to do schránky dám tak, aby viděl, že je to pozdezřelé) existovat musí.Jakože budu uživateli schovávat netriviální množství legitimních mailů? To jde, ale taky to trochu skřípe, takže bych to rozhodně neprezentoval jako jediné a nejlepší řešení.
Kdežto když nechám uživatelům chodit zavirované maily a milášek zákazníky, tak něčemu pomůžu...Vtipné je, že současné praktické mailové standardy (tedy to, co se opravdu většinově používá), jsou úplně postavené na hlavu. Jako workaround se používají doplňkové způsoby komunikace, třeba telefon. Tady je hodně velký rozdíl mezi teorií a praxí ve prospěch teorie (víceméně se ví, jak to dělat správně, ale nikdo to nedělá a z důvodu vzájemné kompatibility to ani nikdo dělat nemůže).
Já bych to četl spíše takto, bez té škrtnuté části.Koš je taky ve schránce uživatele, což se ale předřečnkovi zjevně nelíbilo.
Jakože budu uživateli schovávat netriviální množství legitimních mailů?Jestli přesunutí do složky "spam" považuješ za "schovávání", ok. Nicméně většina uživatelů klinutí myší zvládá...
Jako workaround se používají doplňkové způsoby komunikace, třeba telefon.... prostě takové způsoby, které (v podstatě) netrpí spamem.
Tiskni
Sdílej: