Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Vypadá to, jako by EU vyplodila další úžasný paskvil, který ničemu nepomůže, voliči budou mít možná pocit, že se *něco* dělá pro jejich bezpečí a jediný důsledek bude ten, že kutilové budou mít problémy sehnat základní chemické suroviny.To je jasné - to nařízení je příliš měkké. Většina zmíněných problémů se dá vyřešit zákazem prodeje i méně koncentrovaných verzí těch látek, případně jejich prekurzorů a aparatury k jejich výrobě. Peroxidem už stejně lidé nedezinfikují a pro kyseliny (a další popsané látky) stejně běžný občan nemá využití. A k čemu by někomu byla doma destilační nebo filtrační aparatura?
To je jasné - to nařízení je příliš měkké. Většina zmíněných problémů se dá vyřešit zákazem prodeje i méně koncentrovaných verzí těch látek, případně jejich prekurzorů a aparatury k jejich výrobě.A co myslíš, že bude hlavím obsahem té "revize" po pěti letech?
destilačníChladič (pokud se spokojíš s tím, že nebude skleněný, ale měděný) ti sletuju doma na koleni z trochy měděného plechu. A ještě použiju olověnou pájku, aby se z toho EU třeba zbláznila!
filtrační aparaturaZakázat překapávané kafe?
Peroxidem už stejně lidé nedezinfikujíNáhodou, na vyčištění odřeniny se zadřeným pískem (tohle si člověk na kole přivodí raz dva) je peroxid vodíku nejlepší. A i když se k dezinfekci už nedoporučuje (kvůli toxicitě pro rostoucí buňky a tedy zpomalování hojivého procesu), v některých případech je stále neocenitelný.
i když se k dezinfekci už nedoporučuje (kvůli toxicitě pro rostoucí buňky a tedy zpomalování hojivého procesu),Fakt? Já bych tipnul že se prakticky všechen při styku s nečistotami a krví rozloží na vodu a kyslík.
Mne sa na podobne asfaltove zbruseniny neosvedcil. Po rokoch som presiel na Alpu a znacne klesol pocet podobnych zraneni, ktore este 2 a 3 den mokvalo, pretoze tam este kadeco zilo. Cim sa cely proces hojenia dost natahoval. Alpa je povazovana za surovost, ale uz na druhy den to byvalo ciste a zacinalo sa to hojit.A ten písek jsi odstranil čím? Kartáčem? Nebo jsi ho tam nechal?
například na rozpuštění zaschlé krve (sundání "přirostlého" obvazového materiálu)Peroxidem už stejně lidé nedezinfikují... v některých případech je stále neocenitelný.
Nejlepší bylo, když si člověk náhodou vdechnul pramínek jejích par, to jsem měl pocit, jako bych dostal ránu palicí po hlavěJo jo
Teda, nevím kolik jste tam toho peroxidu dávali, já vždycky jen troškuJá jsem ho tam lil vždy „přiměřeně“ :) Všechno je relativní – oproti chloridu železitému to skutečně bouřlivá reakce je. Zahřívání nepotvrdím ani nevyvrátím, nikdy jsem do lázně ruce nestrkal ;)
To som vyleptal plošák za tridsať sekúnd a nádoba bola horúca :)Ano, tak nějak dlouho to leptání trvalo
Ne jako nekonečné leptání s chloridem železitým...
Na leptání používám oxid železitý ... sice to trvá déle, ale je to relativne neškodná záležitost. Desku klidně můžete vytahovat rukama a nejhorší, co se mi kdy stalo, bylo, že jsem si tím zasvinil něco, co pak nešlo vyprat ... např. záclony 
Asi jste měl na mysli chlorid železitý :-P
potom začalo rozožierať aj namaľované cesty.ešte to tak tak! aby to zožralo nielen oko, ale aj linky a umelé mihalnice!
Peroxidem už stejně lidé nedezinfikujíJendo, ty si o mně fakt myslíš, že nejsem člověk?
Kysličník si liju na každou odřeninu či pořezání, mám s ním mnohem lepší úspěšnost bezproblémového zhojení, než s čímkoliv jiným.
pro kyseliny (a další popsané látky) stejně běžný občan nemá využitíNemám využití pro 90 % věcí, co jsou na trhu, a také je nikdo nezakazuje. Pokud se to někomu oplatí vyrábět, znamená to, že pro dané zboží má odbyt (i bez všudepřítomných reklam), tak si myslím, že využití tyto látky najdou.
To je jasné - to nařízení je příliš měkké. Většina zmíněných problémů se dá vyřešit zákazem prodeje i méně koncentrovaných verzí těch látek, případně jejich prekurzorů a aparatury k jejich výrobě.Naprosto souhlasim. EU by mela okamzite zakat prodej vsech chemikalii. I kdyby to ochranilo jediny zivot. Byvali zamestnanci evropskeho chemickeho prumyslu se muzou rekvalifikovat, na evropske uredniky, gender konzultanty, poradce pro socialni zaclenovani, antikapitalisticke bojovniky, nezamestnane cyklisty a snizovace nerovnovahy. Mozna bych nekterym vybranym euro-obcanum povolil kupovat kuchynskou sul, to je pry chlorid sodny, ale jen na specialni povoleni, protoze chlorid, z toho se da udelat chlor, chlornan a pak i chlorecnan, niciva vojenska trhavina....
Například taková propanbutanová láhev, usazená v plechové nádobě plné rozhžaveného dřevěného uhlí,Ono by IMO stačilo dát na plynový vařič napájený jednou PB lahví druhou PB lahev - tuším že to už před pár lety v ČR někdo zkoušel, ale nebouchlo to protože to našli včas.
ty, které se běžně prodávají v malých koncetracích (popř. s přídavkem znecitlivujících látek), jsou v čistém stavu docela slušné výbušninySnažit se o vyčištění a koncentraci organických peroxidů nebude zrovna bezpečné.
. Ale pravda je, že plynové láhve jsou spíš pro umístění v autě. Problém s dlohou dobou ohřevu jde obejít použitínm termitu - ten se sice musí udělat, ale stačí na něj stříbřenka (popř. alobal a nějaké drsnější drtítko, nebo něco z hliníku a pilník
) a nějaké to nízkouhlíkové železo (rez se získá oxidací elektrolýzou vznikajícím kyslíkem ve stavu zrodu).
Jinak další výbušnina bez použití scpeciálních chemikálií je oxyliquit, což je směs tekutého kyslíku a nějaké hořlavé látky, například uhlíku (Wikipedie uvádí jako příklad saze), organického materiálu (např. piliny) nebo kovového prášku (např. hliníkového). Tekutý kyslík se běžně používá v lékařství (viz modrobílé nádrže u nemocnic) nebo průmyslu a není velký problém ho vyrobit pomocí elektrolýzy a běžně dostupného tekutého dusíku, protože dusík vře při nižší teplotě (dusík −196 °C, kyslík −183 °C).
Nevýhoda je, že se složky musí smíchat krátce před použitím, navíc bez dalšího chlazení se kyslík postupně vypaří. Mimo toho je směs celkem citlivá na náraz a statickou elektrinu a jako "bonus" některé organické látky (např. tuky) bouřivě reagují s koncetrovaným kyslíkem. Nicméně vhodně připravená směs je zhruba stejně silná jako dynamit, takže běžná termoska by v davu dokázala napáchat značnou škodu ....
a nějaké to nízkouhlíkové železo (rez se získá oxidací elektrolýzou vznikajícím kyslíkem ve stavu zrodu).Ale prosimtě, termit jde s kdejakým oxidem. Zkoušel jsem SiO2, tedy obyčejným pískem a bez problému - jen se zrovna v tomhle případě musí přidat trochu hliníku a síry aby to chytlo. Jako bonus vzniká Al2S3 - stačí zalít vodou a člověk má hned "T+" látku :)
Ale prosimtě, termit jde s kdejakým oxidem.Například se suříkem (Pb3O4). Tato směs bývala oblíbená pro tvorbu zcela neekologických bouchacích kuliček.
European Parliament still maintains a strong preference for a "licensing-only" system.Snad jen, že si peroxid vodíku, nitromethan a dusku do nějaké koncentrace (aby to nebylo těch současných 13%, 3% a 30%:D) budu moct koupit s tím, že se budu muset nechat někde zaevidovat. To taky není moc výhra.
).
Dusičnan draselný by mě mrzel už podstatně více, bez něj se různá domácí zábavná pyrotechnika neobejde (jako kluk jsem si s ním užil spoustu srandy
) a navíc se dá použít místo kyseliny dusičné v nitracích. Ale ten je pouze sledovaný a to člověka co ho nenakupuje po velkých pytlech trápit IMHO nemusí (prodává se kdyžtak i jako potravinářský pro konzervaci masa, to jen tak nezakáží).
Dusitany vs. dusičnany – moje skripta na technologii masa praví, že dusičnany nereagují s hemovými barvivy přímo, musí být nejprve mikrobiálně převedeny na dusitany nebo oxid dusnatý. Jako nitráredukující mikroflóra se uplatňují bakterie rodu Micrococcus. Streptococcus aj. Tyto mikroorganismy jsou však činné jen při vyšších hodnotách pH, proto je třeba při dusičnanovém solení udržovat pH při nepříliš nízkých hodnotách. Dusičnany se používají v poslední době jen omezeně, a to pouze u trvanlivých masných výrobků nebo dlouhodobě nakládaných mas, kde je žádoucí, aby hladina dusitanů byla neustále doplňována postupnou redukcí dusičnanů a zároveň je pouze u těchto výrobků dostatečná záruka, že bude dostatek času na redukci dusičnanů.
Btw. při fermentaci salámů pokud se nepletu dusitany vznikají přirozenou cestou rozkladem některých dusíkatých látek v mase. Případně se přidávají koření jako celerový prášek, který přirozeně obsahuje relativně vysokou koncentraci dusičnanů (jež jsou následně při fermentaci přeměňovány na dusitany). A teď možná budu kecat, ale nepoužíval se náhodou přidaný ledek i v těch některých "tradičních technologiích"?
Botulismus je jistá smrt na počkání.WHO udava u botulismu mortalitu 5-10 %. viz
... (třeba výroba chlorečnanu z chlornanu je extrémně jednoduchá)Chlorečnan sodný (hlavní složka známého Travexu) se dá celkem snadno vyrábět z běžné soli elektrolýzou, viz odkazovaný článek na Wikipedii. Jediný problém je následná separace obou solí, která se musí dělat naněkolikrát, aby se dosáhla použitelná čistota.
Elektrolýzou solanky se vyrobí chlornan a ten za zvýšené teploty dále reaguje a mění se na chlorečnan. Jenže krok elektrolýzy mohu zcela vynechat a prostě si koupit kýbl Sava (5% roztok chlornanu sodného) a vyvařit ho na sporáku. Pak už člověk potřebuje jen chlorid draselný (prodává se např. jako náhražka soli, používají jej třeba kardiaci). Vznikne chlorečnan draselný, který z roztoku po schlazení vykrystalizuje (protože má menší rozpustnost než druhá vzniklá látka v roztoku - chlorid sodný).
Acetonperoxid má oproti tomu na svědomí řádné množství utrhaných prstů, je to snad nejnebezpečnější třaskavina mezi amatérskými "pyrotechniky", extrémně nevypočitatelný.Protože jsou lidi kokoti, "vaří" toho kila/stovky gramů a cpou to do kovových trubek? To samé s HMTD. Tomu, že HMTD je "řádově bezpečnější" se mi také nechce věřit, Ano, je cca 2x méně citlivý na náraz nebo na tření. Na druhou stranu, HMTD má např. mnohem větší problémy s vlhkostí než AP.
Na utrhané prsty není nejsou potřeba stovky gramů a cpát to do trubek, na to stačí mnohem méně.Pravda, stovky gramů budou IMO stačit na rozprášení do okolí :) Ale chci říct, že všechno je o množství - těch pár mg, co se dává do bouchacích kuliček taky nikomu nikdy prsty neutrhlo :)
BTW - moje oblíbené, v parafínovém oleji nakládané kostky sodíku zakázané nebudou?
Pánové, máte rozum? Takhle veřejně? Už jste aspoň nachystali zubní kartáčky?Всегда готов!
BTW - moje oblíbené, v parafínovém oleji nakládané kostky sodíku zakázané nebudou?Všeho jenom do času, jóóó..., všeho jenom do času!
NaClO3 jsem nenašelTřeba tady. Ale jsou to malá balení a dost drahá.
- nikdo tu nechce různé Breiviky a podobné magory).Celá diskusia je plná rôznych Breivikov a podobných magorov...
Tiskni
Sdílej: