Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Vývojáři C-Kermit oznámili několik dlouhodobě přítomných zranitelností. Patří mezi ně buffer overflow v Telnet/FTP klientovi a command injection v Kermit serveru. Dotčené verze: C-Kermit 11.0.514 a starší. Fix: 11.1.515 [oss-security].
Byla vydána nová verze 3.2.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Zkoušeli jste někdy dát Horadrickou kostku do Horadrický kostky?To zní jako dobrá rekurze.
Ze bych za to dal 20 milionu...
Nerikam, ze je brnkacka neco takoveho namalovat, ale na 20 mega bych neco takoveho neohodnotil ani omylem. Vic nez za radove tisice bych nesel.
Drahy je ten ram ,co?
To bylo trefne.
Jak to teda je?
kurna od koho jsem to tenhle tyden slysel??? Nepamatuji si, ale zhruba - nekdo koupi obraz za miliony (jako dobrou investici), zavre ho trezoru, protoze za ty penize si to nikam nepovesite, a umeni vlastne uplne prestava plnit svuj smysl.
Mam blby pocit, ze k tomu je to primo vytvoreno. Ja, ac nepopiram, ze to umeni je, bych za ten obraz vic jak par tisic nedal.
Nemuzu se zbavit pocitu, ze hodnota toho dila neni dana umeleckym dojmem ale spis tim, ze za nej nekdo vysolil premrstenou cenu.
Neni mi jasna logika tohoto pocinani, protoze uz z principu to musi byt notne prodelecne. Anebo je to postaveno na tom, ze ackoliv si normalni clovek klepe na celo, tak se po svete najde nekolik blaznu schopnych vyplaznout za ten obraz nehoraznou sumu a to prave cini cenu obrazu.
Muzete mi to nekdo osvetlit jak toto funguje? Prece kdyz koupim nejakou cmaranici za tezkou vatu, ale pak ji minimalne za stejny balik neprodam, tak ji muzu rovnou hodit do kamen.
> Muzete mi to nekdo osvetlit jak toto funguje?
Je to proste - cele to je postavene na tom, ze ten obraz neslouzi jako umelecky artefakt, ale jako investicni produkt. Podobne jako treba akcie maji jednak nejakou realnou cast sve hodnoty, vychazejici z potencialni moznost podniku vyplacet dividendy a jednak nejakou psychologickou cast sve hodnoty, vychazejici z kolektivniho ocekavani o jejich budouci trzni hodnote. Takove umelecke dilo ma nejakou realnou hodnotu pro uziti jako umelecky artefakt (ktera je zhruba stejna jako cena jeho kvalitni kopie) a pak nejakou psychologickou cast vychazejici z kolektivniho ocekavani.
Pokud v case prubezne klesa vynos z investic do podniku, tak v case prubezne poroste pocet lidi, kteri chteji investovat nekam jinam, treba do umeni, cimz se prubezne zvysuje poptavka po umeleckych predmetech a jejich ceny prubezne rostou (pokud jich bude vicemene konstantni pocet, coz pro 'ulezele' umeni plati), coz zase podporuje motivaci investovat do umeni a tim se kruh uzavira. To je tedy jen me intuitivni vnimani dane zalezitosti.
Tiskni
Sdílej: