Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
22.3.2009 21:14
robotics | skóre: 29
| blog: o_vsem_moznem
Zkoušeli jste někdy dát Horadrickou kostku do Horadrický kostky?To zní jako dobrá rekurze.
22.3.2009 22:03
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Ze bych za to dal 20 milionu...
Nerikam, ze je brnkacka neco takoveho namalovat, ale na 20 mega bych neco takoveho neohodnotil ani omylem. Vic nez za radove tisice bych nesel.
Drahy je ten ram ,co?
23.3.2009 11:22
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
To bylo trefne.
Jak to teda je?
23.3.2009 16:55
kyknos | skóre: 18
| blog: Quid novi?
| Ranša Rosa
kurna od koho jsem to tenhle tyden slysel??? Nepamatuji si, ale zhruba - nekdo koupi obraz za miliony (jako dobrou investici), zavre ho trezoru, protoze za ty penize si to nikam nepovesite, a umeni vlastne uplne prestava plnit svuj smysl.
23.3.2009 11:22
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Mam blby pocit, ze k tomu je to primo vytvoreno. Ja, ac nepopiram, ze to umeni je, bych za ten obraz vic jak par tisic nedal.
Nemuzu se zbavit pocitu, ze hodnota toho dila neni dana umeleckym dojmem ale spis tim, ze za nej nekdo vysolil premrstenou cenu.
Neni mi jasna logika tohoto pocinani, protoze uz z principu to musi byt notne prodelecne. Anebo je to postaveno na tom, ze ackoliv si normalni clovek klepe na celo, tak se po svete najde nekolik blaznu schopnych vyplaznout za ten obraz nehoraznou sumu a to prave cini cenu obrazu.
Muzete mi to nekdo osvetlit jak toto funguje? Prece kdyz koupim nejakou cmaranici za tezkou vatu, ale pak ji minimalne za stejny balik neprodam, tak ji muzu rovnou hodit do kamen.
23.3.2009 12:01
masožravá palma | skóre: 6
| blog: Agnes
| Matka měst
> Muzete mi to nekdo osvetlit jak toto funguje?
Je to proste - cele to je postavene na tom, ze ten obraz neslouzi jako umelecky artefakt, ale jako investicni produkt. Podobne jako treba akcie maji jednak nejakou realnou cast sve hodnoty, vychazejici z potencialni moznost podniku vyplacet dividendy a jednak nejakou psychologickou cast sve hodnoty, vychazejici z kolektivniho ocekavani o jejich budouci trzni hodnote. Takove umelecke dilo ma nejakou realnou hodnotu pro uziti jako umelecky artefakt (ktera je zhruba stejna jako cena jeho kvalitni kopie) a pak nejakou psychologickou cast vychazejici z kolektivniho ocekavani.
Pokud v case prubezne klesa vynos z investic do podniku, tak v case prubezne poroste pocet lidi, kteri chteji investovat nekam jinam, treba do umeni, cimz se prubezne zvysuje poptavka po umeleckych predmetech a jejich ceny prubezne rostou (pokud jich bude vicemene konstantni pocet, coz pro 'ulezele' umeni plati), coz zase podporuje motivaci investovat do umeni a tim se kruh uzavira. To je tedy jen me intuitivni vnimani dane zalezitosti.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
)
