Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Zdravim
Dnes to bude krátké, za což se omlouvám, ale nedá mi to.
Dnes byl v aukci prodán obraz od české malířky Toyen. Jak jsem to viděl, bylo to jasné: Zoidberg za 20 mega!
Obraz zde:
http://www.galeriemiro.cz/gallery/5/toyaen.jpgZdeněk
Tiskni
Sdílej:
Zkoušeli jste někdy dát Horadrickou kostku do Horadrický kostky?To zní jako dobrá rekurze.
Ze bych za to dal 20 milionu...
Nerikam, ze je brnkacka neco takoveho namalovat, ale na 20 mega bych neco takoveho neohodnotil ani omylem. Vic nez za radove tisice bych nesel.
Drahy je ten ram ,co?
To bylo trefne.
Jak to teda je?
kurna od koho jsem to tenhle tyden slysel??? Nepamatuji si, ale zhruba - nekdo koupi obraz za miliony (jako dobrou investici), zavre ho trezoru, protoze za ty penize si to nikam nepovesite, a umeni vlastne uplne prestava plnit svuj smysl.
Mam blby pocit, ze k tomu je to primo vytvoreno. Ja, ac nepopiram, ze to umeni je, bych za ten obraz vic jak par tisic nedal.
Nemuzu se zbavit pocitu, ze hodnota toho dila neni dana umeleckym dojmem ale spis tim, ze za nej nekdo vysolil premrstenou cenu.
Neni mi jasna logika tohoto pocinani, protoze uz z principu to musi byt notne prodelecne. Anebo je to postaveno na tom, ze ackoliv si normalni clovek klepe na celo, tak se po svete najde nekolik blaznu schopnych vyplaznout za ten obraz nehoraznou sumu a to prave cini cenu obrazu.
Muzete mi to nekdo osvetlit jak toto funguje? Prece kdyz koupim nejakou cmaranici za tezkou vatu, ale pak ji minimalne za stejny balik neprodam, tak ji muzu rovnou hodit do kamen.
> Muzete mi to nekdo osvetlit jak toto funguje?
Je to proste - cele to je postavene na tom, ze ten obraz neslouzi jako umelecky artefakt, ale jako investicni produkt. Podobne jako treba akcie maji jednak nejakou realnou cast sve hodnoty, vychazejici z potencialni moznost podniku vyplacet dividendy a jednak nejakou psychologickou cast sve hodnoty, vychazejici z kolektivniho ocekavani o jejich budouci trzni hodnote. Takove umelecke dilo ma nejakou realnou hodnotu pro uziti jako umelecky artefakt (ktera je zhruba stejna jako cena jeho kvalitni kopie) a pak nejakou psychologickou cast vychazejici z kolektivniho ocekavani.
Pokud v case prubezne klesa vynos z investic do podniku, tak v case prubezne poroste pocet lidi, kteri chteji investovat nekam jinam, treba do umeni, cimz se prubezne zvysuje poptavka po umeleckych predmetech a jejich ceny prubezne rostou (pokud jich bude vicemene konstantni pocet, coz pro 'ulezele' umeni plati), coz zase podporuje motivaci investovat do umeni a tim se kruh uzavira. To je tedy jen me intuitivni vnimani dane zalezitosti.