Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Zdravim
Dnes to bude krátké, za což se omlouvám, ale nedá mi to.
Dnes byl v aukci prodán obraz od české malířky Toyen. Jak jsem to viděl, bylo to jasné: Zoidberg za 20 mega!
Obraz zde:
http://www.galeriemiro.cz/gallery/5/toyaen.jpgZdeněk
Tiskni
Sdílej:
Zkoušeli jste někdy dát Horadrickou kostku do Horadrický kostky?To zní jako dobrá rekurze.
Ze bych za to dal 20 milionu...
Nerikam, ze je brnkacka neco takoveho namalovat, ale na 20 mega bych neco takoveho neohodnotil ani omylem. Vic nez za radove tisice bych nesel.
Drahy je ten ram ,co?
To bylo trefne.
Jak to teda je?
kurna od koho jsem to tenhle tyden slysel??? Nepamatuji si, ale zhruba - nekdo koupi obraz za miliony (jako dobrou investici), zavre ho trezoru, protoze za ty penize si to nikam nepovesite, a umeni vlastne uplne prestava plnit svuj smysl.
Mam blby pocit, ze k tomu je to primo vytvoreno. Ja, ac nepopiram, ze to umeni je, bych za ten obraz vic jak par tisic nedal.
Nemuzu se zbavit pocitu, ze hodnota toho dila neni dana umeleckym dojmem ale spis tim, ze za nej nekdo vysolil premrstenou cenu.
Neni mi jasna logika tohoto pocinani, protoze uz z principu to musi byt notne prodelecne. Anebo je to postaveno na tom, ze ackoliv si normalni clovek klepe na celo, tak se po svete najde nekolik blaznu schopnych vyplaznout za ten obraz nehoraznou sumu a to prave cini cenu obrazu.
Muzete mi to nekdo osvetlit jak toto funguje? Prece kdyz koupim nejakou cmaranici za tezkou vatu, ale pak ji minimalne za stejny balik neprodam, tak ji muzu rovnou hodit do kamen.
> Muzete mi to nekdo osvetlit jak toto funguje?
Je to proste - cele to je postavene na tom, ze ten obraz neslouzi jako umelecky artefakt, ale jako investicni produkt. Podobne jako treba akcie maji jednak nejakou realnou cast sve hodnoty, vychazejici z potencialni moznost podniku vyplacet dividendy a jednak nejakou psychologickou cast sve hodnoty, vychazejici z kolektivniho ocekavani o jejich budouci trzni hodnote. Takove umelecke dilo ma nejakou realnou hodnotu pro uziti jako umelecky artefakt (ktera je zhruba stejna jako cena jeho kvalitni kopie) a pak nejakou psychologickou cast vychazejici z kolektivniho ocekavani.
Pokud v case prubezne klesa vynos z investic do podniku, tak v case prubezne poroste pocet lidi, kteri chteji investovat nekam jinam, treba do umeni, cimz se prubezne zvysuje poptavka po umeleckych predmetech a jejich ceny prubezne rostou (pokud jich bude vicemene konstantni pocet, coz pro 'ulezele' umeni plati), coz zase podporuje motivaci investovat do umeni a tim se kruh uzavira. To je tedy jen me intuitivni vnimani dane zalezitosti.