Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Zdravim
Dnes to bude krátké, za což se omlouvám, ale nedá mi to.
Dnes byl v aukci prodán obraz od české malířky Toyen. Jak jsem to viděl, bylo to jasné: Zoidberg za 20 mega!
Obraz zde:
http://www.galeriemiro.cz/gallery/5/toyaen.jpgZdeněk
Tiskni
Sdílej:
Zkoušeli jste někdy dát Horadrickou kostku do Horadrický kostky?To zní jako dobrá rekurze.
Ze bych za to dal 20 milionu...
Nerikam, ze je brnkacka neco takoveho namalovat, ale na 20 mega bych neco takoveho neohodnotil ani omylem. Vic nez za radove tisice bych nesel.
Drahy je ten ram ,co?
To bylo trefne.
Jak to teda je?
kurna od koho jsem to tenhle tyden slysel??? Nepamatuji si, ale zhruba - nekdo koupi obraz za miliony (jako dobrou investici), zavre ho trezoru, protoze za ty penize si to nikam nepovesite, a umeni vlastne uplne prestava plnit svuj smysl.
Mam blby pocit, ze k tomu je to primo vytvoreno. Ja, ac nepopiram, ze to umeni je, bych za ten obraz vic jak par tisic nedal.
Nemuzu se zbavit pocitu, ze hodnota toho dila neni dana umeleckym dojmem ale spis tim, ze za nej nekdo vysolil premrstenou cenu.
Neni mi jasna logika tohoto pocinani, protoze uz z principu to musi byt notne prodelecne. Anebo je to postaveno na tom, ze ackoliv si normalni clovek klepe na celo, tak se po svete najde nekolik blaznu schopnych vyplaznout za ten obraz nehoraznou sumu a to prave cini cenu obrazu.
Muzete mi to nekdo osvetlit jak toto funguje? Prece kdyz koupim nejakou cmaranici za tezkou vatu, ale pak ji minimalne za stejny balik neprodam, tak ji muzu rovnou hodit do kamen.
> Muzete mi to nekdo osvetlit jak toto funguje?
Je to proste - cele to je postavene na tom, ze ten obraz neslouzi jako umelecky artefakt, ale jako investicni produkt. Podobne jako treba akcie maji jednak nejakou realnou cast sve hodnoty, vychazejici z potencialni moznost podniku vyplacet dividendy a jednak nejakou psychologickou cast sve hodnoty, vychazejici z kolektivniho ocekavani o jejich budouci trzni hodnote. Takove umelecke dilo ma nejakou realnou hodnotu pro uziti jako umelecky artefakt (ktera je zhruba stejna jako cena jeho kvalitni kopie) a pak nejakou psychologickou cast vychazejici z kolektivniho ocekavani.
Pokud v case prubezne klesa vynos z investic do podniku, tak v case prubezne poroste pocet lidi, kteri chteji investovat nekam jinam, treba do umeni, cimz se prubezne zvysuje poptavka po umeleckych predmetech a jejich ceny prubezne rostou (pokud jich bude vicemene konstantni pocet, coz pro 'ulezele' umeni plati), coz zase podporuje motivaci investovat do umeni a tim se kruh uzavira. To je tedy jen me intuitivni vnimani dane zalezitosti.