Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Začne používat jen holé věty a surové informace což mu pro práci bohatě stačí.
Já zjistil, že od chvíle, co se zabývám počítači, tvořím dlouhé věty (a to ještě mnohdy vícevýznamové) s několika větami vedlejšími, které se pokoušejí upřesnit větu hlavní.
To může mít souvislost i se stářím a osobní vyzrálostí jedntlivce. Ne s tim, že je strojový čas drahý a je vhodné si vše pořádně připravit.
- programatori pouzjivaju vnorene zatvorky - povazuju 256 za okruhle cislo - ked sa ich opytate nejaku trivialnu otazku nasleduje znacne dlha pauza pocas ktorej premyslaju nad odpovedou - zacinaju zoznamy od cisla 0 - ked im zena povie "kup 1 chleba, ak budu mat vajcia tak kup 6" a oni prinesu 6 chlebov (alebo 7) - nosia ponozky do sandalov (v lete bermudy a tricko (aj do prace)) - preskrtavaju "0" aby ju odlisili od "O" - saleju z vety ktora konci bodkou v zatvorke (ako je napriklad tato.) - podobne vyhraneny nazor maju na bodku v uvodzovkach "takto." vs "takto". - na otazku "chces A alebo B" odpovedia "ano" - kilometer ma 1024 metrov a stve ich ak 10k znamena 10000 - mozu nosit bradu - su uplne neopaleny - daju viac za klavesnicu ako za oblecenie - zvyknu re-traceovat beznu konverzaciu (nieco ako "ale ty si najprv povedal X, potom ja som povedal Y a ty si povedal Z a ...") - na otazku aky jazyk ovladas povedia niekolko programovacich ale na ludske reci zabudnu - pouzivaju font s pevnou sirkou - ak maju syna a dceru, volaju sa Json a Ruby - delia ludi na 10 skupin - koncia vety bodkociarkou alebo sa im nahodne v dokumentoch vyskytuje :wq - v nepocitacovej anglictine pisu "go to" spolu - maju necitatelne pismo - kusu textu hovoria retazec - pouzivaju camelCase - serie ich ked niekto namiesto "vynes kos!" povie "nevyniesol by si kos" - pouziva odkazy na xkcd - za zakladne farby povazuje RGB - ked pouzivaju cudzi pocitac stazuju sa ze msie je predvoleny prehliadac a snazia sa to zmenit - su nervozny ked sleduju inych pri praci na pocitaci - prehnane presne sa vyjadruju
Odpovídá ... hlavně "přeskrtává 0" a "přehnaně přesně se vyjadřuje"
- programatori pouzjivaju vnorene zatvorkyHodně
.
- ked sa ich opytate nejaku trivialnu otazku nasleduje znacne dlha pauza pocas ktorej premyslaju nad odpovedouProhledávání stavového prostoru chvíli trvá...
- zacinaju zoznamy od cisla 0Jo u matlabu ve škole můžu zešílet
.
- ked im zena povie "kup 1 chleba, ak budu mat vajcia tak kup 6" a oni prinesu 6 chlebov (alebo 7)Já bych v takové situaci vyhodil syntax error.
- nosia ponozky do sandalov (v lete bermudy a tricko (aj do prace))Mám jen dva typy bot. Letní a zimní :-/. Tričko sedí.
- preskrtavaju "0" aby ju odlisili od "O"Heh vtipný je, že ten font, ve kterým to je má tu nulu už podobně definovanou
.
- na otazku "chces A alebo B" odpovedia "ano"Bezpečnější je "ne"
.
- daju viac za klavesnicu ako za oblecenieA sakra jednu klávesnici mám z kontejneru.
- zvyknu re-traceovat beznu konverzaciu (nieco ako "ale ty si najprv povedal X, potom ja som povedal Y a ty si povedal Z a ...")Jo dneska jsem měl retrace s periodou asi 5 let
.
- maju necitatelne pismo
- ked pouzivaju cudzi pocitac stazuju sa ze msie je predvoleny prehliadac a snazia sa to zmenitZačátek práce na PC ve škole: Nastavit klasické GUI a změnit tapetu na černou a klávesnice na default EN
.
- su nervozny ked sleduju inych pri praci na pocitaciVelmi
někdy i v diskuzi na abclinuxu
.
toto na mna sedi- programatori pouzjivaju vnorene zatvorky - povazuju 256 za okruhle cislo - ked sa ich opytate nejaku trivialnu otazku nasleduje znacne dlha pauza pocas ktorej premyslaju nad odpovedou - saleju z vety ktora konci bodkou v zatvorke (ako je napriklad tato.) - podobne vyhraneny nazor maju na bodku v uvodzovkach "takto." vs "takto". - zvyknu re-traceovat beznu konverzaciu (nieco ako "ale ty si najprv povedal X, potom ja som povedal Y a ty si povedal Z a ...") - koncia vety bodkociarkou - su nervozny ked sleduju inych pri praci na pocitaci
Já zjistil, že od chvíle, co se zabývám počítači, tvořím dlouhé věty (a to ještě mnohdy vícevýznamové) s několika větami vedlejšími, které se pokoušejí upřesnit větu hlavní.Jsem na tom podobně, i když podobně komplikované věty jsem dělal ještě před tím, než jsem začal programovat (moje slohovky byly černou můrou češtinářek - nikdy jsem neměl problém s minimální délkou, ale čitelnost byla jen o kapku lepší než záznam ze seismografu). Často se dokonce musím krotit, protože čeština (a pokud vím, ani žádný jiný lidský jazyk) není stavěná na vysokou úroveň zanoření - sice máme troje závorky, ale běžně se používají jen jedny a použití hranatých a složených závorek v běžném textu působí podivně (navíc se používá často jako forma zvýraznění, což čtenáře ještě více mate). Navíc se obávám, že lidé, kteří nemají žádnou zkušenost s tímto typem zápisu (tj. ti, kteří nikdy nestudovali programování a/nebo matematiku a logiku), by se nejspíš v podobně komplikovaném zápise ztratili, obzvlášt tehdy, když se použije více než jedna úroveň zanoření (pro extrémní případ viz sebedemostrující článek Lisp na Necyklopedii
). Ne každý je zvyklý podvědomě při čtení počítat závorky či uvozovky ...
Já bych holé věty a surové informace spíš čekal od lidí, co mohutně používají SMS a podobné délkově-omezená média typu Twitter. Myslím si, že na rozdíl od programování, pro které se pravděpoidobně používají jiné než "literální" části mozku (protože algoritmy jdou zaznamenávat i bez použití jazyka, například graficky (např. taháním a propojováním bloků myší) nebo přímým "zadrátováním" hardware), bude pro člověka, který většinou textového projevu píše tímto "omezeným" (ve smyslu anglického slova constrained) stylem, problematické psát rozmáchle, dlouhými větami a komplikovanými souvětími - přece jenom je to psaní jako psaní a pokud člověk obojí dvojí nedělá často a nenaučil se to přepínat, bude mu psaní "nedefaultním" stylem činit potíže.
Další vliv bych tipoval na nedostatek "načtené" literatury, i když to má spíš na svědomí omezenou slovní zásobu (dokonalým případem je článek na IDnes, kde redaktoři během chvíle změnili v článku o podmořské sopce slovo dští na chrlí (viz vzhled URL), protože čtenáři měli problémy s pochopením tohoto slova). Pokud někdo čte většinou jen jednoduché věty a surové informace, nejspíš bude podobný styl používat i při psaní, už třeba z toho důvodu, že ho vnitřní podvědomá "autocenzura" donutí věty rozsekat, protože se mu budou zdát příliš dlouhé.
Že by následek specializace?
Při specializaci na něco se člověk pohybuje v myšlenkách na úrovni dosti vzdálené od té srozumitelné běžným lidem. A tak když má mluvit o něčem laickém, tak taky zůstává pořád na té myšlenkové úrovni, kde je ve "svém" oboru. Asi i proto, aby si udržel standard nebo proto, že to jinak neumí, než být sám sebou.
Tedy při specializaci popisuje člověk jen to, co za to stojí, to, co je z jeho pohledu banální, to opomíjí. Čili přijde mi, že při specializaci se hůře zachovává nadhled.
.
Nebo se pridej k triu Faun, Phantom Alien a JiK. Nebude-li ti vadit hrubejsi mluva, procviceni retorickych schopnosti zajisteno.
Tiskni
Sdílej: