Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Ahoj, dlouhodobě čtu Abclinuxu, ale jsem poněkud tichý. Nevadilo my to, ale postupem času člověk zjistí, že pokud jen čte a jediné co píše je kód zákonitě zakrní. Začne používat jen holé věty a surové informace což mu pro práci bohatě stačí. Moc jiných důvodů k dlouhým zápisům nemá, pokud tedy odpověď na email není literární počin. Chce to trénink a občas něco i říci. Zvláště když vypije lahev vína.
Nejjednodušší je kliknout na tlačítko a donutit sám sebe něco vyplodit. Jenže co ? Snad něco vymyslím.
Zdar
Tiskni
Sdílej:
Začne používat jen holé věty a surové informace což mu pro práci bohatě stačí.
Já zjistil, že od chvíle, co se zabývám počítači, tvořím dlouhé věty (a to ještě mnohdy vícevýznamové) s několika větami vedlejšími, které se pokoušejí upřesnit větu hlavní.
To může mít souvislost i se stářím a osobní vyzrálostí jedntlivce. Ne s tim, že je strojový čas drahý a je vhodné si vše pořádně připravit.
- programatori pouzjivaju vnorene zatvorky - povazuju 256 za okruhle cislo - ked sa ich opytate nejaku trivialnu otazku nasleduje znacne dlha pauza pocas ktorej premyslaju nad odpovedou - zacinaju zoznamy od cisla 0 - ked im zena povie "kup 1 chleba, ak budu mat vajcia tak kup 6" a oni prinesu 6 chlebov (alebo 7) - nosia ponozky do sandalov (v lete bermudy a tricko (aj do prace)) - preskrtavaju "0" aby ju odlisili od "O" - saleju z vety ktora konci bodkou v zatvorke (ako je napriklad tato.) - podobne vyhraneny nazor maju na bodku v uvodzovkach "takto." vs "takto". - na otazku "chces A alebo B" odpovedia "ano" - kilometer ma 1024 metrov a stve ich ak 10k znamena 10000 - mozu nosit bradu - su uplne neopaleny - daju viac za klavesnicu ako za oblecenie - zvyknu re-traceovat beznu konverzaciu (nieco ako "ale ty si najprv povedal X, potom ja som povedal Y a ty si povedal Z a ...") - na otazku aky jazyk ovladas povedia niekolko programovacich ale na ludske reci zabudnu - pouzivaju font s pevnou sirkou - ak maju syna a dceru, volaju sa Json a Ruby - delia ludi na 10 skupin - koncia vety bodkociarkou alebo sa im nahodne v dokumentoch vyskytuje :wq - v nepocitacovej anglictine pisu "go to" spolu - maju necitatelne pismo - kusu textu hovoria retazec - pouzivaju camelCase - serie ich ked niekto namiesto "vynes kos!" povie "nevyniesol by si kos" - pouziva odkazy na xkcd - za zakladne farby povazuje RGB - ked pouzivaju cudzi pocitac stazuju sa ze msie je predvoleny prehliadac a snazia sa to zmenit - su nervozny ked sleduju inych pri praci na pocitaci - prehnane presne sa vyjadruju
Odpovídá ... hlavně "přeskrtává 0" a "přehnaně přesně se vyjadřuje"
- programatori pouzjivaju vnorene zatvorkyHodně
.
- ked sa ich opytate nejaku trivialnu otazku nasleduje znacne dlha pauza pocas ktorej premyslaju nad odpovedouProhledávání stavového prostoru chvíli trvá...
- zacinaju zoznamy od cisla 0Jo u matlabu ve škole můžu zešílet
.
- ked im zena povie "kup 1 chleba, ak budu mat vajcia tak kup 6" a oni prinesu 6 chlebov (alebo 7)Já bych v takové situaci vyhodil syntax error.
- nosia ponozky do sandalov (v lete bermudy a tricko (aj do prace))Mám jen dva typy bot. Letní a zimní :-/. Tričko sedí.
- preskrtavaju "0" aby ju odlisili od "O"Heh vtipný je, že ten font, ve kterým to je má tu nulu už podobně definovanou
.
- na otazku "chces A alebo B" odpovedia "ano"Bezpečnější je "ne"
.
- daju viac za klavesnicu ako za oblecenieA sakra jednu klávesnici mám z kontejneru.
- zvyknu re-traceovat beznu konverzaciu (nieco ako "ale ty si najprv povedal X, potom ja som povedal Y a ty si povedal Z a ...")Jo dneska jsem měl retrace s periodou asi 5 let
.
- maju necitatelne pismo
- ked pouzivaju cudzi pocitac stazuju sa ze msie je predvoleny prehliadac a snazia sa to zmenitZačátek práce na PC ve škole: Nastavit klasické GUI a změnit tapetu na černou a klávesnice na default EN
.
- su nervozny ked sleduju inych pri praci na pocitaciVelmi
někdy i v diskuzi na abclinuxu
.
toto na mna sedi- programatori pouzjivaju vnorene zatvorky - povazuju 256 za okruhle cislo - ked sa ich opytate nejaku trivialnu otazku nasleduje znacne dlha pauza pocas ktorej premyslaju nad odpovedou - saleju z vety ktora konci bodkou v zatvorke (ako je napriklad tato.) - podobne vyhraneny nazor maju na bodku v uvodzovkach "takto." vs "takto". - zvyknu re-traceovat beznu konverzaciu (nieco ako "ale ty si najprv povedal X, potom ja som povedal Y a ty si povedal Z a ...") - koncia vety bodkociarkou - su nervozny ked sleduju inych pri praci na pocitaci
Já zjistil, že od chvíle, co se zabývám počítači, tvořím dlouhé věty (a to ještě mnohdy vícevýznamové) s několika větami vedlejšími, které se pokoušejí upřesnit větu hlavní.Jsem na tom podobně, i když podobně komplikované věty jsem dělal ještě před tím, než jsem začal programovat (moje slohovky byly černou můrou češtinářek - nikdy jsem neměl problém s minimální délkou, ale čitelnost byla jen o kapku lepší než záznam ze seismografu). Často se dokonce musím krotit, protože čeština (a pokud vím, ani žádný jiný lidský jazyk) není stavěná na vysokou úroveň zanoření - sice máme troje závorky, ale běžně se používají jen jedny a použití hranatých a složených závorek v běžném textu působí podivně (navíc se používá často jako forma zvýraznění, což čtenáře ještě více mate). Navíc se obávám, že lidé, kteří nemají žádnou zkušenost s tímto typem zápisu (tj. ti, kteří nikdy nestudovali programování a/nebo matematiku a logiku), by se nejspíš v podobně komplikovaném zápise ztratili, obzvlášt tehdy, když se použije více než jedna úroveň zanoření (pro extrémní případ viz sebedemostrující článek Lisp na Necyklopedii
). Ne každý je zvyklý podvědomě při čtení počítat závorky či uvozovky ...
Já bych holé věty a surové informace spíš čekal od lidí, co mohutně používají SMS a podobné délkově-omezená média typu Twitter. Myslím si, že na rozdíl od programování, pro které se pravděpoidobně používají jiné než "literální" části mozku (protože algoritmy jdou zaznamenávat i bez použití jazyka, například graficky (např. taháním a propojováním bloků myší) nebo přímým "zadrátováním" hardware), bude pro člověka, který většinou textového projevu píše tímto "omezeným" (ve smyslu anglického slova constrained) stylem, problematické psát rozmáchle, dlouhými větami a komplikovanými souvětími - přece jenom je to psaní jako psaní a pokud člověk obojí dvojí nedělá často a nenaučil se to přepínat, bude mu psaní "nedefaultním" stylem činit potíže.
Další vliv bych tipoval na nedostatek "načtené" literatury, i když to má spíš na svědomí omezenou slovní zásobu (dokonalým případem je článek na IDnes, kde redaktoři během chvíle změnili v článku o podmořské sopce slovo dští na chrlí (viz vzhled URL), protože čtenáři měli problémy s pochopením tohoto slova). Pokud někdo čte většinou jen jednoduché věty a surové informace, nejspíš bude podobný styl používat i při psaní, už třeba z toho důvodu, že ho vnitřní podvědomá "autocenzura" donutí věty rozsekat, protože se mu budou zdát příliš dlouhé.
Že by následek specializace?
Při specializaci na něco se člověk pohybuje v myšlenkách na úrovni dosti vzdálené od té srozumitelné běžným lidem. A tak když má mluvit o něčem laickém, tak taky zůstává pořád na té myšlenkové úrovni, kde je ve "svém" oboru. Asi i proto, aby si udržel standard nebo proto, že to jinak neumí, než být sám sebou.
Tedy při specializaci popisuje člověk jen to, co za to stojí, to, co je z jeho pohledu banální, to opomíjí. Čili přijde mi, že při specializaci se hůře zachovává nadhled.
.
Nebo se pridej k triu Faun, Phantom Alien a JiK. Nebude-li ti vadit hrubejsi mluva, procviceni retorickych schopnosti zajisteno.