Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Pár poznámek ke kódu: Seznamy velmi často používáte jako pole, tj. snažil bych se vyhnout funkci lists:nth/2. Není třeba všude používat knihovní funkce viz třeba term:compare_strings/2, kterou by šlo napsat prakticky bez knihovních funkcí a byla by navíc efektivnější nebo napsat s knihovními funkcemi třeba takto (v Haskellu):
compareStrings as bs | as == bs = Nothing | otherwise = Just $ length $ takeWhile id $ zipWith (==) as bs
V Erlangu je potíž s funkcí lists:zipwith/3, která přijímá jen stejně dlouhé seznamy tj. musel byste řetězce oříznout na délku toho kratšího.
s mým učením se funkcionálnímu jazyku erlang
Je dobře, že se učíte funkcionální jazyk, a doufám, že po Erlangu bude následovat Haskell
Díky za připomínky. Doufám, že si nemusíme vykat Tu compare_strings/2 jsem přepsal, mě osobně se líbí mnohem víc
compare_strings(S1, S2) when S1 == S2 -> same; compare_strings(S1, S2) when (S1 == []) or (S2 == []) -> {different,0}; compare_strings(S1, S2) when length(S2) > length(S1) -> compare_strings(S2, S1); compare_strings(S1, S2) when length(S1) > length(S2) -> S1Part = lists:sublist(S1, length(S2)), compare_strings(S1Part, S2); compare_strings(S1, S2) when length(S1) == length(S2) -> Same = lists:zipwith(fun(X, Y) -> X == Y end, S1, S2), {different,length(lists:takewhile(fun(X) -> X end, Same))}.
Použil jsem tu funkci lists:zipwith/3, o které jsem předtím nevěděl (díky ).
Ta funkce byla opravdu ošklivě napsaná, asi jsem se moc nesoustředil a jen psal takovým tím C stylem (funguje to, je to dobře).
S haskellem nevím, zatím pro něj nemám praktické využití (možná v budoucnu na nějakou matematiku etc.). Cesty programátora jsou nevyzpytatelné
Takhle to vypadá lépe, ale zkus si zavolat compare_strings("auto","aut")
. Já bych to napsal asi takto (bez funkcí z knihovny):
compare_strings(XS, YS) -> compare_strings(0, XS, YS). compare_strings(I, [A|XS], [A|YS]) -> compare_strings(I+1, XS, YS); compare_strings(_, [] , [] ) -> {same}; compare_strings(I, _ , _ ) -> {different, I}.
Chtěl bych se ještě zeptat, jestli se Erlang učíte díky KSP?
backspace
, delete
…).
Tip na vylepšení: používat Jabber MUC jako „backend“ – udělat z toho telnetové rozhraní k místnosti v Jabberu. BTW: já teď zase pracuji na jednoduchém webovém rozhraní pro jabberové místnosti.
backspace
a delete
fungují. Teď ještě když nastavím kurzor na (ne za ale na) poslední písmenko řádku a snažím se něco napsat, chová se to „divně“ – jednou se přepíše, jindy se připíše před něj atd.
Tiskni
Sdílej: