Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Dnes píši poslední blog v tomto měsíci. Zítra totiž odjíždím na deset dní pryč. Jedu pracovat na jižní moravu, přesněji do Velkých Pavlovic. Budu zde na „meruňkové brigádě“. Asi se ptáte, proč je to v uvozovkách. Je tomu tak, proto že se tam sbírají višně a ne meruně, název je zažitý z minulých let. A proč je v uvozovkách i slovo brigáda, pochopíte později.
Tato brigáda se koná každé prázdniny. Zajišťuje nám ji náš trenér atletiky Květoslav Vykydal. Já jsem tam byl zatím jen jednou a to v loni. Jak to tam vypadá a chodí vám teď popíši.
Většina z nás bydlí v Šumperku či v jeho blízkém okolí, a tak jezdíme všichni společným autobusem od naší školy Gymnázium Šumperk. Velké Pavlovice jsou kousek od Brna, takže je to celkem štreka a cesta bývá únavná. Naštěstí jelo loni pár mích kamarádů, takže jsem se nenudil a měl jsem si s kým povídat. No tedy než přišlo na téma počítačových her. Od dob co jsem nahodil tuxe, se v této oblasti moc neorientuji. Když jsme tam do jeli, tak nás uvítal hlavní inženýr agronomie pan Hřebíček. My jsme mu říkali „agronaut Hřebíček“. Potom nám ukázal prostory, ve kterých budeme ubytovaní. Byla zde jídelna, menší vstupní sál s pingpongovým stolem a křesly, vinárna a nádvoří s buňkami, ve kterých jsme přespávali. Hned první den nám uvařili „výbornou“ večeři – párky 
. Po večeři nám řekli organizační žvásty a my mohli jít.
Byl jsem tu poprvé, a tak jsem si šel projít toto malebné městečko. První věc na kterou jsme s kamarády(a taky poslední) narazili byla hospoda U Ferdy. Rozhodli jsme, že okusíme jaké pivo tu točí. Točili jen Gambrinus desítku, kterou zrovna nemusím. Koukl jsem na Berana(můj spolužák), já přikývl o přikývl a bylo jasno. Objednali jsme si původně každý jen jeden kousek, abychom byli další den čilí, když jsme tu teprve první den. Ač to byl Gambrinus, tak mi přišlo k chuti, a při pohledu na mého spolu pijana jsem objednal další dvě. No nakonec jsme jich vsítili (vypili) asi 7 a šli jsme zpátky na kolchoz. Teprve až teď jsem si všiml nápisu, který byl na střeše. Byla tam věta „Mír celému světu“. Moc mě to pobavilo. A i ostatní, kteří šli se mnou se zasmáli. Večer jsem byl unavený, a šel jsem brzo spád.
Ráno nás budili o půl páté abychom byli v sadech v pět ráno. Bylo to dobře, protože odpoledne zde bývali vedra. Naší prací bylo trhání višní do bedýnek. Za jednu bedýnku jsme dostávali 85kč, ale za každý den nám byla bedýnka a půl strhnutá za ubytování a stravu. Pracovali jsme ve skupinkách většinou po dvou, třech nebo čtyřek lidech. Každá skupinka dostala přidělen určitý počet stromů, a ten musela otrhat do poslední višně. Na to dohlížel pan Martenko. My jsme mi říkali „Führer“. Měl jsem pocit, že jeho hlavním cílem je nám to co nejvíc znepříjemnit. Pokud jste se mu nelíbili, tak vám dal vždycky ty nejhorší stromy.
Prvních pět dní probíhalo stereotypně. Večer jsem se ožral a ráno jsem se z toho vyspával pod stromem. Jeden den jsme měli s mým spolu pracantem problém nasbírat tři bedýnky za celý den, což bylo na to ubytování a stravu. Po pěti dnech už se mi docela snižoval můj finanční obnost. Zachránila mě až návštěva. Byl to náš bývalý student naší školy, a taky nám dělal instruktora na Go! Teď studuje v Brně něco jako Matfyz. Znal to tu, jelikož tady byl rok předtím. A čím že mě to tak zachránil. No když zjistil, že utrácíme za pivo, tak nevěřícně kroutil hlavou. A řekl nám ať si uvědomíme, že jsme na jižní moravě, kde je v každém druhém domě viný sklípek.
Ještě ten den nás zavedl do sto metrů vzdáleného domu. Zde nás milí starší pán pozdravil a když jsme mu řekli, že by jsme si chtěli koupit trochu vína, tak nás zavedl do svého sklepa. Vzal si nádobíčko a dal nám ochutnávku s prvního soudku. Bylo to červené víno Andree. Moc mi chutnalo. Potom nám dal ochutnat asi dalších pět druhů a u některých i dvě skleničky, takže když jsem odcházel měl jsem problémy vylézt z toho sklepa ven. Nakonec jsem si koupil 6 litrů toho Andree. Cena za litr byla 30 Kč, takže pohoda. Na pokoji nás bylo přesně šest a tak jsem si řekl, že to akorát vyjde litr na osobu. No jenže když jsem dorazil, tak byli zrovna pryč. No moc se mi nechtělo čekat a tak jsem začal pít. 4Ím víc jsem pil tím víc jsem povídal, a taky tím víc mi to víno chutnalo. Nakonec jsem vypil dva litry úplně sám. A šel jsem spát.
Ráno když mě budili na brigádu, mě bolela hlava. No spíš než že by mě bolela tak mi třeštila. Asi jsem to trošku přepískl viděl jsem totiž ještě dvojmo. Do sadu jsem přijel jako tělo bez duše. Spravilo se to, až po snědení půl bedýnky višní. To bylo poprvé, co mi přišli tak k chuti. Rozhodl jsem že dnes pít nebudu. A tak jsem přemýšlel co budu večer dělat. Nakonec jsem se přidal k návrhu jedněch borců co tu byli s námi na brigádě. Řekli mi, že jsou domluveni s típkem na trávě a jestli si nechci, taky něco koupit. Já už neměl moc peněz a tak jsme to vzali s jedním kámošem na půl. Večer jsme se všichni sešli v jedné buňce a zde dali „kýbl“. Kýbl jsme neměli, a tak jsme místo toho ukradli z kuchyně varnici na štvu. Stáhl jsem celý dvě skla, a byl jsem v celku rozbytej. Dokonce jsem měl pocit, že všude vidím vřískot. Nakonec jsem dostal strašný schýzy a tak jsem si šel lehnout. Což byla chyba. Ještě se to zhoršilo. Dospělo to až k tomu, že jsem měl strach, že bych mohl vyskočit z okna a zabít se. A tak jsem přemýšlel nad tím, že se pro jistotu uvážu. No nakonec jsem to nějak zvládl a usnul jsem. Jo a Btw. Výška od okna k zemi byla asi metr 
.
Další den jsem raději hulil jen přes den. No poslední dny jsem už pil jen s mírou nějaký to pivko a vínko. Tedy až na jeden to jsem se docela rozšoupl. Dokonce jsem dal svůj rekord v nejrychleji vypitém pivu. Dal jsem to pod pět vteřin. A asi nejvíc jsem se opil poslední den. Začali jsme standardně U Ferdy s pár kousky. Pak jsme dali bílí víno(bylo levnější – 25 kč/l).No a když jsme procházeli okolo pingpongového stolu, tak jsme uslyšel, že se něco děje ve vinárně. Když jsme tam došli tak jsme viděli, jak na stole leží spousty alkoholu. Zeptal jsem se jestli se můžeme přidat. Ze začátku řekli ne, ale nakonec jsem je přesvědčil. No a pak. Pak už si jen pamatuji jak jsem seděl a pil. Potom jsem upadl ze židle. Kamarádi rozhodli, že už by bylo na čase jít. Zvedli mě a snažili se mě přepravit do postele. Když jsme procházeli kolem stolního tenisu, tak tam stál náš trenér. Nějak mě to probralo a jediný co mě napadlo,.bylo to, že jsem ho vyzval na jednu hru. Byla to krásný vyrovnaný set. Dostal jsem kanárka asi po minutě. A tak jsem se zklamaný nechal odvléct do postele.
Ráno jsem se vzbudil a bylo mi strašně špatně. Ještě hůř mi bylo při pomyšlení na cestu autobusem. Nemohl jsem do sebe dostat ani snídani. Po snídani nás svolaly dohromady a dali nám výplatu. Já si za těch deset dní vydělal asi necelých čtrnáct stovek. Když jsem spočítal co jsem propil a vrátil co jsem dlužil, tak jsem došel k závěru, že to byla nejlevnější dovolená v mém životě. A proto tam jedu i letos. A doufám, že to bude alespoň tak povedený jako minule.
Ještě jsem si vzpomněl na jednu příhodu, jenže nevím, který den to bylo. Jeden den jsme si šli koupit víno a pán nám oznámil, že nám jej nemůže prodat, poněvadž je zasířené. A my museli hledat někoho jiného, kdo by nám prodal víno. No nakonec jsem došel k jednomu pěknému baráčku se zahrádkou a plotem obrostlým vinou révou. Zazvonil jsem a chvíli čekal. Přišla mi otevřít moc milá starší paní. Zeptala se mě co potřebuji. Když jsem jí zdělil co potřebuji, tak zavolala svého muže. Ten mě odvedl do sklepa. Zde jsem ochutnal pár druhů vín. Koupil si pár litrů Andree a chtěl jít do kolchozu. Jenže starší paní řekla, ať k ním zajdu chvíli na návštěvu. Chvíli jsem si s nimi povídal a potom jsem odešel. Byli tak hodní, že mi dali najíst a dali mi i pivo. Prý na lepší trávení.
No a to je asi tak vše.
Tiskni
Sdílej:
9.7.2006 00:33
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
9.7.2006 00:33
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Není Ti líto prochlastat tolika peněz ?
9.7.2006 00:48
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
9.7.2006 00:59
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
a šel jsem brzo spádno hele, y/i je jedna vec, ale tohle uz je fakt vostry. Co takhe misto tech vyplachu/vyhulu mozku zrevidovat svoje znalosti materstiny?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.7.2006 12:35