Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Už delší dobu jsem se chtěl seznámit s assemblerem, ale nějak jsem se nemohl stále odhodlat. Letos jsem nastoupil do 1. ročníku na FIT VUTBR. A dozvěděl se, že asm jsou jedním z mých předmětů. Což mě potěšilo, vždycky se mi z nečím začíná lépe, když mě stím seznámí někdo zkušený.
Ve cvičeních, jsem zjistil, že budeme pracovat pod DOSem, jelikož pro DOS mají knihovnu rw.asm, která umožnujě vstup, výstup... No sice jsem to nakonec pod dosbox a nakonec i pod dosemu rozjel, ale já chtěl psát assembler pod linuxem přímo. Tak jsem začal psát vlastní verzi rw.asm, pod linux. Narazil jsem hned na několik problémů, ale nakonec jsem zatím vše vyřešil. Ale včera jsem se díki Gruntovi dozvěděl, že krom přerušení int 0x80, existují i jíné způsoby jak zavolat jádro. Jde o instrukce sysenter, sysexit, syscall.
Snažil jsem se o tom něco vygooglit, ale nikde jsem nenašel jak tyto funkce použít. Nakonec jsem začal využívat objdump, a parametru -static při linkování, a zkoumat jak to vypadá tam. Mé zkoumání nakonec vedlo k tomu, že místo int 0x80 dokážu využívat instrukce syscall. Bohužel jestli to dobře chápu tak je jen v 64bit verzi, což mi je kničemu, takže jsem stále tam kde jsem byl. A proto se chci zeptat, je tu někdo, kdo mi je schopen nějak, jednoduše vysvětlit, základní rozdíli mezi int 0x80, sysenter, syscall? Protože já už v tom mám zmatek.
UPDATE!Prostě dejme tomu, že mám příklad pro získání pid:
mov eax,20 int 0x80A mě zajímá jak docílit toho samého pomocí instrukcí sysenter atd.
Tiskni
Sdílej:
Kdyz pouzijete int80 tak se ocitnete v kernelu a nemuzete vlastne pouzivat stack ani menit hodnoty vetsiny registru. V kernelu musite nejdrive "odzalohovat" userspace veci a teprve potom muzete obslouzit userspace pozadavek. syscall nebo sysenter je implementovan tak, ze snad umoznite kernelu aby mohl alespon na chvili pouzit kus vaseho stacku, aby mel kam ulozit vase registry.Userspace registry se zálohují ještě před vyvoláním přechodu do kernelu. Pak už jsou v registrech jen parametry systémového volání (resp. u x86 je to v jednom případě mírně jinak, protože jeden registr chybí - tam se ten poslední parametr dává na stack). V kernelu se pak registry opět uloží. Rozdíl mezi metodou instrukce a int80 je v tom, že v prvním případě není potřeba nic explicitně nastavovat, postará se o to instrukce.
Nekde vysoko v pameti je namapovana stranka, na kterou se skace pokazde kdyz volate nejaky syscall. Ta stranka obsahuje vsechny instrukce/data potrebne pro komunikaci s kernelem.Ta stránka (VDSO) má dva významy. Jeden je kvůli problémů s nedostatkem registrů u x86 (je tam kód, který se stará o to, aby se správně nakládalo s registry ESP a EBP při hacku použitém na přenos šestého parametr syscallu). Druhý význam jsou virtuální volání (na x86_64), kde v některých případech (getpid(), getcpu()...) vůbec není potřeba zabíhat do jádra, lze to udělat v uživatelském prostoru.
int 0x80zavolas
syscallnice and simple
$ ldd `find /bin/ -executable` | grep "linux-gate.so" | wc -l
93
$ find /bin/ -executable | wc -l
121
Používá to jen mbchk z grubu...