Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Už delší dobu jsem se chtěl seznámit s assemblerem, ale nějak jsem se nemohl stále odhodlat. Letos jsem nastoupil do 1. ročníku na FIT VUTBR. A dozvěděl se, že asm jsou jedním z mých předmětů. Což mě potěšilo, vždycky se mi z nečím začíná lépe, když mě stím seznámí někdo zkušený.
Ve cvičeních, jsem zjistil, že budeme pracovat pod DOSem, jelikož pro DOS mají knihovnu rw.asm, která umožnujě vstup, výstup... No sice jsem to nakonec pod dosbox a nakonec i pod dosemu rozjel, ale já chtěl psát assembler pod linuxem přímo. Tak jsem začal psát vlastní verzi rw.asm, pod linux. Narazil jsem hned na několik problémů, ale nakonec jsem zatím vše vyřešil. Ale včera jsem se díki Gruntovi dozvěděl, že krom přerušení int 0x80, existují i jíné způsoby jak zavolat jádro. Jde o instrukce sysenter, sysexit, syscall.
Snažil jsem se o tom něco vygooglit, ale nikde jsem nenašel jak tyto funkce použít. Nakonec jsem začal využívat objdump, a parametru -static při linkování, a zkoumat jak to vypadá tam. Mé zkoumání nakonec vedlo k tomu, že místo int 0x80 dokážu využívat instrukce syscall. Bohužel jestli to dobře chápu tak je jen v 64bit verzi, což mi je kničemu, takže jsem stále tam kde jsem byl. A proto se chci zeptat, je tu někdo, kdo mi je schopen nějak, jednoduše vysvětlit, základní rozdíli mezi int 0x80, sysenter, syscall? Protože já už v tom mám zmatek.
UPDATE!Prostě dejme tomu, že mám příklad pro získání pid:
mov eax,20 int 0x80A mě zajímá jak docílit toho samého pomocí instrukcí sysenter atd.
Tiskni
Sdílej:
Kdyz pouzijete int80 tak se ocitnete v kernelu a nemuzete vlastne pouzivat stack ani menit hodnoty vetsiny registru. V kernelu musite nejdrive "odzalohovat" userspace veci a teprve potom muzete obslouzit userspace pozadavek. syscall nebo sysenter je implementovan tak, ze snad umoznite kernelu aby mohl alespon na chvili pouzit kus vaseho stacku, aby mel kam ulozit vase registry.Userspace registry se zálohují ještě před vyvoláním přechodu do kernelu. Pak už jsou v registrech jen parametry systémového volání (resp. u x86 je to v jednom případě mírně jinak, protože jeden registr chybí - tam se ten poslední parametr dává na stack). V kernelu se pak registry opět uloží. Rozdíl mezi metodou instrukce a int80 je v tom, že v prvním případě není potřeba nic explicitně nastavovat, postará se o to instrukce.
Nekde vysoko v pameti je namapovana stranka, na kterou se skace pokazde kdyz volate nejaky syscall. Ta stranka obsahuje vsechny instrukce/data potrebne pro komunikaci s kernelem.Ta stránka (VDSO) má dva významy. Jeden je kvůli problémů s nedostatkem registrů u x86 (je tam kód, který se stará o to, aby se správně nakládalo s registry ESP a EBP při hacku použitém na přenos šestého parametr syscallu). Druhý význam jsou virtuální volání (na x86_64), kde v některých případech (getpid(), getcpu()...) vůbec není potřeba zabíhat do jádra, lze to udělat v uživatelském prostoru.
int 0x80zavolas
syscallnice and simple
$ ldd `find /bin/ -executable` | grep "linux-gate.so" | wc -l
93
$ find /bin/ -executable | wc -l
121
Používá to jen mbchk z grubu...