Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
V Edici CZ.NIC, knižní řady správce české národní domény, vychází nová kniha Martina Malého Kódy, buildy, firmwary. Autor po půl roce od vydání předchozího titulu přichází se svou již sedmou knihou, tentokrát zaměřenou na vývoj programového vybavení pro embedded zařízení. Publikace s podtitulem Základy vývojářského řemesla pro tvůrce hobby elektroniky nabízí praktického průvodce pro všechny, kdo své projekty vytvořené s Arduinem
… více »V Brně na FIT VUT probíhá dvoudenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
První PC jsem si pořídil až roku 2001. Byl jsem vždy spíš notebookový.
Můj první komp byl Didaktik M s disketovkou. To byla největší finanční ztráta. Koupený byl za 13 litrů v roce 1991 a prodán asi po půl roce za polovic. A to jsem si ještě gratuloval. Prodal jsem ho, když jsem nastoupil u ČSAD Specialtransport, kde jsem dostal starou 286 s 1MB RAM a 40MB diskem. V té době už frčely 386.
První notebook jsem koupil od kámoše v roce 95. Černobílý displej a první propojení po drátě přes laplink. Přivezl si ho asi o 4 roky dřívě z USA – byl to jeden z těch kamarádů co vypadli za oceán, zatím co jsem byl na vojně. Měl nainstalován i prohlížeč od AoL. Přenechal jsem ho později zase jinému kámošovi, který si z něj udělal router, protože to mělo dva PCMCIA sloty.
V roce 1996 jsem si pořídil svůj první mobil a o rok později HP 320 LX. S tímhle v kapse jsem strávil 3 roky na VŠ. Tam začaly mé první pokusy s linuxem na notebooku značky Panasonic, co dostala má přítelkyně od japonce, který je učil. 3G disk, tuším 96 MB RAM a CPU 133 MHz, ale byl výkonnější než nominálně výkonnější desktopy. Byl to skvělý notebook. Bohužel jel prakticky non-stop, protože se nás o něj dělilo několik a zhruba po roce a půl se upekl.
Na hraní jsem si tenkrát odkoupil ve výprodeji z úřadu starší notebook HP COMPAQ s 386 procesorem, se kterým jsem podnikal své první výpravy do světa internetu mimo školu. Byl to dobrý střet s realitou. Ten notebook i PCMCIA modem mám v garáži dodnes.
Na úřadě jsem dostal PC, a od dva roky (2005) místo něj HP nx6125, abych mohl dělat i mimo úřad, který se zavíral v devět večer. Asi už je nebavilo řešit výjezdy policajtů, protože se opakovaně stalo, že vrátný zavřel barák, aniž by si zkontroloval zda jsou skutečně všichni pryč. Pak Béďa konečně pochopil, že jsou věci na kterých se nedá dělat, když jsou úředníci v práci.
To byl druhý upečený notebook. Pak jsem začal používat kvalitní chladící podložku a už se neupekl žádný.
Ten "MS-DOS 3.3" byl téměř jistě "TE-DOS 2.0" (Tesla Eltos DOS).Moje paměť může klamat, ale taky to mohl někdo přeinstalovat.
PP06 mělo asi 8088, kdežto SAPI86 mělo asi 8086 (16b data bus), kmitočty si už nepamatuji, jestli to byly ty základní 4,7MHz, nebo snad vyšší?
Krásná doba.
Tady je pěkné video k SAPI 86 - jenom střeva, ale nějaké jiné provedení si myslím. Bylo to evidentně dost modulární.
To video je fakt skvělé. Low-level formátování disku jsem viděl asi úplně poprvé.
Jirka
. Tenkrát mě vůbec nenapadlo, že to může mít takhle po letech muzejní cenu. No kdo by taky přemýšlel co bude za 30 let...
Existovala na to nějaké klávesová zkratka, která obsah obrazovky vytiskla.Existovala na to klávesa Print Screen, pokud jsi k tomu měl obvyklou klávesnici Consul 262.9, tak na té byla hned vedle F12 a jmenovala se PRTSC.
https://moto.trojmiasto.pl/Warszatat-samochodowy-zaslynal-dzieki-26-letniemu-komputerowi-Commodore-n106004.html
C=64 tu mám také, novější verzi, ale už pěkných pár let neběžel. Nemám odvahu do něj ten originální zdroj zapojit, právě z tohohle důvodu, a k náhradě jsem se zatím nedokopal. Když jsem ten počítač získal, vypadal strašně a trvalo mi dost dlouho než jsem ho vyčistil. Teď je skoro jak nový. Ale ten zasviněný zdroj olepený lepící páskou jsem nechal schválně tak jak byl, takže když jsem to občas někomu předváděl, působil dost hororovým dojmemO renovaci C64 jsem nedávno něco četl, je tam i fotka náhradního zdroje, ale když jsem si to dohledal, tak to není nic levného.![]()
Počítače byly prodávány dohromady s monitorem (zeleným monochromatickým GT65 nebo barevným CTM644) který zároveň sloužil jako napájecí zdroj.https://cs.wikipedia.org/wiki/Amstrad_CPC
Tiskni
Sdílej: