Byla vydána nová verze 0.4.15 (𝕏) svobodného operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows. Přehled novinek i s náhledy v oznámení o vydání.
Byl představen rpi-image-gen, tj. oficiální nástroj pro vytváření vlastních softwarových obrazů pro zařízení Raspberry Pi.
Byla vydána nová major verze 8.0, aktuálně 8.0.1, softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je lepší podpora Kobo KEPUB formátu nebo integrovaný lokálně běžící engine Piper pro převod textu na řeč používaný pro čtení nahlas (již od verze 7.18).
Společnost OpenAI rozšířila své API o nové audio modely. Nový model pro převod textu na řeč (text-to-speech model) lze bez přihlašování vyzkoušet na stránce OpenAI.fm.
Příspěvek Bezpečnost paměti pro webové fonty na blogu Chrome pro vývojáře rozebírá, proč se pro zpracování webových fontů v Chrome místo FreeType nově používá v Rustu napsaná Skrifa z Fontations.
V pátek 21. a v sobotu 22. března proběhnou Arduino Days 2025, tj. každoroční „narozeninová oslava“ platformy Arduino. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je bude možné na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V sobotu v Praze na Matfyzu.
Komunitná konferencia Bratislava OpenCamp, ktorá sa uskutoční už o tri týždne 5. 4. 2025 na FIIT STU pozná svoj program – návštevníkom ponúkne 3 paralelné behy prednášok a workshopov na rôzne témy týkajúce sa otvoreného softvéru či otvorených technológií.
Časopis MagPi od nakladatelství Raspberry Pi se s číslem 151 přejmenoval na Raspberry Pi Official Magazine. I pod novým názvem zůstává nadále ve formátu pdf zdarma ke čtení.
Japonská SoftBank Group kupuje firmu Ampere Computing za 6,5 miliardy dolarů. Ampere Computing vyrábí 32-128jádrové procesory Ampere Altra a 192jádrové procesory AmpereOne.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.1a linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení na blogu.
Následující událost nedokážu úplně přesně zařadit. V souvislosti s ostatními záležitostmi, které mohu datovat poměrně přesně, a to i na základě dalších dostupných zdrojů, to vypadá, že se to stalo konem roku 1991 nebo začátkem roku 1992. Nemůžu úplně vyloučit, že to bylo o rok dřív, ale připadá mi to málo pravděpodobné.
Jeden známý mi řekl, že v nějakém podniku je výprodej počítačů, jestli bych se s ním na to nejel podívat, že by se třeba dalo něco koupit. Zkontroloval jsem finanční rezervy, mě jsem po letních brigádách ještě asi dva tisíce, které bych mohl postrádat. Nedělal jsem si velké naděje, ale vyrazil jsem s ním.
Nabízené počítače byly PP06, což byly socialistické kopie XTéček, ale plně kompatibilní, někde jsem četl, že dokonce měly matematický koprocesor. Ty, které podnik prodával, byly vybaveny diskem o kapacitě 20 MB, což bylo na tu dobu slušné, a součástí prodeje každého kusu byl i monitor. Nicméně se prodávalo formou aukce s vyvolávací cenou 5 000 korun, takže jsem si mohl nechat zajít chut’. Řekl bych, že ta cena byla velmi dobrá, ale mimo moje studentské možnosti. Takže jsem jen přihlížel, jak se prodalo několik strojů za ceny v rozmezí od pěti a půl do šesti tisíc.
Pak ale člověk, který prodej řídil, řekl: „Máme tu poslední dva počítače, které jsou ale nefunkční. Nevíme, co se na nich pokazilo, budeme je prodávat pomocí holandské aukce, což znamená, že nasadíme vyvolávací cenu a budeme ji postupně snižovat. V okamžiku, kdy se někdo přihlásí, bude počítač jeho. Vyvolávací cena je dva tisíce korun.“ V tu chvíli jsem velmi zpozorněl a v hlavě mi začaly probíhat rychlé úvahy ohledně pravděpodobnosti vyhození peněz proti možnosti získat levně funkční počítač, pokud by se jej podařilo opravit.
Vyvolávající snížil cenu o stovku, ale pořád se nikdo nehlásil, pak nasadil 1 800 což jsem nevydržel a zvedl ruku. Takže jsem se stal majitelem počítače PP06, ale obavy o vyhozené peníze přetrvávaly dál. Trochu mě uklidnil technik, který mi stroj předával se slovy: „To jste koupil dobře, jen za ten disk můžete dostat víc.“
Ten můj známý koupil nějakou tiskárnu – obrovský krám, ale tvrdil, že prý umí tisknout velmi rychle. Poprosil mě, jestli by si ji zatím mohl nechat u mě. Proti tomu jsem nic neměl, navíc si někde půjčil auto, takže jsme se s technikou nemuseli kodrcat hromadnou dopravou. Když jsme přijeli do mého podnájmu na Klobásově ulici, napadlo nás zkusit počítač zapnout. Počítač chvíli něco chroustal na disku, pak přestal, kontrolky vykazovaly normální fungování, ale na monitoru se nic neukazovalo. Známého napadlo připojit onu tiskárnu a zkusit na ní pustit výstup. Existovala na to nějaké klávesová zkratka, která obsah obrazovky vytiskla. A z tiskárny vyjel klasický DOSovský prompt C:\>. Což značilo, že počítač je v pořádku, problém je v monitoru. Ale protože už bylo dost pozdě večer, nechal jsem další zkoumání na další den. Zastrčili jsem tiskárnu i počítač pod postel, známý se rozloučil a šel jsem spát.
Monitor, který se s počítačem dodával, byl jedenáctipalcový a monochromatický (odstíny zelené) s rozlišením CGA. Ale s počítačem nebyl propojen běžným kabelem s devítikolíkovým dvouřádkovým konektorem, jakým se připojovaly EGA nebo CGA monitory, ale kompozitním kabelem s cinch konektory. Na druhý den jsem při bližším zkoumání zjistil, že jeden z konektorů je rozbitý a video výstup je zkratovaný. Odpojil jsem kabel od rozbitého konektoru a oba drátky přiložil k výstupu z počítače. Na monitoru naskočil obraz s promptem operačního systému. Takže jsem okamžitě vyrazil do města, koupil nový konektor, připojil ho k video kabelu a měl jsem funkční počítač.
Operační systém počítače byl MS–DOS verze 3.30. V té době jsem už někde viděl i verzi 4.x (podle dostupných informací už existoval i MS–DOS 5), ale ta vykazovala nějaké chyby. Asi už u Microsoftu začínala tradice, že přibližně každá druhá verze operačního systému je méně povedená. Kladem PP06, který jsem získal, bylo to, že češtinu měl v sobě „zadrátovanou“, tedy nebylo potřeba shánět fonty a ovladače pro správné zobrazování českých písmen s diakritikou, navíc byla čeština v kódovaní Kamenických. Zajímavé také bylo, že když se odpojil disk a počítač pustil, tak naběhl nějaký interpretr Basicu, tedy člověk byl v podobné situaci, jako když pustil mikropočítač jako Sinclair ZX Spectrum nebo Atari 800.
Začal jsem pilně shánět software, tedy jinými slovy krást. Jednoduše řečeno, když jsem viděl nějaký užitečný nebo zajímavý program na PC, tak jsem si ho okopíroval na disketu a přinesl domů. Na svou obranu mohu snad uvést jen to, že koupit software nebylo moc kde. Pravděpodobně bylo možné koupit programy při nákupu počítače, ale tehdy jsem ani netušil, které firmy v Brně počítače prodávají. Žádná instalace nebyla potřebná, stačilo nakopírovat obsah příslušného adresáře. I když je téměř jisté, že jsem instaloval TeX (u něho nakopírování nestačilo), protože na PP06 jsem ho určitě měl, jak dosvědčuje následující vzpomínka.
Donald Ervin Knuth, autor TeXu, spolu se svým geniálním sázecím programem vytvořil jazyk Metafont pro vektorový popis fontů a s pomocí návrhářů písem vytvořil pro TeX rodinu písma Computer Modern, které bylo podobně jako TeX volně šiřitelné. Při prohlížení či tisku se samozřejmě používaly už vygenerované bitové mapy fontů pro potřebně rozlišení – pro výstup na obrazovku či tisk na laserové tiskárně to tehdy zpravidla bylo 300 DPI, pro jehličkové tiskárny se používalo 240 DPI.
Česká distribuce TeXu měla vygenerovánu poměrně velkou škálu bitových map fontů, ale ne úplně kompletní. Proto byla nastavena tak (možná to bylo i v původním EmTeXu), že pokud se během zpracování textu zjistilo, že pro některé písmo potřebná bitová mapa schází, spustilo se její vygenerování.
Já jsem na PP06 nejvíc psal programy v C a pracoval na diplomce. Zpracování textu TeXem netrvalo moc dlouho, možná minutu až dvě, ale v momentě, kdy se začal generovat nějaký font, mohl jsem si jít nakoupit nebo udělat kafe, protože to zabralo něco přes dvacet minut. Multitasking byl samozřejmě v MS–DOSu neznámý pojem, takže nezbylo nic jiného než počkat, než generování doběhne do konce.
Při vzpomínkách na PP06 si vůbec nevybavuji žádnou souvislost s Igráčkem, takže je celkem možné, že jsem jeden rok bydlel v podnájmu na Klobásově ulici sám, jelikož Igráček dostal koleje. Což by odpovídalo pátému roku studia, tedy školnímu roku 1991/92, ale úplně jistý si nejsem.
Při zpětném pohledu musím říct, že PP06 nebyl žádný zázrak, ale sloužil celkem dobře. Po nějakém čase jsem si pořídil lepší stroj, o čemž bude řeč v některé příští kapitole, a PP06 jsem půjčil jednomu známému do kanceláře. Tam ho využíval ještě rok nebo dva, pak už byl zastaralý i pro něj a vrátil mi ho. Ale podařilo se mi ho prodat za 5 000, takže původní investice se bohatě vrátila. Za získané prostředky jsem pak jel o prázdninách s jednou partou do Chorvatska.
Tiskni
Sdílej:
První PC jsem si pořídil až roku 2001. Byl jsem vždy spíš notebookový.
Můj první komp byl Didaktik M s disketovkou. To byla největší finanční ztráta. Koupený byl za 13 litrů v roce 1991 a prodán asi po půl roce za polovic. A to jsem si ještě gratuloval. Prodal jsem ho, když jsem nastoupil u ČSAD Specialtransport, kde jsem dostal starou 286 s 1MB RAM a 40MB diskem. V té době už frčely 386.
První notebook jsem koupil od kámoše v roce 95. Černobílý displej a první propojení po drátě přes laplink. Přivezl si ho asi o 4 roky dřívě z USA – byl to jeden z těch kamarádů co vypadli za oceán, zatím co jsem byl na vojně. Měl nainstalován i prohlížeč od AoL. Přenechal jsem ho později zase jinému kámošovi, který si z něj udělal router, protože to mělo dva PCMCIA sloty.
V roce 1996 jsem si pořídil svůj první mobil a o rok později HP 320 LX. S tímhle v kapse jsem strávil 3 roky na VŠ. Tam začaly mé první pokusy s linuxem na notebooku značky Panasonic, co dostala má přítelkyně od japonce, který je učil. 3G disk, tuším 96 MB RAM a CPU 133 MHz, ale byl výkonnější než nominálně výkonnější desktopy. Byl to skvělý notebook. Bohužel jel prakticky non-stop, protože se nás o něj dělilo několik a zhruba po roce a půl se upekl.
Na hraní jsem si tenkrát odkoupil ve výprodeji z úřadu starší notebook HP COMPAQ s 386 procesorem, se kterým jsem podnikal své první výpravy do světa internetu mimo školu. Byl to dobrý střet s realitou. Ten notebook i PCMCIA modem mám v garáži dodnes.
Na úřadě jsem dostal PC, a od dva roky (2005) místo něj HP nx6125, abych mohl dělat i mimo úřad, který se zavíral v devět večer. Asi už je nebavilo řešit výjezdy policajtů, protože se opakovaně stalo, že vrátný zavřel barák, aniž by si zkontroloval zda jsou skutečně všichni pryč. Pak Béďa konečně pochopil, že jsou věci na kterých se nedá dělat, když jsou úředníci v práci.
To byl druhý upečený notebook. Pak jsem začal používat kvalitní chladící podložku a už se neupekl žádný.
Ten "MS-DOS 3.3" byl téměř jistě "TE-DOS 2.0" (Tesla Eltos DOS).Moje paměť může klamat, ale taky to mohl někdo přeinstalovat.
PP06 mělo asi 8088, kdežto SAPI86 mělo asi 8086 (16b data bus), kmitočty si už nepamatuji, jestli to byly ty základní 4,7MHz, nebo snad vyšší?
Krásná doba.
Tady je pěkné video k SAPI 86 - jenom střeva, ale nějaké jiné provedení si myslím. Bylo to evidentně dost modulární.
To video je fakt skvělé. Low-level formátování disku jsem viděl asi úplně poprvé.
Jirka
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
. Tenkrát mě vůbec nenapadlo, že to může mít takhle po letech muzejní cenu. No kdo by taky přemýšlel co bude za 30 let...
Existovala na to nějaké klávesová zkratka, která obsah obrazovky vytiskla.Existovala na to klávesa Print Screen, pokud jsi k tomu měl obvyklou klávesnici Consul 262.9, tak na té byla hned vedle F12 a jmenovala se PRTSC.
7.3.2024 14:43
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
https://moto.trojmiasto.pl/Warszatat-samochodowy-zaslynal-dzieki-26-letniemu-komputerowi-Commodore-n106004.html
C=64 tu mám také, novější verzi, ale už pěkných pár let neběžel. Nemám odvahu do něj ten originální zdroj zapojit, právě z tohohle důvodu, a k náhradě jsem se zatím nedokopal. Když jsem ten počítač získal, vypadal strašně a trvalo mi dost dlouho než jsem ho vyčistil. Teď je skoro jak nový. Ale ten zasviněný zdroj olepený lepící páskou jsem nechal schválně tak jak byl, takže když jsem to občas někomu předváděl, působil dost hororovým dojmemO renovaci C64 jsem nedávno něco četl, je tam i fotka náhradního zdroje, ale když jsem si to dohledal, tak to není nic levného.
Počítače byly prodávány dohromady s monitorem (zeleným monochromatickým GT65 nebo barevným CTM644) který zároveň sloužil jako napájecí zdroj.https://cs.wikipedia.org/wiki/Amstrad_CPC
6.3.2024 22:42
