Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Někdy v průběhu prvních dvou let mého doktorského studia došlo k zásadnímu pokroku ohledně vybavenosti matematické sekce Přírodovědecké fakulty na Janáčkově náměstí počítači. Předpokládám ovšem, že něco podobného se odehrávalo na celé fakultě, možná na celé univerzitě. Každý akademický pracovník měl dostat vlastní pracovní počítač, všechny pak měly být zapojeny do sítě a připojeny k serveru. Matematická sekce taky byla spojena optickým kabelem s Ústavem výpočetní techniky, odkud vedlo připojení dál do světa.
Předtím bylo k dispozici jen pár počítačů, o které začínal být stále větší zájem. Já jsem na ně naštěstí nebyl odkázaný, počítač jsem měl vlastní a poštu jsem si mohl kontrolovat na počítači od AT&T. Tedy až do okamžiku, kdy jsem přišel po prázdninách na Katedru informatiky a zjistil jsem, že počítač už tam není, myslím že to bylo v roce 1993. Bylo to poměrně nemilé překvapení. Zdrojáky programů jsem naštěstí měl zálohované na disketě, takže jsem zkusil svoje programy převést do C pomocí program f2c, který jsem si pořídil už dřív, zkompilovat a pustit ho na PC. To se kupodivu povedlo, ale program dával naprosto nesmyslné výsledky. Když jsem to oznámil doc. Kočovi, překvapilo ho, že počítač je pryč, ale nefunkčnost programu na PC ho tak moc neudivila. Řekl, že v programech, které počítají energii geometrické konfigurace molekuly, jsou patrně chyby, které se teď projevily, když se přešlo na jinou architekturu. Dohodli jsme se, že hledat je asi by bylo příliš pracné a naši spolupráci jsme ukončili. Mrzelo mě, že jsem program nedotáhl do funkčního stavu, ale už s tím nešlo nic dělat.
Důsledkem taky bylo, že poštu jsem si musel nadále kontrolovat na PC na Janáčkově náměstí. Naštěstí se tehdy e-maily používaly jen sporadicky a vzhledem k probíhající modernizaci se společné počítače postupně uvolňovaly.
O technickou stránku modernizace se staral Igráček. Zhruba po roce svého doktorského studia usoudil, že matematika na téhle úrovni není to, čím by se chtěl v životě zabývat, a stal se prvním ajťákem na matematické sekci. Nejsem si úplně jistý, jak se k tomu vlastně dostal, ale když jsem po prázdninách přijel do budovy matematické sekce, byly ve všech kancelářích provrtány díry ve stropech, respektive v podlahách, Igráček jimi protahoval kabely, rozmisťoval v kancelářích počítače a patrně taky zaškoloval zaměstnance do jejich obsluhy. Igráček taky dostal k dispozici vlastní místnost v suterénu, myslím že se uvolnila po vystěhování nějakého skladu. Místnost se zanedlouho proměnila v typický ajťácký kutloch plný nejrůznějších přístrojů, součástek a kabelů, kde bylo sotva k hnutí.
Jednotlivé počítače nebyly propojeny ethernetovými kabely, které jsou dnes běžné, ale koaxiálními kabely, podobnými jaké se používají např. pro připojení televize k anténnímu rozvodu. Na síťové karty se připojila průběžná koncovka s kabelem přivedeným z nižšího patra, který pak pokračoval do dalšího patra. Tímto způsobem byly propojeny počítače v kancelářích, které se nacházely nad sebou. Výhodou tohoto způsobu připojení bylo menší množství kabelů, nevýhoda spočívala samozřejmě v tom, že při nechtěném rozpojení kabelu byla bez připojení část společné větve. To se občas stávalo, stačilo třeba, aby uklízečka zavadila o kabel při úklidu. Pro tyto situace měl Igráček nějaký přístroj, který mu ukázal, jak daleko od začátku k přerušení došlo, z čehož se dalo odhadnout, ve kterém patře se problém nachází. Hodily se mu taky praktické dovednosti z průmyslovky, když bylo potřeba někdy něco připájet.
Občas jsem Igráčkovi pomáhal s nošením techniky a s nastavováním konfigurace sítě. Měl jsem z toho obavy, ale nešlo o nic složitého. Bylo potřeba zajistit, aby se při startu počítače spustil ovladač sítě, pro který měl Igráček nachystaný konfigurační soubor, kde stačilo upravit IP adresu. První tři části IP adresy byly dány z univerzity, pro poslední číslo Igraček používal telefonní klapku kanceláře, což byla čísla do 50. Pokud byli v kanceláři dva zaměstnanci, vložil navíc před číslo klapky jedničku, případně i dvojku pro třetího pracovníka v kanceláři. Některé z těchto adres přetrvaly beze změny mnoho let, k úpravám začalo docházet až po přestěhování z Janáčkova náměstí do areálu fakulty na Kotlářské ulici zhruba 15 let poté.
Počítače v kancelářích byly samozřejmě klasická písíčka, přesný typ už nevím. O software se Igráček asi moc nestaral, kromě MS–DOSu tam možná byly nainstalovány MS Windows, patrně verze 3.1. Pak byl na všech počítačích k dispozici program telnet hlavně pro přihlášení na server kvůli elektronické poště.
Hlavní server byl jeden z počítačů Sun zakoupených kromě písíček. Jednalo se o 4 pracovní stanice s monitory o velikosti 19 palců, což byla na tehdejší dobu pořádná monstra, taky díky tomu, že šlo o CRT monitory. Operační systém na nich byl SunOS nebo Solaris, takže standardně pracoval s grafickým pracovním prostředím na rozdíl od PC, i když MS Windows už pomalu ale jistě získávaly převahu nad textovým režimem.
Písíčka v kancelářích asi dostávala jména podle zaměstnanců, ale pro servery Igráček vymyslel něco speciálního. Na univerzitním Ústavu výpočetní techniky se začal serverům dávat jména podle Tolkienova Pána prstenů, takže existovaly počítače se jmény arwen, bolg, varda či narya (viz například článek ve Zpravodaji ÚVT), na což Igraček reagoval tím, že začal dávat serverům jména podle Disneyovy verze Sněhurky a sedmi trpaslíků. Hlavní zaměstnanecký server se jmenoval queen, kteréžto jméno vydrželo až do září 2014, kdy scénu ovládly Hvězdné války a server yoda. Dále existovaly servery king, prince a doc a když se o něco později dokupoval další server pro první počítačovou učebnu na Janáčkovo náměstí, dostal jméno hunter.
S tímto severem a se zařizováním počítačové učebny mám spojeno několik vzpomínek. Hunter měl tehdy naprosto neuvěřitelných 64 MB paměti, bylo k němu připojeno 16 monochromatických terminálů a operační systém byl Solaris. Nedávno jsem zjistil, že v domovském adresáři na serveru mám ještě systémové konfigurační soubory z té doby, které se tam asi postupně kopírovaly, jak se server stěhoval během let z jednoho počítače na druhý. Nejstarší soubory jsou zhruba 30 let staré.
Počítačová učebna tehdy vznikla z klasické učebny, kam bylo potřeba přidat několik stolů. Jendou jsem Igráčkovi pomáhal se stěhováním starého velkého stolu z přízemí do 3. patra. Aby se stůl vešel do výtahu, museli jsme ho postavit na kratší stranu, Igráček ho tahal dovnitř, já tlačil, takže jsem ho tam dostali. Igráček s ním vyjel do 3. patra, já jsem šel po schodech. Když jsem otevřel dveře, objevil se nečekaný problém. Kvůli schodům, které ve 3. poschodí začínaly o kousek jinde než v přízemí, se dveře výtahu daly otevřít o malinko míň, takže chybělo několik milimetrů k tomu, aby stůl prošel dveřmi ven. Zkoušeli jsem stůl trochu natočit, nějak ho nahnout nebo nadzvednout, až nakonec se nám povedlo stůl vytáhnout, možná i díky tomu, že už byl hodně rozviklaný. Když jsme celí zpocení dopravili stůl do učebny, prohlásil Igráček: „No, kdybychom ten stůl vynesli po schodech, asi by to bylo rychlejší, ale zase bychom se tolik nenadřeli.“
Když byla učebna hotová, přišel ji zkontrolovat fakultní požární technik. Otevřel dveře a uviděl svazky přívodních kabelů, které byly hezky srovnané a stažené dohromady a položené tak, aby nebyly v cestě, ale jinak ležely volně na zemi. Pak zavřel dveře a řekl: „Tady jsem nikdy nebyl, protože bych to musel zakázat.“
Tiskni
Sdílej:
jména podle zaměstnanců, ale pro serveryse pouzivaji celosvetove 'zasadne' - jmena hlavnich mest zemekoule - jmena zvirat samozrejme, ze je potreba, aby ty nazvy nemely nejaka blba pismena a vseobecne se vi, jak se to pise - a proto jsou vhodna napr. prag, talin, riga, oslo, madrid, paris atd u zvirat jsem casto videl v nemecky mluvici oblasti: igel, biber, storch, hase, adler ....
29.3.2024 08:20
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
Jsem teprve u 3. dílu, ale díky za seriál.
Hezky jsem si zavzpomínal. 
Končil jsem na ZČU FAV v roce 1991, Technická kybernetika...
Jen velmi telegraficky a stručně:
Tak třeba sem někdy něco napíšu.
Přelom 80., 90. a pak 90. léta byla velmi zajímavá a rád na to vzpomínám. Návštěvy Digitalu - atmosféra pravé americké počítačové firmy...a šok, když to koupili "čučkaři a widlaři" z Compaqu. Zážitky z nenáviděného Telecomu (coby člověk od subdodavatele), Digital UNIX 3.2G - stará láska, Informix Online nejen v Telecomu ale i v Národním Divadle, nezapomenutelná akce Y2K... Je toho moc!
A pak po miléniu pod křídly severské korporace, O-STRA-VA-CI a "nuda" v Brně..., pardón v IT... Nakonec embedded v automotive.
Když někdo zmíní počítač v kufru, vybaví se mi TEMS 80.V kufru se dá najít i první Apple.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
