Hector "marcan" Martin z Asahi Linuxu skončil jako upstream vývojář linuxového jádra. Štafetu po něm převzal Janne Grunau z Asahi Linuxu.
PlayStation Network (PSN) má již několik hodin, vlastně celou sobotu, masivní výpadek (Stav služby PSN, X).
Vývojáři open source storage platformy TrueNAS oznámili, že s verzí 25.04 s kódovým názvem Fangtooth končí TrueNAS CORE postavený na FreeBSD a TrueNAS SCALE postavený na Linuxu. Jejich společným pokračováním bude TrueNAS Community Edition postavený na Linuxu.
Mapy Google dnes slaví 20 let. Spuštěny byly 8. února 2005. Svět se přesunul od papírových map k digitálním. A ke Street View, Live View, Immersive View, …
Hector "marcan" Martin, vedoucí projektu Asahi Linux aneb Linux na Apple Siliconu, skončil jako upstream vývojář linuxového jádra. Se slovy "už nemám žádnou důvěru v proces vývoje jádra … další vývoj Apple/ARM bude pokračovat downstream" odstranil své jméno ze souboru MAINTAINERS. Důvodem jsou neshody kolem Rustu v linuxovém jádru [Hacker News, No rust code in kernel/dma, please.].
Mistral AI včera představil nový vylepšený Le Chat. Nově také jako aplikace pro iOS a Android.
Britské bezpečnostní orgány nařídily americké firmě Apple, aby vytvořila takzvaná "zadní vrátka", která by umožnila dostat se k šifrovanému obsahu uživatelů uloženému v cloudu. Tajné nařízení, vydané v lednu, vyžaduje plošný přístup k šifrovanému účtu jakéhokoliv uživatele přístrojů Apple kdekoliv na světě. Britské úřady tedy Apple nežádají pouze o asistenci s přístupem k účtu konkrétního uživatele, ale rovnou chtějí mít přístup ke všem účtům, kdykoliv budou chtít.
Byla vydána (𝕏) lednová aktualizace aneb nová verze 1.97 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.97 vyšlo také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Nedávno se povedlo do pdf souborů vložit Tetris a DOOM a po otevření příslušného pdf souboru v na Chromiu založeném webovém prohlížeči vybranou hru přímo v pdf spustit. LinuxPDF ukazuje, že do pdf lze vložit také RISC-V emulátor a rozběhnout Linux.
Na jaře 1992, myslím, že to bylo v půlce dubna, jsem udělal státnice, obhájil diplomku a tím se vlastně uzavřela jedna etapa mého života. Promoce pak byla v květnu nebo v červnu. Měli jsem ji dohromady se studenty informatiky, takže jsem se při ní potkal s Davidem. Dozvěděl jsem se, že pojede studovat do USA, tak jsem mu popřál hodně úspěchů a rozloučili jsme se. To bylo naposledy, co jsem ho viděl.
Vzhledem k tomu, že jsem studoval s dobrým prospěchem, dostal jsem nabídku pokračovat v postgraduálním studiu, tedy udělat si doktorát z matematiky. Byla to tehdy čerstvá novinka, myslím, že to začínalo o rok dřív a byla to náhrada tzv. kandidatury věd, za kterou se dával titul CSc. za jméno. V tomto typu studia nás pokračovalo několik, mezi nimi i Igráček, ale na jiném oboru než já. Na postgraduální studium byly nějaké přijímací zkoušky, ale jednalo se víceméně o formalitu. Součástí studia bylo i stipendium zhruba na úrovni nízkého platu, ale člověku zůstaly studentské výhody, jako například laciné jídlo v menze. Navíc mi odpadly starosti se sháněním zaměstnání. Takže jsem nabídku rád přijal a po mých nejdelších prázdninách v životě jsem pokračoval v další životné etapě, která se ale hodně podobala té předchozí.
Povinných přednášek jsem měl daleko méně než při předchozím studiu, ale objevila se nová povinnost – pomoc při výuce. Dostal jsem za úkol vést některá cvičení k přednáškám pro nižší ročníky, celkem 4 vyučovací hodiny. Když jsem přišel do hodiny poprvé, studenti si mysleli, že mají nového spolužáka a musím přiznat, že ze začátku jsem se v tom hodně plácal a docházelo k různým trapasům, když jsem se zasekl v rozpočítaném příkladě a nevěděl, jak dál.
Můj úvazek na práci na chemickém programu ve FORTRANu na jaře končil taky, ale protože program nebyl úplně funkční, dohodl jsem se s doc. Kočou, že během postgraduálního studia budu na programu ještě pracovat. Díky tomu jsem mohl pořád docházet pracovat na katedru informatiky na počítač s UNIXem. Na PC, které byly ve stejné učebně, se objevila hra Civilizace Sida Meiera, která právem může nést označení kultovní. Téměř vždy bylo vidět na několika terminálech typickou mapu oblasti s různými druhy povrchu na jednotlivých herních políčcích a s vybudovanými městy. Když bylo náhodou některé písíčko volné, taky jsem ji zkoušel. Dokázala člověka opravdu vtáhnout.
Výhodou docházení na počítač od AT&T s UNIXem byla možnost používat mail. Po nástupu na postgraduální studium jsem dostal mailovou adresu, kterou mám v podstatě dodnes, jediná změna byla v tom, že po rozpadu Československa se koncovka .cs změnila na .cz. Pro postgraduální studenty byla v přízemí matematické sekce na Janáčkově náměstí zřízena místnost, kde mohli pobývat. Bylo tam k dispozici i několik PC, na kterých bylo možné pracovat. Pokud se dobře pamatuji, pro práci s mailem jsme se hlásili programem telnet na nějaký UNIXový server na katedru informatiky nebo na ÚVT, kde měli pracovníci matematické sekce na Janáčkově náměstí zřízeny účty. To bylo ale možné používat i z počítače od AT&T, kde byl vždycky nějaký volný terminál.
Ne že bych potřeboval mailovat tak často jako v dnešní době, veškerá oficiální komunikace ještě probíhala papírovou cestou a taky nebylo moc s kým si mailovat. Jenže Igráček zjistil, že pomocí mailu je možné stahovat software. Několikrát jsem si objednal nějaký software z časopisu Bajt, kde se objevovaly nabídky zaslání různých zajímavých programů na disketě, většinou shareware nebo demoverze. Ale stalo se mi, že disketa byla špatně čitelná, takže když Igráček přišel s možností použít pro stahování mail, tak jsem byl nadšený.
Dal se k tomu používat Listserv. Ten je primárně určen pro diskusní skupiny a taky jsem se přes něj do několika skupin zapojil. Časem jsem ale přešel na newsgroup, kteroužto službu začal poskytovat i univerzitní server. Jak jsem při psaní tohoto textu zjistil, i mnohé servery které nabízejí službu Listserv, přešly v podstatě na princip, na kterém funguje newsgroup: přihlásíte se na server, který nabízí diskusi o tématu, jež vás zajímá, případně založíte s přáteli vlastní skupinu, a příspěvky můžete dostávat mailem nebo jen číst s pomocí nějakého klienta, v dnešní době jsou jím zpravidla webové prohlížeče.
Původně ovšem Listserv fungoval jinak a je možné to ještě částečně vyzkoušet. Veškerá komunikace probíhá mailem. Můžete začít tím, že pošlete mail bez předmětu s textem zprávy „help“ na adresu listserv@listserv.net. Během několika sekund dostanete odpověď:
> help LISTSERV(R) version 17.0 - most commonly used commands INFO <topic|listname> Order documentation (plain text files) SUBscribe listname <full name> Subscribe to a~list SIGNOFF listname Sign off from a~list SIGNOFF * (NETWIDE - from all lists on all servers Query listname Query your subscription options Search listname keyword... Search list archives SET listname options Update your subscription options INDex <listname> Order a~list of LISTSERV files GET filename filetype Order a~file from LISTSERV There are more commands; send an INFO REFCARD command for a~comprehensive reference card, or just INFO for a~list of available documentation files. If you prefer, you can use LISTSERV through its web interface at http://listserv.net/scripts/wa-LNET.exe (the full manuals can also be browsed online at this URL). This server is managed by: pm_admin@pop.lsoft.com
Na konci zprávy jsou ještě informace o využití zdrojů při zpracování dotazu, které neuvádím. Poslání příkazu „info“, který je uveden jako první v odpovědi, vyvolá odpověď
> info List of information files available from LISTSERV@LISTSERV.NET: REFcard (LISTSERV REFCARD) Command reference card FAQ (LISTFAQ MEMO ) Frequently Asked Questions QUICKstart (LISTQS MEMO ) Quick start for list owners GENintro (LISTSERV MEMO ) General information about LISTSERV KEYwords (LISTKEYW MEMO ) Description of list header keywords AFD (LISTAFD MEMO ) Description of Automatic File Distribution FILEs (LISTFILE MEMO ) Description of the file-server functions LPunch (LISTLPUN MEMO ) Description of the LISTSERV-Punch format JOB (LISTJOB MEMO ) Description of the Command Jobs feature DISTribute (LISTDIST MEMO ) Description of DISTRIBUTE FILEOwner (LISTFOWN MEMO ) Information guide for file owners DATABASE (LISTDB MEMO ) Description of the database functions OWNers (LISTOWNR MEMO ) Description of list-owners commands PUT (LSVPUT EXEC ) An exec to facilitate sending PUT commands You should order the PResentation or GENintro guides if you are new to LISTSERV.
Pokud podle rady na konci zkusíte objednat GENintro posláním „info gen“, obdržíte LISTSERV(R) general user’s guide, release 1.8c z roku 1996, „info file“ vrátí dokumentaci skoro ještě o 10 let starší. Ale „info FAQ“ končí chybovým hlášením, i když myslím, že tehdy to byla nejrychlejší cesta, jak získat další potřebné informace:
> info FAQ This server does not have any file by the name "LISTFAQ MEMO".
Je taky možné získat získat adresy serverů, které se věnují nějakému tématu. Pakliže se třeba zajímáte o šachy, můžete poslat dotaz „list global chess“ a vrátí se vám seznam 7 serverů nebo mailových skupin, které mají v názvu „chess“.
Igráček zjistil, že na některých serverech je dostupný volně šířený software, nejen pro PC, ale jiný nás v té době nezajímal. Dnes už si nejsem jistý, jestli bylo nutné se přihlásit do nějaké diskusní skupiny, v každém případě ale šlo příkazem get onen software získat.
Trochu složité ovšem tehdy bylo software z mailu dostat. Standard MIME, který se dnes mimo jiné používá pro přenášení binárních dat elektronickou poštou, byl teprve někde ve svých počátcích a Listserv pro vkládání binárních souborů, at’ to byl jeden spustitelný program nebo více souborů zkomprimovaných do jednoho archivu, používal postup zvaný uuencoding. Nejprve se na straně odesílatele použil program uuencode, který data převáděl do zobrazitelného ASCII kódu. Princip převodu spočíval v tom, že každé 3 bajty se rozsekaly na 4 skupiny po 6 bitech, ke kterým se přičetlo číslo 32, a tím se získal ASCII kódy mezi 32 a 95. Takto získaný „text“ se vložil do zprávy. Byl samozřejmě člověkem nečitelný, to ale při posílání pošty nevadilo. Zpětný postup zajišťoval program uudecode, který musel použít příjemce zprávy. Patrně už tehdy existoval nějaký mailový klient, kteří vše dělal automaticky, tenkrát mě ale ani nenapadlo něco takového hledat a tuto činnost jsem provozoval sám. Šlo o to uložit text mailu do souboru, odmazat vše kromě kódu uvozeného hlavičkou (řádek začínající slovem begin, pak byl číselný mód pro přístupová práva k souboru, nejčastěji 644, následovaný jménem souboru) a ukončeného řádkem se slovem end. Na výsledek se pak pustil program uudecode. Celé se to ještě komplikovalo tím, že maximální velikost zprávy byla tehdy 64KB, takže větší soubory přicházely rozsekané do více zpráv. Bylo potřeba ze všech odstranit nepotřebný balast, pak je spojit do jednoho souboru a výsledek prohnat programem uudecode. Naštěstí byl Igráček UNIXem a možnostmi, jež poskytoval, přímo nadšený, takže napsal program pro automatizaci spojování souborů do jednoho nazvaný m2f (zkratka mail2file). Uvádím ho tak, jak mi jej poskytl, včetně odpoznámkovaných pokusů s programem nawk:
#nawk ’/^begin/ {print ; exit} # /^table$/,/^begin/’ $1 #tab=‘nawk -f /home/vradek/bin/m2f.nawk $1‘ #nawk ’/^begin/,/^end/’ $1 | /usr/bin/tr -cs $tab ’\040’| \ # /usr/bin/nawk -F ’\040’ ’NF == 1 && length > 0’ #echo end for i~in $* do (echo ":g/^From /.,/^$/d"; echo ":g/^$/d"; echo ":g/\001/d";echo ":x") | vi $i >/dev/null done
Stačilo uložit potřebné zprávy do souborů v nějakém adresáři, pustit uvedený program a nakonec použít uudecode.
Pak se objevil protokol FTP, přesněji řečeno Igráček někde zjistil, že něco takového existuje a taky našel spoustu serverů, na které bylo možné se hlásit a stahovat software.
Zdá se, že v dnešní době už je význam tohoto protokolu za zenitem. Podle toho, co jsem zjistil, tak už jej od roku 2021 nepodporují webové prohlížeče. Přenos souborů pomocí FTP protokolu umí některé správce souborů, třeba Midnight Commander nebo Total Commander. V průběhu let jsem pracoval s několika kvalitními klienty, na začátku jsem ale vše dělal v příkazovém řádku.
Asi je zbytečné popisovat jednotlivé příkazy, byly stejné či velmi podobné jako ty, které bylo možno použit v DOSu. Jelikož stahování občas trvalo dlouho, napsal jsem si jednoduchý skript nazvaný tahac, který jsem v případě potřeby spustil na pozadí, a pro stažený soubor jsem mohl přijít další den:
(echo user ftp jmeno@adresa.muni.cz echo cd $2 echo hash echo bin echo mget $3 echo bye)| ftp -vin $1
Program měl tři parametry, které jsem musel zjistit předem: adresu stroje, kam jsem se hlásil, adresář, kde se software nacházel, a soubor, který jsem stahoval. Využíval jsem taky toho, že bylo běžné používat anonymní režim s přihlašovacím jménem anonymous nebo ftp a e-mailovou adresou místo hesla. Časem se vykrystalizovaly dva nejčastěji navštěvované servery, které sídlily v severských zemích: ftp.funet.fi a ftp.sunet.se. Oba existují dodnes a na prvním z nich je dosud možné najít velkou spoustu softwaru z oné doby – například EmTeX z roku 1993.
Tiskni
Sdílej:
ftp
se mi teď také vybavují. Pamatuji si, že byl default ascii přenos a občas někdo zapomněl přepnout na bin. Když byl velký soubor, tak se vyplatilo zkusit data opravit. Tenkrát asi neuměl klient a server udělat reget
, že? Občas to padlo a muselo se začít znovu. Pomocí prompt
nebo set prompt
to pak ukazovalo asi hashmark? Každý kilobajt byl hashmark. Člověk na to civěl, jak pomalu naskakují hashmarky, a doufal, že to nepadne... prompt
, tak to byl asi ten hash
, když koukám na ten skriptík...
Já na to nechtěl odpověď :)Když mezitím proběhne nějaká diskuse, špatně se hledá, na co vlastně reaguješ. Pomůže, když se tam dá citace.
V uvedeném období jsme užívali ke komunikaci i modemy, hlavně pro přenos většího balíku dat v noci. U Telekomu jsme měli předplacený vyhrazený čas. Přesto si operátorky chtěly občas pokecat s modemy: "Hovoříte ještě?". No, krásná doba. Nakonfigurovat modem bez podpory výrobce bylo téměř nadlidské. Telekom navíc chtěl mít modemy jím schválené, vnucoval nám jejich předražené snad 10x. My měli od nějaké kanadské firmy. Doba monopolu Telekom.