Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Je tomu téměř rok, co jsem zde publikoval svůj blog post na téma: Jak se má váš notebook za horkých letních dnů?. Uplynul rok, a já změnil nejenom práci, notebook ale také chladící podložku. Tu starou, značky Revoltec, jsem coby majetek úřadu musel vrátit a tak jsem si pořídil vlastní. Někteří z vás by možná (alespoň podle výsledků připojené ankety pod odkazovaným blogpostem) nad takovým krámem kroutili udiveně hlavou. Tímto blogpostem chci však ukázat, že chladící podložka není vůbec zbytečná, pokud pracujete se svým notebookem denně déle než tři hodiny na jednom fleku. Odpusťte že začnu trochu zeširoka.
Skoro deset let je tomu, co jsem měl k dispozici fantastický notebook značky Panasonic - origoš Japan. Svými parametry předčil mnohé nominálně výkonnější desktopy, ač měl procesor 133MHz, 96MB paměti a pouhý 3GB HDD. Byl však maličký a přitom měl skvělý monitor.
Kromě mé dívky, která ho tehdy dostala darem, a mne ho využívalo na kolejích ještě několik našich spolužáků. Jel neustále, téměř 24/7 zhruba rok a půl. Pak se uvařil. Kamarád, který se v něm pohrabal, odhalil jako příčinu úmrtí selhání základové desky.
Neustálá vysoká teplota + nedostatečné větrání (větrák se zanesl prachem a nestíhal) vedly k tomu, že se se v základové desce udělala mezi jejími vrstvami někde udělala bublina a ztrácel kontakt. Pokud se totiž na desku při najíždění přitlačilo prstem, normálně fungoval. Ihned po povolení přítlaku se kousnul a konec.
Tento skvělý pracovní notebook mi sloužil věrně cca 2,5 roku. Denně jel minimálně 8 hodin v kuse a procestoval se mnou světa kraj. Zažíval mnohé horké chvilky a tak jsem u pořídil svou vůbec první chladící podložku. Používal jsem ji však opravdu jen když bylo horko. A tak navzdory tomu začal tento stroj v posledních měsících trpět příznaky tepelné agonie.
Jistě je znáte i vy. Notebook začne dělat problémy při najíždění. Případně se při delším provozu kousne (to mi však hapík nedělal).
Jen málokdo si přitom uvědomí, že příčinou je trvalá vysoká teplota. Ta totiž pozvolna vysuší kondenzátory a pak se začínají dít věci.
Doklepal jsem to se svým hapíkem až do konce svého pracovního poměru. Byl však už natolik zdevastován, že nebylo možné nainstalovat z recovery DVD Windows XP, protože nebyl schopen se po restartu probrat k životu. (Instalace linuxu restart nevyžaduje, takže ta možná byla)
Uvedené zkušenosti mne dohnaly k tomu, že jsem si doinstaloval applet pro sledování teploty a dal předsevzetí že další notebook pokud možno neumučím a dopřeju mu chladící podložku včas. Protože jsem však měl ještě svou starou chladící podložku k dispozici, dovolím si následující srovnání jejího vlivu na teploty s vlivem podložky, kterou jsem zakoupil včera odpoledne.
Z hlediska parametrů to bylo to nejlepší co bylo ve své době (r.2006) na trhu. Korpus z tenkého hliníkového plechu, napájení z USB kabelem samec-konektor, rozměr A4 (snadno se dala přenášet v batůžku i s notebookem). Dvě skryté schránky na kablíky. Dva 8cm větráky s regulací otáček. Nevýhodou byla poměrně velká hlučnost.
Z pro mne nepochopitelných důvodů tento chladič alza.cz prodává pod obchodním názvem PORTE. Web korejské firmy, která zajištuje výrobu (a kde lze nalézt více detailů této podložky je na adrese http://cradia.co.kr/notecooler.html
Korpus z masivního 2mm silného hliníkového plechu, velký 22cm větrák s regulací otáček. Napájení USB kabelem samec-samec, 1 USB port (Díky tomu nezůstává USB pozice na notebooku zaplácnutá napájením). Vysoká polohovatelnost. Dva skryté šuplíčky na kabely. Nevýhodou rozměry - rozhodně nelze tuto podložku považovat za přenosnou a je tedy vhodná na místo, kde se pracuje s notebookem dlouhodobě. Oproti výše zmíněné podložce je však větrák méně hlučný
čidlo | Bez podložky | Revoltec | Flex |
core0 | 40-50°C | ~10°C | ~15°C |
core1 | 40-50°C | ~10°C | ~15°C |
HDD | 40°C | ~5°C | ~7°C |
bedna | 47°C | ~5°C | ~7°C |
V tabulce uvádím o kolik zhruba asi která podložka sráží teplotu oproti normálu. Nejede-li stroj naplno, tak není rozdíl mezi chladícími podložkami až tak patrný. Je však výrazný rozdíl mezi stavem kdy chladící podložka není použita vůbec. Použití podložky šetří chlazení v notebooku a její vliv je znát hlavně při vyšší okolní teplotě a vyšším zatížení stroje.
Tiskni
Sdílej:
Technicky totiž není dost dobře možné, aby to všechno uchladil sám.Technicky to možné je, jenom tam nesmíš mít místo procesoru přímotop.
od te doby pri vetsim zatizeni vyndam z mrazaku led a prilozim k vetrani ... zatim se drzi
Ač měl procesor pouhých 133MHz, byl výkon tohoto notebooku subjektivně vyšší než u tehdy obvyklých desktopových Pentií 500MHz s 256MB paměti.No jestli v tom byl x86 procesor, tak máš HODNĚ subjektivní vnímání.
To že přístroj vydrží max. dobu záruky a ani o chlup déle je spíš trend poslední doby. Pevně věřím tomu, že kdyby ten Panasonic nedostal takový záhul, tak jede uspokojivě ještě dnes.Zařízení, které nevydrží plné vytížení, je šmejd.
Ano. Já a x dalších.To nevypovídá o ničem jiném, než že jsi ty a x dalších přišel o objektivní pohled na věc.
Jinak žádné zařízení nevydrží dlouhodobě plné zatížení! A jestli tomu nevěříš, povíme si z deset let.Proč za deset let? A co jsem psal, platí, pokud zařízení nevydrží své plné zatížení, které uvádí výrobce (žádné přetaktování, nominální hodnoty), pak je to šmejd nebo jeho výrobce lže nebo jsou někde malá písmenka, která na to upozorní (tzn. šmejd je výrobce i zařízení)
pokud zařízení nevydrží své plné zatížení, které uvádí výrobceTo výrobce uvádí, například u procesoru je napsaná maximální frekvence. Jestliže notebook nevydrží, když procesor na této frekvenci pracuje trvale a něco se začne přehřívat, je celý ten notebook špatně provedený nekvalitní šmejd, u kterého se výrobce prostě doufal, že ho nikdo takto provozovat nebude a problémy nevzniknou. (Hint: správné řešení je vyřešit lépe chlazení)
Notebooky nejsou desktopy.V jakém ohledu? V tom, že když při plném zatížení desktop zrušíš, tak si stěžuješ, kdežto když takhle zrušíš notebook, tak je to v pořádku?
Je to jako s lidmi. Jenom politici a blázni si mohou myslet, že budou stále fungovat jako za mlada.Opět jsi mi přiřknul něco, co jsem neřekl.
Jestli si myslíš, že je šetrný přístup k tomu co používáš otázkou značky tak se šeredně pleteš.Otázkou značky je to, jestli je chladič vůbec potřeba. Pokud sis koupil krám, co se neuchladí sám a nejlépe pasivně, tak se nediv, že potřebuješ chladič.
Jestli si myslíš, že je šetrný přístup k tomu co používáš otázkou značky tak se šeredně pleteš.Vysvetli me to, nejak to nemuzu pochopit. Dik!
nešetrné zacházení se vždy projeví na kratší životnostiVzdy? Myslim ze ne. Minimalne jedna znacka toho snese vic. Staci se podivat na konstrukci.
Značka neznačka, nešetrné zacházení se vždy projeví na kratší životnosti.Využití toho, co jsem koupil v dobré víře, že to bude fungovat, je nešetrné zacházení?
U notebooku vyrobce nepredpoklada 24/7 vyuziti, pripadne procak trvale na 100%. Nekdy staci jen idle od rana do vecera. Je jasne, ze se tim vyrobce nechlubi a spoleha, ze vetsina jeho vyrobku prezije ve zdravi zarucni dobu a pak uz je opava za penizkyVolně přeloženo vyrobí šmejd a doufá, že se na to nepřijde.
Defakto jeho zapisek shrnul vyhody podlozky a ze stoji za to.Ano, pro lidi, kteří si ten šmejd koupí.
protože si prostě upřímně myslím, že pro většinu lidí jsou to vyhozené penízeHardware včerejška za cenu hardwaru zítřka s neergonomickou klávesnicí, na které si člověk při delší práci ničí ruce. Jediná výhoda je, že člověk může na chvíli odejít od zásuvky, ale zase ne tak moc dlouho (zvlášť v případě, že se notebooku hřeje tak moc, že potřebuje podložku - to nemůžou baterky vydržet ani ty slibované 3 hodiny.
Hardware včerejška za cenu hardwaru zítřka s neergonomickou klávesnicía k tomu malý monitor s mizerným obrazem, na který se nic nevejde a ke kterému se člověk musí sklánět (protože se nedá polohovat) takže ho za chvíli bolí krční páteř... Používám notebook intenzivně, a to proto, že mi na desktopu odešel monitor. Předtím jsem jej používal jen když jsem potřeboval vzít práci či nějaká data mimo domov. Ergonomie je pro delší práci s počítačem sakra důležitá.
U desktopu mě k smrti vytáčela ztráta dat při výpadku proudu (UPS taky nebyla nejlevnější), hluk, nepřenositelnost a rozměry.Hluk se dá vyřešit nákupem desktopu, který nehlučí. Ovšem nepřenositelnost a rozměry už těžko. Ačkoliv se dá pořídit velmi malý počítač, tak vždy je k tomu potřeba monitor. Tedy ne úplně vždy, třeba takový iMac je all-in-one, ale ten bych si do postele nevzal
Pro mne je notebook především na práci a tu mám raději u sebe. Nemám nejmenší chuť svěřovat svá data nějakému serveru, nemám už náladu přetahovat soubory jak kočka myš a pak mít bordel v tom kde co mám a nechce se mi přemýšlet nad tím jestli jsem si něco nezapoměl zkopírovat.
Taková argumentace mi přijde, hm, chabá... Pravděpodobně existují i dobré argumenty pro použití notebooku, ale zrovna ten váš mezi ně nepatří.
Svěřovat práci (ve smyslu vytvářeného kódu, souborů a vůbec věcí, nad kterými jsem opravdu pracoval, pracuju a stály mě čas a úsilí) notebooku mi přijde zhůvěřilé. Já mám práci v tomto smyslu uloženou někde v klimatizované serverovně na pravidelně zálohovaném RAIDu. A pracovní desktop, domácí desktop i notebook (který používám víceméně jenom proto, abych se nemusel doma prát s dětmi o desktop) si prostě ta data přimountí tak, jak je potřeba.
Představa, že vytvořené hodnoty s sebou tahám v kabeli, tluču s nima v tramvaji, zapomínám je v hospodě a podobně - nic moc.
Ale samozřejmě, názory jsou od toho, aby se různily a nikomu neupírám jeho svaté právo si svá vlastní data zamrdat přesně tím způsobem, jaký považuje za nejlepší.
Všimněte si prosím, že vám pro notebook starší dvou let žádný z těchto výrobců už podporu nenabídne.To není pravda, u IBM lze běžně dokoupit tříletou záruku, myslím, že i čtyřletou, hledat se mi to nechce.
ahoj.
podlozka je mozna dobra vec (sam ji nepouzivam), ale rozhodne neanhradi vycisteni ntb. zaneseni vetracku a chladice chuchvalci prachu byva nejcastejsim duvodem prehrivani. v clanku zminovany nx6125 mam pres 3 roky (bezi taky temer 24/7). nedavno jsem ho vycistil a od te doby facha jako zamlada - vetracek se pousti jen prilezitostne, jinak je ntb tichym spolecnikem. takze je schopen se uchladit sam...
howgh