Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
). Taky mě tehdy napadlo něco podobného...
. Tak ten ovládací počítač bych chtěl, když zvládne Windowsy, tak bude dost výkonej
. Jinak pokud to ovládá výdej těch limonád, tak by mě docela zajímalo jak to vypadá, když se program zblázní
.
Že tohle zrušení zvýhodnění je pro zaměstnance (ale i zaměstnavatele) nemilé, to je naprosto jasné ...Právě xkucf03 říkal, že by to mělo být i pro zaměstanance milé...
Právě xkucf03 říkal, že by to mělo být i pro zaměstanance milé...Přesně tak, musíte vidět i ty širší souvislosti: to, že stát dáva na stravenky daňové úlevy, znamená, že vybere méně peněz. Tudíž musí buď snížit svoje výdaje (třeba na zdravotnictví, školy...), nebo ty peníze vzít jinde (zvýšit jiné daně, nebo se zadlužit). Pracující dostávají úlevy na stravenky, ale přitom si tyto úlevy musí sami zaplatit: vyššími daněmi někde jinde (případně zadlužením dalších generací). Stát ti tak zároveň bere i dává. Na tom by nic nebylo, kdyby z tohoto koloběhu neodčerpávaly část peněz stravenkářské firmy (ty se přiživují na státu, firmách i pracujících).
Druhým důležitým faktorem je vědomí toho, že za stravenky nám bylo z platu strženo méně, než je jejich nominální hodnota. Platit stravenkami proto tolik nebolí. V důsledku toho jsou zaměstnanci ochotni utrácet za jídlo víc, než kdyby měli platit penězi. Dají si pak v restauraci dražší oběd, než by si dali bez stravenek.Tím dáváním a braním a tedy vytvářením tebou popisované iluze a podporou spotřeby se může vytvářet vyšší příjem do rozpočtu, který by jinak nebyl (úlevy 1,6 mld. vs 1,9 mld. zisk z DPH získaného větším žraním) a muselo by se to kompenzovat např. vyššími daněmi. Takže bez stravek by se sice lidé chovali racionálně, jedli méně nebo levněji, ale nezůstalo by jim v kapse nutně víc peněz. Pokud by to platilo a já jsem se choval racionálně a ostatní nikoli, začínám na tom vydělávat, mně ty peníze v kapse zbydou a odvedou je za mě ti iracionální. Toť moje teorie. Dík, že mi to trpělivě vysvětluješ, ale já pořád nevidím, kde v tom mám chybu.
Stravenky mohou zvyšovat množství jídla, co se sežere, a teda zvyšovat příjem státu např. na DPH.Situaci při dotovaných stravenkách: vyděláš 20 000 Kč čistého a 1000 dostaneš ve stravenkách. Situace bez stravenek: vyděláš 21 000 Kč čistého* I kdybychom předpokládali, že člověk projí víc, když má stravenky místo peněz, příjmy státu z DPH se vyšší nebudou. Předpokládejme, že sklon ke spotřebě a sklon k úsporám se nemění (kolik procent příjmů člověk utratí a kolik spoří). Takže pokud by vzrostly výdaje člověka na jídlo, stalo by se tak na úkor jiné spotřeby. Celková spotřeba (jídlo, bydlení, zábava...) by se tak nezměnila, pouze by člověk omezil jednu kategorii a více utrácel za jinou.** *) ve skutečnosti by to bylo víc, protože by se ušetřily peníze, které dnes připadnou jako zisk stravenkářské firmě. **) Jelikož z jídla se platí nižší sazba DPH než třeba z elektroniky, tak by naopak příjmy státu, podle tvých předpokladů, mohly klesnout.
Situaci při dotovaných stravenkách: vyděláš 20 000 Kč čistého a 1000 dostaneš ve stravenkách. Situace bez stravenek: vyděláš 21 000 Kč čistého*lenze ide prave o to, ze na stravenkach dostanes viac ako keby si to dostal v peniazoch (firma si to odcita na daniach, takze ju to vyjde rovnako a ty dostanes viac), cize toto, co pises neplati
je jedno, jestli mi zaměstnavatel dá stovkovou stravenku nebo stovku.Doma mám pěknou zásobu stravenek (nestíhám je utrácet), tak se můžeme domluvit na nějaké výměně 1:1, když je ti to jedno. Jsi z Prahy, nebo budeš tu někdy?
Ale s tím automatem je to pravda, stojí u nás ve škole a už několik dní je tam tahle obrazovka.
Opodstatnění to moc nemá, jednoduchý automat se dá naprogramovat i na nějakém obyčejném mikroprocesoru, takže to bude spíš leností programátorů. Třeba to ale může být (tohle třeba ne, no) poháněné počítačem na úrovni PDA, který má vzhledem ke zbytku toho krámu zanedbatelnou spotřebu. V tom případě je jeho použití a docela logické - proč se pachtit s nějakým nízkoúrovňovým programováním? I když OS, bych si tam vybral jiný
Tiskni
Sdílej: