Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
). Taky mě tehdy napadlo něco podobného...
. Tak ten ovládací počítač bych chtěl, když zvládne Windowsy, tak bude dost výkonej
. Jinak pokud to ovládá výdej těch limonád, tak by mě docela zajímalo jak to vypadá, když se program zblázní
.
Že tohle zrušení zvýhodnění je pro zaměstnance (ale i zaměstnavatele) nemilé, to je naprosto jasné ...Právě xkucf03 říkal, že by to mělo být i pro zaměstanance milé...
Právě xkucf03 říkal, že by to mělo být i pro zaměstanance milé...Přesně tak, musíte vidět i ty širší souvislosti: to, že stát dáva na stravenky daňové úlevy, znamená, že vybere méně peněz. Tudíž musí buď snížit svoje výdaje (třeba na zdravotnictví, školy...), nebo ty peníze vzít jinde (zvýšit jiné daně, nebo se zadlužit). Pracující dostávají úlevy na stravenky, ale přitom si tyto úlevy musí sami zaplatit: vyššími daněmi někde jinde (případně zadlužením dalších generací). Stát ti tak zároveň bere i dává. Na tom by nic nebylo, kdyby z tohoto koloběhu neodčerpávaly část peněz stravenkářské firmy (ty se přiživují na státu, firmách i pracujících).
Druhým důležitým faktorem je vědomí toho, že za stravenky nám bylo z platu strženo méně, než je jejich nominální hodnota. Platit stravenkami proto tolik nebolí. V důsledku toho jsou zaměstnanci ochotni utrácet za jídlo víc, než kdyby měli platit penězi. Dají si pak v restauraci dražší oběd, než by si dali bez stravenek.Tím dáváním a braním a tedy vytvářením tebou popisované iluze a podporou spotřeby se může vytvářet vyšší příjem do rozpočtu, který by jinak nebyl (úlevy 1,6 mld. vs 1,9 mld. zisk z DPH získaného větším žraním) a muselo by se to kompenzovat např. vyššími daněmi. Takže bez stravek by se sice lidé chovali racionálně, jedli méně nebo levněji, ale nezůstalo by jim v kapse nutně víc peněz. Pokud by to platilo a já jsem se choval racionálně a ostatní nikoli, začínám na tom vydělávat, mně ty peníze v kapse zbydou a odvedou je za mě ti iracionální. Toť moje teorie. Dík, že mi to trpělivě vysvětluješ, ale já pořád nevidím, kde v tom mám chybu.
Stravenky mohou zvyšovat množství jídla, co se sežere, a teda zvyšovat příjem státu např. na DPH.Situaci při dotovaných stravenkách: vyděláš 20 000 Kč čistého a 1000 dostaneš ve stravenkách. Situace bez stravenek: vyděláš 21 000 Kč čistého* I kdybychom předpokládali, že člověk projí víc, když má stravenky místo peněz, příjmy státu z DPH se vyšší nebudou. Předpokládejme, že sklon ke spotřebě a sklon k úsporám se nemění (kolik procent příjmů člověk utratí a kolik spoří). Takže pokud by vzrostly výdaje člověka na jídlo, stalo by se tak na úkor jiné spotřeby. Celková spotřeba (jídlo, bydlení, zábava...) by se tak nezměnila, pouze by člověk omezil jednu kategorii a více utrácel za jinou.** *) ve skutečnosti by to bylo víc, protože by se ušetřily peníze, které dnes připadnou jako zisk stravenkářské firmě. **) Jelikož z jídla se platí nižší sazba DPH než třeba z elektroniky, tak by naopak příjmy státu, podle tvých předpokladů, mohly klesnout.
Situaci při dotovaných stravenkách: vyděláš 20 000 Kč čistého a 1000 dostaneš ve stravenkách. Situace bez stravenek: vyděláš 21 000 Kč čistého*lenze ide prave o to, ze na stravenkach dostanes viac ako keby si to dostal v peniazoch (firma si to odcita na daniach, takze ju to vyjde rovnako a ty dostanes viac), cize toto, co pises neplati
je jedno, jestli mi zaměstnavatel dá stovkovou stravenku nebo stovku.Doma mám pěknou zásobu stravenek (nestíhám je utrácet), tak se můžeme domluvit na nějaké výměně 1:1, když je ti to jedno. Jsi z Prahy, nebo budeš tu někdy?
Ale s tím automatem je to pravda, stojí u nás ve škole a už několik dní je tam tahle obrazovka.
Opodstatnění to moc nemá, jednoduchý automat se dá naprogramovat i na nějakém obyčejném mikroprocesoru, takže to bude spíš leností programátorů. Třeba to ale může být (tohle třeba ne, no) poháněné počítačem na úrovni PDA, který má vzhledem ke zbytku toho krámu zanedbatelnou spotřebu. V tom případě je jeho použití a docela logické - proč se pachtit s nějakým nízkoúrovňovým programováním? I když OS, bych si tam vybral jiný
Tiskni
Sdílej: