Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Několik svých webů jsem postavil na Drupalu a pro blokování spamu používám captchu (nejraději mám reCaptchu). Spam se mi na stránkách zatím žádný neobjevil, ale docela zajímavé bylo číslo, kolik útočníků se pokoušelo spamovat (vzhledem k celkem malé návštěvnosti mi to přijde dost). Tak jsem si řekl, že si z těch výsledků vyrobím statistiku a napsal jsem si na to jednoduchý prográmek.
Program nejprve vytvoří denní souhrny útoků z různých instancí Drupalu (různé databáze) a uloží je do jedné databáze. Pak se pomocí webového rozhraní můžeme podívat, kdy se nás pokoušela spamovat jaká IP adresa (a doména).
Asi nikoho nepřekvapí, že jsem to napsal v Javě a hojně tam využívám XML. Zdrojáky najdete v mém mercurialovém úložišti: HříšníciSpameři, nebo přímo v aplikaci, jelikož je pod licencí Affero GPL: zip, sha-512.
Program může pracovat i v režimu bez dávkového vytváření souhrnů – stačí si přepsat selekty v XML souborech a data se budou brát přímo z tabulek Drupalu.
Na demo se můžete podívat tady: HříšníciSpameři nebo si program rozběhnout u sebe – k tomu potřebujete jen javový aplikační server (já používám GlassFish, ale aplikace je nezávislá).

Máte-li nějaké nápady pro další rozvoj nebo připomínky ke kódu, pište do komentářů (bugzillu zatím nevedu).
Tiskni
Sdílej:
Tohle by mohl být celkem zajímavý flame
Zpočátku anketa vypadala jasně pro WebovýCMS a teď jsou hlasy vyrovnané. Osobně mi přijde většinou snazší stavět už na hotovém softwaru (jako je Drupal) – ale jen pokud jde o prezentace (když člověk píše složitější aplikaci, tak dost brzo zastaví a software ho bude omezovat, pak je lepší nějaký framework nebo v hodně specifických případech si psát všechno sám).
Na Drupalu se mi dost líbí modularita – toho u vlastního řešení těžko dosáhneš, protože na to většinou není čas a disciplína. Výhoda je pak v tom, že je důsledně oddělený vzhled od jádra systému – můžeš si pak stahovat vzhledy a snadno je měnit, nebo si nechat udělat vzhled na míru, což by pro grafika nemělo být problém*. A pak spousta už exisatujících modulů, díky kterým získáš všelijakou funkcionalitu úplně zadarmo, bez práce – třeba captcha, hodnocení, komentáře, ankety, fórum … tohle všechno bys musel psát sám.
Ale pak jednou člověk narazí na hranice typového řešení (nebo frameworku) a dál už to prostě nejde, nebo jde, ale s mnohem větším úsilím, než kdybych si to psal od začátku sám. Takže jde o to, kdy tenhle okamžik přijde – jsou aplikace nebo projekty, kdy nepřijde nikdy, člověk se do toho typového řešení vejde, nebo si ho jen trochu doupraví, to je IMHO většina normálních webových stránek, prezentací,kdežto u webových aplikací člověk narazí většinou velmi brzo.
Líbí se mi článek od Dagiho na téma NIH (Diagnóza: syndrom Neimplementováno zde).
*) s Drupalem bude mít zkušenost pravděpodobněji, než se snajpacms 
NIH? možná trošku, ale ne, že bych drupal odmítal, jenom ho prostě nepoužívám. Když už, tak joomlu.
To ho budu muset vyzkoušet 
Joomla mi nějak nesedla, to radši ten Drupal
Třeba stránky archkucera.com jsem v něm dělal – a na to, jak málo práce to dalo, mi přijde výsledek slušný – psát ten web na zelené louce by zabralo mnohem víc času.
Drupal je na tom ale ještě celkem dobře, ve srovnání s ostatními 
Tohle je ale fakt, příliš velká univezrálnost vede taky k tomu, že databázový model je dost nechutý, málo normalizovaný a vůbec, kdyby člověk psal systém na míru, tak si tu databázi navrhne mnohem hezčí. Z tabulek, které v obsahují hodnoty a:1:{i:0;i:0;} se mi taky dělá špatně.
P.S. často pomůže i jen obyčejná povinnost zobrazit si náhled komentáře před odesláním (jako je to tady na Ábíčku) – už jen tím, že je odesílání ve dvou krocích spousta spamerů odpadne.
BTW: kolik vynášejí weby jako libimseti-cz.com nebo superhry-cz.com?
Přidal jsem graf počtu spamovacích útoků za den.