Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Zajímalo by mne, jakou odezvu považujete za přijatelnou, pokud jde o programy spouštěné interaktivně na příkazové řádce (používá se typicky v rouře, čte vstup, něco s ním dělá a vypisuje na výstup)
Nejde mi až tak o nějaké hodnocení efektivity zpracování dat, ale spíš o subjektivní „prožitek uživatele“ – jestli se mu s tím pracuje dobře, není otrávený, že aplikace je pomalá atd.
Naměřené hodnoty (příkazem time
):
real 0m0.127s user 0m0.108s sys 0m0.032s
Jsou to tedy desetiny vteřiny. Při zpracování 100× většího vstupu (a tím i výstupu) jsem naměřil:
real 0m0.282s user 0m0.232s sys 0m0.064sPro 1000× větší výstup:
real 0m0.433s user 0m0.568s sys 0m0.044s
(počítač je tři roky starý notebook, žádný superstroj)
P.S. původně jsem to chtěl dát do poradny, ale potřebuji anketu, takže je z toho nakonec blogový zápisek
Tiskni
Sdílej:
sort
nad souborem s miliony radku bude chvili trvat. U jednoduchych programu je limit uživatelské přívětivosti menší, třeba při spuštění shellu čekám že bude reagovat prakticky okamžitě. Každopádně 0.2s je podle mě úplně v pohodě, pokud to není program který by chtěl někdo použít ve skriptech kde se bude mnohokrát opakovat.
sleepenh 0.2; echo "hotovo";
-v
). Není důležité, aby byl výpis přesný (u některých věci jde čas odhadnou těžko), ale aby byl alespoň nějaký.
Alternativní řešení u programů pracujících se soubory je zjišťovat pozici v souboru (který může mít i desitký GB) pomocí hodnost v /proc/[pid]/fdinfo
v řadku pos
, který soubor to je jde zjistit přes symlinky v /proc/[pid]/fd
.
Jinak obecně bohužel nelze zjistit, jestli se program říznul nebo mu to jen dloho trvá, i když u některých to zjistíte, až když dojde swap a zaúřaduje OOM killer pv
– měřit, kolik proteklo rourou.