Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Zajímalo by mne, jakou odezvu považujete za přijatelnou, pokud jde o programy spouštěné interaktivně na příkazové řádce (používá se typicky v rouře, čte vstup, něco s ním dělá a vypisuje na výstup)
Nejde mi až tak o nějaké hodnocení efektivity zpracování dat, ale spíš o subjektivní „prožitek uživatele“ – jestli se mu s tím pracuje dobře, není otrávený, že aplikace je pomalá atd.
Naměřené hodnoty (příkazem time
):
real 0m0.127s user 0m0.108s sys 0m0.032s
Jsou to tedy desetiny vteřiny. Při zpracování 100× většího vstupu (a tím i výstupu) jsem naměřil:
real 0m0.282s user 0m0.232s sys 0m0.064sPro 1000× větší výstup:
real 0m0.433s user 0m0.568s sys 0m0.044s
(počítač je tři roky starý notebook, žádný superstroj)
P.S. původně jsem to chtěl dát do poradny, ale potřebuji anketu, takže je z toho nakonec blogový zápisek
Tiskni
Sdílej:
sort
nad souborem s miliony radku bude chvili trvat. U jednoduchych programu je limit uživatelské přívětivosti menší, třeba při spuštění shellu čekám že bude reagovat prakticky okamžitě. Každopádně 0.2s je podle mě úplně v pohodě, pokud to není program který by chtěl někdo použít ve skriptech kde se bude mnohokrát opakovat.
sleepenh 0.2; echo "hotovo";
-v
). Není důležité, aby byl výpis přesný (u některých věci jde čas odhadnou těžko), ale aby byl alespoň nějaký.
Alternativní řešení u programů pracujících se soubory je zjišťovat pozici v souboru (který může mít i desitký GB) pomocí hodnost v /proc/[pid]/fdinfo
v řadku pos
, který soubor to je jde zjistit přes symlinky v /proc/[pid]/fd
.
Jinak obecně bohužel nelze zjistit, jestli se program říznul nebo mu to jen dloho trvá, i když u některých to zjistíte, až když dojde swap a zaúřaduje OOM killer pv
– měřit, kolik proteklo rourou.