Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Proč má v Linuxu nastavení procesů tolik možností?Protože to tak někdo udělal...
Kdo tuto možnost využívá?Já, někdy.
Není takovýto rozsah zbytečný?Proč? Překáží vám? Od doby, co mám preemptible kernel žádné hrátky s prioritami (jako má Windows při aktivaci okna) dělat nemusím...
Kdy je vhodné řešit změnu priority procesu?Právě tehdy, kdy to vám přijde vhodné (když se zdá, že je to potřeba).
Podle jakého klíče by bylo vhodné přidělit procesu prioritu?Odzkoušejte to tak, aby to fungovalo dle vašich představ... pokud chci, aby proces využíval jen jinak nevyužitý čas CPU, dám mu nice nejvyšší (19).
Kolik stupňů priority sami využíváte?Nejčastěji používám -5 a 19, ale použil jsem už i jiné...
Kolik stupňů priority sami využíváte?Podle toho, co si představuješ pod pojmem využívat. Když mě to zajímá, tak dokupy i s různými programy v systému to takových pět šest najednou bude. Ale za poslední měsíc jsem určitě použil aspoň 15 z těch dvaceti. A určitě bych neměnil za 6ti stupňový systém (spíš na 255kový nebo ještě výš), protože takto mám lepší možnost si to lépe vyladit. Když má proces -15, tak to vzhledem k počtu dalších procesů co má -5, 0, atd. je o něčem jiném než kdyby měl jen -11. Ale souhlasím s tebou, že absolutní většinu času se o to nestarám, jsem ale rád, že když se starat chci, tak můžu. A rovnou v tolika stupních. Osobně třeba při enkódování videa, grabování z TV, emerge a nebo třeba déle trvajících matematických výpočtech. A i kdybych nepoznal (nebo dokonce žádný nebyl) rozdíl mezi třeba 15 a 16, hřeje mě u srdce, že přeci jen tu volbu mám :P
)
Tiskni
Sdílej: