Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Prý jsou to tak dvě kostky droždí.), cukr na kvásek (kvásek se může dělat buď extra v hrnku, nebo udělat ďolík v mouce a sypat to tam - droždí se posype cukrem a zaleje vlahým mlékem, pak se to přikryje a nechá ze vzejít kvásek; na můj dotaz jak se pozná, že vzešel, mi bylo řečeno, že kdo to nepozná, ať se do toho nepouští
. Prostě se něco změní, no. A pak se z toho začne míchat to těsto.), vrchovatá lžička soli, 1 vejce + 2 žloutky, asi půl litru mléka.
Zaděláme tužší těsto (čili kvásek už vzešel), ale ne moc. Vykynuté těsto rozdělíme na šest dílů (bochánků), ty se chvilku nechají kynout, pak vyválíme placku a pomastíme ji, rozdělíme na osm dílů (tady je nakreslená značka jako když se krájí pizza na trojúhelníky). Z dílů smotáme rohlíky, potřeme je bílkem, posypeme solí, mákem, kmínem...
O pečení tu nic není, ale já bych to pak asi strčil do trouby.
Takže asi tak. Na bližší informace se neptejte, já jen předávám jak jsem nakoupil. O Silvestru, když jsme nesehnali chleba, se nějaká improvizace na tohle téma dělala a nechutnalo to špatně, ale já byl jen čumil...
Ale úplně nejhorší (kromě trpaslíků) byly ty tzv. hvezdičky, kterými se za socialismu housky suplovaly. Sehnat tenkrát pořádnou pletenou housku, to nebylo (v Praze) nic snadného.
nicméně mám pořád jisté pochybnosti.
) to byla docela mediální bomba
- ale k těm rohlíkům .. To je věc, která mi v zahraničí chyběla. Ze všeho nejvíc jsem však postrádal docela obyčejný český chléb s máslem.
Ale úplně nejhorší (kromě trpaslíků) byly ty tzv. hvezdičky, kterými se za socialismu housky suplovaly. Sehnat tenkrát pořádnou pletenou housku, to nebylo (v Praze) nic snadného.
Myslíš "kaiserky"? Ty byly/jsou dobré ... teda pokud si člověk nekoupí dva dny starou mrchu vytaženou z mrazáku a nastraženou na chudáka spotřebitele coby čerstvé pečivo 
tzv. hvezdičky, kterými se za socialismu housky suplovaly. Sehnat tenkrát pořádnou pletenou housku, to nebylo (v Praze) nic snadného.Když jsem byl na gymplu, kupoval jsem si pletýnky úplně běžně - to bylo v Kyjově.
Technologie výroby amerického pečiva je levnější než naše. Protože je v americe bohužel technologie výroby amerického piva levnější než naše, a také méně energeticky náročná a tak se nám ji snaží vnutit komise EU.
Zlaté české (slovenské a bavoské) pivo a chléb.
Chleba, kvásek, žádné droždí a chemie, složitá a pomalá výroba. A nemůže jí dělat každý nevzdělaný blbec, co se zaučí za hodinu.
Pivo, vaření sladiny na dva nebo tři rmuty, místo na jedno svaření v invertoru. Mladina vařená aspoň s příměsí chmele.. a ne jen s výtažky. A ležení trvající několik dní a ne pár hodin v tanku.
Zatím ještě vlastní stravovací kultruru máme.. otázkou je na jak dlouho.
Ve Vídni jsem k řízku (Wienerschnitel) dostal taky rejži. A kupodivu, nebylo to až tak špatné. Nezvyklé určitě, ale docela dobré.Také jsem zkoušel podobné rakouské speciality…kdyby k tomu řízku přinesli alespoň tu rýži.
StardictStardict?Německý?A to prosím kde?
vepřo-knedlo-zeloSpíše vepřo-zelo-kndelo
Stardict?Německý?A to prosím kde?No, tak jsem hledal, a kde jsem ho ulovil, fakt nevím. Ale klidně ti ho pošlu mailem (kdyžtak mi napiš přes formulář tady na ábíčku)
Chleba tam mají, ale ne tmavý, jen světlý....Ale prdlajs. Nebyt Panery, tak se odsud s manzelkou davno odstehujem. Kamarad se Stuttgartu odesel z departmentu fyziky na UC Berkeley zpatky do Evropy prave kvuli tomu chlebu. A to presto ze na tam delalo nekolik lidi s nobelovkou a v nemecku dostal asi 1/2 plat.
Ale mně chutná. (Mně chutnají ale asi všechny sýry, a to jsem si jednou ve Francii koupil i sýr, proti němuž jsou olomoucké tvarůžky hmota bez chuti a bez zápachu
)
Tiskni
Sdílej: