O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Prý jsou to tak dvě kostky droždí.), cukr na kvásek (kvásek se může dělat buď extra v hrnku, nebo udělat ďolík v mouce a sypat to tam - droždí se posype cukrem a zaleje vlahým mlékem, pak se to přikryje a nechá ze vzejít kvásek; na můj dotaz jak se pozná, že vzešel, mi bylo řečeno, že kdo to nepozná, ať se do toho nepouští
. Prostě se něco změní, no. A pak se z toho začne míchat to těsto.), vrchovatá lžička soli, 1 vejce + 2 žloutky, asi půl litru mléka.
Zaděláme tužší těsto (čili kvásek už vzešel), ale ne moc. Vykynuté těsto rozdělíme na šest dílů (bochánků), ty se chvilku nechají kynout, pak vyválíme placku a pomastíme ji, rozdělíme na osm dílů (tady je nakreslená značka jako když se krájí pizza na trojúhelníky). Z dílů smotáme rohlíky, potřeme je bílkem, posypeme solí, mákem, kmínem...
O pečení tu nic není, ale já bych to pak asi strčil do trouby.
Takže asi tak. Na bližší informace se neptejte, já jen předávám jak jsem nakoupil. O Silvestru, když jsme nesehnali chleba, se nějaká improvizace na tohle téma dělala a nechutnalo to špatně, ale já byl jen čumil...
Ale úplně nejhorší (kromě trpaslíků) byly ty tzv. hvezdičky, kterými se za socialismu housky suplovaly. Sehnat tenkrát pořádnou pletenou housku, to nebylo (v Praze) nic snadného.
nicméně mám pořád jisté pochybnosti.
) to byla docela mediální bomba
- ale k těm rohlíkům .. To je věc, která mi v zahraničí chyběla. Ze všeho nejvíc jsem však postrádal docela obyčejný český chléb s máslem.
Ale úplně nejhorší (kromě trpaslíků) byly ty tzv. hvezdičky, kterými se za socialismu housky suplovaly. Sehnat tenkrát pořádnou pletenou housku, to nebylo (v Praze) nic snadného.
Myslíš "kaiserky"? Ty byly/jsou dobré ... teda pokud si člověk nekoupí dva dny starou mrchu vytaženou z mrazáku a nastraženou na chudáka spotřebitele coby čerstvé pečivo 
tzv. hvezdičky, kterými se za socialismu housky suplovaly. Sehnat tenkrát pořádnou pletenou housku, to nebylo (v Praze) nic snadného.Když jsem byl na gymplu, kupoval jsem si pletýnky úplně běžně - to bylo v Kyjově.
Technologie výroby amerického pečiva je levnější než naše. Protože je v americe bohužel technologie výroby amerického piva levnější než naše, a také méně energeticky náročná a tak se nám ji snaží vnutit komise EU.
Zlaté české (slovenské a bavoské) pivo a chléb.
Chleba, kvásek, žádné droždí a chemie, složitá a pomalá výroba. A nemůže jí dělat každý nevzdělaný blbec, co se zaučí za hodinu.
Pivo, vaření sladiny na dva nebo tři rmuty, místo na jedno svaření v invertoru. Mladina vařená aspoň s příměsí chmele.. a ne jen s výtažky. A ležení trvající několik dní a ne pár hodin v tanku.
Zatím ještě vlastní stravovací kultruru máme.. otázkou je na jak dlouho.
Ve Vídni jsem k řízku (Wienerschnitel) dostal taky rejži. A kupodivu, nebylo to až tak špatné. Nezvyklé určitě, ale docela dobré.Také jsem zkoušel podobné rakouské speciality…kdyby k tomu řízku přinesli alespoň tu rýži.
StardictStardict?Německý?A to prosím kde?
vepřo-knedlo-zeloSpíše vepřo-zelo-kndelo
Stardict?Německý?A to prosím kde?No, tak jsem hledal, a kde jsem ho ulovil, fakt nevím. Ale klidně ti ho pošlu mailem (kdyžtak mi napiš přes formulář tady na ábíčku)
Chleba tam mají, ale ne tmavý, jen světlý....Ale prdlajs. Nebyt Panery, tak se odsud s manzelkou davno odstehujem. Kamarad se Stuttgartu odesel z departmentu fyziky na UC Berkeley zpatky do Evropy prave kvuli tomu chlebu. A to presto ze na tam delalo nekolik lidi s nobelovkou a v nemecku dostal asi 1/2 plat.
Ale mně chutná. (Mně chutnají ale asi všechny sýry, a to jsem si jednou ve Francii koupil i sýr, proti němuž jsou olomoucké tvarůžky hmota bez chuti a bez zápachu
)
Tiskni
Sdílej: