HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
protože moje znalost C jsou základní
A nebylo by teda lepsi se spis poradne naucit treba Javu a napsat to v ni? Mozna by bylo to GUI jednodussi. Jinak nedavno jsem koukal na Squeak, tak jako prvni me napadlo, ze bys to mohl udelat ve squeaku:)
Pokud je na Vás C moc, může Vám jiný jazyk jen prospět. Zkuste výše zmíněnou Javu nebo C#(pozor je od Mrkvosoftu a na Linuxu to moc dobře nefunguje). Také jsem se cca před dvěma lety snažil naučit programovat(v C) - nakonec jsem skončil u webových aplikací zmastěných v PHP, Javascriptu, HTML, CSS, šlo v tom prostě a jednoduše zbalastit všechno.
Před nedávnem jsem začal s moftím C#, vše si ve Visual studiu naklikám, kód úplně jednoduchý a automatické doplňování je nádhera - díky němu jsem pochopil obecné základy programování (PHP šlo i bez nich :) a principy OOP za pouhý týden. Na druhé straně výsledný program je nepřenositelný nenažraný bastl (zde by mohla pomoci ta Java).
Dnes jsem díky C# našel energii pro C a hle, před těmi dvěma lety to byl úplně jiný jazyk !
protože škola je ne na naučení se programovat, ale na fanatické odevzdávání programů bez výukySpatna skola.
Jako semestrální projekt dělám taky program v Qt, jestli chceš můžu ti sem hodit zdrojáky, třeba tě to trochu nakopne. Akorát to ještě není úplně hotové, velkou část budu muset předělat a okomentovat, ale jako ukázky by to mohlo stačit.
Object o = x; a Object o = x.clone(); a pak se diví, že si přepisuje property. Zkrátka je lepší postupovat od nízkoúrovňových jazyků k vyšším.
To mi přijde spíš naopak – když začínáš s C, tak si zaděláš hlavu spoustou znalostí, které v Javě nepotřebuješ, a pak v ní spíš prasíš, protože sis zkazil styl na céčku. Co se týče toho předávání hodnotou nebo odkazem, stačí si to vyzkoušet, člověk si zažije rozdíl mezi objekty a primitivními datovými typy a je to.
Přechod na nižší jazyk dá samozřejmě dost práce, ale to už je jiná kapitola (nemá vliv na to, jak člověk píše ve vyšším jazyce).
all
A jako první jazyk na škole je úplně nevhodný.Jaký jazyk by jako první byl vhodný a proč právě Java?

Vím o čem mluvíš, sám bych to v C pravděpodobně udělat dokázal (nicméně C++ zatím neumím (a takový mišmaš, něco málo z C++, zbytek z C nevedu), takže bych použil GTL (znám ho)).
Zkus ale skriptovací jazyky jako ruby, python... Já preferuju ruby, knihovnu pro gui sem sice ještě nezkoušel (ale bude to asi hračka, tutoriálů pro rubyqt nebo ruby-gtk bude určitě dost). Zatím v něm z větších projektů v něm píšu takovou vesmírnou střílečku v cairu, opengl a sdl, ale musím ti říct - je to paráda! Předtím sem taky neznal nic jiného než C a zkoušel v něm vyřešit vše. Je to ale těžké. Třeba když chceš uložit data u nějaké aplikace, v C si musíš napsat například seznam, nebo najít nějakou knihovnu, co to umí, ale je to takové neohrabané. Všude hlídat paměť, pak ti to segfaultuje... Taky se tam pak něco blbě předělává, když to na začátku (protože se na každém novém projektu učíš) něco blbě navrhneš. Často sem se na to vykašlal a začal psát něco nového - rozdělaných projektů plno a hotovo nic. Na druhou stranu se dost naučíš, ale to se můžeš u třeba toho ruby taky a nikdo neříká, že máš C úplně zavrhnout.
V ruby máš hash tabulky, pole, OOP (to ti ušetří fakt spoustu času a dost zpřehlední program, až si na to zvykneš) a programuje se tam jedna báseň (třeba v tom pythonu, nebo třeba perlu taky - vyber si sám, já znám ruby a vyhovuje mi).
A proč ne třeba tu javu? Příjde mi příliš robustní. Nechci se ji zatím učit, protože mám blbý pocit, když znám jenom kousek něčeho a nechápu to celé. Ruby můžu využívat i na webu, učím se railsy a už to mi dává celkem zabrat. U javy bych to chtěl znát všechno taky, a asi by to bylo na roky učení. Určitě se to vyplatí, ale minimálně, než se do toho člověk dostane, tak asi moc neudělá (do ruby sem se dostával týden). Ale až mě ruby omrzí, určitě se pokusím tu Javu zdolat, taky mě to láká.
Ještě je tu jedna cesta, po které se dá vydat. C se dá šikovně propojit se skriptovacím jazykem Lua. Ten sice nemá tak velké možnosti jako ruby, python, atd... ale taky není špatný. Propojení spočívá v tom, že přímo tvůj C program může volat funkce toho lua skriptu a naopak, sdílet spolu data, načítat lua skripty za běhu... takže třeba v C napíšeš rozhraní pro knihovny (třeba to GTK) a v Lue napíšeš zbytek. Teď o Lue běží dobrý seriál na rootu. Ale nakonec jsem to nezkusil...
Howghja mam dva.
To zase jsou diskuze ...
Tak bych rekl, ze zadnej nemas:) Prirozene platny fakta lidi na sobe obvykle zduraznujou jen v pripade, ze u nich neplati. Napr. kazdy muz ma penis, ale zduraznovat to budou pouze ti, kteri ho nemaji. Myslim, ze to je z pocite menecennosti a ten clovek se nechce citit jeste vic menecennej, ze nema penis, tak radsi zduraznuje, ze ho ma. Muze to byt taky problem z detstvi, kdy se mu ostatni deti posmivali, ze nema penis, jako ostatni kluci. Ale ty mas kocky, tak se nemusis citit nijak spatne:)
Teď momentálně bych celkem potřeboval udělat takový malý prográmek a nějak na mě přišlo jaro, k tomu mě navnadil seriál o programovaní v QT,a řekl jsem si: "proč to QT neprubnout"
Já měl vždycky za to, že výsledkem přišlo na mě jaro je něco příjemnějšího než masochizmus.
Ale každý to má jinak, no…
Tiskni
Sdílej: