Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
protože moje znalost C jsou základní
A nebylo by teda lepsi se spis poradne naucit treba Javu a napsat to v ni? Mozna by bylo to GUI jednodussi. Jinak nedavno jsem koukal na Squeak, tak jako prvni me napadlo, ze bys to mohl udelat ve squeaku:)
Pokud je na Vás C moc, může Vám jiný jazyk jen prospět. Zkuste výše zmíněnou Javu nebo C#(pozor je od Mrkvosoftu a na Linuxu to moc dobře nefunguje). Také jsem se cca před dvěma lety snažil naučit programovat(v C) - nakonec jsem skončil u webových aplikací zmastěných v PHP, Javascriptu, HTML, CSS, šlo v tom prostě a jednoduše zbalastit všechno.
Před nedávnem jsem začal s moftím C#, vše si ve Visual studiu naklikám, kód úplně jednoduchý a automatické doplňování je nádhera - díky němu jsem pochopil obecné základy programování (PHP šlo i bez nich :) a principy OOP za pouhý týden. Na druhé straně výsledný program je nepřenositelný nenažraný bastl (zde by mohla pomoci ta Java).
Dnes jsem díky C# našel energii pro C a hle, před těmi dvěma lety to byl úplně jiný jazyk !
protože škola je ne na naučení se programovat, ale na fanatické odevzdávání programů bez výukySpatna skola.
Jako semestrální projekt dělám taky program v Qt, jestli chceš můžu ti sem hodit zdrojáky, třeba tě to trochu nakopne. Akorát to ještě není úplně hotové, velkou část budu muset předělat a okomentovat, ale jako ukázky by to mohlo stačit.
Object o = x; a Object o = x.clone(); a pak se diví, že si přepisuje property. Zkrátka je lepší postupovat od nízkoúrovňových jazyků k vyšším.
To mi přijde spíš naopak – když začínáš s C, tak si zaděláš hlavu spoustou znalostí, které v Javě nepotřebuješ, a pak v ní spíš prasíš, protože sis zkazil styl na céčku. Co se týče toho předávání hodnotou nebo odkazem, stačí si to vyzkoušet, člověk si zažije rozdíl mezi objekty a primitivními datovými typy a je to.
Přechod na nižší jazyk dá samozřejmě dost práce, ale to už je jiná kapitola (nemá vliv na to, jak člověk píše ve vyšším jazyce).
all
A jako první jazyk na škole je úplně nevhodný.Jaký jazyk by jako první byl vhodný a proč právě Java?

Vím o čem mluvíš, sám bych to v C pravděpodobně udělat dokázal (nicméně C++ zatím neumím (a takový mišmaš, něco málo z C++, zbytek z C nevedu), takže bych použil GTL (znám ho)).
Zkus ale skriptovací jazyky jako ruby, python... Já preferuju ruby, knihovnu pro gui sem sice ještě nezkoušel (ale bude to asi hračka, tutoriálů pro rubyqt nebo ruby-gtk bude určitě dost). Zatím v něm z větších projektů v něm píšu takovou vesmírnou střílečku v cairu, opengl a sdl, ale musím ti říct - je to paráda! Předtím sem taky neznal nic jiného než C a zkoušel v něm vyřešit vše. Je to ale těžké. Třeba když chceš uložit data u nějaké aplikace, v C si musíš napsat například seznam, nebo najít nějakou knihovnu, co to umí, ale je to takové neohrabané. Všude hlídat paměť, pak ti to segfaultuje... Taky se tam pak něco blbě předělává, když to na začátku (protože se na každém novém projektu učíš) něco blbě navrhneš. Často sem se na to vykašlal a začal psát něco nového - rozdělaných projektů plno a hotovo nic. Na druhou stranu se dost naučíš, ale to se můžeš u třeba toho ruby taky a nikdo neříká, že máš C úplně zavrhnout.
V ruby máš hash tabulky, pole, OOP (to ti ušetří fakt spoustu času a dost zpřehlední program, až si na to zvykneš) a programuje se tam jedna báseň (třeba v tom pythonu, nebo třeba perlu taky - vyber si sám, já znám ruby a vyhovuje mi).
A proč ne třeba tu javu? Příjde mi příliš robustní. Nechci se ji zatím učit, protože mám blbý pocit, když znám jenom kousek něčeho a nechápu to celé. Ruby můžu využívat i na webu, učím se railsy a už to mi dává celkem zabrat. U javy bych to chtěl znát všechno taky, a asi by to bylo na roky učení. Určitě se to vyplatí, ale minimálně, než se do toho člověk dostane, tak asi moc neudělá (do ruby sem se dostával týden). Ale až mě ruby omrzí, určitě se pokusím tu Javu zdolat, taky mě to láká.
Ještě je tu jedna cesta, po které se dá vydat. C se dá šikovně propojit se skriptovacím jazykem Lua. Ten sice nemá tak velké možnosti jako ruby, python, atd... ale taky není špatný. Propojení spočívá v tom, že přímo tvůj C program může volat funkce toho lua skriptu a naopak, sdílet spolu data, načítat lua skripty za běhu... takže třeba v C napíšeš rozhraní pro knihovny (třeba to GTK) a v Lue napíšeš zbytek. Teď o Lue běží dobrý seriál na rootu. Ale nakonec jsem to nezkusil...
Howghja mam dva.
To zase jsou diskuze ...
Tak bych rekl, ze zadnej nemas:) Prirozene platny fakta lidi na sobe obvykle zduraznujou jen v pripade, ze u nich neplati. Napr. kazdy muz ma penis, ale zduraznovat to budou pouze ti, kteri ho nemaji. Myslim, ze to je z pocite menecennosti a ten clovek se nechce citit jeste vic menecennej, ze nema penis, tak radsi zduraznuje, ze ho ma. Muze to byt taky problem z detstvi, kdy se mu ostatni deti posmivali, ze nema penis, jako ostatni kluci. Ale ty mas kocky, tak se nemusis citit nijak spatne:)
Teď momentálně bych celkem potřeboval udělat takový malý prográmek a nějak na mě přišlo jaro, k tomu mě navnadil seriál o programovaní v QT,a řekl jsem si: "proč to QT neprubnout"
Já měl vždycky za to, že výsledkem přišlo na mě jaro je něco příjemnějšího než masochizmus.
Ale každý to má jinak, no…
Tiskni
Sdílej: