Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
protože moje znalost C jsou základní
A nebylo by teda lepsi se spis poradne naucit treba Javu a napsat to v ni? Mozna by bylo to GUI jednodussi. Jinak nedavno jsem koukal na Squeak, tak jako prvni me napadlo, ze bys to mohl udelat ve squeaku:)
Pokud je na Vás C moc, může Vám jiný jazyk jen prospět. Zkuste výše zmíněnou Javu nebo C#(pozor je od Mrkvosoftu a na Linuxu to moc dobře nefunguje). Také jsem se cca před dvěma lety snažil naučit programovat(v C) - nakonec jsem skončil u webových aplikací zmastěných v PHP, Javascriptu, HTML, CSS, šlo v tom prostě a jednoduše zbalastit všechno.
Před nedávnem jsem začal s moftím C#, vše si ve Visual studiu naklikám, kód úplně jednoduchý a automatické doplňování je nádhera - díky němu jsem pochopil obecné základy programování (PHP šlo i bez nich :) a principy OOP za pouhý týden. Na druhé straně výsledný program je nepřenositelný nenažraný bastl (zde by mohla pomoci ta Java).
Dnes jsem díky C# našel energii pro C a hle, před těmi dvěma lety to byl úplně jiný jazyk !
protože škola je ne na naučení se programovat, ale na fanatické odevzdávání programů bez výukySpatna skola.
Jako semestrální projekt dělám taky program v Qt, jestli chceš můžu ti sem hodit zdrojáky, třeba tě to trochu nakopne. Akorát to ještě není úplně hotové, velkou část budu muset předělat a okomentovat, ale jako ukázky by to mohlo stačit.
Object o = x; a Object o = x.clone(); a pak se diví, že si přepisuje property. Zkrátka je lepší postupovat od nízkoúrovňových jazyků k vyšším.
To mi přijde spíš naopak – když začínáš s C, tak si zaděláš hlavu spoustou znalostí, které v Javě nepotřebuješ, a pak v ní spíš prasíš, protože sis zkazil styl na céčku. Co se týče toho předávání hodnotou nebo odkazem, stačí si to vyzkoušet, člověk si zažije rozdíl mezi objekty a primitivními datovými typy a je to.
Přechod na nižší jazyk dá samozřejmě dost práce, ale to už je jiná kapitola (nemá vliv na to, jak člověk píše ve vyšším jazyce).
all
A jako první jazyk na škole je úplně nevhodný.Jaký jazyk by jako první byl vhodný a proč právě Java?

Vím o čem mluvíš, sám bych to v C pravděpodobně udělat dokázal (nicméně C++ zatím neumím (a takový mišmaš, něco málo z C++, zbytek z C nevedu), takže bych použil GTL (znám ho)).
Zkus ale skriptovací jazyky jako ruby, python... Já preferuju ruby, knihovnu pro gui sem sice ještě nezkoušel (ale bude to asi hračka, tutoriálů pro rubyqt nebo ruby-gtk bude určitě dost). Zatím v něm z větších projektů v něm píšu takovou vesmírnou střílečku v cairu, opengl a sdl, ale musím ti říct - je to paráda! Předtím sem taky neznal nic jiného než C a zkoušel v něm vyřešit vše. Je to ale těžké. Třeba když chceš uložit data u nějaké aplikace, v C si musíš napsat například seznam, nebo najít nějakou knihovnu, co to umí, ale je to takové neohrabané. Všude hlídat paměť, pak ti to segfaultuje... Taky se tam pak něco blbě předělává, když to na začátku (protože se na každém novém projektu učíš) něco blbě navrhneš. Často sem se na to vykašlal a začal psát něco nového - rozdělaných projektů plno a hotovo nic. Na druhou stranu se dost naučíš, ale to se můžeš u třeba toho ruby taky a nikdo neříká, že máš C úplně zavrhnout.
V ruby máš hash tabulky, pole, OOP (to ti ušetří fakt spoustu času a dost zpřehlední program, až si na to zvykneš) a programuje se tam jedna báseň (třeba v tom pythonu, nebo třeba perlu taky - vyber si sám, já znám ruby a vyhovuje mi).
A proč ne třeba tu javu? Příjde mi příliš robustní. Nechci se ji zatím učit, protože mám blbý pocit, když znám jenom kousek něčeho a nechápu to celé. Ruby můžu využívat i na webu, učím se railsy a už to mi dává celkem zabrat. U javy bych to chtěl znát všechno taky, a asi by to bylo na roky učení. Určitě se to vyplatí, ale minimálně, než se do toho člověk dostane, tak asi moc neudělá (do ruby sem se dostával týden). Ale až mě ruby omrzí, určitě se pokusím tu Javu zdolat, taky mě to láká.
Ještě je tu jedna cesta, po které se dá vydat. C se dá šikovně propojit se skriptovacím jazykem Lua. Ten sice nemá tak velké možnosti jako ruby, python, atd... ale taky není špatný. Propojení spočívá v tom, že přímo tvůj C program může volat funkce toho lua skriptu a naopak, sdílet spolu data, načítat lua skripty za běhu... takže třeba v C napíšeš rozhraní pro knihovny (třeba to GTK) a v Lue napíšeš zbytek. Teď o Lue běží dobrý seriál na rootu. Ale nakonec jsem to nezkusil...
Howghja mam dva.
To zase jsou diskuze ...
Tak bych rekl, ze zadnej nemas:) Prirozene platny fakta lidi na sobe obvykle zduraznujou jen v pripade, ze u nich neplati. Napr. kazdy muz ma penis, ale zduraznovat to budou pouze ti, kteri ho nemaji. Myslim, ze to je z pocite menecennosti a ten clovek se nechce citit jeste vic menecennej, ze nema penis, tak radsi zduraznuje, ze ho ma. Muze to byt taky problem z detstvi, kdy se mu ostatni deti posmivali, ze nema penis, jako ostatni kluci. Ale ty mas kocky, tak se nemusis citit nijak spatne:)
Teď momentálně bych celkem potřeboval udělat takový malý prográmek a nějak na mě přišlo jaro, k tomu mě navnadil seriál o programovaní v QT,a řekl jsem si: "proč to QT neprubnout"
Já měl vždycky za to, že výsledkem přišlo na mě jaro je něco příjemnějšího než masochizmus.
Ale každý to má jinak, no…
Tiskni
Sdílej: