Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Projektory pro takové použití se prodávají v celé řadě různých rozlišení. Při jejich výběru je dobré mít na paměti několik historických faktů. Klasická televize se vyznačovala 576 řádky, tedy rozlišením, jehož druhé číslo mělo hodnotu 576. Rozhodně tedy nemá smysl koukat po projektorech, které by měly vertikální rozlišení nižší. Spíše naopak, musíte počítat s tím, že se obraz bude promítat na větší plochu, než měly původní 55“ televizory, takže potřebuje větší rozlišení.
Digitální televize ve formátu HD má řádků 720 (někdy se setkáte s označením 720p), přesně tady začíná hranice „rozumných“ domácích projektorů. Pokud vám to finanční možnosti dovolují, sáhněte ale raději po projektoru fullHD, který má řádků 1 080 (označováno často 1 080p) nebo ještě vyšším.
Že k rozlišení patří kromě počtu řádků také počet sloupců? S tím je to ale složitější, záleží totiž na poměru stran výsledného obrazu. Například projektory s 1 200 řádky se vyrábějí v rozlišení 1 600 × 1 200 bodů (klasický poměr 4:3), ale i 1 900 (nebo 1 920) × 1 200 bodů (širokoúhlý poměr 16:10).
Pokud si pamatujete, třeba z filmu pro pamětníky, staré školní projektory – meotary, máte hrubou představu, jak takový projektor funguje. Nějak se musí vytvořit obraz, který je poté prosvícen světelným zářičem (tzv. lampou, vysoce svítivou, halogenovou žárovkou) a promítnut přes soustavu čoček a zrcadel na plátno či bílou zeď. A právě způsobem vytváření obrazu se projektory liší. Pro základní orientaci na trhu stačí velmi hrubé pochopení použité technologie, nebudeme proto zabíhat do technických detailů.
DLP projektory vytvářejí obraz pomocí miniaturních zrcátek. Světlo z lampy je přes optickou soustavu vrženo na DLP čip, který ho buď odrazí, nebo neodrazí, podle toho, zda se právě vykresluje či nevykresluje bod.
LED projektory fungují podobně, jen místo halogenové žárovky používají LED diody, což vede k menším rozměrům a menší energetické náročnosti. Na druhou stranu mají LED projektory výrazně nižší svítivost.
LCD projektory jsou nejkvalitnější obecně dostupnou technologií. Opět popis technologie velmi zjednodušíme – světlo ze zářiče prochází panelem LCD displeje, na kterém je vykreslen příslušný obraz. Díky tomu mají LCD projektory spoustu funkcí a minimální hlučnost, postupem času ale může docházet k vypalování LCD displejů. Co se kvality obrazu týče, názory se liší. Někdo nedá dopustit na klasické (byť drahé) DLP projektory, ať už v provedení s lampou nebo LED, jiní se ale přiklánějí spíše k LCD. Záleží nejspíš na individuálním vkusu a konkrétním provedení projektoru, doporučujeme proto vyzkoušet, co vyhovuje vám.Dalším parametrem, se kterým se při vybírání projektoru setkáte, je svítivost neboli světelný výkon. Obecně platí, že čím vyšší hodnota, tím více projektor svítí. Pokud hodláte sledovat filmy jen večer v přítmí, nemusíte se touto hodnotou příliš zabývat. Pokud ale hledáte projektor i na denní projekce, při nichž je potřeba „přesvítit“ denní světlo, měli byste se poohlížet po projektorech nad 2 500 ANSI lumenů. Pro vážné použití doporučujeme projektory s aspoň 3 000 ANSI lumeny.
Každý, kdo někdy svítil na zeď nebo stanové plátno kapesní svítilnou, dobře ví, že z čím větší dálky svítí, tím je světelný kruh větší. To platí i u projektorů. Pokud promítáte z deseti metrů, můžete pokrýt obrazem celou zeď, pokud máte dvoumetrový pokoj v garsonce, můžete se také dočkat jen půlmetrového obrazu. Tedy pokud výrobce nevyužije nějakou „fintu“ v podobě speciálního objektivu. A přesně o to byste se měli v takovém případě zajímat.
Levný: Epson EB-S31 od 8 736 Kč
Povedená střední třída: Benq MW526 od 11 779 Kč
Špičkový: Epson EH-TW5300 od 16 538 Kč
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Přijde mi trochu zvláštní, když si nejdřív v článku přečtu
Pro vážné použití doporučujeme projektory s aspoň 3 000 ANSI lumeny.
a pak je na jeho konci jako špičkový doporučen přístroj, který má podle odkazovaného přehledu 2200 lm.
Jinak v článku o volbě projektoru pro domácí kino vydaném v roce 2016 mne samozřejmě trochu překvapí, když je mi doporučován (byť v kategorii levný) projektor s rozlišením 800x600 (tím spíš, že pro filmy to reálně znamená něco jako 800x357).
Tech parametru, ktere je vhodne pri vyberu projektoru zvazit je take mnohem vic nez jen pouhe rozliseni, technologie, svitivost a rozmery mistnosti ...
Ze se jedna o reklamu jsem si bohuzel vsiml az po precteni tech "tipu" ...
Sice je to seriál z roku 2006, ale stále platného a zajímavého je tam dost:
Promítáme digitální fotografii I. - povídání o projektorech, technologiích a parametrech
), protoze me stve, ze u DLP vidim RGB slozky kdyz pohnu ocima. Na filmy v noci ta svitivost staci bohate.
Pokud se projektorem nahradí běžná televize, tak člověk velmi rychle zjistí, že to je nějak potichu. Ono totiž projektory mají jen takový malý chrapláček a na ten toho moc nezahraje. Navíc je v místnosti na úplně špatném místě.
To si opravdu někdo koupí na filmy projektor a zvuk pouští do vestavěného reproduktoru v něm? OMG…
Doporučuju receivery od Yamahy, neboť mají přiložený mikrofon pro automatickou kalibraci.
Nejen Yamaha, přinejmenším ten můj (Onkyo) má autokalibraci včetně přiloženého mikrofonu taky.
Hlavně je potřeba mít na paměti že různí lidé
takže vydávat univerzální doporučení je dost ošemetné. Často totiž sklouznete k tomu, že se snažíte vycházet z vlastních představ a preferencí a ignorujete preference a situaci toho, komu radíte.
Pro toho, kdo primárně poslouchá hudbu, je samozřejme klíčová dvojice hlavních reproduktorů a k nim mu bude stačit dvoukanálový (případně čtyřkanálový pro bi-amp zapojení) zesilovač. Pokud ale někdo není takový fajnšmekr, poslouchat hudbu v klidu obýváku nemá čas nebo chuť a primární jsou pro něj filmy, rozumné surround kanály mu budou mnohem užitečnější než akustický rozdíl mezi 5.0 sestavou za (řekněme) 8KKč a 2.0 za dvojnásobek; stejně tak ocení receiver a pohodlné přepínání několika vstupů (video i audio). Podobně třeba považuju pro sebe subwoofer za zbytečnost, ale nedovolil bych si to vydávat za obecně platné tvrzení.