Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Projektory pro takové použití se prodávají v celé řadě různých rozlišení. Při jejich výběru je dobré mít na paměti několik historických faktů. Klasická televize se vyznačovala 576 řádky, tedy rozlišením, jehož druhé číslo mělo hodnotu 576. Rozhodně tedy nemá smysl koukat po projektorech, které by měly vertikální rozlišení nižší. Spíše naopak, musíte počítat s tím, že se obraz bude promítat na větší plochu, než měly původní 55“ televizory, takže potřebuje větší rozlišení.
Digitální televize ve formátu HD má řádků 720 (někdy se setkáte s označením 720p), přesně tady začíná hranice „rozumných“ domácích projektorů. Pokud vám to finanční možnosti dovolují, sáhněte ale raději po projektoru fullHD, který má řádků 1 080 (označováno často 1 080p) nebo ještě vyšším.
Že k rozlišení patří kromě počtu řádků také počet sloupců? S tím je to ale složitější, záleží totiž na poměru stran výsledného obrazu. Například projektory s 1 200 řádky se vyrábějí v rozlišení 1 600 × 1 200 bodů (klasický poměr 4:3), ale i 1 900 (nebo 1 920) × 1 200 bodů (širokoúhlý poměr 16:10).
Pokud si pamatujete, třeba z filmu pro pamětníky, staré školní projektory – meotary, máte hrubou představu, jak takový projektor funguje. Nějak se musí vytvořit obraz, který je poté prosvícen světelným zářičem (tzv. lampou, vysoce svítivou, halogenovou žárovkou) a promítnut přes soustavu čoček a zrcadel na plátno či bílou zeď. A právě způsobem vytváření obrazu se projektory liší. Pro základní orientaci na trhu stačí velmi hrubé pochopení použité technologie, nebudeme proto zabíhat do technických detailů.
DLP projektory vytvářejí obraz pomocí miniaturních zrcátek. Světlo z lampy je přes optickou soustavu vrženo na DLP čip, který ho buď odrazí, nebo neodrazí, podle toho, zda se právě vykresluje či nevykresluje bod.
LED projektory fungují podobně, jen místo halogenové žárovky používají LED diody, což vede k menším rozměrům a menší energetické náročnosti. Na druhou stranu mají LED projektory výrazně nižší svítivost.
LCD projektory jsou nejkvalitnější obecně dostupnou technologií. Opět popis technologie velmi zjednodušíme – světlo ze zářiče prochází panelem LCD displeje, na kterém je vykreslen příslušný obraz. Díky tomu mají LCD projektory spoustu funkcí a minimální hlučnost, postupem času ale může docházet k vypalování LCD displejů. Co se kvality obrazu týče, názory se liší. Někdo nedá dopustit na klasické (byť drahé) DLP projektory, ať už v provedení s lampou nebo LED, jiní se ale přiklánějí spíše k LCD. Záleží nejspíš na individuálním vkusu a konkrétním provedení projektoru, doporučujeme proto vyzkoušet, co vyhovuje vám.Dalším parametrem, se kterým se při vybírání projektoru setkáte, je svítivost neboli světelný výkon. Obecně platí, že čím vyšší hodnota, tím více projektor svítí. Pokud hodláte sledovat filmy jen večer v přítmí, nemusíte se touto hodnotou příliš zabývat. Pokud ale hledáte projektor i na denní projekce, při nichž je potřeba „přesvítit“ denní světlo, měli byste se poohlížet po projektorech nad 2 500 ANSI lumenů. Pro vážné použití doporučujeme projektory s aspoň 3 000 ANSI lumeny.
Každý, kdo někdy svítil na zeď nebo stanové plátno kapesní svítilnou, dobře ví, že z čím větší dálky svítí, tím je světelný kruh větší. To platí i u projektorů. Pokud promítáte z deseti metrů, můžete pokrýt obrazem celou zeď, pokud máte dvoumetrový pokoj v garsonce, můžete se také dočkat jen půlmetrového obrazu. Tedy pokud výrobce nevyužije nějakou „fintu“ v podobě speciálního objektivu. A přesně o to byste se měli v takovém případě zajímat.
Levný: Epson EB-S31 od 8 736 Kč
Povedená střední třída: Benq MW526 od 11 779 Kč
Špičkový: Epson EH-TW5300 od 16 538 Kč
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Přijde mi trochu zvláštní, když si nejdřív v článku přečtu
Pro vážné použití doporučujeme projektory s aspoň 3 000 ANSI lumeny.
a pak je na jeho konci jako špičkový doporučen přístroj, který má podle odkazovaného přehledu 2200 lm.
Jinak v článku o volbě projektoru pro domácí kino vydaném v roce 2016 mne samozřejmě trochu překvapí, když je mi doporučován (byť v kategorii levný) projektor s rozlišením 800x600 (tím spíš, že pro filmy to reálně znamená něco jako 800x357).
Tech parametru, ktere je vhodne pri vyberu projektoru zvazit je take mnohem vic nez jen pouhe rozliseni, technologie, svitivost a rozmery mistnosti ...
Ze se jedna o reklamu jsem si bohuzel vsiml az po precteni tech "tipu" ...
Sice je to seriál z roku 2006, ale stále platného a zajímavého je tam dost:
Promítáme digitální fotografii I. - povídání o projektorech, technologiích a parametrech
), protoze me stve, ze u DLP vidim RGB slozky kdyz pohnu ocima. Na filmy v noci ta svitivost staci bohate.
Pokud se projektorem nahradí běžná televize, tak člověk velmi rychle zjistí, že to je nějak potichu. Ono totiž projektory mají jen takový malý chrapláček a na ten toho moc nezahraje. Navíc je v místnosti na úplně špatném místě.
To si opravdu někdo koupí na filmy projektor a zvuk pouští do vestavěného reproduktoru v něm? OMG…
Doporučuju receivery od Yamahy, neboť mají přiložený mikrofon pro automatickou kalibraci.
Nejen Yamaha, přinejmenším ten můj (Onkyo) má autokalibraci včetně přiloženého mikrofonu taky.
Hlavně je potřeba mít na paměti že různí lidé
takže vydávat univerzální doporučení je dost ošemetné. Často totiž sklouznete k tomu, že se snažíte vycházet z vlastních představ a preferencí a ignorujete preference a situaci toho, komu radíte.
Pro toho, kdo primárně poslouchá hudbu, je samozřejme klíčová dvojice hlavních reproduktorů a k nim mu bude stačit dvoukanálový (případně čtyřkanálový pro bi-amp zapojení) zesilovač. Pokud ale někdo není takový fajnšmekr, poslouchat hudbu v klidu obýváku nemá čas nebo chuť a primární jsou pro něj filmy, rozumné surround kanály mu budou mnohem užitečnější než akustický rozdíl mezi 5.0 sestavou za (řekněme) 8KKč a 2.0 za dvojnásobek; stejně tak ocení receiver a pohodlné přepínání několika vstupů (video i audio). Podobně třeba považuju pro sebe subwoofer za zbytečnost, ale nedovolil bych si to vydávat za obecně platné tvrzení.