Distribuční novinky 16-17/2024

31. 5. 2024 | Redakce | Novinky | 3967×

Rekapitulace jarních vydání nejen linuxových distribucí: obvyklý Fedora Linux a Ubuntu tentokrát LTS s četnými deriváty, ale také KANOTIX, IPFire, Clonezilla live, NetBSD, EndeavourOS, TrueNAS SCALE, Tails, OSMC, Proxmox, RISC OS či metadistribuce T2 SDE.

KANOTIX Slowfire 2024

KANOTIX je již postarší „živá“ distribuce, před 20 lety nejprve variace na KNOPPIX, posléze postavená přímo na vydání Debianu. Jde o příbuzného siduction, nástupce sidux/aptosid, jež vychází z průběžně aktualizovaného Debianu „Sid“. Ovšem komunita je kolem ní menší a téměř výhradně německojazyčná. Za výchozí desktop má KDE Plasma nebo LXDE a stále podporuje 64bitové i 32bitové systémy.

Od letošních Velikonoc jsou ke stažení sestavení založená na Debianu 12 „Bookworm“, z nichž se formálně stalo vydání Slowfire 2024 po několikaleté odmlce, kdy byl přeskočen Debian 11. Z vlastních úprav používá jádro řady 6.6 jako výchozí, správce oken Compiz v kombinaci s LXDE a v KDE Plasma sezení s Waylandem (na x86_64); k dispozici je také např. novější kancelářský balík LibreOffice (24.2) a – také na x86_64 – správce zavádění rEFInd jako výchozí. Ačkoliv jde o „živou“ distribuci, poskytuje instalátor pro instalaci na interní či externí disk, a sice experimentálně Calamares vedle dosavadního vlastního grafického instalátoru (Acritox).

IPFire 2.29 Core 185

Pro síťové prvky určená nezávislá linuxová distribuce IPFire dostala další balík aktualizací, č. 185, tentokrát již s několika velkými novinkami. Po únorovém povýšení na Linux řady 6.6 následují mezi obvyklými několika desítkami dalších občerstvených balíčků systémová knihovna glibc 2.39, nástroje binutils 2.42, a pak obzvláště IPS Suricata 7 jakožto stěžejní aplikace v této distribuci. Nechybí ani několik oprav či jarní úklid systémových skriptů.

Clonezilla live 3.1.2-22

Specializovaná „živá“ distribuce Clonezilla live, zaměřená na zálohy/obnovu dat, byla aktualizována opět po pár měsících. Sestavena je nově z dubnových balíčků Debianu „Sid“ – ačkoliv k dispozici je také varianta založená již na Ubuntu 24.04 – zahrnuje např. Linux 6.7 či nástroj pro klonování obrazů disků po síti EZIO nyní 2.0.11. Ve výchozí konfiguraci přibyl např. shell pdsh pro paralelní vzdálené vykonávání příkazů. Také tuto distribuci zasáhla vratka kompromitovaného balíčku XZ-utils.

NetBSD 9.4

NetBSD 10.0 bylo finalizováno v březnu, ale opravného vydání se v podobě verze 9.4 dočkala také starší větev toho klasického *BSD systému. Skutečně jde o toliko sbírku oprav doplněnou o podporu novějších CPU AMD a Intel a několik dalších ovladačů, např. Realtek RTL8168GU, nikoliv porty četných nových funkcí z nového hlavního vydání. Ještě starší větvi 8.x (od roku 2018) vydáním 8.3 s hrstkou oprav začátkem května skončila podpora.

EndeavourOS Gemini

EndeavourOS patří mezi nejpopulárnější variace na „Arch Linux s grafickým instalátorem“. Tím instalátorem je Calamares a dává na výběr různá přednastavená desktopová prostředí nebo jen správce oken, připravené základní služby a aplikace, proprietární ovladače GPU Nvidia,… Současné vydání Gemini přináší desktopové prostředí KDE Plasma 6 jako výchozí v „živém“ systému. Obsahuje také další občerstvené základní balíčky jako Linux 6.8 nebo knihovny Mesa 24.0 (také s ohledem na nový hardware). Co však pro nedostatek času zúčastněných členů komunity již definitivně skončilo, to jsou sestavení pro ARM. Zůstává tak pouze architektura x86_64.

Fedora Linux 40

Fedora Linux v jarním termínu vyšel tentokrát na čas. Jde o sbírku různých edic pro desktop, server, cloud či IoT, s „neměnným“ základním systémem a transakčními aktualizacemi (nově opět označeno Atomic), anebo ne-zcela-oficiálně různými desktopovými prostředími a sbírkami aplikací. Na desktopu je výchozí prostředí GNOME 46, alternativně příslušný spin používá KDE Plasma 6, nebo také Xfce, LXQt, Budgie, Cinnamon, MATE se správcem oken Compiz, i3 inspirovaný kompozitor Sway,… Pod povrchem najdeme Linux 6.8, glibc 2.39, binutils 2.41,… GCC 14 a LLVM 18, Python 3.12,… přímo v repozitářích je novinkou PyTorch, framework pro strojové učení z dílen Facebooku. Zajímavosti se najdou ve výchozí konfiguraci, namátkou povolená detekce konfliktů IPv4 adres či stabilní MAC adresy při připojení přes Wi-Fi v NetworkManageru. To je jednou ze slabin Fedory, z informačně sporého oznámení vydání ani nevede přímý odkaz na poznámky k vydání.

TrueNAS SCALE 24.04 „Dragonfish“

Firma iXsystems v běžném pololetním termínu aktualizovala TrueNAS SCALE, linuxovou variantu TrueNAS (vedle TrueNAS CORE tradičně vycházející z FreeBSD). Vydání 24.04 stále staví na Debianu 12, který doplňuje sestavením Linuxu 6.6 a souborovým systémem ZFS 2.2.4. Právě implementace ZFS ARC se sbližuje s implementací v TrueNAS CORE, jež lépe využívá paměť a v důsledku výkon. Četné novinky se týkají administračního rozhraní s některými přepracovanými formuláři, možností auditu logů nebo monitorování NFS a SMB.

Tails 6.2

Na ochranu soukromí specializovaná „živá“ distribuce Tails dostává nová sestavení v návaznosti na aktualizace webového prohlížeče Tor Browser založeného na Firefoxu. Nejinak je tomu v případě Tails 6.2 s Tor Browserem verze 13.0.14, který doplňuje přímo Tor 0.4.8.11 a Linux 6.1.85. Dále toto vydání přidává řadu nových lokalizací, včetně slovenštiny, jako obvykle opravuje několik chyb a zmírňuje zranitelnosti. Jistou pozornost si zaslouží vypnutí klávesy SysRq, jež umožňovala obejít zamknutí obrazovky.

OSMC 2024.04-1

Linuxová distribuce OSMC multimediálního prostředí Kodi v dubnovém vydání přinesla aktualizaci s Kodi verze 20.5, poslední před plánovaným povýšením na Kodi 21, které je zatím ve fázi testování. Ačkoliv OSMC podporuje Raspberry Pi – dosud stále ne RPi 5 – většina pozornosti vývojářů se soutřeďuje kolem krabiček Vero, a to obzvláště vloni uvedeného modelu Vero V. Nové vydání na nich slibuje lepší HDR, synchronizaci zvuku a obrazu nebo přehrávání zvuku přes Bluetooth.

Proxmox Virtual Environment 8.2

Firma Proxmox po pěti měsících vydala nová sestavení serverových distribucí Virtual Environment 8.2 a Backup Server 3.2. Ta odpovídají Debianu 12.5, ale s novějším jádrem řady 6.8 a souborovým systémem ZFS 2.2. Základními nástroji Virtual Environment zůstávají QEMU 8.1, Ceph 18.2, ovšem LXC bylo povýšeno na 6.0. Stěžejní novinky se tak týkají distribučních nástrojů, mezi nimiž přibyl průvodce importem hostů ESXi z VMware anebo automatizovaný instalátor na fyzické servery. Také Backup Server nyní podporuje automatizovanou instalaci a další rozšíření správy záloh, nový systém upozornění, Active Directory aj. Třetí distribuce Proxmox, Mail Gateway, dostala nové vydání na sklonku února.

Ubuntu 24.04 LTS „Noble Numbat“

Letošní jarní vydání Ubuntu 24.04 je vydáním s dlouhodobou podporou, tj. aspoň 5 let (do června 2029), přičemž Canonical poskytuje komerční podporu nyní i 12letou počínaje Ubuntu 14.04. Začíná s jádrem Linux 6.8, novější přijdou posléze v rámci Hardware Enablement (HWE). Dále obsahuje glibc 2.39, binutils 2.42, systemd 255.4, GCC 14, Python 3.12,… nebo také podporuje .NET 8. S ohledem na vývoj priorit firmy Canonical vychází sestavení pro servery, cloud, IoT – a desktop. Vedle x86_64 a 64bitové architektury ARM – včetně sestavení pro Raspberry Pi i 5 – podporuje IBM POWER a IBM Z či RISC-V (konkrétně desku StarFive VisionFive 2).

Na desktopu je výchozí prostředí tradičně upravené GNOME 46. Co je dále pro uživatele důležité, nové instalace jsou implicitně ořezané o většinu aplikací včetně např. kancelářského balíku LibreOffice, ačkoliv je možná i „rozšířená“ instalace s nimi. Výchozí instalátor je nový Subiquity, který doposud mohl činit potíže na některých systémech, ovšem podporuje experimentální konfigurace se souborovým systémem ZFS či úplným šifrováním disku s využitím TPM. Mezitím povýšení dosavadních instalací bylo také chybové a obvykle bývá oficiálně doporučováno až s prvním opravným vydáním, tzn. 24.04.1 zřejmě na vrcholu léta.

Ubuntu tradičně provázejí oficiální deriváty s odlišným výchozím desktopovým prostředím a výběrem aplikací. Kubuntu se drží KDE Plasma 5.27 LTS, na něm založené Ubuntu Studio pro multimediální tvorbu nově používá PipeWire. Z podobného soudku je Edubuntu s aplikacemi pro vzdělávání, na sbírce aplikací pro hudební výchovu komunity Ubuntu Studio a Edubuntu spolupracovaly. Nechybí ani Xubuntu (Xfce 4.18) a Lubuntu (LXQt), Ubuntu MATE, Cinnamon či Budgie, dále Unity (udržuje staré Unity 7.7) a čínský Kylin.

Z odvozených distribucí později přijde Linux Mint a Pop!_OS od firmy System76 by se měl vrátit již s novým desktopovým prostředím COSMIC. Doby bezpočtu dalších derivátů, které toho vlastně tolik neměnily, jsou již pryč. Jeden z mála, které se konzistentně objevují, je Voyager Live s jinak upraveným GNOME a Xfce.

RISC OS 5.30

Projekt RISC OS Open žije a po více než třech letech vydává novou verzi 5.30 open-source větve tohoto klasického operačního systému pro ARM. Sestavení připravuje pro několik různých vývojových desek i Raspberry Pi (ne však 5), jakožto nejlépe dostupnou platformu pro začátečníky. Vývoj se dotýká převážně programátorských knihoven i grafických aplikací jako malování.

T2 SDE 24.5 „Future Nostalgia“

Metadistribuce T2 je v jedné rovině sbírka nástrojů a receptů pro sestavení linuxového systému na různých hardwarových architekturách, ale poskytuje také připravené binární balíčky. Dává na výběr různé knihovny jazyka C, vedle glibc a musl také uClibc, překladače GCC i LLVM,… Vydání 24.5 „Future Nostalgia“ je první ohlášené po bezmála dvou letech, i když průběžná sestavení bývají v repozitářích častěji, případně uživatel sáhne po zdrojové verzi z SVN. Ano, projekt stále používá pro správu verzí Subversion. Současné vydání počítá mj. s různými variantami architektur x86 (včetně průmyslových desek např. s AMD Geode LX), ARM, dále MIPS, RISC-V,… a v neposlední řadě vzdoruje rozhodnutí odstranit podporu IA64 (Itanium) z Linuxu. T2 používá GCC 13 nebo LLVM/Clang 18 a poskytuje Linux 6.8.7, glibc 2.39, musl 1.2.5 nebo uClibc 1.0.47,… a příp. desktopová prostředí jako GNOME 46.1 či KDE Plasma 6.1, s PipeWire atd.

       

Komentáře