Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
Německý e-shop Škoda Auto byl hacknut. Útočníci získali přístup k uživatelským údajům (jméno, adresa, e-mail, heslo, telefon, …).
Na webu konference Den IPv6 2026, která se uskuteční 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je nyní k dispozici kompletní program této tradiční akce věnované tématům spojeným s protokolem IPv6. Na celodenní pásmo přednášek je třeba se přihlásit a zaplatit účastnický poplatek 242 korun. Registrační formulář najdou zájemci opět na webu akce. Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
V průběhu prázdnin byly vydány nový Linux Mint 21, Slax opět založený na Slackwaru, nejen Debianu, a řada více či méně pravidelných aktualizací distribucí Qubes OS, Q4OS, Tails, OPNsense, 4MLinux, Peppermint OS, Hyperbola GNU/Linux-libre, Rescuezilla či systému NetBSD.
Vývojáři distribuce Qubes OS, která usnadňuje izolaci různých úloh do virtualizovaných systémů (pod hypervizorem Xen), typicky vydávají nové obrazy jednou ročně. Tentokrát však po půlroce přichází opravná verze 4.1.1 shrnující bezpečnostní aktualizace, vůbec jádro Linux řady 5.15 a k tomu šablonu Fedora Linuxu 36 pro běh v neprivilegovaných doménách (virtuálních strojích), zatímco v privilegované doméně zůstává Fedora 32. Stávající instalace stačí aktualizovat.
Konzervativní distribuce Q4OS dostala dvě letní aktualizace řady 4.x „Gemini“. Sice to není zřejmé přímo z hlavních stránek projektu, ale už červencová verze 4.9 zahrnuje do obrazů systému změny z Debianu 11.4, poté verze 4.10 povyšuje desktopové prostředí Trinity na vydání 14.0.12, zatímco KDE Plasma zůstává 5.20 z Debianu.
„Živá“ distribuce Tails s nástroji pro ochranu soukromí uživatele byla v polovině prázdnin aktualizována v rámci pravidelného šestitýdenního cyklu a krátce poté ad-hoc. Nejprve vydání 5.3 povýšilo na Debian 11.4 jako základ systému a nechyběla obvyklá nová verze prohlížeče Tor Browser (11.5.1), ve kterém byl opětovně povolen doplněk uBlock pro blokování reklam a podobných prvků stránek. Pak kvůli opravě zranitelnosti jádra přinesl Tails 5.3.1 Linux 5.10.127-2 a k tomu přidal e-mailový klient Thunderbird 91.12.
Systém OPNsense pro síťové prvky, od prvního letošního vydání založený na FreeBSD 13, dostal pololetní aktualizaci v podobě verze 22.7 „Powerful Panther“. Ta odpovídá FreeBSD 13.1 a přináší desítky oprav a menších vylepšení napříč systémem. V „portech“ jsou dostupné mj. PHP 8.0 či Suricata 6.0.6. Co naopak mizí, je podpora LibreSSL v systému nebo třeba prohlížeče MS Internet Explorer pro přístup k administračnímu rozhraní.
Nezávislá distribuce 4MLinux dosáhla se současným čtvrtletním vydáním verze č. 40. Z výběru softwaru, na desktopu, ani v serverové variantě, tentokrát ale nic nevyčnívá. Mezi obvyklými aktualizacemi jsou Linux řady 5.18, Firefox 103 nebo Chromium 103, dále např. Wine 7.12… v repozitářích se objevilo QEMU a šifrovací nástroj TrueCrypt, přestože ten je přes již osm let nevyvíjený (za podivných okolností), na rozdíl od VeraCryptu. Zřejmě nejvýznamnější novinkou je tak vylepšená podpora 3D akcelerace.
Linux Mint přichází tradičně několik měsíců po vydání Ubuntu s dlouhodobou podporou, na němž je jeho stěžejní větev založena (pak je tu ještě LMDE, která má za základ Debian). Tedy, Linux Mint 21 „Vanessa“ odpovídá Ubuntu 22.04 „Jammy Jellyfish“. Podporováno – ve smyslu, že bude dostávat aktualizace – by mělo být stejně dlouho, tedy pět let, z toho hlavním cílem vývoje distribučních specifik, zvláště desktopových prostředí a aplikací, bude první dva roky, do příštího velkého vydání. Tradičně jsou k dispozici sestavení s desktopovým prostředím buď Cinnamon, nebo MATE, nebo Xfce.
Nicméně, proč sáhnout po Mintu místo Ubuntu? Jsou to zvrácení některých rozhodnutí Canonicalu, např. používání balíčků Snap s proprietárními „repozitáři“ Snap Store, místo nichž Mint preferuje Flatpak. Dále záleží na volbě desktopového prostředí. Cinnamon (5.4) je v Mintu doma, kdežto MATE (1.26) a Xfce (4.16) mají toliko upravený výchozí vzhled a k tomu některé aplikace. Implementace distribučních motivů vzhledu byla pro toto vydání vylepšena a nově počítá také s aplikacemi využívajícími knihovny GTK4. Z distribučních nástrojů a aplikací je zřejmě největší novinkou opuštění správce Bluetooth Blueberry, který závisel na komponentě gnome-bluetooth, a přechod na univerzální Blueman, front-end pro BlueZ. V balíku XApps, který představuje vesměs forky aplikací z projektu GNOME, je to dále např. rozšířená podpora náhledů souborů především v některých multimediálních formátech. Když se vrátíme k Cinnamonu, ten je konzervativním forkem prostředí GNOME 3 a řada změn z upstreamu GNOME je do něj selektivně začleňována, leč s postupem času se to stává složitějším. To byl případ správce oken a kompozitoru Muffin, který vznikl z GNOME Mutter verze 3.2 staré nyní již 11 let. Nově je tedy Muffin odvozen od Mutter 3.36, což si vynutilo změny ve správě obrazovek a dále…
Uživatelé verze 20.3 již mohou svůj systém povýšit na nejnovější vydání.
Slax byl kdysi minimalistická „živá“ distribuce – založená na Slackwaru. Tomáš Matějíček ještě v roce 2013 o přechodu na Debian vtipkoval, ale po několika letech na něj skutečně přešel a od té doby pokračuje v aktualizacích jako nynější povýšení na Debian 11.4… provázené také verzí založenou na letos vydaném Slackwaru 15.0, leč jen 64bitovou, zatímco Debian zůstává i 32bitový. Kromě tohoto milníku je ovšem novinek minimum, prakticky jen upravené odpojování zařízení.
Začátkem roku ožila distribuce Peppermint OS specializovaná na provozování převážně jen webového prohlížeče, v duchu ChromeOS. Únorové vydání (též označované Peppermint OS 11) přineslo velké změny, nově šlo o upravený Debian s desktopovým prostředím Xfce a instalátorem Calamares. Začátkem srpna se objevily nové obrazy systému provázené také sestaveními – rovněž 64- i 32bitovými – založenými na Devuanu, tj. Debianu, ale bez systemd. Obvyklé aktualizace balíčků a několik drobných oprav provází např. nový nástroj Kumo pro správu webových aplikací zabalených pro použití v samostatném okně webového prohlížeče (site-specific browser).
Vývojáři distribuce Hyperbola po pěti měsících vydali aktualizovaný obraz systému verze 0.4.1. Je tedy stále založený na Arch Linuxu, nikoliv BSD. Projekt ovšem nespočívá v pouhém doplnění Archu o instalátor a výběr výchozích balíčků, v tomto případě především Linux-libre, tj. bez nesvobodných komponent podle definice Free Software Foundation. Tomu odpovídá distribuce Parabola GNU/Linux-libre. Místo toho Hyperbola deklaruje přístup podobný Debianu: jednou za čas vezme „zmrazené“ repozitáře (Arch Linuxu), a pak do nich změny backportuje. To je jedna rovina. Ta druhá spočívá ve velmi specifické vizi, co v systému být nemá. Jak distribuce již několik let směřuje k přechodu z Linux-libre na BSD, nepřekvapí odpor vůči systemd či implementace X.Org Xenocara. Krom toho ale byl ze systému vymeten komunikační mechanismus D-Bus, webový prohlížeč Chromium či běhová prostředí OpenJDK (Java) a Rust, s odkazem na mj. ochranné známky.
Operační systém NetBSD dostal balík aktualizací a nové obrazy verze 9.3 rok a čtvrt od předchozího vydání. Za uplynulé období se nashromáždila řada nejen bezpečnostních oprav a adaptací na hardware novější, ale i starší, a do vydání byly začleněny také některé novinky z připravovaného NetBSD 10. Namátkou jsou to vylepšení podpory uspávání, systémů s AMD Zen 3, souborového systému UDF (typického pro DVD, ale použitelného i jinde), který byl vytvořen na MS Windows, možnost provozování X serveru přes ovladač wsfb na Amize, výkon ve virtualizovaném prostředí pod Xenem aj.
Specializovaná „živá“ distribuce Rescuezilla pro zálohování a obnovu dat, kompatibilní s Clonezillou, povýšila na základ Ubuntu 22.04. Jelikož to jako výchozí používá prohlížeč Firefox zabalený jako Snap, Rescuezilla ho nahrazuje balíčkem z PPA. Jinak kromě několika drobných změn především obsahuje vlastní sestavení nástroje Partclone. Ve výčtu novinek figuruje také nový částečný překlad rozhraní do češtiny, ale ten je zřejmě automaticky vygenerovaný, a to pouze pro sotva desetinu řetězců.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: