Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core

25. 5. 2015 | Martin Stančík | Hardware | 2680×

Společnost Erle Robotics vydala speciální verzi svého drona Erle-Copter postavenou na Snappy Ubuntu Core. Pořídit si ji můžete již za 300 euro

Erle-Copter Ubuntu Core Special Edition nabídne prakticky ty samé funkce, jako původní Erle-Copter vydaný v prosinci minulého roku. Na rozdíl od původního Erle-Copteru, který běží na distribuci Debian Linux, však „speciální edici“ drona pohání Snappy Ubuntu Core. Stejně jako další Erle-Coptery, i speciální edice drona běží kromě Ubuntu také na softwaru ROS (Robot Operating System) Hydro Medusa. Snappy, který byl vydán minulý měsíc spolu s Ubuntu 15.04 má být o poznání kompaktnější a bezpečnější, než předchozí edice Ubuntu.

Jak uvedl spoluzakladatel a CTO Erle Robotics Victor Mayoral Vilches, „i když s Debianem jsme byli spokojení, Snappy nás naprosto okouzlil.“ Nutno podotknout, že přestože je na Erle-Copter Ubuntu Core Special Edition předinstalován Snappy, není problém si na drona stáhnout jakoukoli jinou distribuci Linuxu. A stejně tak je samozřejmě možné na původní Erle-Copter nainstalovat Snappy.

Erle-Copter má čtyři motory, čtyři vrtule a čtyři obvody pro elektronickou regulaci rychlosti (ESC). Zařízení s rozměry 85 x 55 x 30 cm vydrží díky 5000mAh baterii (podle původních předpokladů měl mít dron pouze 3000mAh baterii) ve vzduchu 20 minut. Výrobce udává, že jeho nový dron zvládne přenášet až dvoukilový náklad.

Složený Erle-Copter Ubuntu Core Special Edition stojí v základní výbavě 399 euro, dostupná je také verze Erle-Coptor Ubuntu Core Drone Kit za 300 euro, kterou si uživatelé mohou složit sami. K oběma verzím je možné dokoupit řadu hardwarových doplňků jako 9kanálový RC ovladač, GPS modul, Wi-Fi modul či různé externí konektory. Na drona je také možné jednoduše připevnit kamerku GoPro Hero. Pokud by vám nestačila verze drona se čtyřmi vrtulemi, můžete si pořídit také Erle-HexaCopter za 699 euro.

       

Komentáře

[Petr Tomášek]

No, popravdě, není mi jasné, k čemu je drohu operační systém.

[koudy]

Přece k tomu, aby se dal jednodušeji hacknout :)

I když k tomu stačí vlastně GPS rušička (a asi z pr*ele klika) jak dokázali Iránci... (sakra jak se to píše? Prostě příslušník Iránského národa)

Tady u toho bych už pochopil, proč je tam OS: http://www.geek.com/geek-pick/wasp-the-linux-powered-flying-spy-drone-that-cracks-wi-fi-gsm-netwokrs-1407741/

[FoxVK]

Tak přece aby jsi si nemusel psát ovladače pro ten ethernetový port :-P

No ne tak ono je psaní téměř čehokoliv co nemusí být bůhví jak relatime příjemnější pod os než to šmoulit v MCU a dolep k němu různé moduly. Je to sice kanon na vrabce, ale ceny spadly docela nízko obzvláště pro západnější část světa.

[koudy]

Joo - to zní pravděpodobněji než moje verze :D

[Petr Tomášek]

No, jenže ovládání drona je dost realtimový na to, aby se to psalo lépe pod nějakým MCU (nemusí být nutně 8bit  ).

[vlk]

to teda nemusi byt realtime, tam mas casu dost nez zareagujes. ved ani tie motory nezmenia otacky okamzite ale chvilu to trva..

ked to ovlada clovek zo zemi, tak ten ma reakcie casto dlhsie sekundu a tiez to lieta.

[Jendа]

to teda nemusi byt realtime, tam mas casu dost nez zareagujes. ved ani tie motory nezmenia otacky okamzite ale chvilu to trva..

Potřebuješ to několikrát za sekundu a to normální Linux nemusí vždy dát.

ked to ovlada clovek zo zemi, tak ten ma reakcie casto dlhsie sekundu a tiez to lieta.

Člověk neovládá drona ve smyslu že by nastavoval otáčky motorů podle naklonění.

[Jendа]

Abys do něj mohl připojit wifi, 3G modem, kameru, rádio a měl na to už hotové drivery (jsou v kernelu). A abys k tomu měl snadno dostupné knihovny (aircrack, opencv, gnuradio).

[Vykook]

Bez něj tam nerozjedeš Chrome a Libre Office.

[Petr Tomášek]

To je fakt, jsem naprostej blb, že mě to nenapadlo dřív .

[Gilhad]

Pokud to nema byt pouze RC poletovadlo (i ta potrebujou nejakou tu logiku, ale jednodussi), ale dron s nejakou vlastni inteligenci, tak se hned vyroji rada ruznych problemu v ruznych vrstvach:

- mel by se umet sam nejak automaticky stabilizovat, protoze uridit naraz radu vrtuli po cloveku nelze chtit (cili prekladat prikaz vpred na obe zadni vrtule pridat, predni trochu ubrat a pak zpetnou vazbu podle naklonu, aby se ani nanaklopil do boku, ani nezacal otacet a rozlozit to mezi mezi vrtule nejak pricetne)

- mel by sam zvladat "jednodussi" prikazy typu "udrzuj vysku" "udrzuj smer", "udrzuj pozici" - tedy v realu cist mraky senzoru a na jejich zaklade urcovat strategii predchozi vrstve

- cteni tech senzoru taky chce svoje, komunikuji ruznymi protokoly, ruzne casto, jejich data jsou potreba prubezne, cili je lepsi je drzet v pameti, nez se ptat porad znovu - a kdyz uz je mame, tak je asi take dobre je shromazdovat aspon po urcitou doby pro potreby jednak prumerovani a odstraneni sumu, jednak pro ucely varovani, kdyz se neco meni moc rychle (blizici se prekazky, pohyblive predmety, spatna funkce cehokoli)

- taky by mel umoznit nejakou komunikaci s "ridicim strediskem" a pripojeni ruznych periferii, od blikacich pozicnich diod, prez kamery az po samonavadene rakety a fotonova torpeda

- a kdyz uz mame takhle vybaveny system, tak mu muzeme zacit davat nejakou tu zakladni inteligenci typu "vzletni", pristan", "let na zadane souradnice", "vrat se domu, ale nenabourej" ...

- a nad tim pak uz muzeme zacit delat nejakou rozumnou cinnost - "najdi osameleho cloveka v lese", "sleduj dany objekt", "prozkoumej oblast" ...

no a kazda z techto vrstev ma svoje specialni pozadavky na pamet, vypocetni vykon, ostatni vrstvy ... psat to jako monolyt je prakticky vylouceno (cas, penize a menici se pozadavky), takze to musi byt komunikujici moduly, co kazdy dela neco jineho a bezi vsechny "naraz" - ty nizsi s minimalni latenci, ty vyssi s mnohem vetsimi naroky na procesorovy cas

Cili nejaky framework, co to zastiti je nezbytny a tudiz tu je pozadavek na Operacni System - a zda se, ze vykon je dostatecny, aby to zvladaly i ty existujici a odladene v milionech kopii, coz je lepsi, nez psat novy a ladit ho v jednotkach instanci.

(eternetove packety se musi nejak zpracovat prakticky hned jak prijdou a pouziji se az pozdeji jako treba webova stranka, do toho klavesnice, mys, zapisy na pevny disk, komunikace s tiskarnou, kdy do ni postupne cpu data, co kdysi kdosi dal tisknout a kdyz necekane ohlasi, ze dosel papir, tak se s tim nejak vyporadam a obnovim tisk od posledni spravne stranky ... nad tim treba Xka, nad nimi nejaky spravce oken, nad tim obecny webovy prohlizec, s pluginy, mezitim se nekde neco preklada a jinde pocita vysledovka za kvartal ... ono je to vlastne docela podobne)