Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Skener Genius Colorpage Vivid III patří mezi paralelní skenery. Když jsem si ho koupil asi před třemi lety, nedalo se o jeho zprovoznění pod Linuxem ani mluvit. Nedávno jsem ale úplně náhodou hledal, jak zprovoznit jiný skener a jen tak ze setrvačnosti se podíval na Genius. Plody své práce dodávám zde, snad srozumitelně pro každého.
Koho zajímají odkazy na jiná zařízení, doporučuji k nahlédnutí stránku s nejnověji podporovanými skenery: sane-mfgs.html. Skenery jsou zde seskupeny podle výrobce.
Skener jsem zprovozňoval pod distribucí RedHat 7.3. Potřebné jsou knihovny a programy pro překládání programů ze zdrojového kódu a přístup k systému jako administrátor (nebo zneužít pro překlad balíčků Vašeho správce systému). Veškeré potřebné balíčky pro překlad se nacházejí na instalačních CD.
To je velmi důležité: když jsem poprvé překládal balíčky rozhraní sane, jaksi jsem pozapomněl odinstalovat původní sane-backend od RedHatu. Překlad se povedl bez problémů, skener byl nalezen, ale pokus o skenování skončil chybou, se kterou jsem se dosud nesetkal. Znělo to podobně jako „došlo k výjimce matematického koprocesoru”. Skoro jsem si připadal jako v MS Windows . Po podrobné prohlídce systémů a odinstalování všech balíčků sane (i kompilovaných) a po opětné níže popisované instalaci vše fungovalo jak má.
Ze stránek projektu SANE si stáhněte první dva balíčky:
Vlastní driver podporující váš „geniální” (od slova Genius :)) skener najdete na stránkách původně se zabývajících skenery Plustek. Doporučuji prohlédnout celé stránky, i zde najdete spoustu zajímavostí (hlavně když něco nefunguje jak má) . V době, kdy jsem skener dával dohromady, byla poslední verze 0.45-5.
Takže máte tři balíčky.
sane-frontends-1.0.10.tar.gz
sane-backends-1.0.11.tar.gz
plustek-sane-0.45-5.tar.gz
S rozbalením pomůže „půlnoční komandér” (tedy Midnight Commander) a nebo pro linuxové fajnšmekry příkazová řádka.
Obsah adresáře plustek-sane-0.45-5
zkopírujeme do adresáře
sane-backends-1.0.11
a necháme přepsat všechny existující
soubory. A jsme připraveni na kompilaci, instalaci, konfiguraci a
skenování.
Potřebujeme se nalogovat jako root. V adresáři sane-backends provedeme instalaci. POZOR doporučuji přečíst soubor PROBLEMS. Byly tam poznámky o možném poškození skenerů Mustek a návod, jak tomu zabránit. U popisovaného skeneru však nic nehrozí .
./configure
make
make install
Kompilace mi na Duronu 800/512MB RAM trvala kolem 6 minut a pokud se nestane nic nepředvídané, je hotovo.
Změníme adresář na
plustek-sane-0.45-5/backend/plustek_driver/
.
A provedeme kompilaci a instalaci vlastního modulu do jádra. Takže:
make all
make install
Jestli vše proběhlo jak má, měla by se během instalace rozblikat LED-ka skeneru umístěná pod ovládacími tlačítky.
Do /etc/modules.conf
napíšeme následující řádky, čímž se
nastaví parametry nahrávaného modulu:
alias char-major-40 pt_drv
pre-install pt_drv modprobe -k parport
options pt_drv lampoff=180 warmup=15 port=0x378 lOffonEnd=0 mov=0 slowIO=0
forceMode=0
lampoff=180
: lampa se vypne automaticky po 3 minutáchwarmup=15
: bude se čekat 15 sekund na zahřátí skeneruport=0x378
: skener je připojen k paralelnímu portu s
adresou 0x378 (nastaveno v BIOSU)forceMode=0
: mód paralelního portu (ECP, EPP, standard) se
nastaví autodetekcí; (1=SPP, 2=ECP)mkmod /dev/pt_drv c 40 0
Poté by se měl objevit "soubor" zařízení - /dev/pt_drv
.
Pokud je to třeba, nainstalujte si (btw, vždy to jde přece smazat). Opět klasickou cestou jako posledně:
./configure
make
make install
A nastává okamžik pravdy. Jdeme na zjištění, zda je skener dostupný v systému. Nejjednodušší způsob je napsat už jako obyčejný uživatel:
scanimage -L
Je-li výsledkem následující řádka, máte vyhráno.
device `plustek:/dev/pt_drv' is a Plustek Genius Colorpage Vivid
III V2 parallel port flatbed scanner
Já mám sice „pouze” Genius ColorPage Vivid III V1, což ovšem nemění nic na faktu, že i tak skenuji o 106 :).
Protože používám KDE a pro úpravu obrázků GIMP, nainstaloval jsem si
rozhraní Xsane a to použil jako zdroj pro získání obrázku (takže jak
jste zvyklí z Windows – tam se však uplatní TWAIN ovladač Vašeho
skeneru). Xsane najdete na stránkách projektu -
http://www.xsane.org. Překlad balíčků
byl stejný jako v předchozích případech, a tak se mu již nebudu věnovat.
Chcete-li použít Xsane v Gimp-u, pak musíte udělat symlink
xsane
v adresáři pro plug-iny ve svém HOME adresáři
(~/.gimp-1.2/plug-ins/xsane
) ukazující na soubor
/usr/local/bin/xsane
.
Buď v Midnight Commanderu a nebo příkazem:
ln -s /usr/local/bin/xsane ~/.gimp-1.2/plugins/
Pak spustíte Gimp a vyberete z nabídky /Soubor/Získat/Xsane:dialog
zařízení
.
Pokud nepoužíváte Gimp (což je krajně podivné , protože lepší program
pro úpravu fotek jsem v Linuxu neviděl – ne nadarmo se mu říká
Photoshop pro Linux), můžete skenovat přímo v programu Xsane. Postupy,
nastavení apod. jsou stejné jako při použití s Gimp-em, jenom se
naskenovaný obrázek objeví ve vlastním rozhraní Xsane, kde ho můžete
jednoduše editovat (vyčistit, změnit velikost obrázku, rozostřit nebo třeba
poslat do OCR aplikace, pokud se vám ji povedlo rozchodit /mně tedy ne -
aspoň aby rozpoznávala i české znaky/). Výstup se ukládá v pmn
souboru, který načtete i v Gimp-u. Pro ukázku geniálního rozhraná Xsane v
Gimp-u přikládám screenshot (opět dělaný v Gimp-u). Pokud vás ani tohle
nepřesvědčí, tak nevím .
Skener jsem dříve provozoval pod Windows 2000 s originálními drivery od firmy Genius. Zkušenost z Linuxu mě velmi potěšila: bez úpravy obrázku před skenováním dopadl sken lépe v Linuxu než ve Windows! Sice mnohem tmavší než originál (asi vlastnost skeneru – BTW taky není žádná sláva, ale co byste čekali za nějaké 3000 Kč před pár lety), ale jinak obsahoval všechny odstíny, které obsahovat měl. Ve Windows byl dost kontrastní s drobnou absencí středních stínů. Pro ukázku jsem přibalil dva skeny: použito je základní nastavení driveru. Jak ve Windows, tak v Linuxu. Abych nemusel upravovat originál a nebyl moc veliký, zvolil jsem rozlišení 100 dpi. Gama 1.00, kontrast a ostatní na nule. Barevná korekce nulová. Ve Windows také základní nastavení. Fotka komprimovaná na 60 kB.
Prvotní sken z Linuxu
Prvotní sken z Windows
Druhá sada je upravená fotka v Linuxu (Gimp!) a ve Windows Trial verze Photoshopu z CD časopisu PC World. Nastavení jsou samozřejmě různá, ale snažil jsem se v rámci možností dosáhnout co nejlepší výsledek. A závěr? Pro běžné použití nepotřebujete Photoshop za 20 tisíc korun a s Gimpem dokážete prakticky to samé. (neprováděl jsem vyrovnání kontrastu, úrovní částí obrazu - vše je bráno jako celek).
Upravený sken z Linuxu
Upravený sken z Windows
Rychlost náhledu a skenování je pomalejší než ve Windows (driver ve Windows obsahuje pro vyšší rozlišení jakési urychlovací funkce – asi průběžné ukládání skenovaného souboru na disk), ale není to tak na závadu. O trochu horší se mi jeví "zubatost" hran (všimněte si listů vrtule), ale zatím jsem neměl čas laborovat s nastavením rozlišení. V kadém případě skener funguje a na to, že do realizace musíte dát pouze trochu studia anglických manuálů, to jde docela dobře. Stranou jsem nechal nastavení Xsane před skenováním (gama, barevná úprava...).
Jediný problém vidím v tom, že když se vypne lampa skeneru po nastavené době, bliká pořád LEDka pod tlačítky. Taky by mě zajímalo, jestli se někomu povedly zprovoznit funkční tlačítka. Takové zmáčknutí tlačítka a otevřel by se Gimp není tak docela od věci. Pokud náhodou budete mít dotazy, námitky apod., sdělte je v diskuzi.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
[parport] device /dev/pt_drvTeď jsem je zkusil zakomentovat a psalo to to samé jako Vám.