Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Současné vývojové jádro je 2.6.38-rc3, vydané 1. února. Nic opravdu zvláštního a s radostí můžu říct, že všechny požadavky na přetažení byly krásné opravy chyb a regresí. Většině z vás za to děkuji. Jako vždy všechny detaily vizte v kompletním changelogu.
Stabilní aktualizace: během tohoto týdne nevyšly žádné aktualizace stabilních jader. Jádro 2.6.35.11 je revidováno; vydáno by mohlo být už 3. února.
napsal Jonathan Corbet, 1. února 2011
Jak chápe každý, kdo kdy čekal na dokončení překladu „allyesconfig“ jádra – nebo konfiguraci od distributora – v jádře je spousta kódu. Ve většině případů se perfektní jádro vytváří tak, že se z něj kód vyhazuje do té doby, dokud není rozumně velké. Jenom výjimečně se tedy překládá větší část kódu ve stromě.
Výběr překládaných kusů kódu umožňuje mechanismus konfigurace jádra. Část tohoto mechanismu je zabudována do systému překladu; umožňuje úplně přeskočit soubory se zdrojovými kódy, pokud neobsahují nic zajímavého. Druhá polovina je nicméně implementována symboly preprocesoru a podmíněným překladem. Vývojářům jádra se používání #ifdef nedoporučuje, ale v kódu je i tak dost podmíněných bloků.
Někdy je logika, která vede k začlenění nebo nezačlenění specifického bloku, složitá a vůbec ne přehledná. V jádře je mnoho konfiguračních voleb a ty mohou komplikovanými způsoby záviset jedna na druhé. Výsledkem je, že mrtvý kód – kód, který nebude nikdy přeložen bez ohledu na konfiguraci – může roky unikat pozornosti. Mrtvý kód přidává do stromu zdrojových kódů šum a protože ho nikdo nepoužívá, je u něj vyšší pravděpodobnost, že bude obsahovat chyby. Když je potom znovu povolen nebo zkopírován jinam, chyby se překvapivými způsoby šíří celým stromem.
Bylo by tedy dobré mít možnost identifikovat mrtvý kód a ze stromu ho vyhodit. Nově vydaný nástroj undertaker [hrobník] je navržen k mnoha typům statické analýzy včetně identifikace mrtvého kódu. Vývojáři ho mohou spustit sami a hledat mrtvé bloky ve specifických souborech; také je k dispozici webové rozhraní, které každému umožňuje procházet strom a hledat mrtvé sekce. To by mělo vést k patchům, které odtáhnou mrtvoly pryč a strom pročistí, což je jedině dobře.
napsal Jonathan Corbet, 2. února 2011
Systém konfigurace jádra je sám o sobě komplexní kus kódu; mnoho lidi, kteří nemají problém s vývojem jaderného kódu, si často hledá důvody, proč se vyhnout konfiguračnímu subsystému. Je ale užitečné mít možnost pracovat s komplikovanými datovými strukturami, které představuje konfigurace jádra. Ulf Magnusson nedávno zaslal knihovnu – Kconfiglib, která to, jak doufá, zjednoduší.
Kconfiglib je knihovna napsaná v Pythonu, která je schopna nahrát, analyzovat a vypsat jaderné konfigurace; s opatrností bylo zajištěno, aby vytvořená konfigurace byla stejná jako ta, která vypadne z existujícího konfiguračního systému jádra. S Kconfiglib je jednoduché napsat jednoduché nástroje jako „allnoconfig“; je také možné pokládat otázky ohledně dané konfigurace. Jeden možný nástroj by například mohl zodpovědět otázku „proč nemůžu zapnout CONFIG_FOO“ - to by rozhodně bylo užitečné.
Systém překladu jádra v současnosti na Pythonu nezávisí; přidat do něj tuto závislost by snadno mohlo narazit na opozici. Kconfiglib by si ale mohl najít roli při vytváření doplňkových nástrojů, které nejsou zapotřebí pro konfiguraci a překlad jádra tak, jak se to vždycky dělalo. Zvědaví se mohou podívat na dostupnou sadu příkladů.
napsal Jonathan Corbet, 1. února 2011
Tablety wacom si často vybírají ti, kdo potřebují přesné a flexibilní vstupní zařízení; podle všeho je mají ve zvláštní oblibě umělci. Jako myš mohou tyto tablety hlásit pozici a pohyb, ale také mohou pro systém představovat více vstupních zařízení (například jedno za každý typ pera) a hlásit proměnné jako sklon pera, tlak a další. Podpora těchto zařízení v Linuxu nicméně zatím nebyla tak dobrá, jak by se nám líbilo, ale – jak řekl Peter Hutterer během své přednášky na minikonferenci linux.conf.au Libre Graphics – rychle se zlepšuje. Jak se to stalo je klasickým příkladem, jak vyvíjet (nebo jak nevyvíjet) jaderné ovladače.
Peter je správce pro většinu vstupních grafických ovladačů. Jak říká, přepsal v tomto subsystému většinu kódu, takže za chyby, které tam jsou, je odpovědný on. Většinu vstupních zařízení lze snadno vyřešit pomocí abstrakce evdev, ale ovladač Wacom je výjimka. Věci, které jsou pro tyto tablety unikátní (více vstupních „zařízení“, každé spojené s jedním perem, tlak, náklon, rotace os a relativně velké rozlišení), vyžadují pro podporu zvláštní ovladač. Uživatelé těchto tabletů tedy potřebují na systému ovladač linuxwacom.
U tohoto ovladače panují jisté zmatky, protože existuje víc verzí, přičemž všechny lze nalézt na SourceForge. Jednu verzi (0.8.8) vytvořil sám Wacom; je to klasický ovladač od výrobce, řekl Peter, se vším, co z toho obvykle vyplývá pro vývojový proces a kvalitu kódu samotného. Ovladač se dodává jako tar archiv obsahující divokou sadu permutací verzí jader a X.org; je tam bordel. Je to ale bordel Wacomu a firma odolává všem snahám ho pročistit.
Peter toho měl právě dost roku 2009, kdy se rozhodl, že ovladač forkne. Jeho verze je nyní v mnoha distribucích výchozí a je jediná, která podporuje novější verze X serveru. Peter se díval do repozitářů a před forkem v nich bylo 78 commitů, všechny od Wacom. Po forku jich je tam 788, 65 % od Red Hatu a 12 % od Wacomu. Když ovladači přestal dominovat výrobce, tempo vývoje se rozhodně zrychlilo.
Překvapující je, že původní ovladač Wacom stále vyvíjí a to přes fakt, že nepodporuje současné X servery a distribuce ho nedodávají. Původní mailová konference stále funguje, ale Peter varoval, že se tam nikdo nemá ptát na nový ovladač. Jak řekl, vývoj jádra má probíhat v mailové konferenci linux-kernel. Také nemá moc cenu mluvit s ním o problémech se starým ovladačem; Wacom nadále trvá na tom, že nad tímto kódem budou mít kontrolu oni.
Většina práce, kterou Peter udělal, směřovala k pročištění ovladače, což znamenalo zahodit některé vlastnosti. Některé z nich zmizet musely – původní ovladač se například pokouší sledovat rozlišení obrazovky, do kterého mu nic není. Podpora „twinview“ pro dva monitory je také pryč. V některých případech mezi odstranění věci patří i vlastnosti, které uživatelé chtějí; jejich podpora bude nakonec obnovena, až to bude možné udělat správně. Někdy, říká Peter, se věci nejprve musí zhoršit, než se zlepší.
Zmizel i konfigurační nástroj wacomcpl. Peter řekl, že to byl jeden z nejhorších kusů kódu, jaký kdy viděl.
Peter svoji přednášku pojal jako zprávu o stavu ovladače pro grafiky, ale také je žádal o odezvu. Svůj přístup k vývoji popsal slovy pokud server nespadne, funguje to. Jinými slovy on sám grafikem není, takže nemá nějaké hluboké vědomosti o tom, jak se tento hardware používá; k tomu potřebuje odezvu od komunity uživatelů, která by mu měla říct, na co se má zaměřit a kde věci nefungují tak, jak by měly.
Umělci, kteří používají tablety Wacom, by tedy měli zajistit, aby jejich potřeby vešly ve známost; vývojář odpovědný za ovladač je připraven naslouchat.
Větší otevřenost vývojového procesu ovladače zrychlila tempo vývoje a zlepšuje kvalitu kódu. Pokud vydrží obvyklý vzor, nebude to trvat dlouho a tyto bezkonkurenční tablety budou v Linuxu fungovat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
V GNOME 3.0 používáme takové výchozí nastavení, že se počítač uspí, když uživatel zaklapne víko; neposkytujeme žádné možnosti výběru, kterými by se to dalo změnit. Tak to chtějí návrháři UI GNOME 3.0 a je to pravděpodobně krok správným směrem. Opravdu nemůžeme dál obcházet chyby v jádře extra prvky v UI.Diky, nemam zajem.
Hned se nemusíš čertit ...
http://blogs.gnome.org/hughsie/2011/02/02/is-gnome-3-going-to-melt-your-laptop/comment-page-1/#comment-3737
průduchy chlazení nebo rovnou vstup/výstup větráku.A spousta ho tam nema - vetsinou jsou vstupy a vystupy spis na boku, vzadu nebo dole (proto neni dobry napad pracovat s notebookem na posteli nebo jinem mekkem podkladu). Ochlazovani konvekci od teple klavesnice asi trochu pomaha, ale rozhodne neni klicove.
If you have more than one active screen connected to the machine, then we’re going to just disable the internal screen and not suspend until the second screen is removed.
Princip typu "XYZ KB RAM musí stačit každému" jsme tu už měli a jaksi se neosvědčil. To, co říkáte, je jenom totéž v bledě modrém.
Nabízím úplně jiný princip: Je třeba činit rozdíl mezi nástrojem, který používám občas (a proto chci minimalizovat čas strávený jeho učením), a takovým, který používám stále (takže chci stůj co stůj největší možnou efektivitu, i kdybych se ho musel nejdřív několik dní učit a štelovat nastavítka). Konfigurační dialogy s "advanced settings" se pokoušejí o kompromis mezi těmito dvěma přístupy, IMHO docela užitečný.