FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Současné vývojové jádro je 2.6.38-rc3, vydané 1. února. Nic opravdu zvláštního a s radostí můžu říct, že všechny požadavky na přetažení byly krásné opravy chyb a regresí. Většině z vás za to děkuji. Jako vždy všechny detaily vizte v kompletním changelogu.
Stabilní aktualizace: během tohoto týdne nevyšly žádné aktualizace stabilních jader. Jádro 2.6.35.11 je revidováno; vydáno by mohlo být už 3. února.
napsal Jonathan Corbet, 1. února 2011
Jak chápe každý, kdo kdy čekal na dokončení překladu „allyesconfig“ jádra – nebo konfiguraci od distributora – v jádře je spousta kódu. Ve většině případů se perfektní jádro vytváří tak, že se z něj kód vyhazuje do té doby, dokud není rozumně velké. Jenom výjimečně se tedy překládá větší část kódu ve stromě.
Výběr překládaných kusů kódu umožňuje mechanismus konfigurace jádra. Část tohoto mechanismu je zabudována do systému překladu; umožňuje úplně přeskočit soubory se zdrojovými kódy, pokud neobsahují nic zajímavého. Druhá polovina je nicméně implementována symboly preprocesoru a podmíněným překladem. Vývojářům jádra se používání #ifdef nedoporučuje, ale v kódu je i tak dost podmíněných bloků.
Někdy je logika, která vede k začlenění nebo nezačlenění specifického bloku, složitá a vůbec ne přehledná. V jádře je mnoho konfiguračních voleb a ty mohou komplikovanými způsoby záviset jedna na druhé. Výsledkem je, že mrtvý kód – kód, který nebude nikdy přeložen bez ohledu na konfiguraci – může roky unikat pozornosti. Mrtvý kód přidává do stromu zdrojových kódů šum a protože ho nikdo nepoužívá, je u něj vyšší pravděpodobnost, že bude obsahovat chyby. Když je potom znovu povolen nebo zkopírován jinam, chyby se překvapivými způsoby šíří celým stromem.
Bylo by tedy dobré mít možnost identifikovat mrtvý kód a ze stromu ho vyhodit. Nově vydaný nástroj undertaker [hrobník] je navržen k mnoha typům statické analýzy včetně identifikace mrtvého kódu. Vývojáři ho mohou spustit sami a hledat mrtvé bloky ve specifických souborech; také je k dispozici webové rozhraní, které každému umožňuje procházet strom a hledat mrtvé sekce. To by mělo vést k patchům, které odtáhnou mrtvoly pryč a strom pročistí, což je jedině dobře.
napsal Jonathan Corbet, 2. února 2011
Systém konfigurace jádra je sám o sobě komplexní kus kódu; mnoho lidi, kteří nemají problém s vývojem jaderného kódu, si často hledá důvody, proč se vyhnout konfiguračnímu subsystému. Je ale užitečné mít možnost pracovat s komplikovanými datovými strukturami, které představuje konfigurace jádra. Ulf Magnusson nedávno zaslal knihovnu – Kconfiglib, která to, jak doufá, zjednoduší.
Kconfiglib je knihovna napsaná v Pythonu, která je schopna nahrát, analyzovat a vypsat jaderné konfigurace; s opatrností bylo zajištěno, aby vytvořená konfigurace byla stejná jako ta, která vypadne z existujícího konfiguračního systému jádra. S Kconfiglib je jednoduché napsat jednoduché nástroje jako „allnoconfig“; je také možné pokládat otázky ohledně dané konfigurace. Jeden možný nástroj by například mohl zodpovědět otázku „proč nemůžu zapnout CONFIG_FOO“ - to by rozhodně bylo užitečné.
Systém překladu jádra v současnosti na Pythonu nezávisí; přidat do něj tuto závislost by snadno mohlo narazit na opozici. Kconfiglib by si ale mohl najít roli při vytváření doplňkových nástrojů, které nejsou zapotřebí pro konfiguraci a překlad jádra tak, jak se to vždycky dělalo. Zvědaví se mohou podívat na dostupnou sadu příkladů.
napsal Jonathan Corbet, 1. února 2011
Tablety wacom si často vybírají ti, kdo potřebují přesné a flexibilní vstupní zařízení; podle všeho je mají ve zvláštní oblibě umělci. Jako myš mohou tyto tablety hlásit pozici a pohyb, ale také mohou pro systém představovat více vstupních zařízení (například jedno za každý typ pera) a hlásit proměnné jako sklon pera, tlak a další. Podpora těchto zařízení v Linuxu nicméně zatím nebyla tak dobrá, jak by se nám líbilo, ale – jak řekl Peter Hutterer během své přednášky na minikonferenci linux.conf.au Libre Graphics – rychle se zlepšuje. Jak se to stalo je klasickým příkladem, jak vyvíjet (nebo jak nevyvíjet) jaderné ovladače.
Peter je správce pro většinu vstupních grafických ovladačů. Jak říká, přepsal v tomto subsystému většinu kódu, takže za chyby, které tam jsou, je odpovědný on. Většinu vstupních zařízení lze snadno vyřešit pomocí abstrakce evdev, ale ovladač Wacom je výjimka. Věci, které jsou pro tyto tablety unikátní (více vstupních „zařízení“, každé spojené s jedním perem, tlak, náklon, rotace os a relativně velké rozlišení), vyžadují pro podporu zvláštní ovladač. Uživatelé těchto tabletů tedy potřebují na systému ovladač linuxwacom.
U tohoto ovladače panují jisté zmatky, protože existuje víc verzí, přičemž všechny lze nalézt na SourceForge. Jednu verzi (0.8.8) vytvořil sám Wacom; je to klasický ovladač od výrobce, řekl Peter, se vším, co z toho obvykle vyplývá pro vývojový proces a kvalitu kódu samotného. Ovladač se dodává jako tar archiv obsahující divokou sadu permutací verzí jader a X.org; je tam bordel. Je to ale bordel Wacomu a firma odolává všem snahám ho pročistit.
Peter toho měl právě dost roku 2009, kdy se rozhodl, že ovladač forkne. Jeho verze je nyní v mnoha distribucích výchozí a je jediná, která podporuje novější verze X serveru. Peter se díval do repozitářů a před forkem v nich bylo 78 commitů, všechny od Wacom. Po forku jich je tam 788, 65 % od Red Hatu a 12 % od Wacomu. Když ovladači přestal dominovat výrobce, tempo vývoje se rozhodně zrychlilo.
Překvapující je, že původní ovladač Wacom stále vyvíjí a to přes fakt, že nepodporuje současné X servery a distribuce ho nedodávají. Původní mailová konference stále funguje, ale Peter varoval, že se tam nikdo nemá ptát na nový ovladač. Jak řekl, vývoj jádra má probíhat v mailové konferenci linux-kernel. Také nemá moc cenu mluvit s ním o problémech se starým ovladačem; Wacom nadále trvá na tom, že nad tímto kódem budou mít kontrolu oni.
Většina práce, kterou Peter udělal, směřovala k pročištění ovladače, což znamenalo zahodit některé vlastnosti. Některé z nich zmizet musely – původní ovladač se například pokouší sledovat rozlišení obrazovky, do kterého mu nic není. Podpora „twinview“ pro dva monitory je také pryč. V některých případech mezi odstranění věci patří i vlastnosti, které uživatelé chtějí; jejich podpora bude nakonec obnovena, až to bude možné udělat správně. Někdy, říká Peter, se věci nejprve musí zhoršit, než se zlepší.
Zmizel i konfigurační nástroj wacomcpl. Peter řekl, že to byl jeden z nejhorších kusů kódu, jaký kdy viděl.
Peter svoji přednášku pojal jako zprávu o stavu ovladače pro grafiky, ale také je žádal o odezvu. Svůj přístup k vývoji popsal slovy pokud server nespadne, funguje to. Jinými slovy on sám grafikem není, takže nemá nějaké hluboké vědomosti o tom, jak se tento hardware používá; k tomu potřebuje odezvu od komunity uživatelů, která by mu měla říct, na co se má zaměřit a kde věci nefungují tak, jak by měly.
Umělci, kteří používají tablety Wacom, by tedy měli zajistit, aby jejich potřeby vešly ve známost; vývojář odpovědný za ovladač je připraven naslouchat.
Větší otevřenost vývojového procesu ovladače zrychlila tempo vývoje a zlepšuje kvalitu kódu. Pokud vydrží obvyklý vzor, nebude to trvat dlouho a tyto bezkonkurenční tablety budou v Linuxu fungovat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
V GNOME 3.0 používáme takové výchozí nastavení, že se počítač uspí, když uživatel zaklapne víko; neposkytujeme žádné možnosti výběru, kterými by se to dalo změnit. Tak to chtějí návrháři UI GNOME 3.0 a je to pravděpodobně krok správným směrem. Opravdu nemůžeme dál obcházet chyby v jádře extra prvky v UI.Diky, nemam zajem.
Hned se nemusíš čertit ...
http://blogs.gnome.org/hughsie/2011/02/02/is-gnome-3-going-to-melt-your-laptop/comment-page-1/#comment-3737
průduchy chlazení nebo rovnou vstup/výstup větráku.A spousta ho tam nema - vetsinou jsou vstupy a vystupy spis na boku, vzadu nebo dole (proto neni dobry napad pracovat s notebookem na posteli nebo jinem mekkem podkladu). Ochlazovani konvekci od teple klavesnice asi trochu pomaha, ale rozhodne neni klicove.
If you have more than one active screen connected to the machine, then we’re going to just disable the internal screen and not suspend until the second screen is removed.
Princip typu "XYZ KB RAM musí stačit každému" jsme tu už měli a jaksi se neosvědčil. To, co říkáte, je jenom totéž v bledě modrém.
Nabízím úplně jiný princip: Je třeba činit rozdíl mezi nástrojem, který používám občas (a proto chci minimalizovat čas strávený jeho učením), a takovým, který používám stále (takže chci stůj co stůj největší možnou efektivitu, i kdybych se ho musel nejdřív několik dní učit a štelovat nastavítka). Konfigurační dialogy s "advanced settings" se pokoušejí o kompromis mezi těmito dvěma přístupy, IMHO docela užitečný.