Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla přidána podpora pro hostitelské řadiče USB3.0/xHCI, žádný však ještě není k dispozici.
Jsem rád, že je Linux připraven i když skutečných zařízení se stejně dočkáme tak nejdřív za rok.
To by mě teda zajímalo, jak takovou věc testovali :=ooo
čipová sada AMD r60 čipová sada Intel IGDNG
asi chybi odrazka. jinak jako vzdy skvele pocteni!
asi chybi odrazkaDík, opraveno.
Nejak nerozumiem tomu konceptu "kotvy"; nemate niekto nejaky link kde je opisany?
Představte si, že máte struct, který obsahuje několik proměnných (memberů) různých typů - například další vnořené structy.
No a dostanete se ve zdrojáku do situace, kdy máte pointer na ten vnořený struct, a potřebujete zjistit pointer na ten větší struct, který ho obaluje. Vlastně jde o to, zjistit ofset vnořeného structu v tom obalovém structu (operace na úrovni statických typů, čili ta informace je k dispozici už při kompilaci) a odečíst ho od známého pointeru na vnořený struct.
Všiml jsem si, že to kernel umí řešit nějakými makry - patrně zmiňovaným container_of().
Omlouvám se, pokud tohle všechno je jasné
Dál to z hlavy dopodrobna neznám. Čili nevím přesně, jak "kotva" funguje.
Tuším že jsem to viděl v klasické kernelové knihovničce pro vytváření "spojových seznamů", kde "struct list_head" je vnořený do Vašeho uživatelského structu. No a při procházení seznamem pracujete s pointery na ten vnořený list_head, ale cílem je, dostat pointer na ten Váš uživatelský struct.
ListNode, která vypadá zhruba takhle (pseudokód!):
class ListNode<T> {
ListNode<T> next;
T data;
}
Šikulové od jádra to převrátili vzhůru nohama a vymysleli asi tohle:
class ListNode {
ListNode next;
}
class MyData {
...
ListNode node;
}
Implementace seznamu pracuje s ListNode, ale navenek umí poskytnout přímo objekty dat. Představuju si to asi takhle nějak:
void forEach(ListNode head, {T -> void} callback) {
ListNode curr = head;
while (curr != null) {
callback.invoke(CONTAINER_OF(curr)); // !!!
curr = curr.next;
}
}
MyData a = new MyData(...); a.node = new ListNode();
MyData b = new MyData(...); b.node = new ListNode(); b.node.next = a.node;
forEach(a) { MyData data -> ... }
Pochopitelně tohle je extrémně zjednodušené, ale myslím, že princip je správný. Pokud se pletu, někdo mne prosím opravte
/**
* container_of - cast a member of a structure out to the containing structure
* @ptr: the pointer to the member.
* @type: the type of the container struct this is embedded in.
* @member: the name of the member within the struct.
*
*/
#define container_of(ptr, type, member) ({ \
const typeof( ((type *)0)->member ) *__mptr = (ptr); \
(type *)( (char *)__mptr - offsetof(type,member) );})
struct parent { ... };
struct s {
struct parent; // prvni prvek ve strukture
...
};
Na strukturu s pak muzes pouzivat vsechny funkce (samozrejme s pretypovanim - coz ale za tebe muze delat nejake makro), ktere lze pouzit na strukturu parent bez pouziti maker typu container_of() nebo offset().
Na strukturu s pak muzes pouzivat vsechny funkce (samozrejme s pretypovanim - coz ale za tebe muze delat nejake makro), ktere lze pouzit na strukturu parentTyvado tak to je fikaný, by mě nenapadlo, ale to skutečně tak je. Akorát musí člověk pamatovat, že je potřeba alokovat/uvolnit víc paměti pro potomka, aby to nezatejkalo...
To je taka ta vec ktoru maju lode a ked sa chcu urzat na mieste vypustia kotvu...
Keby si furt nieco nekopiloval a nepisal v terminale a namiesto to si dal Vistu, mal by si cas aj na vseobecne vzdelavanie :p
Tiskni
Sdílej: