sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Byla přidána podpora pro hostitelské řadiče USB3.0/xHCI, žádný však ještě není k dispozici.
Jsem rád, že je Linux připraven i když skutečných zařízení se stejně dočkáme tak nejdřív za rok.
To by mě teda zajímalo, jak takovou věc testovali :=ooo
čipová sada AMD r60 čipová sada Intel IGDNG
asi chybi odrazka. jinak jako vzdy skvele pocteni!
asi chybi odrazkaDík, opraveno.
Představte si, že máte struct, který obsahuje několik proměnných (memberů) různých typů - například další vnořené structy.
No a dostanete se ve zdrojáku do situace, kdy máte pointer na ten vnořený struct, a potřebujete zjistit pointer na ten větší struct, který ho obaluje. Vlastně jde o to, zjistit ofset vnořeného structu v tom obalovém structu (operace na úrovni statických typů, čili ta informace je k dispozici už při kompilaci) a odečíst ho od známého pointeru na vnořený struct.
Všiml jsem si, že to kernel umí řešit nějakými makry - patrně zmiňovaným container_of().
Omlouvám se, pokud tohle všechno je jasné Dál to z hlavy dopodrobna neznám. Čili nevím přesně, jak "kotva" funguje.
Tuším že jsem to viděl v klasické kernelové knihovničce pro vytváření "spojových seznamů", kde "struct list_head" je vnořený do Vašeho uživatelského structu. No a při procházení seznamem pracujete s pointery na ten vnořený list_head, ale cílem je, dostat pointer na ten Váš uživatelský struct.
ListNode
, která vypadá zhruba takhle (pseudokód!):
class ListNode<T> { ListNode<T> next; T data; }Šikulové od jádra to převrátili vzhůru nohama a vymysleli asi tohle:
class ListNode { ListNode next; } class MyData { ... ListNode node; }Implementace seznamu pracuje s
ListNode
, ale navenek umí poskytnout přímo objekty dat. Představuju si to asi takhle nějak:
void forEach(ListNode head, {T -> void} callback) { ListNode curr = head; while (curr != null) { callback.invoke(CONTAINER_OF(curr)); // !!! curr = curr.next; } } MyData a = new MyData(...); a.node = new ListNode(); MyData b = new MyData(...); b.node = new ListNode(); b.node.next = a.node; forEach(a) { MyData data -> ... }Pochopitelně tohle je extrémně zjednodušené, ale myslím, že princip je správný. Pokud se pletu, někdo mne prosím opravte
/** * container_of - cast a member of a structure out to the containing structure * @ptr: the pointer to the member. * @type: the type of the container struct this is embedded in. * @member: the name of the member within the struct. * */ #define container_of(ptr, type, member) ({ \ const typeof( ((type *)0)->member ) *__mptr = (ptr); \ (type *)( (char *)__mptr - offsetof(type,member) );})
struct parent { ... };
struct s {
struct parent; // prvni prvek ve strukture
...
};
Na strukturu s
pak muzes pouzivat vsechny funkce (samozrejme s pretypovanim - coz ale za tebe muze delat nejake makro), ktere lze pouzit na strukturu parent
bez pouziti maker typu container_of()
nebo offset()
.
Na strukturu s pak muzes pouzivat vsechny funkce (samozrejme s pretypovanim - coz ale za tebe muze delat nejake makro), ktere lze pouzit na strukturu parentTyvado tak to je fikaný, by mě nenapadlo, ale to skutečně tak je. Akorát musí člověk pamatovat, že je potřeba alokovat/uvolnit víc paměti pro potomka, aby to nezatejkalo...
To je taka ta vec ktoru maju lode a ked sa chcu urzat na mieste vypustia kotvu...
Keby si furt nieco nekopiloval a nepisal v terminale a namiesto to si dal Vistu, mal by si cas aj na vseobecne vzdelavanie :p
Tiskni
Sdílej: