Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla přidána podpora pro hostitelské řadiče USB3.0/xHCI, žádný však ještě není k dispozici.
Jsem rád, že je Linux připraven i když skutečných zařízení se stejně dočkáme tak nejdřív za rok.
To by mě teda zajímalo, jak takovou věc testovali :=ooo
čipová sada AMD r60 čipová sada Intel IGDNG
asi chybi odrazka. jinak jako vzdy skvele pocteni!
asi chybi odrazkaDík, opraveno.
Nejak nerozumiem tomu konceptu "kotvy"; nemate niekto nejaky link kde je opisany?
Představte si, že máte struct, který obsahuje několik proměnných (memberů) různých typů - například další vnořené structy.
No a dostanete se ve zdrojáku do situace, kdy máte pointer na ten vnořený struct, a potřebujete zjistit pointer na ten větší struct, který ho obaluje. Vlastně jde o to, zjistit ofset vnořeného structu v tom obalovém structu (operace na úrovni statických typů, čili ta informace je k dispozici už při kompilaci) a odečíst ho od známého pointeru na vnořený struct.
Všiml jsem si, že to kernel umí řešit nějakými makry - patrně zmiňovaným container_of().
Omlouvám se, pokud tohle všechno je jasné
Dál to z hlavy dopodrobna neznám. Čili nevím přesně, jak "kotva" funguje.
Tuším že jsem to viděl v klasické kernelové knihovničce pro vytváření "spojových seznamů", kde "struct list_head" je vnořený do Vašeho uživatelského structu. No a při procházení seznamem pracujete s pointery na ten vnořený list_head, ale cílem je, dostat pointer na ten Váš uživatelský struct.
ListNode, která vypadá zhruba takhle (pseudokód!):
class ListNode<T> {
ListNode<T> next;
T data;
}
Šikulové od jádra to převrátili vzhůru nohama a vymysleli asi tohle:
class ListNode {
ListNode next;
}
class MyData {
...
ListNode node;
}
Implementace seznamu pracuje s ListNode, ale navenek umí poskytnout přímo objekty dat. Představuju si to asi takhle nějak:
void forEach(ListNode head, {T -> void} callback) {
ListNode curr = head;
while (curr != null) {
callback.invoke(CONTAINER_OF(curr)); // !!!
curr = curr.next;
}
}
MyData a = new MyData(...); a.node = new ListNode();
MyData b = new MyData(...); b.node = new ListNode(); b.node.next = a.node;
forEach(a) { MyData data -> ... }
Pochopitelně tohle je extrémně zjednodušené, ale myslím, že princip je správný. Pokud se pletu, někdo mne prosím opravte
/**
* container_of - cast a member of a structure out to the containing structure
* @ptr: the pointer to the member.
* @type: the type of the container struct this is embedded in.
* @member: the name of the member within the struct.
*
*/
#define container_of(ptr, type, member) ({ \
const typeof( ((type *)0)->member ) *__mptr = (ptr); \
(type *)( (char *)__mptr - offsetof(type,member) );})
struct parent { ... };
struct s {
struct parent; // prvni prvek ve strukture
...
};
Na strukturu s pak muzes pouzivat vsechny funkce (samozrejme s pretypovanim - coz ale za tebe muze delat nejake makro), ktere lze pouzit na strukturu parent bez pouziti maker typu container_of() nebo offset().
Na strukturu s pak muzes pouzivat vsechny funkce (samozrejme s pretypovanim - coz ale za tebe muze delat nejake makro), ktere lze pouzit na strukturu parentTyvado tak to je fikaný, by mě nenapadlo, ale to skutečně tak je. Akorát musí člověk pamatovat, že je potřeba alokovat/uvolnit víc paměti pro potomka, aby to nezatejkalo...
To je taka ta vec ktoru maju lode a ked sa chcu urzat na mieste vypustia kotvu...
Keby si furt nieco nekopiloval a nepisal v terminale a namiesto to si dal Vistu, mal by si cas aj na vseobecne vzdelavanie :p
Tiskni
Sdílej: