Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 16 GB varianty Raspberry Pi o 80 dolarů a 16 GB varianty Raspberry Pi Compute Module 5 o 40 dolarů. Cena Raspberry Pi 500+ se nemění.
Francouzské Národní shromáždění přijalo 30. října 2026 poměrem 11 hlasů pro, 10 proti a 14 abstencí pozměňovací návrh I-1358 ke státnímu rozpočtu na rok 2027, který zavádí daň z objemu dat doručovaných uživatelům internetu. Návrh socialistického poslance Laurenta Lhardita stanovuje sazbu 0,055 eura za gigabajt, tedy 55 eur za terabajt. Zatím nejde o platný zákon, ale o dílčí hlasování během prvního čtení rozpočtu. Daň by měli platit
… více »Nizozemská vláda ve snaze šetřit a zvyšovat efektivitu s využitím umělé inteligence (AI) hodlá zrušit asi 25.000 pracovních míst ve státní správě. Cílem je postupně dosáhnout ročních úspor až 3,5 miliardy eur (85,2 miliardy Kč). Na konci loňského roku ve státní správě pracovalo rekordních 160.000 lidí. „Nemůžeme pokračovat v tom, co jsme dělali dosud,“ uvedl státní tajemník pro efektivní fungování vlády Eric van den Burg. „Proto
… více »Příspěvek na blogu PRUSA 3D představuje fotoaparát CAIM1 (Counter Artificial Intelligence Machine 1). Uměle vytvořený obsah je každým dnem těžší rozeznat od skutečných záběrů či fotografií, což podrývá důvěryhodnost žurnalistiky, archivních materiálů i každodenní tvorby obsahu. Fotoaparát CAIM1 byl vyvinut právě k tomu, aby ověřoval původ fotografií a videí přímo během jejich pořizování. Uvnitř fotoaparátu se nachází hardwarová Web3 peněženka se zabezpečovacím čipem Tropic Square TROPIC01.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 4.1 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Při běžné migraci virtuálního stroje mezi hypervizory se jeho MAC adresa přesune na jiný leaf switch. EVPN tuto změnu distribuuje pomocí BGP Type-2 route a MAC mobility sequence number. Problém nastává, pokud útočník podvrhne zdrojovou MAC adresu jiného zařízení. Leaf může změnu interpretovat jako legitimní přesun MAC a rozšířit ji přes BGP do celé fabric. Výsledkem může být přesměrování provozu určeného původnímu zařízení. Autor článku rozebírá možnosti detekce pomocí sledování MAC moves, BGP route reflektorů a kontroly na přístupové vrstvě.
Vývojáři desktopového prostředí Enlightenment (Wikipedie) a souvisejících knihoven Enlightenment Foundation Libraries (EFL) vydali nové verze. Enlightenment byl vydán ve verzi 0.28.0 a Enlightenment Foundation Libraries ve verzi 1.29.
Cloudflare zjistil, že některé odpovědi modelu GLM-5.3 obsahovaly části dat z předchozích požadavků jiných zákazníků. Příčinou byla kombinace chybné konfigurace a chyby v inference enginu SGLang. Model podporoval kontextové okno 1 048 576 tokenů, ale GPU KV cache pool měl kapacitu pouze 681 280 tokenů. Při překročení kapacity docházelo k nesprávnému zpracování odmítnutého požadavku. Decode část systému následně pracovala se starými
… více »Vývojáři Knot Resolver vysvětlují, jak změnili rozhodování o tom, které DNS záznamy ponechat v cache a které odstranit. Článek obsahuje skutečná měření: devět hodin DNS provozu při 2 000 QPS, srovnání cache o velikosti 25 MB a 40 GB a také porovnání s BIND 9, kromě algoritmů obsahuje konkrétní doporučení pro konfiguraci a diagnostiku.
Největší kryptoměnová burza světa Binance se stala terčem útoku, při kterém podvodníci odcizili během několika minut kryptoměny v hodnotě přibližně 6,3 miliardy dolarů. Jedná se o největší kryptoměnovou krádež v historii, přibližně čtyřikrát větší než loňský útok na burzu Bybit. Binance se podařilo ve spolupráci s partnery zmrazit aspoň aktiva v hodnotě zhruba 3 miliard dolarů a slíbila, že veškeré ztráty pokryje z vlastních prostředků.
Děkuju za další díl Jaderých novin, hlavně za část ohledně bezpečnostních mechanismů a LSM. Jiank pokud by se někdo z uživatelů SELinuxu chtěl vyjádřit, přemýšlím, jestli kamarádovi nasadit na comp OpenSuSE nebo Fedoru, FEdora se mi zdá lepší a navíc má SELinux (SuSE asi zase AppArmor), tak se můžete projevit a taky mi tím pomůžete :D
al-Quaknaa
Dost dobre nechapu, ze si nemuze strom udelat jednou a pak uz s tim neotravovat (a kontrolovat zavislosti "online"). Clovek si naklepe a odklepe co chce a nechce a pak ceka na vyhodnoceni zavislosti, pak musi zavislosti vyresit a zas ceka na vyhodnoceni zavislosti od tech zavislosti a pak je vyresi a zas ceka (a nebo si sledovat zavislosti rucne a vybrat si je sam, protoze system zavisly balicky sam neoznaci) a tak porad dokola
Máte na výběr ze dvou možností. Buď si zkontrolujete závislosti kliknutím na příslušné tlačítko (plus jednorázově na konci) nebo si zapnete automatickou kontrolu po každé změně. Z vašeho poněkud zmateného popisu jsem nepochopil, kterou variantu jste používal, ale zkoušel jste i tu druhou?
Ještě poznámka: ne, závislosti se opravdu nemohou vyřešit samy. Když vytvoříte omylem kolizi, jak by měl instalátor poznat, který z těch balíčků má instalovat. Když A závisí na B a vy zvolíte instalovat A a neinstalovat B, jak má instalátor poznat, jestli má nainstalovat B nebo neinstalovat A? Když program vyžaduje MTA a vy žádný nemáte, jak má podle vás instalátor poznat, který z nabízených chcete?
clovek chce Gnome desktop, ze kteryho tam sice system nepredvybere ani pulku, zato je tam pulka KDE
Ten základní výběr je desktopový systém s Gnome jako primárním desktopovým prostředím. Nikde není řečeno, že tam bude celé Gnome (pokud po něčem takovém toužíte, je to otázka jednoho kliknutí navíc) ani že tam nebude absolutně nic z KDE (je to distribuce pro rozumné uživatele, ne pro GUI šovinisty).
A pak si stejne stahl milion balicku navic, co sem vubec nechtel
Na základě svých zkušeností jsem skálopevně přesvědčen, že instalační program neinstaloval nic, co jste si buď sám nevybral, nebo na co vás výslovně neupozornil, že bude instalovat také. Ano, ty automatické závislosti jsou trochu nepříjemné, ale na konci výběru balíčků se vám zobrazí seznam, kde jsou všechny automaticky přidané balíčky vypsány, a vy tento seznam musíte potvrdit (nebo to samozřejmě odmítnout a výběr ještě upravit). Jestli nedáváte při konfiguraci instalace pozor, nestěžujte si na instalátor, ten za to nemůže.
docela neslusnost nepockat na me, kdyz jsem pryc, a po doinstalovani zapsat zavadec na disk a restartovat se
Považuji za velmi podstatnou výhodu, že instalační program vás nechá nakonfigurovat celou první fázi instalace a pak ji celou najednou provede. Do toho samozřejmě spadá i instalace zavaděče. Že jste si jeho konfiguraci nezkontroloval (a případně neupravil), to je jen váš problém, na instalační program to, prosím, nesvádějte.
P.S.: nechápu, proč své stesky na instalátor SuSE (nebo spíš na své problémy při jeho používání) píšete ke článku o něčem úplně jiném.
Ad 2a: Při jakémkoli předvýběru se stane, že tam budou chybět věci, které někdo považuje za "naprosto nezbytné", a naopak tam budou věci, které někdo považuje za "naprosto zbytečné" Kdyby nic jiného, tak už proto, že pro spoustu balíčků existují jak lidé, kteří je považují za "naprosto nezbytné", tak lidé, pro které jsou "naprosto zbytečné". Ono je to totiž subjektivní hodnocení. Právě proto máte možnost si ten počáteční výběr upravit tam, kde vám nevyhovuje.
Ad 2b: Opakuji, že ne každý je takový GUI-šovinista, aby musel ze svého počítače za každou cenu odstranit cokoli, co má něco společného s jiným desktopovým prostředím, než které primárně používá. Pokud jím jste, fajn, máte možnost si ten výběr upravit. Prostě vezměte na vědomí, že autoři toho předvýběru jsou tolerantnější a "desktop s Gnome" pro ně neznamená "desktop bez jakékoli stopy KDE", stejně jako "desktop s KDE" pro ně neznamená "desktop bez jakékoli stopy Gnome".
Ad 3: Pokud jste žádné balíčky navíc nepotvrzoval, pak tam žádné nejsou. Je samozřejmě logické, že odhad spotřebovaného místa je pouze orientační. Navíc záleží na tom, co vlastně přesně znamená ta hodnota 4300 MB, o které mluvíte.
Ad 4: Pokud jste konfiguraci zavaděče nenastavoval, pak jste byl asi spokojen s tím, co vám instalátor navrhnul. Pokud jste s tím spokojen nebyl, měl jste si ji přenastavit. Promiňte, ale nechápu, v čem vidíte problém: instalátor vám navrhnul nějakou konfiguraci zavaděče, vy jste ji beze změn odsouhlasil a ta konfigurace vám funguje; tak na co si vlastně stěžujete? Na to, že se vás na konfiguraci zavaděče zeptal před tím, než začal rozdělovat disk a instalovat RPM a ne až potom?
Ad 2b: pokud máte omezené místo, pak je logické, že nepoužijete defaultní výběr, ale ořežete ho. Nechápu, proč se tak divíte, že vám v takovém případě defaultní výběr nevyhovuje.
Ad 3: neodpověděl jste na otázku, nezbývá mi tedy, než ji zopakovat. Co přesně znamená ta vámi uváděná hodnota?
Ad 4: zavaděč se konfiguruje společně se vším ostatním ještě před definitivním potvrzením instalace. Tedy ve stejnou chvíli, jako vybíráte software, konfigurujete časovou zónu, defaultní runlevel, rozdělení disku atd. Stejně jako u všeho ostatního i u konfigurace zavaděče vám instalátor navrhne nějakou konfiguraci a vy máte možnost ji změnit. Pokud jste to neudělal, je to jen a jen váš problém a nechápu, proč to vyčítáte instalačnímu programu; zejména nechápu, na co si stěžujete, když sám uvádíte, že vám ten jeho návrh vyhovoval.
2b: Pochopte konečně, že "desktop s Gnome" neznamená "desktop, kde je jen Gnome (a nic jiného)". Oba standardní výběry jsou velmi podobné, pouze v jednom je trochu zdůrazněno KDE (a nastaveno jako defaultní WM), zatímco ve druhém Gnome. V obou jsou ale základy obou desktopových prostředí a několik dalších jednodušších window managerů.
3: Je mi líto, ale pořád jste neodpověděl. Až konečně řeknete, co přesně ta vaše hodnota 4300 MB znamená, tedy jak přesně jste k ní došel (du? df? nějak jinak?), můžeme se bavit o tom, čím ten rozdíl může být. Pro začátek pár tipů: jednak 1 GB není 1000 MB, jednak ne všechny soubory, které v systému máte, pocházejí z instalace. Např. u mne zabírá ~/.kde 13 MB a ~/.mozilla dokonce 168 MB… Také nezapomeňte na prostor rezervovaný pro roota, žurnál a nastavení velikosti bloků filesystému.
4: Říkám vám, že jste ho potvrdil (spolu se vším ostatním) a hlavně že jste si ho nakonfigurovat mohl, pokud byste o to stál; instaloval jsem ten systém tolikrát, že mi můžete věřit. Pokud nedáváte pozor a nevšiml jste si toho, je to jen a jen váš problém. Je tam nastavení defaultního jazyka a rozložení klávesnice, typu myši, rozdělení disku, výběr software, nastavení zavaděče, časové zóny a defaultní runlevel (snad jsem na nic podstatného nezapomněl). U všech těchto nastavení vám instalační program něco navrhne a vy máte možnost to buď nechat podle jeho návrhu nebo si to udělat po svém. Pak musíte zvolenou konfiguraci potvrdit a teprve potom se začne instalovat ((pře)rozdělí se disk, vytvoří se filesystémy a nainstalují se balíčky). Takže pokud si stěžujete, že jste nekonfiguroval zavaděč, je to stejné, jako byste si stěžoval, že jste nenastavil defaultní jazyk, nerozdělil disk nebo nevybral balíčky k instalaci.
3. Několik hintů, čím to může být, jsem vám naznačil - rezervované bloky, žurnál, soubory vzniklé až po instalaci (nemusejí být jen v domácích adresářích)…
4. Konfigurace zavaděče se provádí před tím, než systém začne instalovat balíčky. Tečka. Přesvědčí vás aspoň tohle, nebo mi budete tvrdit, že jsem si to nakreslil v GIMPu? (No dobře, nakreslil, ale jen ty šipky.)
Už mne to začíná unavovat, pokud dál chcete opakovat nepravdivá nebo zavádějící obvinění na adresu distribuce, která vám nepadla do oka, klidně si v tom pokračujte, všichni ostatní už snad pochopili, jak se věci mají.
.so který žádný z nainstalovaných programů nevyužívá je k ničemu bez ohledu na preference. To se vám asi někdo snaží sdělit.
so souborech, je řeč o balíčcích. Pro kohokoli, kdo není GUI-šovinista, jsou balíčky s KDE knihovnami užitečné. Proto v defaultním výběru distribuce jsou, ne proto aby provokovaly ortodoxní gnomisty, kteří při každé zmínce o KDE vidí rudě.
Ale i kdyby šlo o jednotlivé so soubory, tak s vámi naprosto nemůžu souhlasit. Co třeba starší verze základních knihoven pro zpětnou kompatibilitu? Co 32-bitové verze knihoven pro kompatibilitu? A samozřejmě i další knihovny, které je dobré mít v systému k dispozici, přestože je zrovna teď žádný program nevyužívá.
Navíc, upřímně řečeno, ohledně toho, zda ty knihovny opravdu k ničemu potřeba nejsou, považuji za směrodatnější názor těch, kdo u SuSE distribuci dávali dohromady, než názor člověka, který sám přiznává, že má celé tři dny zkušeností a který sám dal najevo, že při instalaci nedával pozor, co vlastně nastavil…
Tiskni
Sdílej: