Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Komplexních kancelářských balíků opravdu není mnoho. Zvláště pokud opomeneme-li ty pro Windows a OS X. Na Linuxu patří mezi stálice OpenOffice.org a jeho deriváty v popředí s LibreOffice. Existují i takové balíky, které se snaží narušit dominanci výše uvedených, ale často bohužel působí nedodělaným dojmem jako třeba Calligra Suite. Jiné zase postupně upadají do propadliště dějin.
Přitom především psaní dokumentů, práce s tabulkami nebo vytváření prezentací patří pro mnoho uživatelů mezi jejich nejčastější činnost na počítači. Nějaké alternativy přinášejí snad jen samostatné aplikace, ale ty zase nejsou (nebo nemusí být) vzájemně kompatibilní a nepůsobí jako z jedné dílny – pro každou si pak musíte vytvořit nové návyky.
Poslední dobou na sebe stále více poutá pozornost balík Kingsoft Office, jehož kořeny sahají až do konce osmdesátých let. Své pozice si však získával a stále získává zejména v Číně, kde jeho vývoj ještě pro první Windows zafinancoval softwarový architekt Pak Kwan Kau. Postupem času získával pro svůj projekt stále větší podporu a řada čínských institucí a vlád přijala WPS Office, jaké je původní označení balíku pro Čínu, za standard. Zvláště po přelomu milénia byla patrná snaha přiblížit se Office od Microsoftu a svou roli hrála i znalost místního prostředí.
Ještě pod označením WPS Office uskutečnila společnost první vážný pokus o expanzi do světa v roce 2007. Vedle čínštiny podporoval balík japonštinu i angličtinu. O dva roky později pak začal podporovat nové formáty z Microsoft Office s písmenkem X (DOCX, XLSX, PPTX), což bylo důležité pro udržení a další rozvoj na trhu.
Rok 2010 pak sebou přinesl první Kingsoft Office 2010. Název se od té doby mění jen podle roku, každý přitom vychází nová verze. V roce 2012 navíc byl oznámen vývoj verze pro Linux.
Hned na úvod je třeba připomenout, že Kingston Office není open source, což jej však na druhou stranu nijak nebrání používat. Pro Windows primárně existují dvě verze: placená Kingsoft Office Suite Professional 2013 a bezplatná Kingsoft Office Suite Free 2013. Rozdíly spočívají například v (ne)možnosti přepnout uživatelské prostředí na starší, online aktualizacích nebo použití maker, což se zdá být asi nejzásadnějším rozdílem. Hodně sympatické jsou doporučené požadavky na konfigurace počítače. Desktopová aplikace by si měla vystačit pouze s jednojádrovým procesorem o frekvenci 450 MHz a 256 MB operační paměti.
Beta verze balíku pro Linux byla zveřejněná teprve nedávno. Veškeré informace firma zveřejňuje prostřednictvím samostatného webu Kingsoft Office International Community. Z něj se můžete dočíst také o vývoji 64bitové verze a prvního vydání jako takového. Ke stažení je pak sympaticky v DEB, RPM i TAR.XZ, a to zcela zdarma.
Balík jsme zkoušeli pod Ubuntu a instalace proběhla naprosto v pořádku. Hned na první pohled každého do očí praští až přespříliš nápadná podobnost s Microsoft Office 2007 a novějšími. Ale koho by to překvapilo, když za projektem stojí Číňané a hlavním konkurentem je právě balík od Microsoftu?
Pro mnoho uživatelů přitom bude právě toto považovat za jistou výhodu, protože jednak jim to něco připomíná a jednak mohou mít vytvořené určité návyky. Samotný dojem je o to silnější, že novější verze Kingsoft Office Suite používají v podstatě stejný typ menu, respektive pásu karet, kterým říkáme ribbon. Ty předchozí se naopak podobali zase Office z roku 2003.
Kingsoft Office Suite 2013 se skládá ze tří aplikací: textového editoru Writer, nástroje pro tvorbu prezentací Presentation a nástroji pro práci s tabulkami Spreadsheets. E-mailový klient přítomný není, stejně tak nenajdete nic na relační databáze, psaní pozvánek nebo vytváření letáků.
Jako textový editor je přítomná aplikace Writer, tedy stejnojmenná svému protějšku v OpenOffice.org. Stejně jako všechny další aplikaci není aplikace lokalizována do češtiny. V menu naleznete karty Home (Domů), Insert (Vložení), Page Layout (Rozložení stránky), References (Reference), Review (Zobrazení), Deveroper), Section a dále kartu aktuální editace.
I samotné rozložení prvků je prakticky totožné s Office. Nejviditelnějším rozdílem je něco, čemu říkáme ve webových prohlížečích karty – v rámci jedné aplikace můžete mít otevřeno více dokumentů a přecházet mezi nimi přímo v rámci oné lišty. Můžete také jednotlivé dokumenty zavírat a měnit jejich pořadí. Jedinou nevýhodou je snad to, že se jedná o další prvek „na výšku“, takže samotné stránce zbývá zase o něco méně místa.
Funkce jsou velmi podobné právě vzpomenutému Wordu, i když nejsou v některých ohledech tak propracované. Na první pohled se jedná zejména o vkládání rovnic, ale také zmíněnou editaci jednotlivých prvků. Pro některé uživatele bude nevýhodou absence češtiny, a to nejen pro prostředí aplikace, ale také gramatickou kontrolu. Krom toho však působí Writer použitelným dojmem.
Oproti tomu u Spreadsheets nemusí angličtina tolik vadit. Snad jen s výjimkou názvů funkcí, kde může být problém, pokud jste zvyklí je zadávat v češtině. Samotná aplikace je vyvedená ve stejném duchu a odlišuje použitou zelenou barvou v hlavním tlačítku menu vlevo nahoře.
Menu je opět podobné své předloze. Najdete v něm Home (Domů), Insert (Vložení), Page Layout (Rozložení stránky), Formulas (Vzorce), Data (Data), Review (Revize), View (Zobrazení) a Developer. Bez problému zvládnete zanést data, jednoduše naformátovat tabulky, pracovat s daty i vzorci. Stejně jako všechny aplikace z balíku je kompatibilní s formáty MS Office. Dokáže i přímo exportovat do PDF, či HTML.
První velkou nevýhodou je ovšem nepodpora formátů OpenOffice.org. Nejen pro uživatele Linuxu to může být velká překážka k případnému přechodu a můžeme jen doufat, že s tím něco vývojáři do budoucna něco udělají.
Tou druhou nevýhodou je snad prozatímní nemožnost tvorby grafů – ikonka v menu je prostě po označení buněk zašedlá a nic nedovolí. Sami vývojáři již uvádí, že přidali alespoň podporu pro zobrazení (nikoliv editaci) jinde vytvořených grafů. Lze proto předpokládat, že je to otázka týdnů až měsíců, než grafy pořádně půjdou.
Místo nástroje pro tvorbu prezentací patří aplikaci Presentation. Stejně jako všechny ostatní využívá stejné koncepce UI, takže balíček působí opravdu celistvým dojmem. V menu naleznete karty Home (Domů), Insert (Vložení), Design (Návrh), Animations (Animace), Slide Show (Prezentace), Review (Revize), View (Zobrazení) a Developer.
Použití je vzhledem k podobnosti ke všem konkurentům opravdu intuitivní. Uprostřed naleznete pracovní plochu pro editaci aktuálního snímku a po levé straně seznam všech snímků pod sebou. Využít můžete již připravené šablony, upravit si je nebo vytvořit vlastní. I u samotných prvků jako třeba tabulek zůstaly zachovány bohaté možnosti nastavení včetně předvoleb. Pokud jste tedy zvyklí vytvářet klasické prezentace, nebudete mít problém.
Kingsoft Office existuje i pro chytré telefony a to jak pro Android, tak pro iOS od Apple. V prvním případě je tak docela sympatické, že můžete používat stejný balík, byť samozřejmě optimalizovaný, jak na mobilním zařízení tak počítači. Prostřednictvím cloudu jako třeba Dropboxu si je možné soubory synchronizovat napříč těmito zařízeními.
Desktopový balíček na sebe rozhodně upoutal pozornost. I přes absenci češtiny a možné problémy s formáty mu nelze odepřít jistou ucelenost, použitelné uživatelské prostředí a celou řadu funkcí, které uživatelé od zmíněných aplikací vyžadují. Podobnost s jistým komerčním kancelářským balíkem je pro někoho předností, pro jiného překážkou. Přesto nelze opomenout nekompatibilitu s OpenOffice.org formáty a nemožnost tvorby grafů.
Pokud však hledáte zajímavou alternativu k existujícím balíkům a nevadí vám výše uvedené nevýhody, nemůžeme Kingsoft Office Suite 2013 vyloženě nedoporučit. Oproti mnoha jiným pokusům je zde patrná snaha dopracovat funkce do konce a celý balík nepůsobí až tak rozpačitým dojmem, byť své mouchy má.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
).
Jinak pro pořádek - konspiračním teoriím nehovím a Rusko a Čínu považuji za ještě horší než USA. Ale považte, kdo by to byl řekl, že američtí dizidenti jednou budou muset utíkat do Ruska...
“Those who would give up Essential Liberty to purchase a little Temporary Safety, deserve neither Liberty nor Safety.” (Benjamin Franklin)
že američtí dizidenti jednou budou muset utíkat do Ruska...Kam může člověk který něco takového udělá utéct? Myslím, že má na vybranou nějaký stát Ruska (Gruzii NE, ta by jej okamžitě vydala), možná Čína.
Představ si, že když čínský disident na velvyslanectví USA požádá o azyl a dostane ho, tak ho číňani nechají odletět. O tom si takový Assange může jen nechat zdát.
Otazkou je proc asi je typicky freeware ci opensource zadarmo?
Na to měl krásnou odpověď Donald Knuth, když se ho ptali, proč dává TeX k disposici všem a zadarmo. Odpověděl, že kdyby ho měl prodávat, byla by cena tak vysoká, že by si to nikdo nemohl dovolit.
Je to ale jiná kategorie a většina lidí chce wysiwig, no, se nedá svítit.
Všechny ty TeXy mají podle mně hodně blízko k dokonalostiPodle mě spíše na míle daleko.
Ale klidně mi řekni, co je na tom špatněPokud se bavíme o standardním TeXu: zásadní nevýhodou je katastrofální programovací jazyk a nemodularita – např. nejde snadno vyměnit primitivní algoritmy pro lámání řádků, stránek apod.
Když chce člověk dobře vypadající dokument, stejně musí sáhnout po MSO.are you on crack?