Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Tomáš Znamenáček písmo: Martin Stiborský
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ehm - ještě před chvíli jste říkal "I počítač vygeneruje náhodné číslo a tam je přitom jasně určené seedem", teď už jste se rozhodl, že /dev/random vlastně funguje jinak... Tak jak to vlastně je?
Kromě toho se dopouštíte dalších drobných nekonzistencí - např. "Přesná předvídatelnost je založená na tom, že máme naprosto všechny informace - toho ale prostě nemůžeme dosáhnout, už proto, že sami jsme součástí soustavy...". Počínaje "už proto" je to celé kompletní ocasovina - možná byste se mohl vykašlat na metafyziku a informovat se o fyzice. Pro začátek si najděte na wikipedii něco o Heisenbergově principu neurčitosti.
ty šumy se nedají předvídatA opravdu je prokázána existence skutečně náhodného jevu? (není to sarkasmus, je to opravdu otázka, protože to nevím) Protože já zatím vnímám šum jako jev, který zatím nejsme schopni dekomponovat či předpovídat.
Jak daleko hodláš dekomponovat? Co když se ukáže, že je k tomu třeba přesně tolik stavů, kolik jich může nabýt vesmír? Jinak řečeno mi to připomíná Gödelův theorém o neúplnosti uzavřených (logických) soustav. Ale nic si z toho nedělej, vesmír je zlý.
Otázka Q5 skrytě implikuje, že svobodná vůle porušuje fyzikální zákony, což je skloubení metafyziky a fyziky na jednu hromadu. Jinými slovy je to hrozný blábol.Mně se nelíbí ani ten pojem
svobodná vůle. Já na mozek pohlížím jako na systém. Systém který má spousty podsystémů. Na celek se dá dívat jako na nějakou vyhodnocovačku, která vyhodnocuje stavy na základě událostí získaných skrze vstupy (smysly), projevující se skrze výstupy (nervová soustava) + možnost ukládání úloh do fronty pro pozdější zpracování + pár podsystémů, které mi přijdou naprosto na hlavu padlé a jejichž opravdový účel je mi dodnes skrytý. Proboha, jak by vůbec taková
svobodná vůlevůbec vypadala? Jakože by vyhodnocovala i když by byla poprvé spuštěna, neměla žádné vstupy a nic ve frontě(paměť)?