Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.

Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Tomáš Znamenáček písmo: Martin Stiborský
![]()
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
docela ironie. Povodenej
) a veškeré "náhodné" jevy ve skutečnosti pseudonáhodné s tím, že nemáme přístup ke vstupu toho generátoru, takže pro nás je to opravdu náhodné, ale pro adminy tam venku jen pseudonáhodné
Ehm - ještě před chvíli jste říkal "I počítač vygeneruje náhodné číslo a tam je přitom jasně určené seedem", teď už jste se rozhodl, že /dev/random vlastně funguje jinak... Tak jak to vlastně je?
Kromě toho se dopouštíte dalších drobných nekonzistencí - např. "Přesná předvídatelnost je založená na tom, že máme naprosto všechny informace - toho ale prostě nemůžeme dosáhnout, už proto, že sami jsme součástí soustavy...". Počínaje "už proto" je to celé kompletní ocasovina - možná byste se mohl vykašlat na metafyziku a informovat se o fyzice. Pro začátek si najděte na wikipedii něco o Heisenbergově principu neurčitosti.
, akorát je ten seed z reálného světa.
Jinak ad heisenberg: Opravdu by nešel simulovat na stroji ve vesmíru s myslitelně i nemyslitelně rozdílnými fyzikálními zákony?
ty šumy se nedají předvídatA opravdu je prokázána existence skutečně náhodného jevu? (není to sarkasmus, je to opravdu otázka, protože to nevím) Protože já zatím vnímám šum jako jev, který zatím nejsme schopni dekomponovat či předpovídat.
Jak daleko hodláš dekomponovat? Co když se ukáže, že je k tomu třeba přesně tolik stavů, kolik jich může nabýt vesmír? Jinak řečeno mi to připomíná Gödelův theorém o neúplnosti uzavřených (logických) soustav. Ale nic si z toho nedělej, vesmír je zlý.
P.S.:
A pak ještě jednu do dalšího:
"I'm so smart that I can offend your ability to produce free thoughts."
Otázka Q5 skrytě implikuje, že svobodná vůle porušuje fyzikální zákony, což je skloubení metafyziky a fyziky na jednu hromadu. Jinými slovy je to hrozný blábol.Mně se nelíbí ani ten pojem
svobodná vůle. Já na mozek pohlížím jako na systém. Systém který má spousty podsystémů. Na celek se dá dívat jako na nějakou vyhodnocovačku, která vyhodnocuje stavy na základě událostí získaných skrze vstupy (smysly), projevující se skrze výstupy (nervová soustava) + možnost ukládání úloh do fronty pro pozdější zpracování + pár podsystémů, které mi přijdou naprosto na hlavu padlé a jejichž opravdový účel je mi dodnes skrytý. Proboha, jak by vůbec taková
svobodná vůlevůbec vypadala? Jakože by vyhodnocovala i když by byla poprvé spuštěna, neměla žádné vstupy a nic ve frontě(paměť)?
Díky!
.