Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
docela ironie. Povodenej
) a veškeré "náhodné" jevy ve skutečnosti pseudonáhodné s tím, že nemáme přístup ke vstupu toho generátoru, takže pro nás je to opravdu náhodné, ale pro adminy tam venku jen pseudonáhodné
Ehm - ještě před chvíli jste říkal "I počítač vygeneruje náhodné číslo a tam je přitom jasně určené seedem", teď už jste se rozhodl, že /dev/random vlastně funguje jinak... Tak jak to vlastně je?
Kromě toho se dopouštíte dalších drobných nekonzistencí - např. "Přesná předvídatelnost je založená na tom, že máme naprosto všechny informace - toho ale prostě nemůžeme dosáhnout, už proto, že sami jsme součástí soustavy...". Počínaje "už proto" je to celé kompletní ocasovina - možná byste se mohl vykašlat na metafyziku a informovat se o fyzice. Pro začátek si najděte na wikipedii něco o Heisenbergově principu neurčitosti.
, akorát je ten seed z reálného světa.
Jinak ad heisenberg: Opravdu by nešel simulovat na stroji ve vesmíru s myslitelně i nemyslitelně rozdílnými fyzikálními zákony?
ty šumy se nedají předvídatA opravdu je prokázána existence skutečně náhodného jevu? (není to sarkasmus, je to opravdu otázka, protože to nevím) Protože já zatím vnímám šum jako jev, který zatím nejsme schopni dekomponovat či předpovídat.
Jak daleko hodláš dekomponovat? Co když se ukáže, že je k tomu třeba přesně tolik stavů, kolik jich může nabýt vesmír? Jinak řečeno mi to připomíná Gödelův theorém o neúplnosti uzavřených (logických) soustav. Ale nic si z toho nedělej, vesmír je zlý.
P.S.:
A pak ještě jednu do dalšího:
"I'm so smart that I can offend your ability to produce free thoughts."
Otázka Q5 skrytě implikuje, že svobodná vůle porušuje fyzikální zákony, což je skloubení metafyziky a fyziky na jednu hromadu. Jinými slovy je to hrozný blábol.Mně se nelíbí ani ten pojem
svobodná vůle. Já na mozek pohlížím jako na systém. Systém který má spousty podsystémů. Na celek se dá dívat jako na nějakou vyhodnocovačku, která vyhodnocuje stavy na základě událostí získaných skrze vstupy (smysly), projevující se skrze výstupy (nervová soustava) + možnost ukládání úloh do fronty pro pozdější zpracování + pár podsystémů, které mi přijdou naprosto na hlavu padlé a jejichž opravdový účel je mi dodnes skrytý. Proboha, jak by vůbec taková
svobodná vůlevůbec vypadala? Jakože by vyhodnocovala i když by byla poprvé spuštěna, neměla žádné vstupy a nic ve frontě(paměť)?
Díky!
.
Tiskni
Sdílej: