Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
docela ironie. Povodenej
) a veškeré "náhodné" jevy ve skutečnosti pseudonáhodné s tím, že nemáme přístup ke vstupu toho generátoru, takže pro nás je to opravdu náhodné, ale pro adminy tam venku jen pseudonáhodné
Ehm - ještě před chvíli jste říkal "I počítač vygeneruje náhodné číslo a tam je přitom jasně určené seedem", teď už jste se rozhodl, že /dev/random vlastně funguje jinak... Tak jak to vlastně je?
Kromě toho se dopouštíte dalších drobných nekonzistencí - např. "Přesná předvídatelnost je založená na tom, že máme naprosto všechny informace - toho ale prostě nemůžeme dosáhnout, už proto, že sami jsme součástí soustavy...". Počínaje "už proto" je to celé kompletní ocasovina - možná byste se mohl vykašlat na metafyziku a informovat se o fyzice. Pro začátek si najděte na wikipedii něco o Heisenbergově principu neurčitosti.
, akorát je ten seed z reálného světa.
Jinak ad heisenberg: Opravdu by nešel simulovat na stroji ve vesmíru s myslitelně i nemyslitelně rozdílnými fyzikálními zákony?
ty šumy se nedají předvídatA opravdu je prokázána existence skutečně náhodného jevu? (není to sarkasmus, je to opravdu otázka, protože to nevím) Protože já zatím vnímám šum jako jev, který zatím nejsme schopni dekomponovat či předpovídat.
Jak daleko hodláš dekomponovat? Co když se ukáže, že je k tomu třeba přesně tolik stavů, kolik jich může nabýt vesmír? Jinak řečeno mi to připomíná Gödelův theorém o neúplnosti uzavřených (logických) soustav. Ale nic si z toho nedělej, vesmír je zlý.
P.S.:
A pak ještě jednu do dalšího:
"I'm so smart that I can offend your ability to produce free thoughts."
Otázka Q5 skrytě implikuje, že svobodná vůle porušuje fyzikální zákony, což je skloubení metafyziky a fyziky na jednu hromadu. Jinými slovy je to hrozný blábol.Mně se nelíbí ani ten pojem
svobodná vůle. Já na mozek pohlížím jako na systém. Systém který má spousty podsystémů. Na celek se dá dívat jako na nějakou vyhodnocovačku, která vyhodnocuje stavy na základě událostí získaných skrze vstupy (smysly), projevující se skrze výstupy (nervová soustava) + možnost ukládání úloh do fronty pro pozdější zpracování + pár podsystémů, které mi přijdou naprosto na hlavu padlé a jejichž opravdový účel je mi dodnes skrytý. Proboha, jak by vůbec taková
svobodná vůlevůbec vypadala? Jakože by vyhodnocovala i když by byla poprvé spuštěna, neměla žádné vstupy a nic ve frontě(paměť)?
Díky!
.
Tiskni
Sdílej: