Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Mnoho příznivců tištěných diářů považuje za jejich největší výhodu to, že jej můžete mít kdekoliv u sebe. Samozřejmě, že v době, kdy máme připojení k internetu, řada uživatelů využívá online služeb, ke kterým máte přístup, kdykoliv jste online.
Tuto nevýhodu smazává provázání kalendáře s e-mailovým klientem, který funguje offline. Samozřejmě jste do jisté míry omezeni, ale data a časy již naplánovaných schůzek máte k dispozici a na nic tak nezapomenete. Takové řešení nabízí rozšíření Lightning pro e-mailový klient Thunderbird ve spojení se synchronizací s nějakým online kalendářem.
Naopak rozšíření Google Calendar Tab umožňuje přidat do karty (například vedle Doporučené pošty) kalendář jako webovou stránku. Tím sice odpadají všechny výhody synchronizace, ale poštu a kalendář máte na jednom místě – bez připojení k internetu se však podíváte pouze na do té doby došlé e-maily a na kalendář musíte zapomenout.
K synchronizaci s Google Calendarem jděte ve svém Thunderbirdu na rozšíření Kalendáře. Po instalaci se zobrazí ikonka vpravo nahoře. Pokud nemáte rozšíření nainstalované, pak si přečtete předchozí článek.
V levém panelu klikněte pod nadpisem Kalendář pravým tlačítkem myši a z nabídky vyberte Nový kalendář – i když už někde na internetu existuje. Následně se otevře průvodce, kde v prvním kroku zaškrtněte V síti a klikněte na Další >.
Nyní se dostáváte na krok, ve kterém je potřeba nastavit Formát a Adresu. Google používá pro svůj kalendář formát CalDAV. Pak už zbývá jen správně zadat adresu. O tom, zda je v pořádku, se dozvíte jednoduše tak, že buď vám synchronizace bude fungovat, či nikoliv. Vzhledem k málo možnostem nastavení ani jiné možnosti nejsou, pokud máte standardní Gmail se všemi službami. Standardní adresa je následující: https://www.google.com/calendar/dav/něco@gmail.com/events.
Na dalším kroku už si kalendář jen lokálně pojmenujete a přidělíte mu barvu. Ta se bude zobrazovat v levém panelu v okně samotného rozšíření Kalendáře a pomůže vám se rychleji zorientovat například při větším množství kalendářů.
A nakonec už stačí jen nastavení potvrdit a vyzkoušet si funkčnost nastavení. Nyní by se vám již měl kalendář synchronizovat a to nejen Google Calendar -> Thunderbird/Lightning, ale samozřejmě obousměrně.
Nastavení synchronizace je o trochu delší v případě, že máte více kalendářů. V takovém případě si je potřeba zjistit ID jednotlivých kalendářů a uvést adresu (viz výše) v pozměněném tvaru. Jinak je postup zcela stejný a každý kalendář je třeba nastavovat zvláště.
Přesto není třeba vymýšlet žádné dlouhé adresy. Stačí se přihlásit na Google účet a kliknout na šipku u daného kalendáře, čímž se zobrazí nabídka. V ní klikněte na Nastavení kalendáře a pak už jen zkopírujte zde uvedenou adresu do nastavení v Lightningu. Tentokráte ve tvaru https://www.google.com/calendar/dav/ID kalendáře/events
Samozřejmě není od věci si vyzkoušet, že se kalendáře synchronizují:
Možno je nainstalovat také rozšíření Provider for Google Calendar, které se projeví v nastavení. Pak jen stačí zaškrtnout Google Calendar a do Location zkopírovat například adresu kalendáře, která se schovává úplně dole pod XML.
Samozřejmě, že Lightning podporuje i synchronizaci jiných kalendářů než Google Calendaru. Stačí jen nastavit ten správný formát kalendáře a také adresu. Pochopitelně jednotlivá řešení mají svá specifika, a proto se vám synchronizace nemusí podařit. Mnohem častější jsou však spíše omezení plynoucí z nekompatibility obou řešení, tedy kalendáře na webu a Lightningu. Často tak například nejde správně docílit například zjištění toho, zda má dotyčný při plánování porady čas, či již má v kalendáři na daný čas nastavenou jinou událost.
Vše jsou však specifika daných kalendářů a proto je třeba postupovat zcela inviduálně ve zjištění adresy. Bohužel uživatel sám o sobě nemá v případě problémů prakticky žádné nástroje na jejich odstranění.
Úplně na závěr si dovolíme odbočku k avizovanému rozšíření Google Calendar Tab, které umožňuje otevřít na nové kartě webový kalendář, stejně jako se vám v Thunderbirdu otevírají po dvojím kliknutí zprávy nebo výsledky vyhledávání.
Nejprve si je samozřejmě nutné rozšíření stáhnout na addons.mozilla.org. Samozřejmě ideálně v poslední verzi 3.9. Ještě je pak dobré uvést, že k fungování je třeba mít alespoň Thunderbird verze 3.1 (nejnovější verze je 13.0.1) a nainstalovat běžným způsobem.
Po úspěšné instalaci se vpravo nahoře zobrazí modrá, takřka nepřehlédnutelná ikonka rozšíření s číslem 31. Po kliknutí na ní se nestane nic jiného, než že se otevře nová karta a na ní výchozí webová stránka pro přihlášení do Google Kalendáře. Po přihlášení jste pak na úplně stejné stránce, na kterou byste se dostali i přes webový prohlížeč. Pokud však v horní tmavě šedé liště kliknete například na Dokumenty, bude stránka otevřena již ve výchozím prohlížeči.
Mimochodem s podobnou myšlenkou vzniklo také rozšíření ThunderBrowse. Pomocí něj můžete bez omezení otevírat na kartě v Thunderbirdu libovolné webové stránky, což lze využít i k přístupu do mnoha webových služeb jako například e-mailů nebo kalendářů. Své využití však najde rozšíření i v tom smyslu, že po kliknutí nejste odkázáni na výchozí webový prohlížeč, ale do karty e-mailového klienta…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
vim ~/.emacs