Byla vydána beta verze Ubuntu 25.04 s kódovým názvem Plucky Puffin. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.04 mělo vyjít 17. dubna 2025.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.11 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a poznámkách k vydání.
Živé ISO obrazy Debianu Bookworm jsou 100 % reprodukovatelné.
Boudhayan "bbhtt" Bhattcharya v článku Uzavření kapitoly o OpenH264 vysvětluje, proč bylo OpenH264 odstraněno z Freedesktop SDK.
Představeny byly nové verze AI modelů: DeepSeek V3-0324, Google Gemini 2.5 a OpenAI 4o Image Generation.
XZ Utils (Wikipedie) byly vydány ve verzi 5.8.0. Jedná se o první větší vydání od backdooru v XZ v loňském roce.
Byla vydána nová verze 0.40.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 2.20 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl vydán ve verzi 1.3.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Vypíchnut je interaktivní HTML BOM (Bill of Materials) a počáteční podpora Rustu. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Minulý měsíc Hector "marcan" Martin skončil jako upstream vývojář linuxového jádra i jako vedoucí projektu Asahi Linux. Vývoj Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon, ale pokračuje dál. Byl publikován březnový přehled dění a novinek z vývoje. Vývojáře lze podpořit na Open Collective.
Než se pustíme do samotné akce, je třeba zmínit pár důležitých věcí. První důležitá část je značení hardwaru u produktů Apple. Ten má dělané kompletní koncepty značené jednotlivými verzemi 1,1; 1,2; 2,1 atd. To slouží jako orientační informace pro pokračování instalace spíše na starší kousky typu 1,1 až 1,6, kde býval například problém s instalací webkamery iSight. Tyto problémy již jsou naštěstí zažehnány, i když zhruba v polovině případů pouze ruční prací.
Číslo sestavení zjistíme po zadání příkazu do terminálu.
sudo dmidecode -s system-product-name
Toto označení nás ve své podstatě nemusí až tak zajímat, posloužit může vlastně pouze pokud se chceme pochlubit někomu, kdo má starší sestavu.
V našem případě se Ubuntu dá nainstalovat na jakýkoliv produkt, na kterém spolehlivě běhá systém OS X 10.5 nebo novější, tedy postavené na Intel architektuře. Tyto produkty sahají cca. 3-4 roky zpátky v případě notebooků, v případě stolních iMac a PowerPC sestav cca. 5 let zpátky.
Pro bezproblémovou instalaci potřebujeme mít na notebooku nebo PC nainstalovaný systém OS X 10.5 a vyšší. První problém vyvstává když chceme nabootovat z CD. Apple tuto možnost majitelům svých produktů zatajil, stejně jako možnost vstoupit do BIOSu a tam si to nastavit. Naštěstí existuje kousek softwaru, který nám to umožní – jmenuje se rEFIt. Aktuální verzi 0.14 můžete stáhnout z webu projektu
Po instalaci rEFItu je potřeba vypnout PC/notebook, samotný restart nestačí. Po opětovném zapnutí nás přivítá bootovací nabídka rEFIt, kde máme zatím na výběr pouze OS X, a nabootujeme do něj. Nyní je na řadě rozdělení disku. V případě, že chcete Ubuntu jako jediný systém, tak tento krok přeskočte.
Pro rozdělení disku je nejjednodušší použít utilitku DiskUtility obsaženou přímo v systému. Vytvoříme si libovolný oddíl, formát necháme Mac OS Extended. Pro ty, kteří chtějí využít služeb terminálu, postačí jednoduchý příkaz
sudo diskutil resizeVolume disk0s2 200G
Po vytvoření oddílu stačí pouze restartovat aby se nově vytvořený oddíl zapsal, po úspěšném načtení systému vložíme instalační CD s Ubuntu a znovu restartujeme.
V samotné instalaci necháme načíst instalátor, který následně vypneme, protože instalátor může dělat problémy s formátem HFS+. Spustíme gparted z nabídky System -> Preferences, kde najdeme oddíl, na který chceme systém nainstalovat a přeformátujeme do ext4. Po úspěšném formátu disku je potřeba znovu restart, aby si s tím rEFIt poradil. Nyní nám již nic nebrání v instalaci, pouze si dáme pozor, aby se nám GRUB nainstaloval na správný disk - defaultně je nastaven hlavní disk s OS X, což může nadělat slušnou paseku.
Pokud chceme mít Ubuntu jako jediný systém, nemusíme se rozdělením disku zabývat a postačí pouze nabootování instalačního CD a přímo v instalátoru vybrat celý disk, který si již instalátor zvládne přeformátovat bez problémů. Bohužel ale ztratíme i zavaděč rEFIt, a tudíž možnost v případě potřeby doinstalovat OS X nebo Windows zpět. Na druhou stranu (z mně neznámého důvodu) se povolí bootování z USB flash disku, takže se dá vytvořit bootovací disk OS X a nainstalovat z něj.
Po instalaci a následném restartu můžeme již v nabídce vidět něco jako na dalším obrázku:
Poslední důležitý krok je nabootovat do našeho nového systému, ale nejprve musíme opravit tabulky oddílů. To provedeme již v bootovací nabídce, kde zvolíme Partition Tool a potvrdíme libovolnou klávesou. Nyní nám zbývá nabootovat do Ubuntu a užívat si.
Takto nějak může vypadat MacBook s Ubuntu:
V příštím díle se pustíme do zprovoznění multi-touch touchpadu, IrDA ovládání, Bluetooth, webkamery iSight, Magic Mouse a také jak prodloužit životnost na baterii.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
"stejně jako možnost vstoupit do BIOSu a tam si to nastavit."
Od autora clanku na abclinuxu bych cekal, ze bude vedet, ze pocitace Apple BIOS neobsahuji. Stejne tak bych cekal, ze bude vedet, ze se bootovani z mechaniky spousti stiskem klavesy C, ci se vyvola bootmenu stiskem "option".
Samozrejme. Hovorím tomu MHD. Keď idem raz za čas do Bratislavy, mám "nabiflené" čísla spojov a ich praktická realizácia je podružná.
Taky souhlasím. Mám Powerbook. MASOX mi jako systém včetně systémových aplikací (Mail.app apod) úplně vyhovuje.
Linux jsem se rozhodl nainstalovat, protože ho používám v práci a jsem zvyklý na aplikace typu Inkscape, který se v Masoxu pouštějí přes X. To je otřesný, protože se vám např. změní kombinace kláves, dialogový okna GTK vypadají jak pěst na oko, rozeserou se vám fonty apod.
Nakonec jsem se vrátil k Masoxu, protože mi chyběl komfort dokonale sladěnýho HW a systému. Navíc jsem narazil zase na jiný problémy typu, že je omezený počet oddílů, který si můžete na disku vytvořit.
Jinak Mac používám už 12 let a ze zkušenosti můžu říct, že nainstalovat Linux se vyplatí tomu, kdo má starý stroj. Jobs se se zákazníky skutečně nemazlí a je běžný, že na stroj, který ještě obstojně běží, zruší podporu. Potom je skutečně lepší Masox (nebo systémy 9 a nižší) smazat a pustit tam tučnáka.
Jo, jak? Sup sem s nim.
On Mac OS nepouziva X (presneji receno muze, ale nechcete to delat, protoze ma je v porovnani s nativnimi okny v zalostnem stavu), takze jsem docela zvedavy.
Coz je nepouzitelne, protoze X11 aplikacim se lide v Mac OSu vyhybaji co to jde.
No, teoreticky muzu, muzu si zkompilovat firefox pouzivajici X, pouzivat xterm misto Terminalu, zkompilovat si X pouzivajici thunderbird misto Mailu, nahradit appli JVM svym ... jako jde to, ale neni to ono :)
OpenGL na Linuxu pochopitelne funguje, a GCD je akorat hezkej buzzword.