Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Než se pustíme do samotné akce, je třeba zmínit pár důležitých věcí. První důležitá část je značení hardwaru u produktů Apple. Ten má dělané kompletní koncepty značené jednotlivými verzemi 1,1; 1,2; 2,1 atd. To slouží jako orientační informace pro pokračování instalace spíše na starší kousky typu 1,1 až 1,6, kde býval například problém s instalací webkamery iSight. Tyto problémy již jsou naštěstí zažehnány, i když zhruba v polovině případů pouze ruční prací.
Číslo sestavení zjistíme po zadání příkazu do terminálu.
sudo dmidecode -s system-product-name
Toto označení nás ve své podstatě nemusí až tak zajímat, posloužit může vlastně pouze pokud se chceme pochlubit někomu, kdo má starší sestavu.
V našem případě se Ubuntu dá nainstalovat na jakýkoliv produkt, na kterém spolehlivě běhá systém OS X 10.5 nebo novější, tedy postavené na Intel architektuře. Tyto produkty sahají cca. 3-4 roky zpátky v případě notebooků, v případě stolních iMac a PowerPC sestav cca. 5 let zpátky.
Pro bezproblémovou instalaci potřebujeme mít na notebooku nebo PC nainstalovaný systém OS X 10.5 a vyšší. První problém vyvstává když chceme nabootovat z CD. Apple tuto možnost majitelům svých produktů zatajil, stejně jako možnost vstoupit do BIOSu a tam si to nastavit. Naštěstí existuje kousek softwaru, který nám to umožní – jmenuje se rEFIt. Aktuální verzi 0.14 můžete stáhnout z webu projektu
Po instalaci rEFItu je potřeba vypnout PC/notebook, samotný restart nestačí. Po opětovném zapnutí nás přivítá bootovací nabídka rEFIt, kde máme zatím na výběr pouze OS X, a nabootujeme do něj. Nyní je na řadě rozdělení disku. V případě, že chcete Ubuntu jako jediný systém, tak tento krok přeskočte.
Pro rozdělení disku je nejjednodušší použít utilitku DiskUtility obsaženou přímo v systému. Vytvoříme si libovolný oddíl, formát necháme Mac OS Extended. Pro ty, kteří chtějí využít služeb terminálu, postačí jednoduchý příkaz
sudo diskutil resizeVolume disk0s2 200G
Po vytvoření oddílu stačí pouze restartovat aby se nově vytvořený oddíl zapsal, po úspěšném načtení systému vložíme instalační CD s Ubuntu a znovu restartujeme.
V samotné instalaci necháme načíst instalátor, který následně vypneme, protože instalátor může dělat problémy s formátem HFS+. Spustíme gparted z nabídky System -> Preferences, kde najdeme oddíl, na který chceme systém nainstalovat a přeformátujeme do ext4. Po úspěšném formátu disku je potřeba znovu restart, aby si s tím rEFIt poradil. Nyní nám již nic nebrání v instalaci, pouze si dáme pozor, aby se nám GRUB nainstaloval na správný disk - defaultně je nastaven hlavní disk s OS X, což může nadělat slušnou paseku.
Pokud chceme mít Ubuntu jako jediný systém, nemusíme se rozdělením disku zabývat a postačí pouze nabootování instalačního CD a přímo v instalátoru vybrat celý disk, který si již instalátor zvládne přeformátovat bez problémů. Bohužel ale ztratíme i zavaděč rEFIt, a tudíž možnost v případě potřeby doinstalovat OS X nebo Windows zpět. Na druhou stranu (z mně neznámého důvodu) se povolí bootování z USB flash disku, takže se dá vytvořit bootovací disk OS X a nainstalovat z něj.
Po instalaci a následném restartu můžeme již v nabídce vidět něco jako na dalším obrázku:
Poslední důležitý krok je nabootovat do našeho nového systému, ale nejprve musíme opravit tabulky oddílů. To provedeme již v bootovací nabídce, kde zvolíme Partition Tool a potvrdíme libovolnou klávesou. Nyní nám zbývá nabootovat do Ubuntu a užívat si.
Takto nějak může vypadat MacBook s Ubuntu:
V příštím díle se pustíme do zprovoznění multi-touch touchpadu, IrDA ovládání, Bluetooth, webkamery iSight, Magic Mouse a také jak prodloužit životnost na baterii.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
"stejně jako možnost vstoupit do BIOSu a tam si to nastavit."
Od autora clanku na abclinuxu bych cekal, ze bude vedet, ze pocitace Apple BIOS neobsahuji. Stejne tak bych cekal, ze bude vedet, ze se bootovani z mechaniky spousti stiskem klavesy C, ci se vyvola bootmenu stiskem "option".
Samozrejme.
Hovorím tomu MHD. Keď idem raz za čas do Bratislavy, mám "nabiflené" čísla spojov a ich praktická realizácia je podružná. 
jinak EFI je "firmware" což je defakto totéž co "BIOS"
Taky souhlasím. Mám Powerbook. MASOX mi jako systém včetně systémových aplikací (Mail.app apod) úplně vyhovuje.
Linux jsem se rozhodl nainstalovat, protože ho používám v práci a jsem zvyklý na aplikace typu Inkscape, který se v Masoxu pouštějí přes X. To je otřesný, protože se vám např. změní kombinace kláves, dialogový okna GTK vypadají jak pěst na oko, rozeserou se vám fonty apod.
Nakonec jsem se vrátil k Masoxu, protože mi chyběl komfort dokonale sladěnýho HW a systému. Navíc jsem narazil zase na jiný problémy typu, že je omezený počet oddílů, který si můžete na disku vytvořit.
Jinak Mac používám už 12 let a ze zkušenosti můžu říct, že nainstalovat Linux se vyplatí tomu, kdo má starý stroj. Jobs se se zákazníky skutečně nemazlí a je běžný, že na stroj, který ještě obstojně běží, zruší podporu. Potom je skutečně lepší Masox (nebo systémy 9 a nižší) smazat a pustit tam tučnáka.
Jo, jak? Sup sem s nim.
On Mac OS nepouziva X (presneji receno muze, ale nechcete to delat, protoze ma je v porovnani s nativnimi okny v zalostnem stavu), takze jsem docela zvedavy.
Coz je nepouzitelne, protoze X11 aplikacim se lide v Mac OSu vyhybaji co to jde.
No, teoreticky muzu, muzu si zkompilovat firefox pouzivajici X, pouzivat xterm misto Terminalu, zkompilovat si X pouzivajici thunderbird misto Mailu, nahradit appli JVM svym ... jako jde to, ale neni to ono :)
))
Ale kvůli tomu si přece nebudeme kupovat MacBooka, že?
Have fun!
OpenGL na Linuxu pochopitelne funguje, a GCD je akorat hezkej buzzword.