Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Důvodů a účelů, proč zaznamenávat dění na ploše, je mnoho. Jak již bylo zmíněno, jedním z nejčastějších je zřejmě vytváření návodů na používání různých aplikací a funkcí. Není se čemu divit. Co dokáže řešení lépe vysvětlit než ukázat řešení? Samozřejmě těch využití je mnohem více. Mnoho grafiků si dává na internet videa, jak tvořili danou kresbu. Sám naopak často využívám záznam, když experimentuji s nějakým delším nastavením a bojím se, že když se náhodou metodou pokus-omyl trefím takříkajíc do černého, tak zapomenu postup. Výborným využití je také záznam přednášek, kdy se jako video ukládají na celou obrazovku spuštěné snímky prezentace a jako audio mluvení přednášejícího.
Jednou z aplikací určených k záznamu dění na ploše je také recordMyDestop. Ostatně o funkci tohoto nástroje hovoří dostatečně jeho název. Záznam je samozřejmě možno nastavit a vybrat jen určitou část plochy, která má být zaznamenána – což si níže ukážeme. Jinak aplikace ukládá video do Theory, zatímco audio do Vorbis a nakonec celek do kontejneru Ogg. Ve všech ohledech se jedná o poměrně moderní a otevřené formáty, které není problém přehrát. Přesto je nutné zmínit, že do jiných formátů nelze zaznamenávat. Pokud potřebujete tedy výsledek například na webu v často používaném MP4/H.264, budete muset využít služeb některé dekódovací aplikace – k těm se dostaneme na konci článku.
recordMyDesktop je k dispozici pouze pro Linux. Majitelé počítačů s Windows nebo Mac OS X si budou muset najít alternativu, což je ostatně u podobných aplikací časté a pochopitelné. Samotná instalace aplikace pak samozřejmě závisí na dané distribuci, v případě Ubuntu postačí buď Centrum softwaru pro Ubuntu nebo použití terminálu a jediný příkaz pro instalaci, snadné...
Po spuštění vypadá aplikace velmi jednoduše. Po levé straně je náhled ploch, kde si tažením myší s kliknutím a držením levého tlačítka myši můžete zvolit oblast, kterou chcete nahrávat. V tomto ohledu však můžete využít také tlačítko úplně vlevo dole Select Window, kterým vyberete jen určité okno, respektive aplikaci – v takovém případě máte absolutní jistotu, že nic jiného zachyceno nebude.
Po pravé straně nahoře na posuvníku nastavujete kvalitu. Je vyjádřená v podstatě v procentech, podobně, jako když nastavujete komprimaci například u JPEG fotografií. Samozřejmě, že čím je vyšší číslo, tím kvalitnější záznam, ale nakonec také velikostně větší soubor se záznamem. Záleží tedy na každém z Vás, zda se rozhodnete pro nejvyšší kvalitu nebo nějaký kompromis. Podstatně širší možnosti nastavení se skrývají pod tlačítkem Advanced (Pokročilé), ale tomu budeme věnovat samostatnou část.
Pod tlačítkem Uložit jako nevybíráte pouze samotný název výsledku s příponou OGG, ale také samozřejmě také umístění. V takovém případě si ověřte dostatek místa.
Nakonec klikněte na tlačítko Zaznamenávat a poté „Stop“.
Na první kartě Soubory si sice nastavujete pouze dvě možnosti, ale zato velmi důležité. Zaškrtnutím Overwrite Existing File zajistíte, aby se oproti vytváření dalšího souboru přepsal ten předchozí. Naopak velkou pozornost doporučujeme věnovat (a to u všech aplikací určených na záznam dění na obrazovce, viz také odstavec níže) možnosti Pracovní adresář. recordMyDesktop vytváří finální záznam až po ukončení nahrávání, jelikož real time zpracování by bylo výkonnostně náročné. Aplikace si proto potřebuje dočasně někam uložit data a ta nemusí být zrovna malá. Proto si zvolte umístění, na kterém máte úměrně místa k předpokládané délce záznamu.
S výše uvedeným souvisí také několik nastavení z karty Výkon. Při zapnutí Enkódovat za běhu se bude vytvářet finální výstup v reálném čase při záznamu. Výhodou je v tomto případě, že ihned po stopnutí nahrávání máte hotový soubor, na druhou stranu musíte počítat s tím, že dáte zabrat procesoru. Samozřejmě to závisí nejen na jeho výkonu, ale také na tom, co jiného právě máte spuštěného při nahrávání. Ostatně procesoru můžete ulevit i ponecháním možnosti Nulová komprese ve vypnutém stavu. V takovém případě se naopak nebudou vůbec komprimovat ani dočasné soubory záznamů, což sebou zase přinese vyšší nároky na volné místo. A pokud chcete procesoru ulevit ještě více, tentokráte s kompromisem na kvalitě, konkrétně rychlejším převodu barev – zapněte Rychlé vzorkování.
První a poslední nastavení na kartě Výkon naopak nastavujete možnosti, které se dotýkají spíše toho, co nahráváte. I když první možnost Snímků za sekundu, tedy snímků za sekundu, má vliv i na procesor. Poslední nastavení Plný obraz v každém snímku oproti tomu říká, zda se vám každý frame vytvoří celý. Například při 15 snímcích za sekundu a aktivování poslední možnosti dosáhnete slušného výsledku, který zabere méně místa.
Vedle snímání dění na ploše vašeho počítače lze také nahrávat Zvuk, a to dokonce z mikrofonu. Nabízí se tedy možné využití například pro jednoduchý záznam přednášek, kdy se prezentace nahrává na počítači, ze kterého je pouštěna a hovor přednášejícího z připojeného mikrofonu. Jinak se pochopitelně nahrává zvuk z aplikací. Samotná nastavení jsou pak už jen dvojí. Pod Kanály můžete zvýšit z jednoho mono kanálu na dva kanály – tedy stereo. K Frekvenci není třeba nic dodávat, záleží na účelu...
A nakonec na kartě Ostatní si můžete nastavit vzhled kurzoru myši a řadu dalších podobných drobností, z nichž některé, jako například Zahrnout dekoraci oken jsou závislé na používání nebo naopak nepoužívání akcelerovaného prostředí.
Samozřejmě, aplikací určených pro záznam dění na ploše vašeho počítače je celá řada. Jednou z nich je také Xvidcap. Na rozdíl od recordMyDesktop nahrává ve formátu MPEG, který je také možno nastavit. Ovládá se taktéž velice jednoduše přes minimalistickou lištu, na které naleznete základní ovládací prvky a ikonku s rozšířeným nastavením. Uživatel ani v tomto případě není ochuzen o možnost zaznamenávat jen určitou část obrazovky. Bohužel však není možné vybrat záznam podle okna.
Další poměrně známou aplikací určenou k záznamu dění na ploše pro Linux je Istanbul. Ta stejně jako recordMyDesktop ukládá ve formátu OGG a neumožňuje jeho změny. Nicméně stejně jako v obou předchozích případech umožňuje nastavení kvality a navíc se integruje do systémové lišty.
Vedle záznamu jsou někdy zapotřebí také aplikace pro konverzi formátu. K tomu můžete využít napříč všemi platformami výborný HandBrake, který ve výstupu zvládne na webu rozšířený formát MP4 nebo u filmů stále rozšířenější MKV. O tom ale zase až někdy příště...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
ffmpeg -f x11grab
.
Kdyz neco nahravam tak si pomoci Xephyr
pustim podrazenou session ve vhodnem rozliseni a pak jednoduse nahram pomoci ffmpeg
.
Staci obycejny ffmpeg -f x11grab.Jenže to musíš realtime kódovat do něčeho, a ffmpeg nemá AFAIK žádný kodek, který by byl dostatečně nenáročný. Například na mém výkonném počítači s procesorem Intel Atom N270 takhle nedokážu pořádně nahrát ani 800×600. Proto díky za dnešní článek, nenapadlo by mě recordmydesktop vyzkoušet - původně jsem si myslel, že vytížení procesoru je způsobeno samotným grabováním a ne kódováním.
>výkonném
>Intel Atomtrololo
nemá AFAIK žádný kodek, který by byl dostatečně nenáročnýraw video? x264 s -preset ultrafast? utvideo možná
trololoHej!
raw video?To má snad 10 GB/s, ne? Můj disk dává 20 MB/s a taky nemám dvouterový storage.
x264 s -preset ultrafastHm, to by jít mohlo.
$ sudo yum install byzanz $ byzanz-record –duration=20 -c -a testing.webmUmi i .ogv, .webm, .mp4, .flv