FreeBSD v malej firme - 2 (Inštalácia) (diskuse)

[next]

Stylisticky dobre, dobre sa to cita. Aj rodny jazyk potesi :).

Len by ma zaujimalo, preco na server instalovat X?
a) je to zbytocny SW navyse, ktory treba instalovat a udrziavat
b) urcite tam bude aspon jedna SUID binarka a tych je dobre mat na serveri co najmenej

[Predator]

No preto, lebo tento firemný server slúži aj ako aplikačný server a X je tam teda nevyhnutné.

Ostatné klientské PC (tým myslím PC s BSD) sú iba X-terminály s minimálnou inštaláciou systému + majú nainštalované X. Aplikácie používané na grafickú a kancelársku prácu vo firme, ako Adobe Reader, Gimp, OpenOffice, QCad a iné, bežia na serveri.

[Josef Kufner]

Ale k tomu stale nepotrebuje Xka na serveru. Jen Xlib a takove ty knihovny co potrebuje aplikace.

[Predator]

Ten server zároveň slúži ako moja pracovná stanica. Pre sieť malej firmy s niekoľkými stanicami je neekonomické kupovať ešte extra adminský stroj.

So stabilitou problémy nie sú (čo býval najčastejší dôvod, prečo na server nedať X), nepadá to a ide to veľmi svižne ...

[Martin Lebeda]

Můj nejčastější důvod proč nedávat na počítač nic co není nezbytné je zejména v tom, že se snažím udržet instalaci co možná nejminimálnější.

Výhody jsou zřejmé: menší složitost = větší přehlednost, méně věcí k zálohování, méně potenciálních konfliktů mezi různými sw = snazší upgrade, menší rizoko zavlečení bezp. díry. atd...

Ovšem pokud vám server slouží i jako pracovní stanice (tomu se vyhýbám jako čert kříži, zajímalo by mne, kde testujete změny nastavení apod.), pak X samozřejmě pro běžnou práci potřebujete.

[next]

Surely you are joking. Vzhladom na to, ze na serveroch pouzivam Debian Sarge a na pracovnych strojoch Debian Sid, tak si neviem predstavit, ze moj desktop by bol zaroven server pre celu firmu a naopak. Ani by som neriskoval, ze ked sa Firefox rozhodne zobrat vela pamate, tak to odnesie vykon serveru.

So stabilitou problémy nie sú (čo býval najčastejší dôvod, prečo na server nedať X). Ja by som ich tam nedal hlavne kvoli tomu, ze je to nezauditovany moloch.

[Predator]

Na mojom FreeBSD mám záťaž stabilne 10-15 percent (kedy-tedy je tam krátka špička ku 50 percentám), keď sú na neho navesené 2 terminály, 4 Win stanice k tomu cucajú dáta zo Samby a ešte aj ja robím v X-kách.

Dokonca keď kompilujem nejakú aplikáciu a stroj je zaťažený kompiláciou naplno, užívatelia X-terminálov ani SMB klienti necítia nijaké rušivé spomalenia, trhanie či padanie.

Teda o toto, že svoje "desktopovoserverové monštrum" zahltím, ja vôbec strach nemám, to sa mi ešte pri všetkej snahe zatiaľ nestalo, mám to overené prevádzkou od júla dodnes a nijaký problém so stabilitou či odozvami ešte nebol. Má 2,7 GHz procesor Pentium 4 a 2 GB RAM ... a k tomu systém optimalizovane skompilovaný presne na daný HW.

Odolnosť voči vysokej záťaži a plynulosť vybavovania požiadavok užívateľov napriek zaťaženiu systému "na doraz" je hlavná výhoda FreBSD riešenia v kancelárii. Na kdejaké benchmarky X vs Y osobne neverím, väčšinou sa jedná vždy o špecifickú situáciu a autor testu môže dokázať či vyvrátiť čokoľvek. Pre mňa je podstatné, že je to riešenie mimoriadne životaschopné, rýchle a odolné, overené praxou.

[next]

Fajn. Tak mas nadupany stroj, ktory vsetko utiahne. To vsak nic nemeni na tom, ze, podla mojho nazoru, workstation a server maju ine vyuzitie, je na ne potrebna ina mnozina softveru, na update softveru sa kladu ine poziadavky a preto by som si v komercnom nasadeni nedovolil to kombinovat na jeden HW. Okrem ineho aj preto, ze server by som chcel mat v serverovni na UPS a workstation na stole.

[petr_p]

V pripade, ze server slouzi jako terminalovy server, tak uz je jedno, jestli toho Firefoxe spoustis s DISPLAY=client:0 nebo DISPLAY=:0. Problem vidim akorat v X serveru. Jenze jak je resen ve FreeBSD, nevim. Mozna ze lepe nez v linuxu, asi taky tam nema hnusny binarni X-modul od vyrobce graficke karty apod. Takze ja bych to v tomto konretnim pripade neodsuzoval.

[podlesh]

Pokud vím, tak FreeBSD používá normální XFree nebo xorg server, úplně stejný jako v Linuxu.

[Martin Lebeda]

To že, "používá normální XFree nebo xorg server" nevylučuje, že tam není binární modul od výrobce grafické karty. To je ale dáno použitým ovladačem, nikoliv jádrem OS. Ze serveru bych si pracovní stanici stejně nedělal .

[Predator]

To, čo som u nás vo firme zostavil, nie je klasické firemné infraštruktúrne riešenie s dedikovanými servrami a WS, ale typický small business systém - teda jednoduché riešenie nenáročné na HW náklady, pri svojom nasadení čo najviac využívajúce predtým existujúcu techniku, skrátka niečo, čo umožní firme pri veľm malých nákladoch na HW a SW a zužitkovaní starých počítačov (v súčasnosti nepoužiteľných na samostatnú reálnu prevádzku) prevádzkovať funkčný a veľmi výkonný systém s jednoducho obsluhovateľným grafickým rozhraním a odozvou v reálnom čase.

Pre malú firmu je nechať jedno nadupané PC bokom ako server, žiaľ, priveľký luxus. Najmä ak má v prevádzke iba niekoľko PC.

Čudujem sa, že sa tomuto segmentu trhu nevenujú IT firmy viac. Čo býva občas k videniu v malých firmách ako "IS", je jednoducho hrôza. Namiesto prepracovaného a reálne fungujúceho riešenia to bývajú často 2 obstarožné PC s ledva chodiacim Windowsom 98 spojené kríženým káblom ..

[next]

(dovolim si tento thread vyuzit na polozenie par otazok o $SUBJECT; ak to nie je koser, mozem to presunut do blogu/inam).

Na poli Unixovych OS som zacal s Linuxom a aj ked registrujem pritomnost inych OS, este som sa nedostal k ich blizsiemu skumaniu. V tomto clanku sa vyskytli fakty o FreeBSD, na ktore mi neda neopytat sa.

• Preco delit particiu (v klasickom PC ponimani) na este mensie jednotky? To mi pripada uplne zbytocny anachronizmus, ale mozno mi unikaju nejake detaily. Ak ano, tak sem s nimi!
• Preco sa musi instalovat na primarnu particiu? Kedze minimalne jeden OS vie bootovat aj z extended particie, technicky je to mozne a tym padom je toto zbytocne technicke obmedzenie.
• 256 MB na /var a /tmp mi pripada velmi malo. V /tmp som zvyknuty vyuzivat na pracu s docasnymi a velkymi objemami dat, vo /var su zas o.i. logy a tych moze byt vyrazne viac. Ovela praktickejsie sa mi zda mat /tmp aj /var priamo v roote
• Screenshot http://www.abclinuxu.cz/images/clanky/kysel/freebsd-2-disklabel-auto.png mi pripomina nejake informacie o tom, ze ad0s1c bude cely slice a ad0s1d cely disk. Alebo si to s niecim pletiem? Dufam, ze si to pletiem, inak je to pekny chaos v namespace, ktoreho motivaciu (zatial) nepoznam.
• Aka je motivacia pomenovavat sietove rozhrania podla chipsetu? Zistim, ze Realtek karta je ozaj smejd, miesto nej dam do pocitaca 3com kartu a zrazu budem mat miesto rl0 3c0 a kym neopravim konfiguraciu, som bez siete. V Linuxe by sa mi z eth0 stalo eth0 (len by hotplug nahral iny modul) a siet by bola automaticky funkcna. Ak mam jednu Realtek kartu a jednu 3com, tak vo FreeBSD budem mat rl0 a 3c0. Ano, jednoznacne. V Linuxe sa vsak tiez da zabezpecit, aby eth0 bola vzdy 3com karta a eth1 Realtek. A ak budem mat 2 3com karty, tak sa to rozhodne podla poradia na PCI zbernici, takze to tiez bude jednoznacne. Ano, viem ze v Linuxe sa objavuju aj zariadenia ako ppp0 (co je logicke, lebo ina technologia), wlan0 (zcasti logicke), ath0 (pripada mi to rovnako hlupe ako rl0 a ne0).

Nechem tvrdit, ze FreeBSD sa ma zmenit a "vyzerat" ako Linux. Viem, ze ma dlhsiu historiu a ak by teda nejake prisposobovanie malo nastat, tak opacnym smerom :). Len som vypichol rozdiely, ktore som si vsimol a pripadaju mi nelogicke, zbytocne. Ine rozdiely ako samostatne /usr, home adresare v /usr, instalacia cez ports, bezna instalacia do /usr/local/, iny sposob konfiguracie kernelu, "klasicke" ale casto osekane utility v zakladnom systeme vcelku chapem a akceptujem ako rozdiely v OS.

Ak toto niekto pochopil ako pokus o flame, tak by si mal precistit vstupne obvody a filtre :)

[Trained.Monkey]

He, Freebsd se neumi na extended partition ani nainstalovat )

[Predator]

1. Je to z hľadiska jeho oblasti nasadenia (záťažové aplikácie, servre, firemné desktopy atď ...) podstatné? Ja to ako nejaký problém nepociťujem, nejak mi to neprekáža. Nevidím dôvod inštalovať OS servera, firemnej pracovnej stanice ani X-terminálu na extended partíciu.

2. Prečo flamuješ? Tento článok nemá ambície stavať otázku FreeBSD vs. Linux. Hovorí o praktickom nasadení FreeBSD a o jeho odlišnostiach oproti Linuxu, ktoré je treba poznať pre pochopenie tohto systému. Nič viac, nič menej.

[Marián André]

ad 2) netreba byť prehnane paranoidný.

[Predator]

Beriem na vedomie

[Martin Lebeda]

He, Linux se neumí instalovat na FreeBSD partition (nemyslím na slice).

[Milo Kmeť]

No ja som bol v tom, že eth0 je alias na zariadenie, mám viu a zariadenie sa volá via_rhine (alebo tak nejako, teraz pri tom nesedím) :).

Prečo oddeliť tmp a var? Vačšinou sú to miesta, kde má právo zapisovať každý, a keď sa ti zaplnia, môžeš bezpečne používať ostatné bez problémov...

[next]

Prečo oddeliť tmp a var? Vačšinou sú to miesta, kde má právo zapisovať každý, a keď sa ti zaplnia, môžeš bezpečne používať ostatné bez problémov...

Co je to "ostatne"? Bezne mam "/", "/home", "/opt", pripadne "/srv". Ked je "/tmp" a "/var" v "/" tak jedine co sa moze velkym zapisom ovplyvnit su "/tmp" a "/var" navzajom. Do zvysku "/" sa zapisuje iba pri instalacii noveho SW, co nie je az tak bezna cinnost. A ak sa nejaky proces zasekne kvoli tomu, ze je plny "/var", tak by to spravil nezavisle od toho, kde je "/var" namountovany. Ak sa nejaky proces zasekne kvoli plnemu "/tmp", tak ma proste smolu, na "/tmp" sa ziadne zaruky nedavaju. Takze je aky-taky dovod oddelit "/tmp" a "/var" (existencia "/var/tmp" to vsak dost podkopava), ale ani jedno nie je nutne oddelit od "/". Navyse zvykne byt na "/" 5% rezervovanych pre roota.

[hmm]

chapes, ze *BSD ma jinou filozofii v rozdelovani disku? Ja mam priblizne 150-175 na / a pak 1 GB na /var a 2,5 GB na /usr a zbytek na /home (na serveru), /tmp je mozna dobre oddelit, ale zatim jsem se nesetkal ze situaci, ktera by to nezbytne vyzadovala, ale klidne me opravte.

Kdezto u debiana mi treba na /var ten 1 gb nestacil, protoze jsem si neuvedomil, ze tam apt archivuje svoje balicky. a tech 150 mb na / taky nestacilo, musis freebsd vyzkouset, abys pochopil, ze co je pro vas nelogicke, tak pro nas je uplne normalni, napr. na debianu nemam oddeleny /var a na freebsd na desktopu mam /var kolem 300 MB.

[next]

Ja dokazem akceptovat, ze na FreeBSD su iste veci inak ako na Linuxe. Keby neboli, tak by to bol Linux a nie FreeBSD :)

Co ma zaujima je technicky a/lebo logicky dovod, preco je to tak. Pri vela rozdieloch (/usr, /usr/local, ports) som ho nasiel aj vlastnou uvahou, tuto konkretne som sa pozastavoval nad argumentom "aby nedoslo miesto na disku", s ktorym som nie uplne suhlasil (ale ani nie uplne nesuhlasil :)

Sorry, ale "chapes, ze *BSD ma jinou filozofii v rozdelovani disku?" nie je technicky argument. Pokym ta filozofia nema racionalny dovod, tak je zbytocna a take veci nemam rad.

[hmm]

Technicky duvod nevim, historicky to je pozustatek z BSD unixu, musel by ses na to zeptat byvalych studenku v Berkeley , stejne tak ja zas nechapu logiku linuxu, proc to neni vsechno sjednocene?

[petr_p]

Obecne je dobre mit oddelene FS, na ktere se porad neco zapisuje, od tech read-only. Ono kdyz ti to pak hapa, tak mas jistotu, ze to sebou nevezme i root FS.

Proti tomu stoji problem vyvazenho rozdeleni mista. Pokud clovek system zna, neni to problem. Pokud nezna, je lepsi pouzit LVM a mit moznost dynamicky jednotlive FS zvetsovat ci zmensovat.

[Zdeněk Burda]

Je jasné, že rozdělení disku se dělá podle toho pro jaký účel nám bude stroj sloužit, ale stejně jako next tak i já nechápu smysl malého /tmp a /var.

Ze Solarisu a Linuxu jsem zvyklý na to, že se spousta SW od různých výrobců instaluje do /opt a někdy tlačí soubory i do /var. Do /var se také loguje, proto se hodí trochu víc místa (dávám minimálně 2GiB), do /var/spool/mail se strká pošta, často je ve /var nějaká databáze a podobně. Pokud máš emaily ve /var, tak se vyplatí používat quoty pro uživatele.

Samostatný diskový oddíl dávám pro /home (nebo /export/home) a pro /tmp.

Databázi většinou umisťuju na samostatný diskový oddíl (/home/data, /oradb a podobně), to samé s emailama pokud jich tam je víc... Dobře se mi pak dělaj zálohy pomocí dumpu

Nevidím důvod v oddělení / a /usr, pokud zrovna nemountuješ /usr ze sítě, oba FS jsou přece pro čtení (pokud zrovna neinstaluješ nový SW).

Nevýhoda velkého počtu malých oddílů je v tom, že na každém oddílu budeš mít trocu místa, ale na žádný z nich se ti nevejde image CD.

LVM se používá i když znáš systém a přesně víš co bude server dělat.

[tomasgn]

prinejmensim nekterym systemum staci pro single rezim jen / (ve kterem je obvykle /bin a /sbin) a vsechno ostatni vcetne /usr muze zustat odmountovane, takze je mozne s temi FS dale manipulovat - fsck, zmensovat, zvetsovat ci prenaset jinam (pokud to neumoznuje pouzite LVM 'za ziva', atd.

systemy pouzivajici dobre LVM s patricnym filesystemem bezne pouzivaji dost podrobne cleneni, kde je zvlast treba /usr, /usr/local, /usr/local/nejaka_aplikace, ..., /var, /var/spool, /var/mail, /var/adm, ..., pricemz rada FS je plna treba na 96% (napr. /usr).

A ak sa nejaky proces zasekne kvoli tomu, ze je plny "/var", tak by to spravil nezavisle od toho, kde je "/var" namountovany.

to jiste. ovsem pokud je /var primo v / spolu s dalsimi aplikacemi, zaplnenim FS pravdebodobne zablokuje vse ostatni, zatimco je-li oddelen (a obdobne pokud dalsi aplikace vytvarejici logy ci data pouzivaji take sve vlastni FS), dojde pri zaplneni jednoho FS jen k problemu s jednou aplikaci, zatimco ostatni mohou bez problemu pracovat dal.

[Zdeněk Burda]

Viděl jsi už někdy slovo quota? Myslím, že je to efektivnější než mít 180 souborových systémů.

Můžeš mi ukázat několik těch systémů s velmi podrobným dělením FS?

[tomasgn]

predstav si, ze jsem to slovo slysel a dokonce umim s quotama i zachazet, ale rekl bych, ze maji vyuziti jen na FS s mnoha uzivateli. nebo me muzes vysvetlit, jak chces uplatnit quoty treba na /usr, /usr/local nebo jiny fs, kde je vlastnikem souboru prevazne root, a jaky ma vyznam mit velky FS s nastavenyma quotama, misto aby bylo na disku volne misto ktere lze v pripade potreby pridat k libovolnemu FS? ukazat ti zadny z tech systemu nemuzu, ale mam moznost jich videt denne par stovek.

[Predator]

1. Z dôvodu lepšej stability je dobré mať najdôležitejšie zväzky na oddelených filesystémoch. Je blbé, ak sa poškodí trebárs rootová partícia nejakou nekorektnou operáciou v užívateľských adresároch v nej alebo v dočasných súboroch, a systém potom nevieš ani rebootnuť do single user módu a opraviť chyby.

2. Neviem, bližšie som to neskúmal, zatiaľ mi to neprekážalo.

3. Disk si v manuálnom móde môžeš podeliť, ako sa ti len chce, toto bol príklad, ako to delí automatika ... navyše je samozrejme možné v prípade priestorových problémov použiť symlinky napríklad do /usr. Zatiaľ mi to nevadilo a v jedinom prípade pre dáta MySQL (/var/db/mysql) som použil symlink do /usr.

4. Celý slice je ad0s1. Rozoberiem ti, čo napríklad značí ad0s1a. Skratka ad0 znamená v tomto prípade prvý disk, s1 je slice 1 a ad0s1a je prvý oddiel (oddiel a) na prvej partícii prvého disku. Jednoduché, že ...

5. Vychádza to z princípov pôvodného AT&T Unixu, kde každá periférka mala extra označenie kvôli jej špecifickému ovládaču. Princíp bol taký, že by správcu a vývojára miatlo, keby 50 rôznych druhov zariadení malo rovnaké označenie, ale každé vyžadovalo iný driver z dôvodu iného chipsetu. Proste unixová klasická filozofia - mnoho jednoúčelových vecí. Hoci sa to na prvý pohľad nezdá, táto metodika vnáša do systému prehľadnosť. Ale nepopieram, že ľuďom na to nezvyknutým to môže vadiť. Mne to nevadí, aspoň okamžite viem, akú kartu mi systém rozpoznal. Ako hovorím, je to skôr vec vkusu ako chyba funkcionality ... niekomu to sadne a niekomu nie.

Nelogické ti to pripadá možno preto, lebo si celé roky robil s Linuxom a tak je trochu problém prekúsnuť, že je niečo ináč ako je človek roky zvyknutý. Ja som prišiel k BSD rovno od Windows (s Linuxom som sa hral iba chvíľku) a prijal som tieto veci ako úplnú samozrejmosť. Ináč vďaka za reakciu.

[podlesh]

4. Celý slice je ad0s1. Rozoberiem ti, čo napríklad značí ad0s1a. Skratka ad0 znamená v tomto prípade prvý disk, s1 je slice 1 a ad0s1a je prvý oddiel (oddiel a) na prvej partícii prvého disku. Jednoduché, že ...

Tak pozor, takhle jednoduché to není!! Tazatel (next) má částečně pravdu, cituji FreeBSD handbook:

Some partitions have certain conventions associated with them.
Partition 	Convention
a 	Normally contains the root file system
b 	Normally contains swap space
c 	Normally the same size as the enclosing slice.
          This allows utilities that need to work on the
          entire slice (for example, a bad block scanner)
          to work on the c partition. You would not
          normally create a file system on this partition.
d 	Partition d used to have a special meaning
          associated with it, although that is now gone.         
          To this day, some tools may operate oddly if
          told to work on partition d, so sysinstall will
          not normally create partition d.

Omlouvám se, chtělo by to naformátovat do HTML, ale každý zájemce si to snad v hadnbooku (nebo googlu) najde. Každý zájemce o BSD musí, je to základní povinná četba.

AFAIK se na FreeBSD na speciální význam partition c vykašlat, ale pro jistotu se stejně c a d přeskakují.

[podlesh]

Poslední věta nějak moc nedává smysl, má tam být "lze vykašlat"

Každopádně myslím, že písmenování (=číslování písmeny partition je velmi důležitá věc a měla by být rozhodně v článku zmíněna. Nebo alespoň v příštím článku. Při přechodu na BSD (odkudkoliv, z Linuxu zvlášť) je to asi ta nejzvláštější věc.

[next]

1. pytal som sa na (disk (slice (partition))) vs. (disk (partition)). Okrem anachronizmu v tom ziaden dovod nevidim.

2. To ze to ty nepotrebujes, neznamena, ze ini to nepotrebuju. A ak to FreeBSD ozaj nezvlada, tak to povazujem za velke tucne minus.

5. Proste unixová klasická filozofia - mnoho jednoúčelových vecí. Eh? Co je v tomto kontexte "jednoucelova vec"? Sietova karta? Ci jej pomenovanie. Z hladiska "vrstvenia" OS - vyssiu vrstvu zaujima API nizsej vrstvy, ale nie to, ako je API implementovane je podla mna logickejsie jednoznacne pomenovanie sietovych rozhrani. Si predstav, ze by sa pevne disky volali podla vyrobcov - /dev/sea0, /dev/wd0, /dev/mxt0. V tom by sa dalo dost tazko vyznat. A pri sietovych kartach je to v principe to iste.

[hmm]

v bode 5. si dovolim nesouhlasit ted pouzivam stridave FreeBSD a Debian a musim rict, ze mi pojmenovani sitovek podle chipsetu lepe vyhovuje, protoze vim, co je to za kartu, sice pri vymene si musite davat pozor, ale to u linuxu taky, nejednou se mi na wifi routeru stalo, ze si umanul ze wifikarta bude eth0 a ne wlan0, coz ted to mam daleko jednodussi, jedno je xl0 (3com 509-tx) a druha je wi0 (ZCom XI-626).

Ovsem jde o zvyk. Taky si nemuzu zvyknout na bash, nevyhovuje mi jeho chovani a jako root shell mam tcsh vsude, stejne jako si nezvyknu na to, ze debian spousti sluzbu hned po instalaci (zatim sem neprisel jak toto vypnout) a taky proc pri instalaci xserveru se pta na jeho nastaveni v nejaky pitomy ncurses nabidce. Ovsem i presto se mi debian dost libi a prijimam jeho filozofii a nenadavam, jak je jeho filozofie nesmyslna.

[100rk]

Zdravim, jak tak koukam na zapati Tvoji zpravy, jsme na jedne vlne. Hezky den!

[next]

Ved ja nenadavam, ja som len chcel vediet preco a je na pocudovanie, ze sa to dozvedam len tazko.

O tom, ze v Linuxe nie je pomenovanie sietoviek dokonale som uz pisal. Aj o tom, ze to ide ovladnut.

Na BSD styl sa samozrejme da zvyknut, nie je to show-stopper, napriek tomu to povazujem za zbytocne nelogicke (vid porovnanie s diskami).

[hmm]

Protoze je to pozustatek BSD korenu. A ty disky my zase prijdou dost logicke (zvyk je zvyk ), protoze vim ze ad0s1a je / slice, kdezto treba na debinu mam hda1 jako /boot a /hda2 jako /swap a /hda3 jako /, ovsem muzu si to vytvorit jak chci, coz je trochu chaoticke a u bsd je sice chaoticky nazev /pro nektere/, ale alespon se drzi pravidel...

[next]

A ty disky my zase prijdou dost logicke (zvyk je zvyk )

Precitaj si, prosim, este raz, o com som hovoril. Ja som prirovnaval pomenovanie sietoviek podla vyrobcov k tomu, ze by sa disky pomenovavali podla vyrobcov - seagate /dev/seaX, maxtor /dev/mxtX, atd. Z hladiska aplikacii je to EIDE disk / sietova karta. Pracuje sa s tym rovnako a preto by to malo byt aj v rovnakom namespace.

Protoze je to pozustatek BSD korenu

Toho som sa bal. Tradicia. Tradicie bez rozumnych podkladov nemam rad, v ziadnej oblasti zivota

kdezto treba na debinu mam hda1 jako /boot a /hda2 jako /swap a /hda3 jako /, ovsem muzu si to vytvorit jak chci, coz je trochu chaoticke a u bsd je sice chaoticky nazev /pro nektere/, ale alespon se drzi pravidel...

Sice su to arbitrary pravidla a jedine co ti ulahcia je jeden vypis "mount" a "/etc/fstab", ale toto beriem ako prakticku vec. Na to som sa vsak nepytal, nespochybnoval som to :).

[hmm]

1) no ono zas takovy rozdil mezi EIDE disky neni, tak neni duvod proc pouzivat nazvy podobne skratkam vyrobcu, coz u sitovek docela rozdil je (napr. jedna ma BNC konektor, druha umi pouze 10 mbit, jiny maj 4 porty,...) a abys to odlisil, tak se to pouziva, me to tak vyhovuje a nepotrebuju zadny logicky duvod

2) Jinak uznavam, ze tradice neni logicky duvod ovsem ja ho nepotrebuju, tak si ten logicky duvod asi budes muset najit sam

3) Jasne ze to ulehci vypis mount, ovsem co kdyz chci pripojit oddil / treba z freebsd a nebylo mi receno, jak je rozdelen a z disku nelze nabootovat, holt tady se dostavas do situace, kdy musis pouzit metodu pokus - omyl, coz neni zrovna nejlepsi reseni.

[stultum]

Naopak-tradice je duvod prvoradeho vyznamu. Znamena, ze neco bylo navrzeno, vytvoreno a ustalilo se natolik dobre, ze to neni treba menit. Jen hlupaci bezduvodne meni veci ktere jsou funkcni a zabehane jen proto, ze jim pripadaji "stare".

[next]

a) Pokial polozim technicku otazku a ocakavam technicku odpoved a argumenty, a niekto odpoveda emocionalnymi argumentami zalozenymi na zvykoch a tradicii, tak je nieco zle.

b) Volakedy bola cierno-biela TV a telefony pouzivali pulzne vytacanie. V dobe navrhu tych systemov to bol vrchol vyvoja, "state of the art". Mali sme preto navzdy ostat pri cierno-bielej TV a pulznom vytacani?

Ano, hovori sa, "if it ain't broken, don't fix it.". Ak vsak nieco "broken" je, tak to treba zmenit, hoci je to uz 30 rokov pouzivana tradicia. A aby som vam bol blizsie - "len hlupak si bude zakryvat oci pred viditelnymi chybami".

(tento prispevok sa netyka *BSD ako takeho, ale vseobecneho argumentovania tradiciami).

[100rk]

Doufam, ze muj prispevek uz bude posledni ohledne zdejsi pre o dulezitost tradic.

Z Tve 'technicke otazky' na me dychaji vzdechy, ze se musis ucit neco noveho a nechapes, proc je to jine nez jsi zvykly odjinud. Nesouhlasis? V tom pripade co jsou podle Tebe ty 'viditelne chyby' a co je na Tebou probiranych vlastnostech BSD vlastne 'broken'?

Vis v cem ja vidim nejvetsi rozdil mezi Linuxem a BSD? V tom prekotnem zakladani novych distribuci. Nedochazi k nicemu jinemu nez k tristeni usili mnozstvi lidi, kteri by mohli misto vychytavani novych chyb v novem kodu delat neco uzitecnejsiho. Netvrdim, ze nejlepsi by bylo mit 1 OS, o ktery by se starali vsichni, urcita specializace je preci jen nutna, ale chlapci zlati linuxovi: to co predvadite s temi desitkami distribuci je fakt na svestku.

A VO VO VO VO TOM TO BSD JE. Najdi neco 'broken' a neco s tim udelame, pokud na tom uz nepracuje nekdo jiny. A navic: udelame to tak, abychom kvuli tomu nemuseli zakladat novy BSD klon, ale aby to vsechny existujici UNIXove klony mohly snadno implementovat. A to je ten konzervativni pristup tak jak ho chapou BSDckari. Taky se muze stat, ze nebude nic 'broken' a ze nami navrhovane kosmeticke zmeny neprojdou. Ja jako BSDckar se s tim smirim, mavnu nad tim rukou a nic se nedeje. Ty se klidne muzes urazit a zalozit si vlastni distribuci, to je mi fuk.

Tvuj priklad s CB TV je lehce mimo misu - jak Linux tak BSD jsou dle Tveho prikladu Colour TV's. Ty ale places, ze se nektere konektory uvnitr jmenuji jinak. A na to Ti v teto diskuzi nikdo uspokojivou odpoved neda, protoze podle teto malickosti si nikdo telku nevybira.

Pripada mi to, jako by jsi sel do kramu kupovat televizi (vdecny priklad), prinesl si svuj dalkovy ovladac a trval na tom, ze ovladac k Tvoji nove televizi musi mi stejne rozmisteni a popisky tlacitek. A kdyz Ti prodavac rekne, ze vyrobce teto televize ma ovladace stale stejneho usporadani, budes dupat a kricet, ze na tradice kasles a ze kdyz je neco 'broken' tak by se to melo upravit - a budes se prodavace ptat, PROC je zrovna tohle tlacitko tady a ne tam kde jsi zvykly Ty.

SAKRA, nakonec je z meho prispevku pekna exhibice, takze to prosim vuuuuubec neber osobne, protoze stejne jako jsi Ty rozladeny z toho, ze Te lide misto technicky vecne, zduvodnitelne a pochopitelne odpovedi odkazou na tradice (odpust jim to - jine vysvetleni nemaji, nepremysleji nad takovymi drobnostmi a navic: na ty tradice jsou hrdi), ja jsem momentalne rozladeny z jednoho maleho vztekleho a umineneho ditete, ktere jsem v Tobe na okamzik diky Tvemu prispevku spatril.

[next]

Este ze som na konci napisal "toto nie je o BSD, toto je o argumentovani pomocou emocii (tradicie) miesto technickych faktov".

[100rk]

OK, omlouvam se.

Co je podle Tebe na BSD 'broken'?

[Predator]

Ja mám zas rád tradíciu a poriadok. V FreeBSD si obidve veci užívam do sýtosti.

Je krásne si uvedomiť, že základ toho, čo mám nainštalované na stroji, fungovalo už v 70. rokoch minulého storočia na prvých sálových počítačoch s Unixom. Tie isté príkazy, tá istá funkcia, akurát zopár nových vecí daných pokrokom v HW a SW technológiách pribudlo. Ale v zásade je to taký "nadčasový retro systém". Práve systémy z BSD rodiny sú príkladom geniálne nadčasového konceptu Unixu, ktorý prežil celé generácie a uplatní sa po drobných úpravách aj na moderných PC.

[Vskutečnosti Saýc]

Precitaj si, prosim, este raz, o com som hovoril. Ja som prirovnaval pomenovanie sietoviek podla vyrobcov k tomu, ze by sa disky pomenovavali podla vyrobcov - seagate /dev/seaX, maxtor /dev/mxtX, atd. Z hladiska aplikacii je to EIDE disk / sietova karta. Pracuje sa s tym rovnako a preto by to malo byt aj v rovnakom namespace.

To je nesmysl. V linuxu je v discich naopak bordel - ide disky jsou hdx, podle umisteni na kabelu, ide cdromky jsou hdx podle umisteni na kabelu, kdezto scsi disky jsou sdx podle poradi v jakym je system najde a ide cdromky jsou scdx podle poradi v jakym je system najde. Kdybys to chtel unikatne pojmenovany, jako jsou sitovky, tak bys tam musel mit disk0 az disk64, podle poradi v jakym je system najde, cdromky cdrom0 az cdrom64 podle poradi v jakym je system najde, atd.

[podlesh]

Hlavně je v tom bordel, protože se nejedná o jeden jmenný prostor (síťovky nejsou v /dev/).

[Triton]

ad 5) Myslím, že ve FreeBSD řady 5.x už je možné názvy síťových zařízení přes ifconfig měnit.

[next]

TO znie dobre. Avsak, cely problem to posuva len na inu uroven. Fajn, poviem si, ze chcem mat eth0. Takze v nejakom rc skripte spravim nieco ako "ifconfig rename rl0 eth0". A ked sa mi rl0 zmeni na ne0, tak musim ist opravit ten skript...

[hmm]

nebo si proste zvyknes a prestanes delat z freebsd linux

[suicidesnowman@seznam.cz]

na ty jmena sitovek se da udelat alias. ps:nezacinej tady s flamem. ja sem taky nepisu o vsechno zvlada bsd a linux ne

[Zdeněk Burda]

3. Disk si v manuálnom móde môžeš podeliť, ako sa ti len chce, toto bol príklad, ako to delí automatika ... navyše je samozrejme možné v prípade priestorových problémov použiť symlinky napríklad do /usr. Zatiaľ mi to nevadilo a v jedinom prípade pre dáta MySQL (/var/db/mysql) som použil symlink do /usr.

Symlinkama zanášíš do systému bordel a usadit mysql na stejný FS jako /usr je pěkná blbost. Pak je úplně zbytečné dělit oddíly podle toho jestli se na ně zapisuje (/var/) nebo jsou jen pro čtení (/, /usr/)

[100rk]

Zatim nikdo z BSDckaru nereagoval na Tvoji posledni odrazku, tykajici se nazvu sitovych rozhrani.

Osobne nepredpokladam, ze by UNIXovy spravce serveru ocekaval, ze kdyz vymeni nejaky kus zeleza za jiny, nebude muset provest zadne zmeny v konfiguraci - mimochodem: vymenu sitove karty za jinou 'zpravidla' nelze provest vzdalene pres SSH, takze odriznuti serveru od site je (vzhledem k nutnosti fyzicky jej vypnout) normalni

Pro lidi, kteri do serveru strci sitovou kartu za par desetikorun a do budoucna prozretelne pocitaji s jeji vymenou, lze v konfiguraci site te sitovce nastavit alias a dale uz pouzivat jen ten.

Ty rozdily, ktere Ti pripadaji zbytecne a nelogicke jsou IMHO pozustatek historie - na druhou stranu to ma tu vyhodu, ze se jednotlive BSD klony od sebe co do konfiguracnich souboru (umisteni, zpusobu zapisu atd.) nijak drasticky nelisi. Sam jsem na uteku od win o Linux jen skrtnul a po hlave skocil rovnou do BSD vod, takze take jako Ty nemam srovnani :)

Ale (off-topic) cetl jsem krasnou veticku: BSD je pro ty, co maji radi UNIX. Linux je pro ty, co nenavidi Windows. No flame please, informacni hodnota tohoto prispevku je ve 3. odstavci

[next]

Osobne nepredpokladam, ze by UNIXovy spravce serveru ocekaval, ze kdyz vymeni nejaky kus zeleza za jiny, nebude muset provest zadne zmeny v konfiguraci - mimochodem: vymenu sitove karty za jinou 'zpravidla' nelze provest vzdalene pres SSH, takze odriznuti serveru od site je (vzhledem k nutnosti fyzicky jej vypnout) normalni

Samozrejme neocakavam, ze sietova karta pojde vymenit cez SSH :). Ale je rozdiel medzi "vymenit hw" a "vymenit hw; pripojit konzolu ; opravit nastavenie ; restartovat sluzby".

[100rk]

NEBO:

• v pripade, ze jadro ma pro ono zarizeni zakompilovanu podporu, coz ma FreeBSD GENERIC jadro pro vsechny bezne pouzivane sitovky: viz http://www.freebsd.org/releases/5.4R/hardware-i386.html#ETHERNET
  • upravit nastaveni a vymenit hw
• v pripade, ze mas na tom stroji 'vlastnorucne upravene' jadro, coz je ve svete BSD bezna praxe, viz http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/kernelconfig-custom-kernel.html
  • bud upravit nastaveni (jak nazvu rozhrani v /etc/rc.conf, tak zajisteni nacteni modulu jadra pri startu systemu v /boot/loader.conf - podporuje-li to onen hardware) a vymenit hw
  • nebo upravit konfiguracni soubor jadra, zkompilovat a nainstalovat nove jadro, upravit nastaveni a vymenit hw
• nebo jakkoli jinak - prijde na to, jak frekventovane ten nazev zarizeni pouzivas v konfiguraci ostatnich sluzeb

Fakt je, ze bez zasahu administratora se to neobejde, takze ja bych tou vymenou sitovky taky nepoveril uklizecku. Vyjimkou by byl pripad, kdy bych do toho serveru strkal sitovku, nevedel co je zac a cekal na autodetekci - ale to je jeste vetsi extrem nez pouziti Realtek na serveru.

Spravne jsi vystihl, ze je to jedna z odlisnosti. To ovsem neznamena nic jineho nez to, ze ten system jednoduse neni totozny se systemem, na ktery jsi zvykly. A jsem si jisty, ze pri podrobnejsim rozboru bychom dospeli k tomu, ze oba zpusoby pridelovani nazvu sitovym rozhranim maji sva pro a proti, ale rozhodne bych tuto malickost nepovazoval za kriterium, podle ktereho bych si OS vybiral.

Urcite je ale dobre, ze to tu zaznelo - i pres tu hypotetickou vymenu Realtek za 3com na stroji kteremu rikam server...

[podlesh]

Ale (off-topic) cetl jsem krasnou veticku: BSD je pro ty, co maji radi UNIX. Linux je pro ty, co nenavidi Windows. No flame please, informacni hodnota tohoto prispevku je ve 3. odstavci

Jo jo, hlavně si vždy nezapoměňte přidat alibistické "no flame please".

Tohle asi vzniklo inspirací ze známého souvětí "Nejsem rasista, ale cikáni kradou."

[hmm]

No ono je to v zakladni rovine pravda, koukne kolik linuxaku nadava, jak je windows spatny a jak Gates patri do pekla, todle jsem u zadneho bsdckare nevidel.

[podlesh]

Já ano...

Ale hlavně, podle této logiky jsou pro ty co nesnáší Windows především Windows samotné

[100rk]

V mem pripade se mylis. Linuxu se neposmivam - nemam duvod ani argumenty - vsechno ma sva pro a proti. Ze je pro me BSD srdecni zalezitost priznavam, ale ostatni zenske taky nepomlouvam jen proto, ze miluju jen jednu.
Snad se shodneme na faktu, ze prumerny migrant z Windows si poradi s klikatky nekterych Linuxovych distribuci lepe, nez s rucni konfiguraci jakehokoli neznameho a uplne jinak fungujiciho systemu. A vo vo vo vo tom to je! Takze 'no flame please' a predchazejici navesti 'off-topic' v tomto pripade predstavovalo pratelske stouchnuti do zeber vsech superLINUXmasteru od navekyBSDzelenace (tolik let mi neni, abych celou 'BSD eru' pamatoval na vlastni kuzi).
Ale uznavam, ze to sem nepatrilo, takze se omlouvam a preju hezky den.

[podlesh]

Zas tolik off-topic to není, protože je to typická ukázka toho, proč je určité napětí mezi BSD a Linuxem a proč se diskuse o nich často zvrhne ve flamewar.

V mem pripade se mylis. Linuxu se neposmivam - nemam duvod ani argumenty - vsechno ma sva pro a proti. Ze je pro me BSD srdecni zalezitost priznavam, ale ostatni zenske taky nepomlouvam jen proto, ze miluju jen jednu.

Ale to nevadí, i kdyby ses Linuxu posmíval, tak je mi to jedno Problém je v tom, že tato věta se neposmívá Linuxu, ale jeho uživatelům.

Mně osobně to docela vadí, protože mi to podsouvá že bych se měl přesunout na BSD, jinak nejsem ten správný UNIXák.

[100rk]

Chce to trochu smysl pro humor - jedna se o aforismus, nikoli o RFC.

[honza]

proc delit disk na rezy (slices) ??? no protoze kazdy pocitac neni prece PC. u klasickeho pc se prece mohly delit disky jen na 4 oblasti. a dnes muzeme vytvaret logicke oblasti v extended. a neni to nahodou neco jako vytvaret oblasti v rezech ???? akorat, ze rezy byly vzdycky a nic se tam nedomatlavalo postupem casu jako u pc. rezy jsou vyhodne zejmena na vetsich discich a diskovych polich. a konecne bsd neni jediny system ktery rezy pouziva, co treba solaris ???? ale to co prekvapuje u bsd vas, prekvapovalo zase u linuxu me, kdyz jsem pracoval s jinymi unixy, z toho si nic nedelejte sitova rozhrani se podle chipset jmenuji ve vetsine unixovych systemu, je to proste tradice. ze vam to pripada hloupe je vas subjektivni nazor. jde o zvyk, nic jineho v tom neni.

[Martin Lebeda]

Že je něco tradice a zvyk, to není argument. Jsou i hloupé tradice a zvyky...V tomhle se mi více líbí Linux (ono se mi každém OS líbí něco).

[100rk]

Ja to v BSD prostredi vnimam tak, ze tradice a zvyk Ti dava jistotu, ze se nektere veci nemeni. A v tomhle se mi vice libi BSD (ono se mi v kazdem OS libi neco).

Samozrejme nepopiram, ze i tradice a zvyky podlehaji vyvoji - je-li k tomu padny duvod. Zatim o zadnem nevim - a odlisnost od jineho systemu duvodem neni. Takze jaky byl Tvuj argument ke zmenam tradic a zvyku v BSD? Ze to je v Linux jinak?

[honza]

ano souhlasim vicemene s vami obema panove. jiste jsou i nektere zvyky spatne, ale tradice a udrzeni tradice je nekdy mozna vice dulezite !!! unixari jsou obecne konzervativni tvorove a je to asi dobre. jak by se vam libilo, kdyby se neco menilo kazdy rok, jen z toho duvodu, ze se nekdo rozhodl pro zmenu ?? bsd se vyviji od roku 1980 a ta tradice je tam citit na sto honu a me se to libi. mnohem vice me stve jak je na linuxu stale vsechno jinak, neznam jiny unix, kde by probihaly takoveto veci, nekdy az silene !!! bsd je klasika, standard, operny bod, proste se na nej mohu spolehnout, a uz hoooodne dlouho.

[Predator]

Presne tak to cítim. Lepšie by som to nenapísal ...

[Martin Lebeda]

Pokud mám jednotně pojmenované disky: ad0, ad1, da0, da1 atd. Proč mám síťovky pojmenované různě? eth0, eth1 ... mě to prostě přijde výhodnější...

[hmm]

No myslim, ze zde se neshodneme, takze nema smysl pokracovat

[Lukas]

Je to preto, pretoze zariadenia maju nazov podla svojho driveru.

[Frank J. Tomes]

Moc pěkný článek, jen tak dál.

[likeapear]

Taky se vám stalo, že pokud jste dali tuto volbu, stejně to MBR přemlasklo (v mém případě to zničilo zavaděč WinXP Home)...? Naštěstí pokud jsem při další instalaci resp. spuštění sysinstalu dal BootMgr, tak tam mám sice bootmanager, který se mi moc nelíbí, ale aspoň jsem schopen nabootovat do XPcek...

[xkesh]

tak tam mám sice bootmanager, který se mi moc nelíbí, ale aspoň jsem schopen nabootovat do XPcek...

Jestli se ti libi GRUB, tak to je reseni:

# For booting Windows NT or Windows95
title Windows XP
rootnoverify (hd0,0)
makeactive
chainloader  +1

#For booting NetBSD
title  NetBSD
rootnoverify (hd0,2,a)
makeactive
chainloader +1

Musis ale pri instalaci nainstalovat BSD zavadec (ne do MBR, ale na tu BSD partici).

[xkesh]

Pro FreeBSD to bude totez.

[xkesh]

jeste tam mozna bude radka

kernel /boot/loader(.gz)

Ehm, radsi me neposlouchejte, uz je to davno :(

[hmm]

ale jedno je jisty, reseni existuje!

[hmm]

to jde i po instalaci, viz. man boot0cfg, uz jsem jednou takhle obnovoval bsd zavadec ;)

[likeapear]

Jasně, já jen, že sysinstall byl tochu brutální a pro někoho by "zmizení" WinXP mohlo způsobit značnou nedůvěru vůči FreeBSD.

[likeapear]

...pochopitelně tam ty WinXP zůstaly, jen nešly nabootovat.

[BSDbeginner]

Taky se mi clanek moc libi. Migruji z Linuxu na FreeBSD a potykam se zatim s nekterymi problemy ktere vyplyvaji z odlisnosti techto OS. Celkove se mi ale FreeBSD na muj server jevi jako lepsi varianta. Na desktopech i na notasu pouzivam zatim DesktopBSD a jsem spokojen. Drzim autorovi palce a dekuji mu za serial. Tesim se na dalsi dily a postrehy uzivatelu v diskuzi.

[0]

Poznamky:

1. podporu ipv6 mam vypnutou (dokonce ani nezakmpilovanou v jadre!) a stejne me vsechno funguje jak ma, ale sit mam pochopitelne pres ipv4

2. Pri instalaci davam zasadne minimalni system bez X, Kde a pod. Jak jiz bylo receno FreeBSD ma krome jadra i zakladni utility primo svoji soucasti a proto bude fungovat (bez grafiky) i s minimalni instalci. Z portu se pak daji dodat ty zminovane graficke dodelavky. Taktez obycejne po instalci hned prekopilovavam cely system (odstaneni chyb od vydani verze do okamziku instalace) a jadro.

3. Dobre si prectete co dela v instalacnim programu mezernik a enter.:)

[Predator]

Ono aj mne fungovalo všetko, okrem pripojenia vzdialených X ... proste X -query nevedel nájsť server. Dva týždne som sa snažil rozchodiť X terminálovanie a nešlo to. Na jednom BSD fóre som vyhrabal, že na FreeBSD od 5.3 funguje xdmcp iba vtedy, keď je zapnutá podpora ipv6. Skúsil som to zapnúť a ono to okamžite išlo ...

Isteže, aj tento postup som robil, ale toto robím väčšinou vtedy, pokiaľ inštalujem zo siete. Vtedy je istejšie hodiť minimálny install a potom si X nahodiť napríklad cez pkg_add -r xorg

[Cubic]

Musim rict ze mi tento serial dela velkou radost. Chystam se na FreeBSD(zatim jen tak okouknout) od leta a toto me me postrcilo tak ze az tohle dopisu tak jdu ztahovat ISO cd. Jen me trochu zkazilo naladu deleni disku. Pri reorganizaci disku v ramci prechodu z mandraka na gentoo jsem si v zari nechal na BSD misto ale bohuzel v extended partiton. Nejak to jeste poresim.... ale na pokracovani se tesim

[lukas.ramlich]

haha, to se mi jen zdá. někdo instaluje freebsd, protože se mu linux zdá jako příliš velký bastl a pak tam prdne Xka a ještě to má jako desktop :)

[hmm]

No on to v podstate bastl je (je slepenej z tisicu samostatnych binarek), protoze treba debian ma samostatny balicky na less, grep,init,... ale freebsd todle ma primo v systemu, ovsem to neznamena, ze je to nejlepsi reseni

[Predator]

Žeby to bolo tým, že je tam poriadok aj s tými X-kami? On si totiž FreeBSD nepchá aplikácie (a tu spadá aj X server) ku binárkam systému, ale dáva si ich nabok do /usr/local ... a tak je systém vždy čistý a furt máš stopro jasné, čo je binárka systému a čo nainštalovaný "bastl"

Ale nie, nerob tu flame kvôli takým veciam. Ja som nepostavil server pre veľkú korporáciu, ale malý ekonomicky nenáročný small business systém, a riešenie je tu a funguje. To, že server vie v prípade potreby fungovať ako ďalšia WS (pri zachovaní plnej výkonnosti a stability systému), je pre small business systémy iba výhoda, nie chyba.

Nakoniec, pre kancelárske záležitosti je X nutnosť. Neviem si predstaviť sekretárku či majstra na dielni, ako robia v príkazovom riadku. Ja používam a mám rád obidva spôsoby, useri robia len v X-kách.

[Warp]

Dakujem, jednoznacne najlepsi clanok co som cital o instalacii freeBSD. Konecne aj taka "lama" ako sam ja dostala odvahu na istalaciu.

[Predator]

Vďaka za uznanie.

Ináč práve to, že som ako úplná lama v Unixoch (a bývalý Windows admin) dokázal iba pomocou elementárnych technických znalostí o PC nahodiť a skonfigurovať tento systém, ma presvedčilo, že práve BSD je pre mňa. Neboj sa a skoč do toho, smelo a bez obáv. Za mesiac BSD-čku úplne prepadneš, obľúbiš si ho a nebudeš chápať, prečo má tak prehľadný a čistý systém ako BSD povesť hardcore Unixu.

[hmm]

jj, svata pravda, me spis hardcore (ovsem jak definovat pojem hardcore? :D) prijde debian, stale se snazit delat veci za me, coz se mi ale vubec nelibi, to se mi u freebsd nikdy nestalo, docela jsem si zvykl na jeho filozofii a kdyby bsdcko skoncilo (pevne doufam, ze se to nestane), tak z linoxych distribuci je to u me jasna volba...

[100rk]

>> kdyby bsdcko skoncilo

[100rk]

Osobne to nedoporucuji, a to z prosteho duvodu. Pravdepodobne budete v blizke budoucnosti strom portu aktualizovat programem 'cvsup'. Cvsup je sikovny nastroj - az na to, ze synchronizaci zvlada jen nad soubory, ktere vytvoril sam. Znamena to, ze pokud si nainstalujete strom portu z instalacniho CD (ftp, nfs, fat...) a posleze se rozhodnete pro synchronizaci prostrednictvim cvsup, budete pri prvnim pouziti cvsup stahovat z netu cely strom portu tak jako tak. Takze ja doporucuji pri instalaci FreeBSD strom portu neinstalovat, provest misto toho instalaci package 'cvsup-without-gui' a strom portu aktualizovat z netu (a samozrejme jen na jednom stroji v siti).

[hmm]

Nebo ted v rade 6.0, kterou v soucasne dobe vsude pouzivam, je portsnap, podle nea /neologisma/ je to o dost rychlejsi a lepsi a je primo v systemu, bohuzel zatim jsem nemel cas to vyzkouset.

Jinak lepsi varianta je aktualizovat strom portu z vlastniho cvsupd serveru

[100rk]

O portsnap v 6.0 vim, ale taky nemam zkusenost. Cvsupd je fajn, ale tak rozsahle site na starosti nemam, abych potreboval ze 2 ruznych kontinentu dosahnout na cvsupd s identickymi verzemi portu v jednom okamziku. Centralizace v mem pojeti (a v prostredi mych malych siti) vypada tak, ze strom portu mam vzdy jen na jednom pocitadle a na nem taky provadim veskere kompilace (systemu, jader i doplnkoveho software). Pri kompilaci software z portu si vytvarim balicky (ty z netu nepouzivam) a na ostatnich strojich v siti pak pres nfs pripojim /usr/ports a instaluju pomoci 'portupgrade -PP' - tedy binarni balicky z '/usr/ports/packages/All'. Stahovat strom portu na kazde pocitadlo zvlast a na kazdem zvlast provadet kompilaci se mi nechce - a navic: nektere stroje jsou skutecne historicke - napriklad muj domaci firewall bezi na P130/32 MB RAM a na nem bych prekladat nechtel opravdu nic. Ma to jediny zadrhel: CPUTYPE v make.conf - kaslu na optimalizaci pro cilovy procesor.

[hmm]

Tady o tom neco malo pisou

[100rk]

Nemam cas to zkouset - mozna az vyjde 6.0 RELEASE.

Ale pisou tam i: Please note that when extracting a copy of the FreeBSD ports tree, portsnap will remove existing files. If you have any local changes (eg, extra patches which you've added into a port's files/ directory) then you'll have to put those back after updating the ports tree.

Tyka se to i adresaru '/ports/distfiles' a 'ports/packages'?

[hmm]

netusim, zatim jsem nemel moznost to zkusit...

[100rk]

Tak jsem na FreeBSD 5.4 vyzkousel portsnap a cvsup definitivne opoustim - samozrejme pro aktualizaci portu, nikoli src-all . Je sice pravda, ze pri aktualizaci stromu portu pomoci cvsup mam moznost v supfile zablokovat nektere vetve (portsnap udrzuje kompletni strom portu), ale 'portsnap fetch && portsnap update' je skutecne nesrovnatelne rychlejsi nez 'cvsup -g ports-supfile'. Samozrejme az pri 2. pouziti portsnap, protoze pri 1. pouziti ('portsnap fetch && portsnap extract') stahuje a rozbaluje cely snapshot.

P.S. adresaru /usr/ports/distfiles (stazene src portu) a /usr/ports/packages (vytvorene balicky) si portsnap nevsima.

[Roman]

V pokracovani bych se primlouval za ukazku nastaveni slovenstiny/cestiny v konzole a rozchozeni klaves Del, Home tamtez. Na techto 2 vecech jsem vzdy vypenil a FreeBSD odlozil do suplete.

[Predator]

Toto som nikdy neriešil. V konzole je mi slovenčina nanič, a useri robia aj tak v KDE, takže načo?

[Roman]

No chtel jsem mit cestinu v konzoli stejne jako ji mam v Linuxu, vyuziti je pravda minimalni. Ovsem aby mi klavesa Del mazala znaky to jsem tedy nezlomil a nezvykl si.

[hmm]

ja tam ceskou klavesnici mam, ale aby na me system mluvil cesky to ne, btw k cemu je klavesa Del v linuxu?

[Vskutečnosti Saýc]

v linuxu maze del znak za kursorem a backspace pred nim. ve freebsd oboji maze znak pred kursorem.

[suicidesnowman@seznam.cz]

v konzoli je cestina imho na nic. zkus do googlu napsat ceskej error. schvalne co najdes...

[Zdeněk Burda]

V konzoli se hodí podpora pro češtinu abys mohl česky psát a číst. Programy si můžou dál kecat anglicky...

[100rk]

Lokalizace konzole je IMHO dostatecne popsana v handbooku: http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/using-localization.html.
Co se tyce 'divneho' chovani klavesy DEL, staci prohledat mailinglist FreeBSD a zacit treba tady: http://www.freebsd.cz/listserv/archive/users-l/2005-April/012956.html

[Roman]

Takze tady jsem nasel navod jak na cestinu a zafungovalo to: http://www.freebsd.cz/cs/CZ/doc/localization/index.html

Zobrazeni cestiny v konzoli je o.k. Ceske znaky lze psat pouze pri stisknute klavese (Right)AltGr. Prepnout pomoci (Left)Alt+Shift nefunguje.

[ext3fs]

ABC Linuxu a na něm článek FreeBSD v malej firme :). Kdy tu bude článek o integraci MS Windows do firemního prostředí? Jinak článek povedený a tímto nemám nic proti pisateli.

[100rk]

FreeBSD se ma k Linuxu zrejme stejne jako MS Windows, ze?

Ze by Linusova prace nakonec vychazela z neceho jineho?

[Martin Lebeda]

Ano - vycházela zejména z minixu .

[100rk]

...ktery ma mnoho spolecneho s MS Windows, ale absolutne nic s BSD

[Martin Lebeda]

Víte, že bych takový článek přivítal - co takhle doména na sambě, serverový antispam ovladatelný z outlooku, tisk do pdf ze stanice pomocí samby. Myslím, že to mohou být i dosti pokročilá témata, která se týkají jak integrace MS Windows do firemního prostředí...

Q: Do I need to hate and bash Microsoft?

A: No, you don't. Not that Microsoft isn't loathsome, but there was a hacker culture long before Microsoft and there will still be one long after Microsoft is history. Any energy you spend hating Microsoft would be better spent on loving your craft. Write good code — that will bash Microsoft quite sufficiently without polluting your karma.

[robo]

nevie niekto poradit ako rozchodit na BSD ledblink, lcdmod alebo nieco podobne na ovladanie ext. zariadeni cez LPT port alebo ser. port ? Ja som sa pokusal, ale marne, ale mozno existuje aj nieco ine co by to nahradilo, len som to zatial nenasiel

[100rk]

Jeste jsem nemel cas se do toho pustit, ale v zalozkach mam:
http://www.freebsd.org/cgi/url.cgi?ports/sysutils/lcdproc/pkg-descr
http://www.crystalfontz.com/products/index-usb.html
http://helium.webz.cz/hw/lpt_lcd_1.html

[MIR]

Mam len tri otazky: 1. Preco nie je na instalackach midnight commander? 2. Preco v instalacii po zvoleni asi 20 extra balickov je potrebne 15 krat menit CD1 a CD2 ? 3. Preco je v sysinstale v kazdej obrazovke iny vyznam Enteru a medzerniku?

Inac FBSD good, akurat nechce bezat pod VMWare :(

[Predator]

Na otázky 1 a 2: Inštalačné médiá obsahujú skutočne len kolekciu najnevyhnutnejších balíčkov, kto nemá pripojenie na internet, ten si FreeBSD príliš neužije. Meniť CD je treba iba preto, lebo niektoré balíčky sú na CD1 a niektoré sa tam už nevmestili, tak musia byť na dvojke. FreeBSD však primárne ráta s tým, že okamžite po inštalácii sa pripojí do siete, skade je možné cez pkg_add fetchnúť potrebné balíčky vrátane závislostí. Inštalácia softwaru z CD je pre FreeBSD iba také "nutné zlo", balíčky na CD spravidla ani nebývajú aktuálne, chýbajú tu niektoré nutné veci ako napríklad lokalizačné balíky do KDE atď ...

K otázke 3 - neviem, tiež som si to všimol, ale nejak som to prekúsol. Netuším, prečo je to tak urobené, tiež mi to pripadá trochu zmätené, ale je to iba vec zvyku. Po inštaláciách pár staníc je to človeku už jedno, zvykne si ... ten systém za to stojí.

[Martin Lebeda]

Vzhledem k tomu, že nemám net (resp. mám rychlou linku ale ne doma) a mám dostatečně velký disk, tak si užívám i offline. Možností jak si užívat (skoro) celé FBSD je zmirrorovat si FBSD vč. balíčků a používat tuto lokální kopii. Má to cca 8GB... Pro porty to je trochu složitější a hlavně zdlouhavější, ale také se dají potřebné soubory postahovat ručně a nahrát do /usr/ports/distfiles a pak už to jede... Na průběžné upgrady to opravdu není.