Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Na konferenci DevConf.CZ 2024 je na stánku Furi Labs prezentován linuxový telefon FuriPhone FLX1. Jeho cena 499 dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2024-06 aneb Eclipse 4.32. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-2 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Články na AbcLinuxu.cz je nutné vydávat ve standardizovaném tvaru. Proč? Hlavním důvodem je konzistence vzhledu. Pokud by každý článek vypadal jinak, čtenáři by byli zmateni a nevytvořili si určité stereotypy. Navíc standardizace umožní dopřednou kompatibilitu. Pouhou změnou CSS je možné upravit vzhled všech článků.
Veškeré články musí být zasílány v některém ze standardních kódování. Tj. Latin2 (ISO-8859-2) nebo Unicode (UTF-8) - preferujeme však UTF-8, protože v tom také na portálu vyjdou. Dávejte si také pozor na některé rádoby chytré editory, které nahrazují znaky s diakritikou HTML entitami. Například č. Články pište rovnou s diakritikou - pokud ji budete dosazovat později, nasekáte spoustu chyb.
Text pište v HTML podle níže specifikovaného formátu (nikoliv však HTML kód zapsaný v rámci jiného formátu, např.: OpenOffice.org (.sxw, .odt) nebo PDF - výsledkem nechť je .html
soubor, který lze otevřít ve webovém prohlížeči). Všechny tagy a jejich atributy by měly používat malá písmenka. Například <P>
je špatně, správně je <p>
- je to přehlednější a stejně bychom to před vydáním sami převedli. Mezi blokové elementy (nadpisy (h2
, h3
), odstavce (p
) či seznamy (ul
, ol
, dl
)) dávejte prázdné řádky. Zlepšuje to čitelnost zdrojového kódu. Nezasílejte HTML generované z OpenOffice.org či Wordu, vypadá příšerně.
Název článku uzavřete do libovolného blokového elementu. Nezáleží na tom, jaký zvolíte. Stejně jej umístíme do zvláštního políčka v redakčním systému a v článku se zobrazí podle aktuální šablony. Podobné pravidlo platí pro perex.
Text čleňte do kapitol, před kterými jsou nadpisy. Zlepšuje to čitelnost
i přehlednost článku. Nadpisy první úrovně ukládejte do tagu h2
, podkapitoly do h3
Všechny odstavce uzavřete do tagu p
. Odstavce by neměly být příliš dlouhé. Odstavec, který má více než deset řádků, se špatně čte a vyžaduje příliš velké soustředění od čtenářů. Proto se nebojte odstavce rozdělit. K tomu se ale nepoužívá tag br
! Raději jej vůbec nepoužívejte! Obecně platí, že tam, kde byste chtěli dát BR
, je lepší začít nový odstavec.
Z důvody lepší přehlednosti uzavírejte názvy souborů a proměnných
do tagu code
. Dávejte si pozor na některé znaky, které mají v HTML
speciální význam. Například místo <
pište <
, >
nahraďte >
a &
zase &
.
Pokud chcete ukázat výpis programu či konfiguračního souboru,
použijte tag pre
. Při použití tagu pre
se, pokud možno, vyvarujte řádků delších 75 znaků.
Obrázky jsou vždy vítány. Maximální šířka obrázku začleňovaného do článku je 550 pixelů. Pokud máte širší, netrapte se - vytvoříme vám z něj náhled. Obrázek v textu by neměl mít více než 25 kB a celkem by neměly mít začleněné obrázky více než 80-100 kB. Musíme přeci jen myslet na čtenáře používající pomalou linku či dial-up. Na obrázky, které nebudou přímo na stránce, se omezení nekladou. Ještě něco: Pozor na autorská práva!
Screenshoty vytvářejte zásadně ve formátu PNG, tedy s příponou .png
.
<p>Jaderné HOWTO</p> <p>Tento článek obsahuje návod na zprovoznění nukleární elektrárny.</p> <h2>Úvod</h2> <p>Nebaví vás kupovat od monopolního dodavatele elektřinu? Poradíme vám, jak si za pomocí Linuxu postavit doma jadernou elektrárnu.</p> <h2>Postup</h2> <p>Co k tomu budete potřebovat? Libovolný počítač s Linuxem a generátor OOPS. Nejprve rozeberme konfiguraci jádra.</p> <h3>Jádro</h3> <p>Pro získání energie z linuxového jádra je třeba mít správně nakonfigurovaný soubor <code>/boot/vmlinuz.</code>. Proto je nutné zkompilovat jádro:</p> <pre> make clean make config make dep make zImage </pre> <h3>Instalace</h3> <p>Zkopírujte soubor <code>vmlinuz</code> do adresáře <code>/boot</code>. Nezapomeňte zavolat <code>lilo</code>.</p> <h2>Generování energie</h2> <p>Po přebootování jsme připraveni generovat energii. Stačí najít nějakou chybu, která způsobí OOPS. Při jeho vzniku se z jádra uvolní spousta energie.</p>
Předem děkujeme, že se budete řídit těmito pravidly. Ulehčíte nám práci při správě AbcLinuxu.cz. Díky!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: