Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Před časem se programátor Tomáš Krmela setkal s jedním podnikatelem, který ve své firmě prodává produkty založené na bázi Linuxu. Pánové si rozuměli, a proto přišla vzápětí nabídka, aby se v Šumperku konal sraz uživatelů a fanoušků, který zmíněná firma zaštítí organizačně a finančně. Že organizace setkání není jednoduchý úkol, jsme zjistili i na místě, kdy bylo nutné některé lektory 'vyštvat' z učebny téměř násilím.
K dispozici byly dvě učebny, které poskytla Akademie Jana Ámose Komenského. Dík patří paní ředitelce, jež měla trpělivost a na nějakou hodinu navíc nehleděla. Ve větší přednáškové místnosti byl k dispozici dataprojektor a tabule. V menší (počítačové laboratoři) byly námi nevyužité zasíťované počítače (Windows), dataprojektor a málo místa. Panovala zde ale atmosféra 'hustá tak, že by se dala krájet'. Učebna praskala ve švech.
Časový plán ztratil na významu téměř okamžitě: v 10 hodin už bylo jasné, že jeden lektor nedorazí, druhý je na cestě, třetí přetáhl a další začne až za dvě hodiny. Nakonec vše koordinoval pouze ústně Tomáš Krmela, kterému ovšem značně chyběla odvaha odstranit z učebny lektora, jenž bojoval v plamenné diskuzi. Nebylo se ovšem co divit, protože témata zaujala všechny a občas hrozilo nebezpečí, že na jedné z přednášek (té 'horší' z obou zajímavých) bude prázdno, protože všichni budou na té druhé. Naštěstí se dalo mezi oběma místnostmi přecházet a sledovat tak na pokračování obé.
Jaká témata tedy byla na programu? Rezignuji na časovou posloupnost.

Abych byl objektivní, nebudu psát o neděli, protože to už jsem na setkání nebyl. Program, který se ovšem určitě ještě změnil, najdete na stránkách LinuXchange.
Jak jsem už zmínil, docházelo k časté výměně názorů, což je ostatně důvod, proč se taková setkání konají. Největší diskuze se rozhořely při přednášce o Sambě a kompilaci jádra. Jaroslav Mikulík nám (některým) dokázal, že kompilace jádra není nic obtížného, pokud jste si svůj Linux už nainstalovali sami. Podrobně a poctivě prošel a okomentoval všechny volby při konfiguraci jádra 2.4 s ohledem na několik architektur.
Součástí celého programu byl i InstallFest. Bohužel však proběhla
pouze jedna instalace, protože o další jaksi nebyl zájem. Možná je to
dobře: alespoň konečně víme, že nainstalování Linuxu je věc tak
jednoduchá, že ji zvládne úplně každý! (A vůbec nevím, jestli se ta
jedna instalace týkala PC, nebo mikrovlnné trouby.
)
Na úplný závěr sobotní části došlo k nečekané a velice podnětné diskuzi se zástupcem CZLUGu Marcelem Kolajou. Marcel mohl mít pocit, že se jedná o jeho 'popravu', což nebylo účelem ani cílem. Chodbovým jednáním (konalo se na chodbě mezi oběma místnostmi) dospělo několik přítomných k závěru, že je nutné upozornit CZLUGu na to, že podpora Linuxu z jeho strany není dostatečná. CZLUG vlastní doménu www.linux.cz a objevil se názor, že minimálně tyto stránky je třeba změnit, aktualizovat a občerstvit. CZLUG je ochoten naslouchat zajímavým návrhům a očekává v tomto ohledu diskuzi (aby nedošlo k omylu: jsou to slova Marcela Kolaji, nikoliv stanovisko sdružení). Domnívám se, že je vhodné začít teď a tady: Co si myslíte o CZLUGu? Jste členy? Proč? Je třeba změna? Jaká? Čím přispějete vy?
Fotogalerie:
Úplně vlevo (v košili) Marek Pasovský, uprostřed přednášející (?), vpravo Jan Houštěk.
Prezentace ABCLinuxu Offline CD, autor článku sedící bdící u počítače
Na samotný závěr: poděkování patří pochopitelně organizátorům, kteří zvládli dětské nemoci a zajistili vše potřebné, dále Akademii Jana Ámose Komenského a všem, kteří neváhali a přijeli. Podle mého odhadu nás bylo cca 50, ale více lidí by nebylo na škodu -- prostory byly domluveny. Kde jste byli vy?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jo, a co je na tech strankach nahore v tom flashi? Flash player nevedu...
Nejak zacinal kazdy, takze se nenech odradit. Zvladlo se to a to je hlavni. Priste to bude lepsi.
... Pro ostatní zopakuji hlavní otázku mého příspěvku: "A co uděláte vy?".
Přeji všem hodně takových akcí