Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
U něj se aspoň dá říct, že je integrovaný do jazyka a poskytuje literály pro snippety.
A abych si ještě rejpnul, "věci okolo" se dají změnit/napsat/předělat pořád ještě snáze, než zprasený jazyk. Takže i když mohou být knihovny důležitější, je mnohem větší průser, když zjistím, že se peru s jazykem. Ona totiž knihovna (třeba pokud je v Cčku) je pro vývojáře v první řadě API a na to se dají udělat bindingy snad do čehokoli.
Jinak řečeno, pro Ruby je v podstatě k dispozici totéž, co pro Python nebo pro Perl. A SWIG to ještě o notný kus srovnává. Pokud jde o platformu, není co řešit - stačí ANSI C kompilátor. A pokud jde o vývojové prostředí, jestli mi sáhneš na Emacs, urazím Ti pazoury.
Ale podotýkám, že rubista jsem jen okrajově, velké aplikace v tom asi dělají jiní zdejší.
Já už si příliš zvykl na luxusní lispí kompilátory. Jen mi prostě přijde, že jakmile se člověk dostane k opravdu velkým věcem, tak programovací jazyk teprve začne být ta nejdůležitější věc.
nejaky velky projekty napsany v RubyZatím nikdo nic extra velkýho neprásknul, ale už jen ve standardní distribuci Ruby by mělo být ~420000 řádků Ruby. To mi přijde celkem dost.
Rails mají momentálně cca. 70000 řádků.
Tedy, mlčky předpokládám, že to je významná metrika, co taky nemusí být vždy pravda.
Je taky otázka, jestli existuje jeden velký monolitický projekt, na kterém by se dalo něco takového ukázat. Rubisté už ze své podstaty nesnášejí molochy typu J2EE, takže k tomu asi ani nemají tendence. (Ani mezi pythonisty zřejmě neplatí, že by kvůli Zope každý slintal.
) Pro mě je největším rubím projektem RubyForge.
ne nejakej web franty fuky
attr_accessor:? Potom se do tý proměnný dá i zapisovat a nemusí se na to dělat extra metody stylem:
class Pes
def initialize(jmeno)
@jmeno = jmeno
end
def name
return #{@jmeno}
end
def setName(jmeno)
@jmeno = jmeno
end
end
Místo toho se použije
class Pes
attr_accessor: jmeno
def initialize(jmeno)
@jmeno = jmeno
end
end
Nehledě na to, že v kombinaci s funkcionálním přístupem (nedestruktivními aktualizacemi - Alan Kay certified(R)
) je to mocný nástroj.
), ale prasata dokážou zprznit cokoliv. A pak takhle nadávají, ačkoliv za jejich problémy OOP ve skutečnosti vůbec nemůže.
Tiskni
Sdílej: