Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
U něj se aspoň dá říct, že je integrovaný do jazyka a poskytuje literály pro snippety.
A abych si ještě rejpnul, "věci okolo" se dají změnit/napsat/předělat pořád ještě snáze, než zprasený jazyk. Takže i když mohou být knihovny důležitější, je mnohem větší průser, když zjistím, že se peru s jazykem. Ona totiž knihovna (třeba pokud je v Cčku) je pro vývojáře v první řadě API a na to se dají udělat bindingy snad do čehokoli.
Jinak řečeno, pro Ruby je v podstatě k dispozici totéž, co pro Python nebo pro Perl. A SWIG to ještě o notný kus srovnává. Pokud jde o platformu, není co řešit - stačí ANSI C kompilátor. A pokud jde o vývojové prostředí, jestli mi sáhneš na Emacs, urazím Ti pazoury.
Ale podotýkám, že rubista jsem jen okrajově, velké aplikace v tom asi dělají jiní zdejší.
Já už si příliš zvykl na luxusní lispí kompilátory. Jen mi prostě přijde, že jakmile se člověk dostane k opravdu velkým věcem, tak programovací jazyk teprve začne být ta nejdůležitější věc.
nejaky velky projekty napsany v RubyZatím nikdo nic extra velkýho neprásknul, ale už jen ve standardní distribuci Ruby by mělo být ~420000 řádků Ruby. To mi přijde celkem dost.
Rails mají momentálně cca. 70000 řádků.
Tedy, mlčky předpokládám, že to je významná metrika, co taky nemusí být vždy pravda.
Je taky otázka, jestli existuje jeden velký monolitický projekt, na kterém by se dalo něco takového ukázat. Rubisté už ze své podstaty nesnášejí molochy typu J2EE, takže k tomu asi ani nemají tendence. (Ani mezi pythonisty zřejmě neplatí, že by kvůli Zope každý slintal.
) Pro mě je největším rubím projektem RubyForge.
ne nejakej web franty fuky
attr_accessor:? Potom se do tý proměnný dá i zapisovat a nemusí se na to dělat extra metody stylem:
class Pes
def initialize(jmeno)
@jmeno = jmeno
end
def name
return #{@jmeno}
end
def setName(jmeno)
@jmeno = jmeno
end
end
Místo toho se použije
class Pes
attr_accessor: jmeno
def initialize(jmeno)
@jmeno = jmeno
end
end
Nehledě na to, že v kombinaci s funkcionálním přístupem (nedestruktivními aktualizacemi - Alan Kay certified(R)
) je to mocný nástroj.
), ale prasata dokážou zprznit cokoliv. A pak takhle nadávají, ačkoliv za jejich problémy OOP ve skutečnosti vůbec nemůže.
Tiskni
Sdílej: