Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Opäť začnem kratším pohľadom na architektúru KDE. Projekt KDE je postavený na knižnici Qt (vyslovované ako anglické cute), produktu firmy Trolltech. Je to multiplatformová knižnica napísaná v C++. Vývojárom poskytuje všetku funkcionalitu potrebnú na vývoj aplikácii s grafickým rozhraním. Je plne objektovo orientovaná, ľahko rozširovateľná a poskytuje prostriedky na programovanie s hotovými komponentami.
Qt beží na všetkých rozšírenejších platformách: Win32, Unix/Linux, Mac OS X.(Ak ste skúšali programovať v Delphi/C++Buildery/Kylixe, asi ste si všimli možnosť vytvárať aplikácie CLX. CLX je iba tenká vrstva nad Qt.) Samotné Qt obsahuje veľa ovládacích prvkov a objektov podobných tým z KDE (napr. QApplication). Ak však existuje náhrada pre KDE, je lepšie použiť tú. Dosiahneme tým štandartný vzhľad aplikácie (napr. na Qt objekty nie súaplikované štýly).

Na úplnom vrchu diagramu sa nachádza KDE aplikácia. Môže využívať všetky
funkcie, ktoré jej KDE, Qt alebo X11 poskytuje. Pár častí si zaslúži
vysvetlenie k čomu slúžia. DCOP uľahčuje komunikáciu medzi procesmi.
KDECore obsahuje implementáciu tried akou je napríklad KApplication. KDEUI
poskytuje možnosti na vytváranie menu, okien, toolbarov... KIO zabezpečuje
rovnaký systém práce so súbormi bez toho, aby sme sa museli zaujímať kde sú
v skutočnosti umiestnené (lokálny, vzdialený disk). KPrint je novinka z
KDE3. Ponúka funkcie súvisiace s tlačou (celkom prekvapivé vzhľadom na
názov knižnice
. KParts je komponentná technológia umožňujúca vkladanie
už existujúcich binárnych objektov do aplikácie (obdoba OLE z Win32).
Zaujívamou technológiou je aj KSyCoCa (System Configuration Cache).
Udržiava často používané nastavenia. Predstavte si, ako náročné môže byť
napríklad zobrazenie adresára v Konquerori. Pre každý objekt treba
prehľadať konfiguračný súbor a zistiť, akú ikonu zobraziť. Tieto dáta sú
udržiavané práve v KSyCoCa, čím sa dosahuje vyššia rýchlosť. Na úvod nám
bude stačiť takýto stručný prehľad, veľa vecí si detailnejšie predstavíme
priamo na príkladoch.
Menu je jeden z najdôležitejších ovládacích prvkov hlavného okna aplikácie. Menu by malo vždy sprístupňovať všetky funkcie, okrem tých ktoré sú dostupné vďalších dialógoch. V nasledujúcom príklade vytvoríme jednoduché menu:
konštruktor triedy KHelloWindow, súbor khello.cpp:
KHelloWindow::KHelloWindow() : KMainWindow(){
file = new KPopupMenu();
file->insertItem("&Hello", this, SLOT(slotHello()));
file->insertItem("&Koniec", this, SLOT(slotExit()));
help = new KPopupMenu();
help->insertItem("&Help!", this, SLOT(slotHelp()));
menu = menuBar();
menu->insertItem("&Subor", file);
menu->insertItem("&Pomoc", help);
}
Celý program si môžete stiahnuť tu. Po skompilovaní a spustení sa objaví okno s takýmto menu:

Na riadku číslo 3 vytvorím menu Súbor. Vložíme do neho dve položky:
"Hello" a "Koniec". Obidvom položkám nastavíme, aký slot majú používať pri
vybraní funkcie z menu. To isté zopakujeme aj pre menu "Pomoc". Na riadku
10 voláme metódu menuBar() zdedenú od triedy
KMainWindow. Metóda vráti ukazovateľ na menu. Ak ešte žiadne
menu v okne nieje, tak ho vytvorí a odovzdá ukazovateľ na nové menu. Vďaka
tomu nemusíte menu priamo vytvárať vy, stačí zavolať
menuBar(). Ampersand v menu spôsobí, že nasledujúci znak
bude podčiarknutý a bude sa dať použiť ako klávesová skratka (spolu s
Altom). Trieda KPopupMenu obsahuje asi 15 rôznych preťažených
metód insertItem(). Tie sa líšia parametrami, napríklad na
vloženie položky aj s obrázkom (QIconSet,
QPixmap), prípadne s klávesovou skratkou
(QKeySequence).
Nechcem sa obmedziť na suché vymenovávanie ovládacích prvkov z KDE a ich
funkcií, preto vyberiem pár používanejších. S ostatnými sa stretnete v
ďalších pokračovaniach tohoto seriálu. Zatiaľ len spomeniem, že v KDE je
ich naozajveľa a detailnejší popis každého z nich by zabral niekoľko sto
kilobajtov. Ako príklad "kompletnosti" uvediem ovládací prvok
KSqueezedTextLabel. Ak je text príliš dlhý, tak tento Label
zobrazí jeho začiatok a koniec oddelený 3 bodkami. Ak ste programovali
napríklad pod Win32, určite oceníte veľa drobností, ktoré KDE ponúka
programátorovi.
V nasledujúcom príklade vytvoríme 3 nové ovládacie prvky. Ten
najjednoduchší je QLabel. Možno ho použiť ako:
labelEdit = new QLabel(this);labelEdit->setGeometry(10,30,170,25);labelEdit->setText("&Enter text:" );labelEdit->show();Ďalším často používaným prvkom je KLineEdit. Je to
jednoriadkový textový editor. Ako som už spomínal, KDE uľahčuje
programátorom prácu v maximálnej možnej mierea preto si môžete byť istý, že
pri jednoduchej editácii možnosti KLineEdit nekončia. Pomocou
metódy echoMode() umožňuje zmeniť vypisované znaky napríklad
na hviezdičku, čím jednoducho získate ovládací prvok na zadávanie hesla.
Ďalšou zaujímavou funkciou je dopĺňanie textu, známe z browserov (po
napísaní "www.abc" Vám ponúkne "http://www.abclinuxu.cz"). Medzi štandardné
funkcie samozrejme patrí Cut, Copy, Paste, Undo. Často
využijete aj KListView. Implementuje zobrazenie zoznamu alebo
stromu. Preberá všetky systémové nastavenie ako napríklad
DoubleClick/SingleClick nebo
ChangeCursorOverLink.
Spojením týchto 3 nových ovládacích prvkov a použitých v predchádzajúcich príkladoch vytvoríme takýto program:

Pri pohľade na obrázok je už asi jasné, čo presne bude program robiť. Po
stlačení tlačítka "Add" sa pridá do KListView nová položka s
textom zadaným v KLineEdit. Najprv vytvoríme všetky potrebné
ovládacie prvky:
konštruktor hlavného okna:
lineEdit = new KLineEdit("",this);lineEdit->setGeometry(10,55,170,25);lineEdit->show();
listView = new KListView(this);listView->setGeometry(10,90,230,180);listView->addColumn("Items",220);listView->show();Myslím, že tento kód nepotrebuje detailnejšie vysvetlenie. Nová je iba
metóda addColumn, ktorá pridáva stĺpec do
KListView.
Obsluha kliknutia na tlačítko "Add":
void KHello::slotAdd() {
QListViewItem *element;
element = new QListViewItem(listView,lineEdit->text());
}
Na riadku číslo 3 vytvárame novú položku KListView s textom
lineEdit->text(). Skúste kliknúť na návestie "Enter
text" alebo stlačiť Alt-E. Aktivuje sa KLineEdit (získa
focus). Celý program si môžete stiahnuť tu.
V dalšom pokračovaní sa pozrieme na štandardné dialógové okná a spravíme si jednoduchý prehliadač formátovaného textu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.